Editace stránky Klimatické finance – zásadní prostředek k řešení klimatické krize v globálním měřítku

[[Soubor:Financial flows for climate change mitigation and adaptation in developing countries.jpg|náhled|Finanční toky pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v rozvojových zemích (anglicky)]]
''"Je jednoznačné, že vlivem činnosti člověka došlo k oteplení atmosféry, oceánů a pevniny. Došlo k rozsáhlým a rychlým změnám v atmosféře, oceánu, kryosféře a biosféře."''<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČR
| jméno = MŽP
| titul = IPCC AR6 WG1 - Fyzikální základy
| periodikum = 
| url = https://www.mzp.cz/cz/ipcc_fyzikalni_zaklady
| datum vydání = 2021-09-09
| jazyk = cz
| datum přístupu = 2022-01-03
}}</ref> Na tom, že [[w:cs:Klimatická krize|klimatickou krizi]] způsobuje člověk, se již shodne 99 % vědců.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lynas
| jméno = Mark
| příjmení2 = Houlton
| jméno2 = Benjamin Z
| příjmení3 = Perry
| jméno3 = Simon
| titul = Greater than 99% consensus on human caused climate change in the peer-reviewed scientific literature
| periodikum = Environmental Research Letters
| datum vydání = 2021-10-19
| ročník = 16
| číslo = 11
| strany = 114005
| issn = 1748-9326
| doi = 10.1088/1748-9326/ac2966
| url = https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/ac2966
| datum přístupu = 2021-12-27
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Powell
| jméno = James
| titul = Scientists Reach 100% Consensus on Anthropogenic Global Warming
| periodikum = Bulletin of Science, Technology & Society
| datum vydání = 2017-12
| ročník = 37
| číslo = 4
| strany = 183–184
| issn = 0270-4676
| doi = 10.1177/0270467619886266
| jazyk = en
| url = http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0270467619886266
| datum přístupu = 2021-12-27
}}</ref> Dostáváme se do období [[w:cs:Antropocénu|antropocénu]], doby, kde se geologickým činitelem stává i člověk. Je třeba začít jednat.

''Countries have already agreed that developed countries should be jointly “mobilising” $100bn a year by 2020 to help poorer nations tackle climate change''.<ref name=":0" /> Tato myšlenka vznikla už roku 2009 na [[w:cs:Konference OSN o změně klimatu 2009 v Kodani|Konferenci OSN v Kodani]]. Dává tato idea smysl? Ano, dává. Klimatická krize se týká celé planety Země. Proto se na jejím řešení musí podílet jak [[w:cs:Rozvojová země|rozvojové]], tak [[w:cs:Vyspělá země|rozvinuté země]]. Z historického hlediska se státy vyvíjely jinak. Jedny byly bohaté před dvěma tisíci lety, jiné jsou bohaté nyní. Co by je však mělo spojovat? Snaha o plnohodnotný život všech jejich obyvatel. Bylo by tedy pěkné, aby si státy navzájem pomáhaly a společně se zasadily o zmírnění všech dopadů klimatické krize a tím o zlepšení podmínek na život u každého z nás. Rozvinuté země (EU, USA, Austrálie, Kanada a další) se na [[w:cs:Konference OSN o změně klimatu 2015 v Paříži|Pařížské konferenci (2015)]] dohodly, že budou finančně podporovat země rozvojové částkou 100 miliard dolarů ročně. Nicméně konkrétní částka na jednotlivé státy nebyla stanovena, obecně se má ale za to, že příspěvek by měl být úměrný HDP daného státu a zároveň množství emisí, které tato země produkuje.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = digitalnewshub
| titul = Most rich countries falling short of their fair share of pledge climate finance
| url = https://unclimatesummit.org/most-rich-countries-falling-short-of-their-fair-share-of-pledge-climate-finance/
| datum vydání = 2021-09-14
| datum přístupu = 2022-01-03
| jazyk = en-GB
}}</ref> V roce 2019 se podařilo státům přispět částkou kolem 80 miliard dolarů.<ref name=":1" />

