BSK: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 8 bajtů ,  25. 2. 2019
m
překlep
Bez shrnutí editace
m (překlep)
Řádek 3: Řádek 3:
BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou, a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK<sub>5</sub> srovnat s CHSK, tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,5. Poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,3 poukazuje na zvýšenou přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref>
BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou, a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK<sub>5</sub> srovnat s CHSK, tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,5. Poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,3 poukazuje na zvýšenou přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref>


== Využití BSK ==
==Využití BSK==
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí.<ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii  http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref> Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí.<ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii  http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref> Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku.
   
   
Řádek 9: Řádek 9:


Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1 mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8 mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref>
Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1 mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8 mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref>
== Doba inkubace ==
==Doba inkubace==
Celková BSK je závislá na době inkubace a její průběh může být časově náročný<ref name="Pitter"> </ref>. Přistoupilo se tedy k jednotné inkubační době 5 dní.  Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK<sub>5</sub>  existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK<sub>7</sub>, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako například BSK<sub>2,5</sub> se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např. při terénních měřeních.  
Celková BSK je závislá na době inkubace a její průběh může být časově náročný<ref name="Pitter"> </ref>. Přistoupilo se tedy k jednotné inkubační době 5 dní.  Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK<sub>5</sub>  existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK<sub>7</sub>, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako například BSK<sub>2,5</sub> se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např. při terénních měřeních.  


== Stanovení BSK<sub>5</sub> ==
==Stanovení BSK<sub>5</sub>==
U vzorků, kde se očekává vyšší znečištění, je vhodné použít tzv. zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK<sub>5</sub> u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref>
U vzorků, kde se očekává vyšší znečištění, je vhodné použít tzv. zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK<sub>5</sub> u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref>


Řádek 24: Řádek 24:
:a - koncentrace rozpuštěného kyslíku nultý den v mg/l
:a - koncentrace rozpuštěného kyslíku nultý den v mg/l
:b - koncentrace rozpuštěného kyslíku po pěti dnech v mg/l
:b - koncentrace rozpuštěného kyslíku po pěti dnech v mg/l
:c - hodnota slepího pokusu zřeďovací vody v mg/l
:c - hodnota slepého pokusu zřeďovací vody v mg/l
:R - ředění - poměr objemu vzorku k objemu připravené směsi vzorku se zřeďovací vodou<ref name="mendel"> Stanovení BSK<sub>5</sub>  http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/navody/BSK5.pdf</ref>
:R - ředění - poměr objemu vzorku k objemu připravené směsi vzorku se zřeďovací vodou<ref name="mendel"> Stanovení BSK<sub>5</sub>  http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/navody/BSK5.pdf</ref>


==Odkazy==
==Odkazy==
=== Související stránky ===
===Související stránky===
 
*[[Znečištění vody]]
*[[Znečištění vody]]
*[[Ochrana vod]]
*[[Ochrana vod]]


=== Zdroje ===
===Zdroje===
<references/>
<references />
 
===Další literatura===


=== Další literatura ===
*[http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod]
*[http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod]
*{{Wikipedia en|Eutrofication}}
*{{Wikipedia en|Eutrofication}}
*{{Wikipedia cs p|Čistírna odpadních vod}}
*{{Wikipedia cs p|Čistírna odpadních vod}}


[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
{{jdl}}
{{jdl}}
1 550

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu