Ekologie a katolická církev: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 760 bajtů ,  3. 12. 2008
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 14: Řádek 14:
že žádné ze stvořených zvířat není člověku rovné. Toto v minulosti vedlo k velké misinterpretaci vztahu lidí ke zvířatům
že žádné ze stvořených zvířat není člověku rovné. Toto v minulosti vedlo k velké misinterpretaci vztahu lidí ke zvířatům
a životnímu prostředí. Podpořeno navíc vírou v tom, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť pravé  
a životnímu prostředí. Podpořeno navíc vírou v tom, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť pravé  
křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Na druhou stranu totiž v knize knih nalezneme mnoho míst, která svědčí
křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10).  
pro "zelené" myšlení. Nalezneme příklady, které vyjadřují, že člověk má soucítit se zvířectvem a starat se o něj:  
Na druhou stranu však v knize knih nalezneme i druhou pasáž o stvoření člověka, stojící hned za tou první, ovšem s poněkud jiným náladěním. Dočítáme se tu totiž, že člověk byl stvořen jako "prach ze země" (Gn:2,7). Čili v tomto druhém vysvětlení stvoření již člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, jako jakýsi polobůh, ale jako bytost, jako každý jiný tvor, jež je pouhým prachem a ničím víc (ne ve smyslu materiálu, ale ve smyslu kvality). Jan Sokol ve své stati ve sborníku Demokracie a ústavnost hovoří o tomto ponechání dvou kontradikotorických příběhů stvoření vedle sebe jako o velké odvaze starozákonních učenců a jako o příkladu praxe, která je skutečně demokratická a pluralitní. Právě mnohé dvojznačnosti v bibli, včetně této nejzásadnější (jde tu o charakteristiku člověka v jeho celkovosti), považuje za důvod toho, proč je bible stále tak živou knihou.
"Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." ("Doslovně: zná jeho duši," píše se v poznámce k textu). Nebo: "Nebudeš netečně  
Dále pak ve starém i novém zákoně nalezneme mnohé příklady, které vyjadřují, že člověk má soucítit s ostatním stvořením, že se o něj má starat: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6)  
přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) A dále:
Jedním z velkých praktiků, který chápal přírodu jako Boží stvoření byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Známé jsou jeho motlitby, v nichž všechno stvoření oslovuje bratře či sestro. Sv.František ve svém Chavlozpěvu stvoření mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." Ti všichni jsou Boží stvoření a mají za to Boha chválit. V některých řádových komunitách, u nás např. františkáni či kapucíni, kteří vykovávají řeholní život v duchu Františkova "bratrského společenství se všemi tvory" (viz např. http://www.kapucini.cz/).
"Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém
stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) V této pasáži Páté knihy Mojžíšovi se hovoří o ochraně života
a o tom, že poslušnost vůči Bohu se projevuje i ve vztahu k těmto věcem. Jedním z velkých praktiků, který chápal přírodu
jako Boží stvoření byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Známé jsou jeho motlitby, v nichž všechno stvoření oslovuje bratře či sestro.  
Sv.František ve svém Chavlozpěvu stvoření mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi,  
"která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." Ti všichni jsou Boží stvoření a mají za to Boha chválit. V některých řádových komunitách, u nás např. františkáni či kapucíni, kteří vykovávají řeholní život v duchu Františkova "bratrského společenství se všemi tvory". (viz např. http://www.kapucini.cz/)




== Ekologické tendence v teologii ==
== Ekologické tendence v teologii ==
Ekoteologie či ekologická teologie či dokonce teologická ekologie, jak jsou tyto nové směry nazývány, vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. V minulosti, pokud teologie narazila na environmentální problém, uchylovala se spíše k hodnocení podílu viny křesťanů na vzniku ekologické krize, jak píše [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hana Librová] ve svém článku [http://http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení?]. Za výrazné myslitele ekologikého smýšlení v teologii považuje tato autorka např. H. Skolimowského, J. Cobba, M. Foxe, E. Drewermanna a také české myslitele [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazima Koháka] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jana Hellera].
Ekoteologie či ekologická teologie či dokonce teologická ekologie, jak jsou tyto nové směry nazývány, vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. V minulosti, pokud teologie narazila na environmentální problém, uchylovala se spíše k hodnocení podílu viny křesťanů na vzniku ekologické krize, jak píše [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Librov%C3%A1 Hana Librová] ve svém článku [http://http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení?]. Za výrazné myslitele ekologikého smýšlení v teologii považuje tato autorka např. H. Skolimowského, J. Cobba, M. Foxe, E. Drewermanna a také české myslitele [http://cs.wikipedia.org/wiki/Erazim_Koh%C3%A1k Erazima Koháka] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Heller Jana Hellera]. Kohák se ve své knize Zelená svatozář zabývá různými možnými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Mimo jiné tu vysvětluje termín etika boží bázně. Ten značí přístup k environmentálním otázkám z pohledu teocentrismu, což znamená z pohledu na svět, v němž Bůh je nejvyšší hodnotou, který dává člověku svět jako dar. Člověk, který má k Bohu úctu a "bojí se ho" (ve smyslu boží bázně, víry, důvěry), chová úctu i ke všemu stvoření a považuje se pouze za jeho správce. Jiný pojem, jímž se Kohák zaobírá a který je slučitelný s etikou křesťana, je tzv. etika vznešeného lidství. Ta by reflektovala akt ustanovení člověka jako vládce nad vším stvořením. V tomto pojetí je člověk tím, kdo dostal od Boha dostatek svobody a zodpovědnosti, aby konal v souladu s Božími zákony. V tomto pojetí je člověk sice nejvyšším z tvorů, ale neměl by toho zneužívat. Naopak by měl stát v pozici psrávce přírody. V tom spočívá vznešenost jeho lidství.


 
= Postoj Vatikánu ==
 
== Postoj Vatikánu ==




123

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu