993
editací
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
==Učební styly== | ==Učební styly== | ||
Díky studiím a publikacím amerického psychologa H. Gardnera (1993, 1997 a 2003) se do moderní pedagogiky dostalo povědomí o různých způsobech učení žáků – učebních stylech (angl.: learning styles). Také environmentální výchova by měla z teoretické znalosti konceptu učebních stylů vycházet a měla by s nimi pracovat. Pro tolik využívanou a propagovanou týmovou práci by učitel environmentální výchovy žáky do týmů rozřazovat nenáhodně, ale takovou metodou výběru, která by vedla k různorodosti týmů. Pokud je učitel environmentální výchovy zároveň učitelem žáků, nebude mít problém takové týmy vytvořit, protože žáky dobře zná. Pokud učitel s žáky navštíví Středisko environmentální výchovy, místní lektor se ocitá v náročnější situaci (žáky nezná). Bylo by vhodné vytvořit jednoduchou metodiku rychlého rozdělení žáků do různorodých týmů. | Díky studiím a publikacím amerického psychologa H. Gardnera (1993, 1997 a 2003) se do moderní pedagogiky dostalo povědomí o různých způsobech učení žáků – učebních stylech (angl.: learning styles). Také environmentální výchova by měla z teoretické znalosti konceptu učebních stylů vycházet a měla by s nimi pracovat. Pro tolik využívanou a propagovanou týmovou práci by učitel environmentální výchovy žáky do týmů rozřazovat nenáhodně, ale takovou metodou výběru, která by vedla k různorodosti týmů. Pokud je učitel environmentální výchovy zároveň učitelem žáků, nebude mít problém takové týmy vytvořit, protože žáky dobře zná. Pokud učitel s žáky navštíví Středisko environmentální výchovy, místní lektor se ocitá v náročnější situaci (žáky nezná). Bylo by vhodné vytvořit jednoduchou metodiku rychlého rozdělení žáků do různorodých týmů.<ref>Metodika rozdělení do týmů byla vytvořena pro potřeby vysokoškolské pedagogiky – vysokoškolský pedagog také na začátku semestru obvykle studenty nezná (Scholleová, Jančaříková, 2008).</ref> | ||
==Respekt a responsibilita== | ==Respekt a responsibilita== | ||
Všem (tj. i slabým) žákům by mělo být umožněno cítit se prospěšnými a užitečnými – je nezbytné využít jejich veškeré nadání (výtvarné, rukodělné, pracovní nebo i kuchařské), tj. oceňovat nejen intelektuální, ale také praktické nebo organizační výkony. To koresponduje s přístupem respektu vůči dítěti, jeho vývojovým i individuálním potřebám, který posazuje Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání (Kopřiva, 2008), s responsibilním přístupem k dítěti (Koch, 1986, Drtikolová, Koukolík, 1994, Biddulph, 1997) a pedocentrismem (např. Helus, 2004). | Všem (tj. i slabým) žákům by mělo být umožněno cítit se prospěšnými a užitečnými – je nezbytné využít jejich veškeré nadání (výtvarné, rukodělné, pracovní nebo i kuchařské), tj. oceňovat nejen intelektuální, ale také praktické nebo organizační výkony. To koresponduje s přístupem respektu vůči dítěti, jeho vývojovým i individuálním potřebám, který posazuje Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání (Kopřiva, 2008), s responsibilním přístupem k dítěti (Koch, 1986, Drtikolová, Koukolík, 1994, Biddulph, 1997) a pedocentrismem (např. Helus, 2004). |
editací