Společenská odpovědnost firem - konkrétní akce

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Některé příklady konkrétního plnění společenské odpovědnosti firem.

V ekonomické oblasti[editovat | editovat zdroj]

Dar[editovat | editovat zdroj]

Souhrn hmotných i nehmotných statků, které dárce dává a obdarovaný přijímá. Nemusí jít nezbytně o finanční dar, ale například i o ideu, nápad, dovednost, čas nebo výrobek. Proces daru upravuje darovací smlouva, přičemž dárce nevyžaduje od obdarovaného žádné protiplnění, může však požádat například o zachování anonymity, nebo použití daru v souladu s jeho přáním.[1]

V environmentální oblasti[editovat | editovat zdroj]

Forest Stevardship Council[editovat | editovat zdroj]

Tento certifikační systém se zaměřuje na sociální, ekonomické a sociální aspekty managementu lesů v závislosti na místních podmínkách. Systém sleduje celý cyklus od pěstění lesa přes těžbu, zpracování až po výrobky v obchodech.[2]

Oprávnění k činnosti[editovat | editovat zdroj]

Společenský souhlas komunity s činností firmy v dané lokalitě. Takový neformální souhlas je důležitý především pro firmy, které např. zatěžují životní prostředí ve svém okolí nebo komunitu jinak poškozují. Podaří-li se firmě navázat s komunitou dobré spojení a získat od ní „licence to operate“, nemusí pak řešit protestní akce.[3]

Principy CERES[editovat | editovat zdroj]

Principy CERES byly vytvořeny koalicí ekologických organizací, sociálně odpovědných investorů a správců veřejných penzijních fondů. Cílem je motivovat firmy k respektování 10 principů a ke zveřejňování výsledků této snahy. Principy pokrývají oblasti jako ochrana biosféry, udržitelné využívání přírodních zdrojů, nakládání s odpady a jejich omezování, obnovu poškozeného životního prostředí, informování veřejnosti, zapojení managementu, audity a zprávy o této činnosti.[4]

Responsible Care[editovat | editovat zdroj]

Responsible Care® je iniciativa American Chemistry Council, kterou v roce 1988 reagovala na obavy veřejnosti z chemického znečištění. Členství v této iniciativě průmyslové podniky zavazuje: neustále zlepšovat jejich zdravotní, bezpečnostní a ekologické standardy; naslouchat a reagovat na obavy veřejnosti; pomáhat jeden druhému v dosažení optimálního stavu; zpravovat o cílech jejich plnění veřejnost.[4]

Právo na informace[editovat | editovat zdroj]

Právo na informace v USA, které ukládá firmám povinnost zveřejňovat informace o znečišťujících a toxických látkách. Tzv. Toxics Release Inventory (TRI) je veřejně přístupná databáze vypouštěných chemických látek a odpadů spravovaná a každoročně aktualizovaná agenturou pro životní prostředí (EPA). Nachází se na stránkách http://www.epa.gov/tri/ . [4]

Ve společenské oblasti[editovat | editovat zdroj]

Dobrovolnictví[editovat | editovat zdroj]

Akční den[editovat | editovat zdroj]

Ke krátkým formám patří akční den, či Volunteer Day, kdy se skupina zaměstnanců nebo dokonce celé osazenstvo podniku angažuje dobrovolně jeden den v roce pro dobročinné účely. Jednorázová forma akčního dne je vhodná především pro manuální práce.[5]

Časová konta[editovat | editovat zdroj]

Firma zaměstnanci věnuje několik hodin z pracovní doby pro výkon dobrovolných aktivit[5]

Firemní dárcovství[editovat | editovat zdroj]

Pro firemní dárcovství je charakteristické bezplatné přenechání materiálních hodnot a služeb firmy. Ty jsou nabízeny jako dary za účelem podpory osob zvnější, jsou také součástí běžného firemním provozu, popř. určeny pro trh, nebo vznikají při procesech výkonu jednotlivých úkolů ve firmě. Strategické instrumenty jsou dárcovství, nadační činnost, matchingový fond a podle některých autorů také sponzorství.[6]

Firemní dobrovolnictví[editovat | editovat zdroj]

Koncept spojující obecně prospěšné aktivity podniku s podporou dobrovolné činnosti zaměstnanců. Ve smyslu tohoto konceptu se firma snaží vzbudit a zvýšit zájem svých zaměstnanců o dobrovolnou práci tím, že jejich dobrovolnou činnost uznává, oceňuje a podle možnosti různým způsobem podporuje. V souhrnu lze tedy o firemním dobrovolnictví mluvit pokaždé, kdy firma provádí nebo podporuje obecně prospěšnou činnost, na které se zaměstnanci firmy dobrovolně podílí a v jejímž rámci popřípadě investuje přídatné věcné nebo finanční prostředky. [5]

Etický obchod[editovat | editovat zdroj]

Obchodní praktiky firmy, které propagují odpovědnější enviromentální nebo sociální obchod. V užším smyslu se etické obchodování vztahuje k pracovním podmínkám v dodavatelském řetězci firmy. Firmy hlásící se k myšlence etického obchodu stanovují určité minimální nároky na své dodavatele a subdodavatele v oblasti pracovních podmínek zaměstnanců.[7]

Partnerství veřejného a soukromého sektoru[editovat | editovat zdroj]

Partnerství veřejného a soukromého sektoru je založeno na sdílení rizik mezi veřejným a soukromým sektorem při plnění jistého cíle veřejného zájmu (např. stavba nemocnice). Soukromý investor investuje své prostředky do rozvoje veřejné služby a ve své režii tyto prostředky následně spravuje a provozuje, čímž umožňuje obcím uspokojit poptávku občanů a zároveň rozložit výdaje na několik let po dobu trvání smluvního vztahu. Vývoj PPP byl doprovázen reformami pravidel pro zadávání veřejných zakázek a umožnil soukromému sektoru v řadě zemí EU podílet se na dodávce a provozování veřejných infrastruktur. Smluvní sdílení rizik mezi veřejným a soukromým sektorem je doprovázeno výhodnějšími půjčkami. Zakázky typu PPP se ze sektoru dopravy postupně rozšířily také např. na vzdělání, zdravotnictví, energie, voda a zpracování odpadu.[8]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Fórum dárců, dostupné na <http://www.donorsforum.cz>, srpen 2005
  2. Miroslav Kundrata: Společenská odpovědnost v oblasti životního prostředí In Napříč společenskou odpovědností firem (str.63-67). Praha 2005
  3. CSR Austria, dostupné na <href://www.csr-austria.at> , srpen 2005
  4. 4,0 4,1 4,2 Miroslav Kundrata: Společenská odpovědnost v oblasti životního prostředí In Napříč společenskou odpovědností firem (str.63-67). Praha 2005 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Kundr“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Kundr“ použit vícekrát s různým obsahem
  5. 5,0 5,1 5,2 Michaela Nešporová: Firemní dobrovolnictví In Napříč společenskou odpovědností firem (str.46-54). Praha 2005 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Nesp“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Nesp“ použit vícekrát s různým obsahem
  6. Maaß, F. a Clement, R.: Corporate Citizenship. Das Unternehmen als "guter Bürger". Wiesbaden 2002
  7. Ethical Trading Iniciative, dostupné na <http://www.ethicaltrade.org>, červenec 2005
  8. Business Info, dostupné na <href://www.businessinfo.cz>, červen 2005

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]