Voda a krajina
Prosíme, needitujte tento článek, dokud je zde tato zpráva, abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě nutnosti vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.
Přírodními prvky v krajině, části zemského povrchu, kterou nepokrývají moře a oceány, jsou horniny, kameny, půdy, vegetace, živočichové, dále vodní plochy atd. Půda, základní složka krajiny, je nezbytná pro život na zemi. Vztah půdy a vody je symbiotický. Půda je nejlepším zadržovačem vody na zemi. Svrchní vrstva půdy, ornice je nejúrodnější částí půdy vzhledem k nejvyššímu množství organických látek, které s dalšími půdními částicemi tvoří tzv. humus. Úrodná půda a kvalitní ornice je nezbytná pro pěstování plodin, bez kterých by život na zemi nemohl existovat. Zdravá půda je plná života, půdní živočichové a hmyz jí pomáhají provzdušňovat a zajišťují její metabolismus (přeměnu organických látek na minerály). [1]
Přítomnost člověka a jeho zemědělské aktivity mohou půdě pomáhat i škodit. Kvalita půdy v České republice se v posledních letech zhoršuje, především kvůli zemědělcům, kteří se snaží na orné půdě vypěstovat co největší množství plodin a půdu tak extrémně zatěžují. Organické látky jsou tak z půdy soustavně odebírány, což vede ke změně její struktury (úbytek humusu) a následně schopnosti vázat vodu; to pak způsobuje erozi (přírodní nebo člověkem zapříčiněný odnos půdních částeček), a může vést k úplné degradaci plodné půdy.[2] Degradovaná půda má malý obsah organické hmoty, je světlejší a velmi sypká; takovou půdou protéká voda mnohem rychleji, což způsobuje nedostatek vláhy v krajině [JD1] (voda se dostatečně nevstřebává do degradované půdy, ale stéká po ní). Větší deště jsou proto velkým problémem, voda s sebou odnáší nejúrodnější půdu a ta se poté dostává do údolí (jako bahno se hromadí například na komunikacích) nebo se usazuje v říčních korytech a plní vodní nádrže. Život půdních organizmů je pro úrodnou půdu nezbytný, protože tyto organizmy dokáží vytvořit půdní strukturu, kterou nelze efektivně nahradit chemickými hnojivy nebo jiným procesem. Půdní živočichové odcházejí pryč z degradované a vyschlé půdy nebo v ní umírají, protože nenalézají dostatek živin.[3]
Péče o krajinu a dostatek vody vyžaduje značné úsilí. Vodohospodáři doporučují stavět vodní nádrže, abychom měli dostatek vody, a mohli ji využívat pro naše potřeby[j2] . [4] Přírodní vodní nádrží by se dala nazývat říční krajina, která se nachází v bezprostředním okolí řek, od pramene až po moře. Říční krajina, která je nejlepším rezervoárem vody, má v přirozeném stavu k dispozici říční nivu. Říční niva, je část údolí, které je pravidelně zaplavováno, právě toto území bývá z okolí řek nejúrodnější a je velice důležité pro zemědělce.[5] Pro udržitelnost přírodního prostředí se člověk snaží o zelenou (nebo zelenomodrou) infrastrukturu, což je podpora ekosystémových služeb, propojení vodních systémů s přírodními prvky a půdou. Neméně důležité je zmírnění srážkových extrémů, jejichž stoupající četnost je způsobena klimatickou změnou. Zemědělci jsou sužováni nedostatkem vody a extrémními výkyvy počasí, které prohlubují problémy jako je degradace půdy a nadměrná eroze. Ačkoliv nedochází ke zvětšení celkového objemu srážek, změnila se doba jejich trvání. Hlavní hrozbou je sucho a povodně, protože v posledních letech dochází k častějším srážkám, které jsou mnohem intenzivnější, než jaké je půda schopna absorbovat.[2] Obzvláště poškozená půda, nebo zastavěné oblasti, nejsou schopny tyto extrémní výkyvy přijímat. Ty se tak stávají pro zemědělce, ale i občany nebezpečné. Ke zmírnění přívalových dešťů ve městech se doporučují zelené střechy, které mají možnost vodu nasáknout do půdy. Dalším doporučením je zelená propustná dlažba nebo oddělení dešťové vody od splaškové kanalizace, aby nárazově nedocházelo k přetížení potrubní sítě.[6] Adaptace na změny klimatu a zvýšení udržitelnosti přírody je možná, ale je potřeba reagovat.
Zdroje:
1. Úvodník – Krajina a půda: cesta k udržitelnému využívání těchto životně důležitých zdrojů, Evropská agentura pro životní prostředí, 16.12.2019
https://www.eea.europa.eu/cs/signaly/signaly-2019/clanky/uvodnik-2013-krajina-a-puda
2. Český venkov a zemědělství v podmínkách měnícího se podnebí, Ministerstvo zemědělství, 2014
http://eagri.cz/public/web/file/352863/cesky_venkov_A5.pdf
3. Nech půdu žít Dokument, Youtube (čt2), 2020
https://www.youtube.com/watch?time_continue=15&v=pTvTscSzB-A&feature=emb_logo
4. Péče o půdu, Ministerstvo životního prostředí, 2021
https://www.cr2030.cz/strategie/kapitoly-strategie/odolne-ekosystemy/3-4-pece-o-pudu/
5. Říční krajina, Geografický ústav – přírodovědecká fakulta, 2010
http://geogr.muni.cz/river-landscape
6. Řešení pro města, Wavin Ekoplastik, 2017
14026-wavin-brozura-urban-storm-water-managment.pdf
[JD1]Není to jen na kopcích, vysychá celá krajina kromě říční nivy, a to ještě pokud jsou v této nivě dobré podmínky
[j2]Stavba nádrží je dosti kontraproduktivní, rozhodně zadržují hlavně tu vodu, kterou si můžeme pustit do vodovodů, pro krajinu až tak velkým přínosem nejsou. Říční krajinou se myslí přirozený vodní režim u nás.