Extrémní počasí a zdraví

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Extrémní počasí a přírodní katastrofy mají velký vliv na fyzické i psychické zdraví. Ohrožují jedince jak možností zranění, ale např. i přenosem infekcí nebo zhoršením aktuálního zdravotního stavu a obecně vedou k vyšší mortalitě. Psychické problémy mohou být akutní, jako je akutní traumatický stres nebo pocity ztráty kontroly a úzkosti, ale mohou mít i dlouhodobý charakter, např. posttraumatická stresová porucha nebo zneužívání návykových látek.

Klimatické změny a zdraví[editovat | editovat zdroj]

Klimatické změny mají a budou mít velký vliv na lidské zdraví, a to jak fyzické tak psychické. Lidé nebudou ohroženi jen bezprostředním nebezpečím ze stále extrémnějšího počasí, horkých vln a záplav. Budou se jich dotýkat i nepřímé, méně zřejmé ale rozšířenější, dopady klimatických změn jako např. zvýšená nemocnost přenášená pomocí škůdců, horší kvalita ovzduší, nejistota potravy a čisté vody. V rámci duševního zdraví představují akutní i dlouhodobé projevy klimatických změn zdroj velké míry stresu a strachu ze zhoršení kvality života, poškození fyzického zdraví až smrti. To poté může vyústit v úzkostné a depresivní poruchy, zneužívání návykových látek, post-traumatickou stresovou poruchu i v sebevražedné pokusy. Ohrožení zdraví může přicházet z přímých a nepřímých zdrojů.[1]

Extrémní počasí a fyzické zdraví[editovat | editovat zdroj]

Jako přímé zdroje označujeme extrémní počasí a jeho následky. Může se jednat o extrémní bouřky nebo rychlé povodně, které vedou k vyšší mortalitě (obzvláště v oblastech, kde na takové situace nejsou připraveni). Při takovýchto bouřkách je vyšší pravděpodobnost zranění kvůli zřícení budov nebo následně zavalení sutinami, stejně jako je v těchto situacích vyšší četnost dopravních nehod. Při záplavách je pak lidské zdraví ohroženo možností utonutí.

Ale i když extrémní počasí přejde, nekončí tím rizika pro člověka. Jedinci mohou zažívat dýchací obtíže kvůli vznikající plísni uvnitř budov. Povodňové vody můžou být také rizikem kvůli toxickým materiálům uniklým ze zničených industriálních pracovišť nebo kvůli přenosu nemocí jako infekčních kožních onemocnění nebo gastrointestinální potíží.

Dalším problémem, který může nastat na základě extrémního počasí je poničení infrastruktury (např. výpadky proudu, problémy s kanalizací), což může být problémem pro jednotlivé složky záchranného systému, stejně jako pro zdravotní zařízení. Přetížení sítě pro telefonování nebo rozbití telefonů může způsobit nemožnost se dostat k potřebné pomoci. Dále se často vyskytují následné problémy se službami týkající se odpadu, což vede ke zvyšujícímu se vystavení škůdcům a nebezpečným látkám. Po hurikánu Katrina se přeživší potýkali s těmito přetrvávajícími problémy i 5 let po samotné katastrofě.[2] Celosvětové zvyšování teplot bude mít také přímý vliv na lidské zdraví a mortalitu. Vysoké teploty, přetrvávající dny až týdny, mohou způsobovat úpal a úžeh, které jsou často přecházeny bez potřebné zdravotnické intervence. Dále jsou horka náročné pro jedince se zdravotními problémy a mohou tak zhoršovat kardiovaskulární, dýchací a cerebrovaskulární onemocnění jako diabetes nebo astma. V USA se jedná o nejnebezpečnější extrémní počasí co se týče mortality.[3]

Vyšší teploty také vedou k nepřímým dopadům na zdraví v podobě zhoršeného dýchání kvůli zvýšeným hladinám ozónu poblíž povrchu, astmatu pro vyšší koncentraci pylu a znečištění ovzduší. Klíšťata, komáři a blechy, které mohou přenášet patogeny (např. i lymskou chorobu nebo virus západního Nilu) mohou díky vysokým teplotám rozšířit své pole působnosti a tím přenést patogeny k více lidem. [4]

Extrémní počasí a psychické zdraví[editovat | editovat zdroj]

Fyzické a psychické zdraví je navzájem závislé a propojené. Proto i extrémní počasí ovlivňuje jak fyzické zdraví, tak může v mnoha případech způsobit i akutní nebo hluboké trauma psychicky. To může vzejít z vlastního fyzického poranění jedince, zranění nebo smrti blízkého člověka, domácích mazlíčků a zvířat, zničení nebo ztráty majetku i z přerušení nebo ztráty práce a původního životního stylu.[5]První fáze reakce na neštěstí je provázena šokem, hrůzou a vztekem. Později se emoce mění do smutku, ztráty smyslu a kontroly nad situací. Průběh je však velmi individuální [6].