Jedním z hlavních důvodů pro to, aby rozvinuté státy dodržely slíbený příspěvek, je důvěra. Důvěra rozvojových států vůči těm rozvinutým. Aby rozvojové státy viděly, že v tom nejsou samy a mohou se na pomoc ostatních spolehnout. Že ti bohatí nebudou nadále ničit životní prostředí těch chudých, ale postaví se k problému zodpovědně.
[[Soubor:Climate Funds.jpg|náhled|Klimatické fondy]]

== Klimatické finance ==
Klimatické finance fungují na systému půjček a grantů. Státy mohou přispívat buď přímo dané rozvojové zemi, tomu se říká bilaterální způsob. Nebo daná země může přispívat mezinárodním organizacím, a ty pak finance přerozdělí jednotlivým rozvojovým zemím, zde se jedná o způsob multilaterální. V roce 2019 z celkové částky 79,6 miliard dolarů tvořily 21 % granty z veřejných zdrojů, 56 % půjčky z veřejných zdrojů a 18 % byly soukromé zdroje.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Co jsou to klimatické finance?
| periodikum = Fakta o klimatu
| url = https://faktaoklimatu.cz/explainery/klimaticke-finance
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-03
}}</ref> Na co by měly být klimatické finance použity? Na [[w:cs:Zmírňování změny klimatu|mitigační]] a [[w:cs:Adaptace na globální oteplování|adaptační opatření]]. Mezi ně spadá transformace dopravy a energetiky, vývoj školství, ochranu přírodních zdrojů, změnu v zemědělství a další. Jejich rozdělení do mitigace a adaptace zemí by mělo být 50 na 50. Je to ovšem 80 na 20 pro mitigaci. Proč je tomu tak? Většina peněz na adaptaci je poskytnuta ve formě půjček, což vytváří další zátěž pro rozvojové státy. Dalším důvodem je to, že většina peněz je použita na snižování emisí.<ref>{{Citace periodika
| titul = Financing adaptation
| periodikum = Nature Climate Change
| datum vydání = 2021-11
| ročník = 11
| číslo = 11
| strany = 887–887
| issn = 1758-678X
| doi = 10.1038/s41558-021-01213-4
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/s41558-021-01213-4
| datum přístupu = 2022-01-03
}}</ref> Rozvojové státy slíbily, že zvýší příspěvky, které jdou na adaptaci (Francie slíbila, že 2x).<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Climate finance: the challenge of 'shifting the trillions'
| periodikum = Carbon Brief
| url = https://www.carbonbrief.org/climate-finance-challenge-shifting-trillions
| datum vydání = 2016-11-14
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-01-03
}}</ref>

Důležitý je také podíl jednotlivých rozvinutých zemí na celkové částce. K tomu dobře poslouží graf na stránkách Fakt o klimatu – „Co jsou to klimatické finance?“,<ref name=":1" /> zde můžeme vidět, že některé země odvádějí opravdu dobrou práci, darují skoro dvojnásobek než by měly.

Mezi tyto země spadá například Německo, Japonsko a Francie. Na druhé straně USA nedává ani polovinu toho, co by měla, i přesto, že spadá mezi největší znečišťovatele planety a zároveň mezi země s nejvyšším HDP. Ale to může být tím, že do nedávna tam vládl Trump, kterému na planetě nezáleželo.

== Shrnutí ==
Shrnutí je takové, že klimatické finance stoupají, to je pozitivní fenomén. To, jak s příspěvky státy opravdu naloží je další věc, doufejme však, že si budou současnou situaci uvědomovat, a vynaloží dostatečně úsilí pro její zlepšení. Planeta není nafukovací, nemůžeme se jen koukat na to, jak rozvojové státy ztrácí půdu pod nohama a jejich obyvatelé chtějí žít v Evropě, naopak, musíme se snažit o to, aby měli stejné podmínky na život jako my. Klimatické finance tomu mohou pomoct.

==Odkazy==

===Reference===
<references />

===Literatura===

*{{Citace elektronického periodika
| titul = Climate Change: OECD DAC External Development Finance Statistics - OECD
| periodikum = www.oecd.org
| url = https://www.oecd.org/dac/financing-sustainable-development/development-finance-topics/climate-change.htm
| datum přístupu = 2022-01-03
}}

<br />{{FTVS|Denní a distanční studium 2021/22|merlin1999: Klimatické finance – zásadní prostředek k řešení klimatické krize v globálním měřítku}}

[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]