Studenti:GAUK

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Aktuální informace o GAUK najdete zde.

Základní charakteristiky

  • GAUK=Grantová agentura UK.
  • součást vnitřního grantového financování na UK
  • pro studenty Mgr. nebo PhD. studia na UK
  • přihlášky se odevzdávají pomocí aplikace GAUK
  • termín odevzdání - od října do půlky listopadu (konkrétně je vždy včas zveřejněno na stránkách GAUK, informace přichází také doktorským mailem)
  • pravidla GAUK jsou zde
  • v roce 2015 podáno 1028 nových projektů (celá UK), úspěšnost projektů je 34,4 %
  • v jednom termínu žadatel pouze 1 přihlášku jako hlavní řešitel
    • není běžné, že by GAUK dali dvakrát, ale i to se stává
  • 1 žadatel nejvýše na 3 přihláškách

Info o GAUK (výtah z prezentace 9.10.2014, aktualizace v roce 2016 - ale jen data, zkušenosti jsem znovu nezkoumala:)[editovat | editovat zdroj]

  • neoficiální (moje) summary o GAUK - hlavní informace o GAUK, zkušenosti studentů, hlavní termíny, praktické informace

Obecné info[editovat | editovat zdroj]

  • neexistuje návod, jak psát grant (nejedná se o univerzální návod k úspěšnému GAUKu)
    • záleží na mnoha faktorech (hodnotitelé, kvalita ostatních projektů apod.)
  • jedná se částečně o výtah z osobních zkušeností a projektů spolužáků a spolužaček, oficiálních dokumentů, zápisů z rad, zkušeností hodnotitelů/ek

Termíny, limity, fungování GAUK[editovat | editovat zdroj]

GAUK 2016[editovat | editovat zdroj]

  • délka trvání: 1–3 roky
  • aplikace na podávání projektů otevřena od 6. října 2016
  • termín elektronického podání na odd. vědy: 24. listopadu 2016
    • interní deadline (zjištěné nedostatky lze opravit)
    • nutný posudek vedoucí/ho!
  • zařazení do vědní oblasti A-SP (Sociologie, Politologie)
  • předpokládaný termín vyhlášení výsledků: duben 2017

Reálný průběh (GAUK 2014)[editovat | editovat zdroj]

  • odevzdání projektu 8. listopadu 2013
  • upozornění z oddělení vědy (FSV) 13. listopadu 2013
  • oznámení o výsledcích 24. března 2014
  • podpis smlouvy 28. dubna 2014

Zajímavé[editovat | editovat zdroj]

zápisy ze zasedání Grantové rady UK (o čem se uvažuje)

  • vyjednávání, co kdo může vidět
    • zpravodajové vidí ostatní posudky
    • neměli by studenti vidět celý hodnotící formulář? (neprošlo)
  • zdůvodnit odměnu školiteli vyšší než 10 tis. Kč (neprošlo)
  • existence tzv. šedé zóny – projekty, u kterých se na poslední chvíli rozhoduje, zda budou přijaty, či nikoliv
  • hodnocení projektů 2013 mimořádně dobrý 62, splnil 144, nesplnil 7, hodnocení odloženo 77 (odložení o 1 rok)
  • doporučení krátit projekty na 80% - ne plošné krácení

Finanční prostředky[editovat | editovat zdroj]

  • nejvýše 300 tis. ročně
  • dělí se na:
    • mzdové prostředky, ostatní osobní náklady a odvody na sociální a zdravotní pojištění (odměny pro vedoucí)
    • stipendijní prostředky (financování řešitelů)
    • náklady na cestovné (vykazuje se jako služební cesty)
    • další neinvestiční náklady (nákup knih, konferenční poplatky, služby na fakturu – překlady, přepisy apod.)
    • doplňkové (dříve režijní) náklady pro fakultu (max. 15% přímých nákladů projektu

Když zvažujeme podání GAUKu[editovat | editovat zdroj]

Proč GAUK ano (zkušenosti spolužáků)[editovat | editovat zdroj]

  • pomoc při financování doktorského výzkumu
    • sběr dat (využitelná nejen pro GAUK), nákup literatury, konference, stipendium
  • zkušenost s vlastním projektem, management projektu
    • plánování financí, psaní projektu apod.
  • management vědy
    • plánování vědeckých výstupů – ne/splnitelnost, volba adekvátních periodik apod.
  • vytvoření svého vědeckého základu
  • zpětná vazba k projektu
  • prestižní záležitost

Proč GAUK ne (zkušenosti spolužáků)[editovat | editovat zdroj]

  • nedostačující zpětná vazba x příležitost dostat zpětnou vazbu od špičkových odborníků
  • závazek publikačních výstupů – zda jsem schopen to splnit x nejde jen o generování výsledků, možnost vlastního výzkumu
  • časová náročnost, stres

Co dále při podávání GAUK zvážit[editovat | editovat zdroj]

  • zvážit pečlivě výstupy – často první projekt, jen to, co zvládnu
  • zvážit složení týmu – lze přidat spoluřešitele, ale je to problematické
  • zavázání několika institucím

Jak psát projekt[editovat | editovat zdroj]

Co slíbit[editovat | editovat zdroj]

  • povinnost 1 publikace
    • může se jednat i o spoluautorství (kdokoliv z týmu)
  • peníze vám nevezmou, nicméně je to vaše vizitka a vizitka vašeho vedoucího
  • realistické cíle

Jak psát projekt (názory spolužáků)[editovat | editovat zdroj]

  • přínosné, dobře zdůvodnitelné téma
  • ne složité formulace – stručně, jasně
  • působit pečlivě
    • odkazy, poznámky pod čarou apod.
  • zapůsobit, že na projektu pracujeme
    • důležitost (zahraničních) kontaktů, zmiňovat konzultace s odborníky
  • sehnat si úspěšný projekt a načerpat inspiraci
  • po napsání projektu konzultace s odborníky (alespoň 2 – vedoucí práce apod.)
  • důraz na úvodní abstrakt
    • jasná teze, o co jde, opět dát abstrakt někomu přečíst
  • připravit se na vše (dobrý projekt nemusí znamenat úspěch)
  • nevzdávat to a projekt podat i další roky
  • empiricky založené projekty úspěšnější, než teoretické + u teoretických projektů nevynechávat metodologii
  • pro víceleté projekty – zvážit, zda psát výstupy již první rok – první rok je náročný, výstupy jsou stresující

Co projekty obsahují a co se tam píše[editovat | editovat zdroj]

  • vychází z projektů spolužáků/ček
  • některé kolonky v projektu se překrývají – dát si pozor, aby se témata neopakovala
  • hodnotí se i vzájemná provázanost – nepsat „vatu“, co se k projektu nevztahuje

Charakteristika řešitelského kolektivu[editovat | editovat zdroj]

  • uvádět stručné životopisy
    • nejen shrnutí studia a práce, ale i napsané články, ocenění, účast na konferencích, výuka apod.
    • člověk nemusí mít nutně výstupy typu článek s IF, hodnotí se adekvátnost stupni studia
    • vztah řešitelů a vedoucích ke zkoumanému tématu
  • v pravidlech 10 nevýznamnějších publikací vedoucí/ho

Anotace + Anotace v AJ[editovat | editovat zdroj]

  • jedna z nejdůležitějších částí projektu
  • v první větě shrnuje hlavní myšlenku (nebo cíl)
  • nebo začíná obecnějším uvedením do tématu
  • teoretická východiska, na co navazuje
  • musí být jasné cíle
  • jak to uděláme (metoda, o jaký druh projektu se jedná – teoretický, empirický)
  • co z toho bude (k čemu to bude) a jak to budeme prezentovat
  • některé anotace obsahují i konkrétní časové rozvržení v rámci plánovaných let

Struktura finančních prostředků[editovat | editovat zdroj]

  • osobní finance – žádosti od 20-90 tis. (finálně se částky po krácení pohybovaly nejčastěji okolo 30, 40 tis. za rok)
  • mzdy vedoucímu – žádosti od 3 do 30 tis. (finálně se částky pohybovaly nejčastěji okolo 5-15 tis.)
  • přesně vypsaná struktura financí
    • konkrétní částky, kolik co bude stát, na co budou koupené věci využity
    • zjistit si, co která položka zahrnuje
  • argument pro nepřijetí projektu
  • celkem – záleží na typu projektu (teoretický apod.), počtu osob apod. – požadavky 130 – 290 tisíc, krácení ne vždy, ale někdy až na polovinu, případně na třetinu (závažné důvody)

Současný stav poznání[editovat | editovat zdroj]