Nějaká forma psychopatologie byla pozorována u 7 až 40 % lidí, kteří prožili přírodní neštěstí. Nejčastější psychickou komplikací je obecně vyskytující se úzkost, dále se u těchto jedinců často objevují známky fobických reakcí, somatizace, zneužívání návykových látek a deprese.[7] Novější studie popisují prvotní reakci na trauma jako akutní traumatický stres, ze kterého pak dále vychází problémy jako právě úzkosti, deprese nebo zneužívání návykových látek. Po přírodní katastrofě se zvyšuje i počet interpersonálních konfliktů, míra agrese a násilí. Dále se k psychickým a interpersonálním problémům přidává i chování jedinců, které má negativní vliv na zdraví, jako kouření nebo špatné stravování.[8]

Pro naprostou většinu jedinců tyto symptomy odezní spolu s extrémním počasím a katastrofou. Někteří však vnímají nepohodu i dlouho po obnovení klidu. Může se jednat o pociťovanou nejistotu a ztrátu kontroly, v horší podobě už mluvíme o posttraumatické stresové poruše (PTSP), depresi, úzkosti, což může vést až k pokusům o sebevraždu. Tato onemocnění mohou trvat několik měsíců, ale klidně i let, po katastrofě. Například 5–7 měsíců po hurikánu Katrina bylo 15 % zasažených diagnostikováno s PTSP a 49 % s poruchou nálady jako depresí nebo úzkostí. Rok po události počet lidí s úzkostnými poruchami neklesl a počet sebevražedných myšlenek dokonce stoupl.[9] Podobné výsledky se ukazují i po povodních a požárech lesů z důvodu sucha.[1] Prevalence PTSP je vyšší, když je jedinec zasažen ztrátou, která nejde vzít zpátky; jde např. o ztrátu blízkého člověka. Mnohem vyšší zranitelnost je i u lidí, kteří zažili několik katastrof po sobě.

Mnoho přeživších se po katastrofě strachuje o svou budoucnost, průběh dalších katastrof, cítí pocit zranitelnosti, bezmoci a truchlí. Ti, kteří mají širokou síť zdrojů (např. blízcí lidé, zdraví, finance, pocit smysluplnosti v životě), zvládají tyto následné pocity a poruchy mnohem lépe a rychleji.[10] Ale ti, kteří jsou velmi zakořeněni ve své komunitě a místě bydliště, prožívají ztráty mnohem silněji. Tito jedinci už se ve svém domově nikdy nemusí cítit v bezpečí.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 MANNING, Christie; CLAYTON, Susan. Threats to mental health and wellbeing associated with climate change. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 9780128131305. DOI:10.1016/b978-0-12-813130-5.00009-6. S. 217–244. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-12-813130-5.00009-6. 
  2. HATCH, Trevan G.; CHERRY, Katie E.; KYTOLA, Keri L. Loss, Chaos, Survival, and Despair: The Storm after the Storms. Příprava vydání Katie E. Cherry. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 9783319188652, ISBN 9783319188669. DOI:10.1007/978-3-319-18866-9_13. S. 231–245. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-319-18866-9_13. 
  3. PORTIER, Christopher; THIGPEN TART, Kimberly; CARTER, Sarah. A Human Health Perspective on Climate Change: A Report Outlining Research Needs on the Human Health Effects of Climate Change. Environmental Health Perspectives. 2010-04-21. Dostupné online [cit. 2019-07-22]. ISSN 0091-6765. DOI:10.1289/ehp.1002272.  
  4. USGCRP, Crimmins et al. The impacts of climate change on human health in the United States: A scientific assessment.. Global Change Reserach Program. 2016. Dostupné online.  
  5. NERIA, Yuval; SHULTZ, James M.. Mental Health Effects of Hurricane Sandy: Characteristics, Potential Aftermath, and Response. JAMA. 2012-12-26, roč. 308, čís. 24, s. 2571. Dostupné online [cit. 2019-07-22]. ISSN 0098-7484. DOI:10.1001/jama.2012.110700. PMID 23160987. (anglicky) 
  6. RAPHAEL, Beverley. The Human Touch and Mass Catastrophe. Psychiatry: Interpersonal and Biological Processes. 2007-12, roč. 70, čís. 4, s. 329–336. Dostupné online [cit. 2019-07-22]. ISSN 0033-2747. DOI:10.1521/psyc.2007.70.4.329. (anglicky) 
  7. RUBONIS, Anthony V.; BICKMAN, Leonard. Psychological impairment in the wake of disaster: The disaster–psychopathology relationship.. Psychological Bulletin. 1991, roč. 109, čís. 3, s. 384–399. Dostupné online [cit. 2019-07-22]. ISSN 1939-1455. DOI:10.1037/0033-2909.109.3.384. (anglicky) 
  8. BEAUDOIN, Christopher E.. Hurricane Katrina: Addictive Behavior Trends and Predictors. Public Health Reports. 2011-5, roč. 126, čís. 3, s. 400–409. Dostupné online [cit. 2019-07-22]. ISSN 0033-3549. DOI:10.1177/003335491112600314. PMID 21553669. (anglicky) 
  9. KESSLER, R C; GALEA, S; GRUBER, M J. Trends in mental illness and suicidality after Hurricane Katrina. Molecular Psychiatry. 2008-4, roč. 13, čís. 4, s. 374–384. Dostupné online [cit. 2019-07-22]. ISSN 1359-4184. DOI:10.1038/sj.mp.4002119. PMID 18180768. (anglicky) 
  10. HOBFOLL, Stevan E.; STEVENS, Natalie R.; ZALTA, Alyson K.. Expanding the Science of Resilience: Conserving Resources in the Aid of Adaptation. Psychological Inquiry. 2015-04-03, roč. 26, čís. 2, s. 174–180. Dostupné online [cit. 2019-07-22]. ISSN 1047-840X. DOI:10.1080/1047840X.2015.1002377. PMID 27069335. (anglicky) 

Související stránky[editovat | editovat zdroj]