1 550
editací
(Nová stránka: Teprve od doby, kdy začal člověk pěstovat kulturní rostliny a domestikoval domácí zvířata, vzniká půda v té formě, jak ji chápeme nyní, tedy především jako prostře...) |
m (added Category:Ekologie v praxi using HotCat) |
||
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Teprve od doby, kdy začal člověk pěstovat kulturní rostliny a domestikoval domácí zvířata, vzniká půda v té formě, jak ji chápeme nyní, tedy především jako prostředek pro obstarávání potravy. Zemědělská – tedy '''obdělávaná půda – je z velké části umělý systém''', který před započetím zemědělství v přírodě neexistoval. Člověk musí do tohoto polopřirozeného substrátu vkládat značné množství energie a látek, aby ho udržel stabilní a dlouhodobě produktivní. Množství půdy na Zemi je dáno plochou pevniny. Z celkové plochy povrchu Země (asi 510 mil. | Nadměrná kyselost půd znemožňuje jejich zemědělské využití. Jednou z příčin zvyšování kyselosti mohou být kyselé deště, jedná se tedy o problém globálního charakteru, který je navíc závislý na stavu ostatních aspektů životního prostředí. | ||
Obsah škodlivých látek nejen podmiňuje výskyt organismů přímo v půdě, ale ovlivňuje i kvalitu vody a výskyt organizmů v ní. Škodliviny jsou totiž povrchovou vodu splachovány do vodních toků, a například zvýšený obsah hliníku snižuje funkci rybích žáber, což potom vede k úhynům. | |||
K ohrožení půdy může docházet také erozí, nejčastěji vodní a větrnou, která odnáší prachové částice. Erozní činnost bývá zvýšena například i vlivem člověka – kácení lesů mění biologické složení organismů v půdě, mění se intenzita slunečního záření, je zvýšený přístup větru a povrchová voda není absorbována. Půda přestává být soudržná, může docházet i k sesuvům. | |||
Organismy vázané na určitý biotop jsou přemístěny, což může vést k jejich zániku. Struktura půdy a povrchový ráz krajiny dostál změn díky povrchové těžbě. Využití nerostných surovin pod zemským povrchem i povrchová stavební činnost vede ke znehodnocení často i velmi kvalitních půd. | |||
Omezit negativní působení na půdy lze mnoha způsoby. Například komplexní ochranou životního prostředí (zvláště snížení negativního vlivu kyselých dešťů), uváženějšími zásahy do krajiny,... | |||
Teprve od doby, kdy začal člověk pěstovat kulturní rostliny a domestikoval domácí zvířata, vzniká půda v té formě, jak ji chápeme nyní, tedy především jako prostředek pro obstarávání potravy. Zemědělská – tedy '''obdělávaná půda – je z velké části umělý systém''', který před započetím zemědělství v přírodě neexistoval. Člověk musí do tohoto polopřirozeného substrátu vkládat značné množství energie a látek, aby ho udržel stabilní a dlouhodobě produktivní. Množství půdy na Zemi je dáno plochou pevniny. Z celkové plochy povrchu Země (asi 510 mil. km<sup>2</sup>) připadá něco přes 45 mil. km<sup>2</sup> na zemědělskou půdu, z čehož jen asi 15 mil. km<sup>2</sup> je intenzívně zemědělsky obhospodařováno. Zbytek, přibližně 2/3, tvoří pastviny, louky či nepravidelně obhospodařované půdy. | |||
== Eroze == | == Eroze == | ||
Řádek 21: | Řádek 31: | ||
Velké plochy zemědělské nebo panenské půdy jsou nenávratně zabírány pro výstavbu lidských sídel, průmyslových podniků, komunikace a při otevírání velkoplošných povrchových dolů a lomů. Jde vlastně o '''konzumaci krajiny člověkem'''. | Velké plochy zemědělské nebo panenské půdy jsou nenávratně zabírány pro výstavbu lidských sídel, průmyslových podniků, komunikace a při otevírání velkoplošných povrchových dolů a lomů. Jde vlastně o '''konzumaci krajiny člověkem'''. | ||
Změna kvality půdy a její ztráty mají velký vliv na přírodu i společnost. Člověk vždy získával zemědělskou půdu na úkor přirozených ekosystémů tím, že si přizpůsoboval původní stepi, listnaté a smíšené lesy mírného pásma, později i polopouště a dnes dokonce tropické deštné lesy. Nejdrastičtějšími změnami prochází v současné době oblast tropických deštných lesů. Až do r. 1950 tvořily porosty deštných lesů asi 30 % povrchu pevniny. V polovině 90. let se rozkládají tyto lesy již jen na 6–7 %, což je přibližně 7,5 mil. | Změna kvality půdy a její ztráty mají velký vliv na přírodu i společnost. Člověk vždy získával zemědělskou půdu na úkor přirozených ekosystémů tím, že si přizpůsoboval původní stepi, listnaté a smíšené lesy mírného pásma, později i polopouště a dnes dokonce tropické deštné lesy. Nejdrastičtějšími změnami prochází v současné době oblast tropických deštných lesů. Až do r. 1950 tvořily porosty deštných lesů asi 30 % povrchu pevniny. V polovině 90. let se rozkládají tyto lesy již jen na 6–7 %, což je přibližně 7,5 mil. km<sup>2</sup>. Uvážíme-li, že ročně ubývá 160–200 tis. km<sup>2</sup>, za 40–50 let mohou tropické deštné lesy zmizet z povrchu Země. | ||
Špatné zacházení s půdou, obhospodařování a kontaminace může mít pro člověka dalekosáhlé následky – především snížení úrodnosti, tj. zemědělské produkce. V mnoha oblastech světa je následkem degradace půdy hlad a další sociální problémy. Snižování produkce nutí člověka také k aplikaci vyšších dávek hnojiv, pesticidů a zavlažovací vody. To může druhotně vést ke kontaminaci potravin a ke znečištění dalších složek prostředí, hornin, vody a ovzduší. | Špatné zacházení s půdou, obhospodařování a kontaminace může mít pro člověka dalekosáhlé následky – především snížení úrodnosti, tj. zemědělské produkce. V mnoha oblastech světa je následkem degradace půdy hlad a další sociální problémy. Snižování produkce nutí člověka také k aplikaci vyšších dávek hnojiv, pesticidů a zavlažovací vody. To může druhotně vést ke kontaminaci potravin a ke znečištění dalších složek prostředí, hornin, vody a ovzduší. | ||
Řádek 28: | Řádek 38: | ||
Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf> | Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf> | ||
== Odkazy == | |||
=== Související články === | |||
[[Ochrana půdy]] | |||
=== Externí odkazy === | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze Eroze na české Wikipedii] | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Zasolov%C3%A1n%C3%AD_p%C5%AFd Zasolování půd na české Wikipedii] | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kontaminace_p%C5%AFdy Kontaminace půdy na české Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Erosion Erosion na anglické Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Soil_salinity Soil salinity na anglické Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Soil_contamination Soil contamination na anglické Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Soil_compaction Soil compaction na anglické Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Soil_degradation Soils retrogression and degradation na anglické Wikipedii] | |||
{{licence cc|Braniš, Martin}} | |||
[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]] | |||
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]] | |||
[[Kategorie:Antropogenní rizika]] | |||
[[Kategorie:Krajina]] | |||
[[Kategorie:Ekologie v praxi]] |
editací