  • dokázat, že máme hlubší znalost tématu
  • na jaké poznání se navazuje
    • ukazuje to, v čem je náš projekt přínosem
    • na jaké naše poznání navazuje
  • mělo by to mít vztah k projektu
  • ne příliš obecné
  • nezapomenout nic důležitého v té oblasti – lepší předem konzultovat s odborníky v té oblasti
  • definice pojmů, se kterými se pracuje
  • řešitelé u tohoto uvádí seznam literatury, se kterým pracují

Přínos projektu k rozvoji fakulty / VŠ[editovat | editovat zdroj]

  • spojení se současnými výzkumy na fakultě (např. výzkumný závěr, granty GAČR, PRVOUK apod.), institucionální podpora, tematická shoda s fakultou
    • ideálně třeba ukázat, že v nějaké oblasti je FSV unikátní a to my prohlubujeme
    • nebo naopak úplně nové téma – rozvíjíme fakultu tak, že nastolujeme nové téma
  • projekt bude využit ve výuce – tím také rozvíjí VŠ
  • zapojení studentů (např. sběr dat)– jejich rozvoj
  • mezinárodní či mezioborová spolupráce
  • zapojení školitele/řešitelů, který je ve více institucích, rozvíjí se tak spolupráce mezi různými institucemi

Materiální zajištění projektu[editovat | editovat zdroj]

  • co žadatelé/ky mají a co si z projektu pořídí
  • využití knihoven, internetu, SPSS a Atlas.ti software
  • jiná zázemí, než FSV
  • zároveň tím vymezuje, co si nemusí pořizovat

Cíle řešení projektu[editovat | editovat zdroj]

  • jasné, stručné – klidně v bodech
  • cílem může být zodpovězení výzkumných otázek a podotázek (nebo uvést zvlášť cíle a otázky)
  • cíle jsou i publikační
  • cíle jsou i praktické – např. zvýšení veřejného povědomí, výuka apod.

Způsob řešení[editovat | editovat zdroj]

  • metodologie
    • velikost a výběr vzorku, dat, metoda analýzy (podložit literaturou, konkrétní čísla)
    • vědět proč – důvod volby, adekvátně k cílům
  • časový rozvrh projektu
    • klidně konkrétní rozepsání po letech (nebo po fázích), co kdy a jak (sběr dat, analýzy, psaní článků apod.)
    • mělo by být realistické a také by mělo být patrné, že víme, co budeme dělat
    • zde by měl být jasný důvod, proč žádáme projekt na daný počet let – že ho nestihneme rychleji, nebo že naopak nebudeme potřebovat více času

Prezentace výsledků[editovat | editovat zdroj]

  • prezentace na konferencích
    • neuvádět účast, ale vystoupení
  • články v časopisech
    • uvádět zda se jedná o impakt, recenzovaný apod.
    • uvádět český, zahraniční
    • co jaký článek bude obsahovat
    • přibližný okruh časopisů, kam plánujeme publikovat
    • může se uvádět i společná publikace se školitelem/kou – lepší uvést už v projektu
  • navázání kontaktů, mezinárodní spolupráce
  • možné i popularizační aktivity – výstavy, prezentace, články, webové stránky apod. – uvést praktický význam (praktický dopad, prezentace činnosti UK apod.), výsledky jako zpětná vazba *respondentům
  • je možné uvést i prezentace výsledků na doktorském semináři ISS, na doktorandské konferenci
  • využití ve výuce
  • návaznost na disertační práci
  • lze rozepsat i po letech – co kdy vytvoříme
  • je možné zvolit strategii minimální slíbené – napíšu minimálně 3 články...
  • může se uvádět, že budete uvádět financování z GAUK

Jak se projekty hodnotí?[editovat | editovat zdroj]

Kdo hodnotí[editovat | editovat zdroj]

  • 2 posudky, v případě neshody 3.
  • odborníci z jiných institucí, jedná se vůbec o sociology? (zvážit při psaní projektu)

Oficiální hodnotící kritéria[editovat | editovat zdroj]

Přihláška nového projektu bude posuzována nejméně dvěma oponenty a to především podle následujících hledisek:

  • vědecká závažnost a aktuálnost projektu;
  • zpracování návrhu projektu a reálnost cílů řešení;
  • koncepce a metodika řešení;
  • přiměřenost finančních nákladů.

Posudky[editovat | editovat zdroj]

  • šablona – výběr z možností – verbální hodnocení, které vidí student/ka
    • Originalita, Cíle a hypotézy (jednoznačně definované, ambiciozní a splnitelné), Metodika (odpovídá cílům), Zpracování návrhu projektu (logická struktura, rozvláčnost), Kvalita řešitelského týmu, Finanční požadavky (přiměřenost, opodstatněnost), Souhrnné hodnocení projektu (zasluhuje financování?)
  • plus slovní vyjádření hodnotitele
    • někdy velmi stručné (studentovi/ce moc nepomůže), jindy konkrétnější, i dobrým projektům dává doporučení
  • bodové hodnocení – student/ka nevidí
    • projekty se rozdělují na základě bodového hodnocení, i projekt verbálně hodnocen dobře, nemusí být přijat

Posudky, co je vyzdvihované[editovat | editovat zdroj]

Přínos projektu

  • interdisciplinarita, inovativnost, aktuálnost tématu
  • soulad mezi projektem a zaměřením pracoviště

Struktura projektu

  • formulace stručně a jasně
  • provázanost, logická struktura
  • reálnost cílů
  • adekvátnost metodologie (důraz na metody)

Připravenost projektu

  • návaznost na již prováděnou práci (dokazuje to připravenost na práci)
  • obeznámenost s literaturou

Složení týmu

  • zkušenosti členů týmu, znalost tématu (už na něm pracovali?), zapojení do projektů (hodnotí se i vzhledem k stupni studia), zapojení do mezinárodního týmu/výzkumu
  • hodnotí se „kvalita“ řešitelů, hodnocení kvality vedoucího, jeho vztah k tématu, hodnotí se adekvátnost počtu řešitelů na danou práci (6-8 rozhovorů na 2 lidi je málo) – tým je garancí úspěchu
  • uvést životopis (vědecký) řešitele/ky – nejde o to, že by člověk musel mít miliony publikací, adekvátní je i např. pochvala za diplomovou práci, vystoupení na doktorandské konferenci apod.

Finance a výstupy

  • účast na mezinárodní konferenci
  • hodnocení, jakou část celkových nákladů tvoří který druh nákladů

Co je kritizované[editovat | editovat zdroj]

Struktura projektu

  • přílišná rozvláčnost projektu, opakování
  • vágní používání termínů, práce s pojmy
  • koherence projektu – na jednom místě se mluví o jednom, na druhém už se to nezmiňuje
  • příliš ambiciózní projekt – nelze stihnout za deklarovanou dobu
  • už bylo zkoumáno, projekt neposkytuje nové poznání
  • pokud žádáme projekt na delší dobu, je třeba specifikovat proč – co budeme v kterém roce dělat
  • jasný časový rozvrh
  • neurčité cíle

Finance

  • příliš velké finanční nároky (srovnávají to s jinými projekty)
  • chybí detailní rozpis finančních nákladů na první rok – konkretizace financování, lépe vyjasnit povahu nákladů
  • peníze na sběr dat – příliš mnoho peněz na hodinu za jednoho člověka
  • podhodnocené finance
  • kritika toho, co student udělá nad rámec běžných povinností
  • pokud je uveden nákup něčeho, musí být jasné zdůvodnění využití pro výzkum

Výstupy

  • konkretizovat využití výstupů, práce s daty nejednoznačně vysvětlená
  • zabývat se etickými otázkami práce s daty (u citlivých dat)
  • chybí praktická využitelnost
  • 1 nutný článek na 3 roky je málo
  • chybí konkretizace zahraniční studijní cesty (přijímající pracoviště, délka cesty apod.)

Složení týmu

  • neuvedení charakteristik navrhovatele a školitele
  • příliš mnoho řešitelů (3)

Literatura

  • chybí některé publikace k tématu, literatura je příliš obecná, nezaměřená na téma, chybí česká literatura (české téma), chybí rozpracování některých konceptů 

Zkušenosti těch, co neobdrželi projekt[editovat | editovat zdroj]

  • přes dobré hodnocení, projekt nedostali (mimo hodnocení projektu existuje i bodové hodnocení)
  • není kritická zpětná vazba, jak projekt zlepšit
  • poněkolikáté předložený projekt měl úspěch, přestože předtím úspěch neměl

Neznamená to, že by člověk měl neustále podávat to samé a nepracovat na tom!!! Zajistit si zpětnou vazbu.

Zkušenosti těch, co projekt obdrželi[editovat | editovat zdroj]

  • krácení financí hned na začátku
    • rozmyslet se, zda jsme ochotni/schopni za těchto podmínek pracovat
    • paradoxní situace – je po krácení možné krátit také výsledky?
  • krácení financí v dalších letech, přestože projekt plnili

Co dělat, když projekt nedostanete?[editovat | editovat zdroj]

  • nezoufat
  • podat ho znovu
  • možnost námitek či komentářů k nepřijetí či krácení financování (2014 11 stížností)
    • výsledky – i snížení rozsahu krácení (i když pravděpodobně ojedinělý případ)

Zkušenosti hodnotitelů/ek[editovat | editovat zdroj]

  • dobrých projektů je relativně dost, ani dobrý projekt není zárukou financování (nevystačí peníze)
  • GAUK se neliší od ostatních
    • běžte se poradit s někým, kdo má zkušenost s psaním jakéhokoliv projektu
  • snaha financovat co nejvíc projektů – proto krácení peněz (zvláště na školitele)
  • jasnost cíle projektu (opět zmiňované)

Gauky na ISS (sociologie)[editovat | editovat zdroj]

  • můžete oslovit bývalé řešitele s prosbou o radu

2016[editovat | editovat zdroj]

Petra Alexandra Beránková: Na pomezí aktivního občanství a politiky: fenomén politického aktivismu

Ivan Petrúšek: Vliv socio-ekonomického kontextu na individuální podporu přerozdělování příjmů v Evropě

Tomáš Samec: Diskurzivní konstrukce dluhu a závazku v kontextu bydlení v České republice

Romana Volejníčková: Každodennost v životních příbězích matek tří generací

Ludmila Wladyniak: Paměť v pohraničí. Srovnávací studie kolektivní paměti na území bývalého Východního Pruska v Polsku a v Sudetech v České republice

2015[editovat | editovat zdroj]

Bureš, Jiří: Autopoietický systém a aktér-síť jako metody analýzy a vizualizace citačních vztahů

Prokop, Daniel: Dynamika chudoby a sociálního vyloučení v České republice (2006-2014)

2014[editovat | editovat zdroj]

Dlouhá, Marie: Partnery v podniku, domácnosti i životě: Konstrukce rozhraní mezi pracovní a rodinnou sférou u spolu podnikajících partnerů v České republice a na Slovensku

Grznár, Miroslav: Sametová deziluze: politická kultura a laické teorie krize

Hlaváček, Karel: Náboženský prvek v kritické teorii Frankfurtské školy

Oberpfalzerová, Hana: Vypovídání pravdy jako mechanismus usmíření v Bosně a Hercegovině: případová studie iniciativy Choosing Peace Together

Samec, Tomáš: Na stejné lodi, nebo odděleni propastí? Komparativní analýza politické kultury politiků a občanů

2013[editovat | editovat zdroj]

Průchová, Andrea: Formy mediace kolektivní paměti a jejich vliv na interpretaci české národní identity v dějepisných učebnicích komunistického a postkomunistického režimu

2012[editovat | editovat zdroj]

Cidlinská, Kateřina: Proč mladí lidé opouštějí českou vědu?

Filová, Tereza: Moderní, postmoderní a současná architektura: jejich společenská determinace

Horák, Vít: Hermeneutické perspektivy v analytické teorii jednání

Oravcová, Anna: Česká hiphopová subkultura: konstrukce autenticity v českém rapu

Ptáčková, Kateřina: Poradní orgány a konzultační procedury jako nástroje vládnutí v ČR

2011[editovat | editovat zdroj]

Kalvas, František: Nastolování veřejných problémů v lokální politice

Nyklová, Blanka: Česká feministická a genderová scéna: teoretické inklinace, postoje a kontroverze

Svatoň Gillárová, Kateřina: Analýza komunikace ve skupině teenagerů v kontextu konceptu síťové společnosti

Špaček, Ondřej: Struktura města: teoretické rozpracování a konceptualizace sociologického pojetí

Vávra, Martin: Trestní právo na území ČR od poloviny 20. století do současnosti - proměny diskurzu trestní viny a odpovědnosti

2010[editovat | editovat zdroj]

Frantová, Veronika: Co je na politicích „veřejné“? Český mediální obraz a čtenářská percepce politické funkce

Ripka, Štěpán: Letniční hnutí mezi českými / slovenskými Romy: religiozita a praktiky inkluze Romů do bratrství ve spáse.

Štípková, Martina: Proměna reprodukčních vzorců a její dopad na zdraví novorozenců v ČR

Trusinová, Romana: Ageismus jako střet generací: Stereotypizace a autostereotypizace věkových skupin


Zpět na hlavní stranu.