Dopady emisí z dopravy na zdraví a životní prostředí

Z Enviwiki
Přejít na: navigace, hledání

Emise z dopravy se liší podle typu motoru (a tudíž i paliva). Nejběžnější motory v silniční dopravě jsou motory vznětové (také naftové) a zážehové (také benzínové). Dále je podán přehled hlavních emisí podle typu motoru a jejich hlavní účinky na lidské zdraví.

Vznětové motory[editovat | editovat zdroj]

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)/Těkavé organické látky (VOC)

Řada PAU má mutagenní a karcinogenní účinky. Kromě karcinomu plic je PAU přisuzováno i riziko karcinomu kůže a močového měchýře.

Oxid siřičitý (SO2)[editovat | editovat zdroj]

Přímé působení oxidů síry se projevuje zvýšenou korozí kovových materiálů, narušuje omítky budov, poškozuje umělecká díla a památky. U rostlin způsobuje opadávání stromů, mění kyselost (pH) půdy i vody, a tím způsobuje úhyn rostlin i živočichů.

Pevné částice (PM)[editovat | editovat zdroj]

PM se usazují v dýchacích cestách. Částice menší než 10 µm (PM10) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Částice menší než 1µm jsou nejnebezpečnější, protože mohou vstupovat přímo do plicních sklípků. PM10 a menší poškozují zejména kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku života a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Mohou rovněž způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby. Některé organické látky navázané na prachové částice jsou také karcinogenní.

Zážehové motory[editovat | editovat zdroj]

Oxidy dusíku NOx[editovat | editovat zdroj]

Oxidy dusíku se rozkládají za spoluúčasti ultrafialového záření a podílejí se společně s oxidy síry na vzniku kyselých dešťů. Zároveň spolu s dalšími emisemi (aldehydy, ketony) a UV zářením tvoří tzv. přízemní ozón (fotochemický smog). Hlavní účinky NOx jsou dráždivé, fotochemický smog kromě silné toxicity též snižuje viditelnost, což je z hlediska bezpečnosti dopravy neopominutelný efekt.

Oxid uhelnatý (CO)[editovat | editovat zdroj]

CO se v plicních sklípcích váže na hemoglobin (krevní barvivo) silněji než kyslík, proto při silné koncentraci oxidu uhelnatého hrozí udušení. Nízké koncentrace CO mohou působit vážné zdravotní potíže hlavně lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami. Dále způsobuje sníženou pracovní výkonnost a sníženou manuální zručnost. V těhotenství může expozice již malým dávkám CO způsobit nižší porodní váhu dítěte. Dále přispívá ke vzniku nebezpečného přízemního ozonu v ovzduší.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Emise v dopravě