Autarkie (Soběstačnost): Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
Od počátků [[w:cz: industriální společnost|industriální revoluce]] se tato krize prohlubuje a v současné době globálního propojení již o nějaké větší míře lokální soběstačnosti ve většině společenství nemůžeme hovořit. Kritika globalismu a s ním souvisejícího postupu celkové provázanosti (a ztráty lokální nezávislosti) je patrná na odlišných stranách - a objevuje se v různých barvách - politického spektra, od ultralevice k ultrapravici, zaznívá z úst konzervativců i liberálů, anarchistů ale i zastánců silného státu a často se na ní shodne řada [[w:cz: environmentalismu|environmentalistů]] a zároveň i [[antienvironmentalismus|antienvironmentalistů]].
Od počátků [[w:cz: industriální společnost|industriální revoluce]] se tato krize prohlubuje a v současné době globálního propojení již o nějaké větší míře lokální soběstačnosti ve většině společenství nemůžeme hovořit. Kritika globalismu a s ním souvisejícího postupu celkové provázanosti (a ztráty lokální nezávislosti) je patrná na odlišných stranách - a objevuje se v různých barvách - politického spektra, od ultralevice k ultrapravici, zaznívá z úst konzervativců i liberálů, anarchistů ale i zastánců silného státu a často se na ní shodne řada [[w:cz: environmentalismu|environmentalistů]] a zároveň i [[antienvironmentalismus|antienvironmentalistů]].


V této kritice se často reflektuje ideál harmonické společnosti, prvotní pospolitosti propojené právě s lokální autarkií. Idea návratu k ''blaženým počátkům lidství'' (který je tak často spojován právě s nezávislostí a soběstačností) je patrná již od starověku ''(nalezneme ji v [[w:cz: Genesis|geneis]] v podobě [[w:cz: zahrada Eden|zahrady Edenu]] či v antice - viz Hésiodovo období [[w:cz: Zlatý věk|Zlatého věku)]]''.  Určitou úlohu v tomto sehrálo i osvícenství, konkrétně [[w:cz: Jean-Jacquese Rousseaua|Rousseauův]] ideál [[w:cz: vznešený divoch|vznešeného divocha]] a vidina svobody, která byla vnímána jako individuální i společenská nezávislost (na feudálním státu, náboženství a jim sloužících institucích); jejím kontrastem pak byla vynucená poslušnost a závislost, kterou představoval [[w:cz: Totalitarismus|totalitarismus]]. Na druhé straně důraz, které osvícenství kladlo na racionální poznání a pokrok umožnil vznik [[w:cz: industriální společnost|industriální společnosti]] a odklon od soběstačnosti. Ideál soběstačného společenství pak plně vyniká v romantických představ [[w:cz romantismus|romantismu]] a odtud plynule přechází do dnešní doby.
V této kritice se často reflektuje ideál harmonické společnosti, prvotní pospolitosti propojené právě s lokální autarkií. Idea návratu k ''blaženým počátkům lidství'' (který je tak často spojován právě s nezávislostí a soběstačností) je patrná již od starověku ''(nalezneme ji v [[w:cz: Genesis|geneis]] v podobě [[w:cz: zahrada Eden|zahrady Edenu]] či v antice - viz Hésiodovo období [[w:cz: Zlatý věk|Zlatého věku)]]''.  Určitou úlohu v tomto sehrálo i osvícenství, konkrétně [[w:cz: Jean-Jacques Rousseau|Rousseauův]] ideál [[w:cz: vznešený divoch|vznešeného divocha]] a vidina svobody, která byla vnímána jako individuální i společenská nezávislost (na feudálním státu, náboženství a jim sloužících institucích); jejím kontrastem pak byla vynucená poslušnost a závislost, kterou představoval [[w:cz: Totalitarismus|totalitarismus]]. Na druhé straně důraz, které osvícenství kladlo na racionální poznání a pokrok umožnil vznik [[w:cz: industriální společnost|industriální společnosti]] a odklon od soběstačnosti. Ideál soběstačného společenství pak plně vyniká v romantických představ [[w:cz romantismus|romantismu]] a odtud plynule přechází do dnešní doby.


Ve světle současné ekonomické teorie a statistických dat se ovšem jeví snaha o úplnou - či téměř úplnou soběstačnost - velmi problematickou. Státy, které se snaží o větší míru hospodářské nezávislosti, se zpravidla vyznačují autoritativní (až totalitní) politikou, nízkým stupňem rozvoje a životní úrovně (''např. Severní Korea, Kuba''). Naopak země, které podporují mezinárodní obchod a směnu - ač jsou v mnoha produktech závislé na dovozu - patří mezi bohaté demokracie (''např. Norsko, Japonsko, Velká Británie'').
Ve světle současné ekonomické teorie a statistických dat se ovšem jeví snaha o úplnou - či téměř úplnou soběstačnost - velmi problematickou. Státy, které se snaží o větší míru hospodářské nezávislosti, se zpravidla vyznačují autoritativní (až totalitní) politikou, nízkým stupňem rozvoje a životní úrovně (''např. Severní Korea, Kuba''). Naopak země, které podporují mezinárodní obchod a směnu - ač jsou v mnoha produktech závislé na dovozu - patří mezi bohaté demokracie (''např. Norsko, Japonsko, Velká Británie'').
Byrokraté, editor
1 523

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu