Regionální nerovnosti v Česku: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
+ odkazy
(+ linky)
(+ odkazy)
Řádek 16: Řádek 16:


==Příjmy==
==Příjmy==
V roce 2019 byla [[w:cs:Průměrná mzda#Medi%C3%A1n%20mezd|hrubá mediánová měsíční]] mzda v Česku 30 158 Kč, plat 36 433 Kč (zjednodušeně řečeno je plat vyplácen ve státní sféře a veřejné správě, mzda v nestátním sektoru).<ref>{{Citace elektronického periodika
V roce 2019 byla [[w:cs:Průměrná mzda#Medi%C3%A1n%20mezd|hrubá mediánová měsíční]] [[w:cs:Mzda|mzda]] v Česku 30 158 Kč, [[w:cs:Plat|plat]] 36 433 Kč (zjednodušeně řečeno je plat vyplácen ve státní sféře a veřejné správě, mzda v nestátním sektoru).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Medián hrubé měsíční mzdy v jednotlivých krajích za rok 2019 podle sféry, pohlaví a věku
| titul = Medián hrubé měsíční mzdy v jednotlivých krajích za rok 2019 podle sféry, pohlaví a věku
| periodikum = ISPV informační systém o průměrném výdělku
| periodikum = ISPV informační systém o průměrném výdělku
Řádek 39: Řádek 39:


==Nezaměstnanost a dojíždění za prací==
==Nezaměstnanost a dojíždění za prací==
V druhé polovině druhé dekády 21. století byla nezaměstnanost v Česku nízká, např. v roce 2019 se pohybovala v rozmezí od 1,9 % (Praha) po 4,4 % (Moravskoslezský kraj). V reakci na pandemii covid-19, hospodářský propad a protipandemická opatření nezaměstnanost roste. Aktuálně se pohybuje v rozmezí 3,2 % (Pardubický kraj) až 5,9 % (Karlovarský kraj) (viz Obrázek 2). Je zajímavé, že v Pardubickém kraji stoupla z původních 2,2 % pouze o 1 %, zatímco v Karlovarském kraji vzrostla z 2,7 % o 2,2 %.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
V druhé polovině druhé dekády 21. století byla [[w:cs:Nezaměstanost|nezaměstnanost]] v Česku nízká, např. v roce 2019 se pohybovala v rozmezí od 1,9 % (Praha) po 4,4 % (Moravskoslezský kraj). V reakci na [[w:cs:Pandemie covidu-19 v Česku|pandemii covid-19]], hospodářský propad a protipandemická opatření nezaměstnanost roste. Na začátku roku 2021 se pohybovala v rozmezí 3,2 % (Pardubický kraj) až 5,9 % (Karlovarský kraj) (viz Obrázek 2). Je zajímavé, že v Pardubickém kraji stoupla z původních 2,2 % pouze o 1 %, zatímco v Karlovarském kraji vzrostla z 2,7 % o 2,2 %.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = 31-2. Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2019
| titul = 31-2. Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2019
| vydavatel = ČSÚ
| vydavatel = ČSÚ
Řádek 66: Řádek 66:


==Exekuce==
==Exekuce==
Zásadním problémem Česka jsou exekuce, jejichž rozložení v rámci republiky je velmi nerovnoměrné. V roce 2019 bylo v exekuci průměrně 8,7 % občanů (tj. 775 tisíc). Nejmenší počty byly v krajích Vysočina (5,1 %) a ve Zlínském (5,3 %). Naopak nejvyšší v Ústeckém (16,7 %) a Karlovarském (16,3 %). Největší procento lidí v exekuci bylo v okresu Most (19,9 %) (viz Obr. 4). Mimo Ústecký a Karlovarský kraj jsou časté exekuce v periferních okresech, jako například Český Krumlov, Bruntál, Jeseník, ale také Ostrava-město nebo Karviná. Od roku 2017 dochází k poklesu množství exekucí.<ref>{{Citace elektronické monografie
Zásadním problémem Česka jsou [[w:cs:Exekuce|exekuce]], jejichž rozložení v rámci republiky je velmi nerovnoměrné. V roce 2019 bylo v exekuci průměrně 8,7 % občanů (tj. 775 tisíc). Nejmenší počty byly v krajích Vysočina (5,1 %) a ve Zlínském (5,3 %). Naopak nejvyšší v Ústeckém (16,7 %) a Karlovarském (16,3 %). Největší procento lidí v exekuci bylo v [[w:cs:Okres Most|okresu Most]] (19,9 %) (viz Obr. 4). Mimo Ústecký a Karlovarský kraj jsou časté exekuce v periferních okresech, jako například Český Krumlov, Bruntál, Jeseník, ale také Ostrava-město nebo Karviná. Od roku 2017 dochází k poklesu množství exekucí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mapa exekucí
| titul = Mapa exekucí
| url = http://mapaexekuci.cz/
| url = http://mapaexekuci.cz/
Řádek 103: Řádek 103:


==Životní prostředí==
==Životní prostředí==
Některé problémy [[:Kategorie:Ukazatele stavu prostředí|životního prostředí]] jsou ze své podstaty globální (například změna klimatu, i když i ta má regionálně odlišné příčiny a dopady), jiné se projevují lokálně velmi odlišně. Typickým příkladem je znečištění ovzduší. Zatímco ve velkých městech je zásadním znečišťovatelem automobilová doprava, v průmyslových oblastech továrny a další provozy, v menších sídlech se často jedná o lokální topeniště v rodinných domech. Imisní limity jsou překračovány nejvíce v Moravskoslezském kraji (viz Obr. 7). Naopak jih a jihozápad Čech jsou oblasti s nejmenšími problémy s kvalitou ovzduší.<ref>{{Citace elektronického periodika
Některé problémy [[:Kategorie:Ukazatele stavu prostředí|životního prostředí]] jsou ze své podstaty globální (například [[Globální změna klimatu|změna klimatu]], i když i ta má regionálně odlišné příčiny a dopady), jiné se projevují lokálně velmi odlišně. Typickým příkladem je [[w:cs:Znečištění ovzduší|znečištění ovzduší]]. Zatímco ve velkých městech je zásadním znečišťovatelem automobilová doprava, v průmyslových oblastech továrny a další provozy, v menších sídlech se často jedná o [[w:cs:Lokální topeniště|lokální topeniště]] v rodinných domech. Imisní limity jsou překračovány nejvíce v Moravskoslezském kraji (viz Obr. 7). Naopak jih a jihozápad Čech jsou oblasti s nejmenšími problémy s kvalitou ovzduší.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Grafická ročenka
| titul = Grafická ročenka
| periodikum = www.chmi.cz
| periodikum = www.chmi.cz
Řádek 110: Řádek 110:
}}</ref>
}}</ref>


Výrazně regionální charakter má například povrchová těžba hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi. Ta zcela přeměňuje ráz krajiny a jsou s ní spojeny hydrologické změny, hluková zátěž a znečištění ovzduší, vyšší koncentrace elektráren v regionech a dříve také bourání obcí, pod nimiž se nacházela ložiska hnědého uhlí.
Výrazně regionální charakter má například povrchová těžba hnědého uhlí v [[w:cs:Sokolovská pánev|Sokolovské]] a [[w:cs:Mostecká pánev|Mostecké]] pánvi. Ta zcela přeměňuje ráz krajiny a jsou s ní spojeny hydrologické změny, hluková zátěž a znečištění ovzduší, vyšší koncentrace elektráren v regionech a dříve také bourání obcí, pod nimiž se nacházela ložiska hnědého uhlí.


==Ukázky měření nerovností==
==Ukázky měření nerovností==


===OECD regionálně===
===OECD regionálně===
OECD Better Live Index<ref>{{Citace elektronického periodika
[[w:en:OECD Better Live Index|OECD Better Live Index]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = OECD Regional Well-Being - How is life?
| titul = OECD Regional Well-Being - How is life?
| periodikum = OECD Regional Well-Being
| periodikum = OECD Regional Well-Being
Řádek 136: Řádek 136:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-03-05
| datum přístupu = 2021-03-05
}}</ref> srovnává velké množství dat o zdraví, službách, ekonomice, kulturním vyžití, sociálních problémech apod. a vytváří z nich index kvality života pro 206 obcí v Česku. Na prvních třech místech dle tohoto srovnání stojí Říčany, Praha a Slavkov u Brna. Na opačném konci srovnání pak Orlová, Karviná a Vítkov. Celkové srovnání potvrzuje geografické rozložení známé i z jiných indikátorů. Lepšího skóre dosahují obce ve vnitrozemí a v okolí krajských center, horšího pak obce v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji a obecně na periferiích.
}}</ref> srovnává velké množství dat o zdraví, službách, ekonomice, kulturním vyžití, sociálních problémech apod. a vytváří z nich index kvality života pro 206 obcí v Česku. Na prvních třech místech dle tohoto srovnání stojí [[w:cs:Říčany|Říčany]], [[w:cs:Praha|Praha]] a [[w:cs:Slavkov u Brna|Slavkov u Brna]]. Na opačném konci srovnání pak [[w:cs:Orlová|Orlová]], [[w:cs:Karviná|Karviná]] a [[w:cs:Vítkov|Vítkov]]. Celkové srovnání potvrzuje geografické rozložení známé i z jiných indikátorů. Lepšího skóre dosahují obce ve vnitrozemí a v okolí krajských center, horšího pak obce v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji a obecně na periferiích.


==Konvergence s EU==
==Konvergence s EU==
Měřeno podle Hrubého domácího produktu, je ekonomicky nejvýznamnějším regionem Česka Praha. Velikost jejího HDP přepočteného na obyvatele byla 190 % průměru EU. Žádný jiný český region dle HDP průměru EU nedosáhl. Druhým nejlepším je Jihomoravský kraj s 88 % průměru EU. Většina krajů se pohybuje mezi 82 a 70 %, pouze Ústecký je na úrovni 65 % a Karlovarský 59 % průměru EU.<ref name=":0" />
Měřeno podle [[w:cs:Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]], je ekonomicky nejvýznamnějším regionem Česka Praha. Velikost jejího HDP přepočteného na obyvatele byla 190 % průměru EU. Žádný jiný český region dle HDP průměru EU nedosáhl. Druhým nejlepším je Jihomoravský kraj s 88 % průměru EU. Většina krajů se pohybuje mezi 82 a 70 %, pouze Ústecký je na úrovni 65 % a Karlovarský 59 % průměru EU.<ref name=":0" />


Studie Demertzis a kol. (2019) ukazuje, že region Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj) vykazuje nižší hospodářský výkon a nižší míru konvergence vůči průměru EU, než jaká se očekávala. U ostatních českých krajů došlo k mírně vyšší konvergenci, než se očekávalo. V Jihomoravském kraji byla míra sbližování s průměrem EU nejvyšší (viz Obr. 9).
Studie Demertzis a kol. (2019) ukazuje, že [[w:cs:Region soudržnosti Severozápad|region soudržnosti Severozápad]] (Ústecký a Karlovarský kraj) vykazuje nižší hospodářský výkon a nižší míru konvergence vůči průměru EU, než jaká se očekávala. U ostatních českých krajů došlo k mírně vyšší konvergenci, než se očekávalo. V Jihomoravském kraji byla míra sbližování s průměrem EU nejvyšší (viz Obr. 9).<ref>Demertzis, M., Sapir, A., Wolff, G. (2019). Promoting sustainable and inclusive growth and convergence in the European Union. Policy Contribution No. 7. Bruegel. <nowiki>https://www.bruegel.org/wp-content/uploads/2019/04/PC-07_2019.pdf</nowiki></ref>


==Odkazy==
==Odkazy==
Řádek 149: Řádek 149:
*[[Regionální rozvoj]]
*[[Regionální rozvoj]]
*[[Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+]]
*[[Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+]]
==Reference – citované==
<nowiki>http://mapaexekuci.cz/</nowiki>
<nowiki>https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo</nowiki>
<nowiki>https://www.czso.cz/documents/10180/20536250/17023214a04.pdf/e4fe0c99-0c5a-49ee-8d54-cbda60892f1e?version=1.1</nowiki>
<nowiki>https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/mapa-data-skolstvi-regiony-exekuce-bytova-nouze-ubytovny-zakladni-skoly-daniel_1911270600_nkr</nowiki>
<nowiki>https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/19groc/gr19cz/Obsah_CZ.html</nowiki>
<nowiki>https://www.oecd.org/regional/CZECH-REPUBLIC-Regions-and-Cities-2018.pdf</nowiki>
<nowiki>https://www.obcevdatech.cz/</nowiki>
Demertzis, M., Sapir, A., Wolff, G. (2019). Promoting sustainable and inclusive growth and convergence in the European Union. Policy Contribution No. 7. Bruegel. <nowiki>https://www.bruegel.org/wp-content/uploads/2019/04/PC-07_2019.pdf</nowiki>
==Poznámky==


==Odkazy==
==Odkazy==
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu