Ekonomické nástroje: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 505 bajtů ,  28. 4. 2013
typo
mBez shrnutí editace
(typo)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Studenti VŠE}}
Nástroje regulace normativního charakteru, na kterých je historicky primárně založen systém přímé regulace ochrany životního prostředí zemí OECD, doplňuje využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Ty byly zkonstruovány k dosažení ekologických cílů způsobem, který je nákladově efektivnější než přímá administrativní  regulace. Jsou založeny na nepřímém ovlivňování chování subjektů, které poškozují (znečišťují, nepřiměřeně devastují) životní prostředí. Na rozdíl od normativních nástrojů tedy nepůsobí na základě přímého mocenského přinucení, ale prostřednictvím ekonomické kalkulace. Podniky, obce i jednotliví občané se sami mohou rozhodnout, zda je pro ně finančně výhodnější vynaložit určité náklady na zamezení, popř. omezení poškozování životního prostředí nebo životní prostředí poškozovat a platit za to (poplatky, daně apod.).
Nástroje regulace normativního charakteru, na kterých je historicky primárně založen systém přímé regulace ochrany životního prostředí zemí OECD, doplňuje využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Ty byly zkonstruovány k dosažení ekologických cílů způsobem, který je nákladově efektivnější než přímá administrativní  regulace. Jsou založeny na nepřímém ovlivňování chování subjektů, které poškozují (znečišťují, nepřiměřeně devastují) životní prostředí. Na rozdíl od normativních nástrojů tedy nepůsobí na základě přímého mocenského přinucení, ale prostřednictvím ekonomické kalkulace. Podniky, obce i jednotliví občané se sami mohou rozhodnout, zda je pro ně finančně výhodnější vynaložit určité náklady na zamezení, popř. omezení poškozování životního prostředí nebo životní prostředí poškozovat a platit za to (poplatky, daně apod.).


Řádek 13: Řádek 11:


== Znaky ekonomických nástrojů ==
== Znaky ekonomických nástrojů ==
Jedná se o opatření finanční povahy, jejichž smyslem je akumulace a následná alokace a redistribuce peněžních prostředků. Výchozím cílem je ovlivnit chování ekonomických subjektů a zabezpečit prostředky k provádění opatření, pomáhajícím chránit životní prostředí. Ekonomické nástroje jsou realizovány jak v soukromé, tak ve veřejné sféře. <ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>
Jedná se o opatření finanční povahy, jejichž smyslem je akumulace a následná alokace a redistribuce peněžních prostředků. Výchozím cílem je ovlivnit chování ekonomických subjektů a zabezpečit prostředky k provádění opatření, pomáhajícím chránit životní prostředí. Ekonomické nástroje jsou realizovány jak v soukromé, tak ve veřejné sféře.<ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí, 10. 4. 2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>


== Funkce ekonomických nástrojů  ==
== Funkce ekonomických nástrojů  ==
Ekonomické nástroje plní mnoho funkcí. Jedná se o funkce kompenzační, fiskální, stimulační, redistribuční a komparativní. Kompenzační funkcí ekonomických nástrojů se rozumí finanční odškodnění možného poškození životního prostředí. Fiskální funkce představuje příjmy do státního rozpočtu, které jsou pak dále použity k financování činností, které zabezpečují ochranu životního prostředí. Stimulační funkce podporuje realizaci určitého cíle. Redistribuční funkce představuje usměrnění možných dopadů na různé subjekty. Komparativní funkce sleduje vyrovnání různých ekonomických podmínek znečišťovatelů. <ref name="Dienstbier Filip">Dienstbier, Filip: Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí - otázky právní, 11.4.2010, dostupné na: http://theses.cz/id/krhvgt/</ref>
Ekonomické nástroje plní mnoho funkcí. Jedná se o funkce kompenzační, fiskální, stimulační, redistribuční a komparativní. Kompenzační funkcí ekonomických nástrojů se rozumí finanční odškodnění možného poškození životního prostředí. Fiskální funkce představuje příjmy do státního rozpočtu, které jsou pak dále použity k financování činností, které zabezpečují ochranu životního prostředí. Stimulační funkce podporuje realizaci určitého cíle. Redistribuční funkce představuje usměrnění možných dopadů na různé subjekty. Komparativní funkce sleduje vyrovnání různých ekonomických podmínek znečišťovatelů.<ref name="Dienstbier Filip">Dienstbier, Filip: Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí - otázky právní, 11. 4. 2010, dostupné na: http://theses.cz/id/krhvgt/</ref>


== Klasifikace ekonomických nástrojů ==
== Klasifikace ekonomických nástrojů ==
''Podle pragmatické klasifikace, kterou ve svých materiálech používá OECD, je lze strukturovat do několika hlavních skupin:''
''Podle pragmatické klasifikace, kterou ve svých materiálech používá OECD, je lze strukturovat do několika hlavních skupin:''
=== Poplatky za znečišťování životního prostředí ===
=== Poplatky za znečišťování životního prostředí ===
Podrobněji také [[Poplatky za znečišťování životního prostředí]]
''Podrobněji také [[Poplatky za znečišťování životního prostředí]]''


Poplatky za znečišťování životního prostředí jsou součástí [[Ekonomické nástroje|ekonomických nástrojů]]. Tento typ nástroje vede z ekonomického hlediska k [[nákladově efektivní řešení|nákladově efektivnímu řešení]]. Jedná se o řešení, kdy je stanoveného cíle dosahováno s minimálními náklady. Subjekty, pro které je dosažení cílů politiky životního prostředí relativně levnější příspívají relativně více a naopak subjekty, pro které je dosažení těchto cílů relativně dražší, příspívají méně.<ref name="ŠAUER Petr">ŠAUER Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky, Univerzita Karlova v Praze, 2007, ISBN: 978-80-87076-06-4</ref>
Poplatky za znečišťování životního prostředí jsou součástí [[Ekonomické nástroje|ekonomických nástrojů]]. Tento typ nástroje vede z ekonomického hlediska k [[nákladově efektivní řešení|nákladově efektivnímu řešení]]. Jedná se o řešení, kdy je stanoveného cíle dosahováno s minimálními náklady. Subjekty, pro které je dosažení cílů politiky životního prostředí relativně levnější příspívají relativně více a naopak subjekty, pro které je dosažení těchto cílů relativně dražší, příspívají méně.<ref name="ŠAUER Petr">ŠAUER Petr: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky, Univerzita Karlova v Praze, 2007, ISBN 978-80-87076-06-4</ref>
Poplatky jsou povinné platby, nejčastěji za znečišťování životního prostředí nebo za využívání přírodních zdrojů aj. Vychází z principu „znečišťovatel platí“. Způsob jejich placení musí být upraven zákonem. Příjemcem poplatků je buď [[Státní fond životního prostředí]], obecní rozpočty, rozpočty krajů, případně státní rozpočty. Tento příjem se využívá účelově k nápravě škod nebo na podporu ekologických projektů. <ref name="HADRABOVÁ Alena a kolektiv">HADRABOVÁ A. a kolektiv: Ekonomika a řízení péče o životní prostředí, VŠE v Praze, 1991, ISBN: 80-7007-985-4</ref>
Poplatky jsou povinné platby, nejčastěji za znečišťování životního prostředí nebo za využívání přírodních zdrojů aj. Vychází z principu „znečišťovatel platí“. Způsob jejich placení musí být upraven zákonem. Příjemcem poplatků je buď [[Státní fond životního prostředí]], obecní rozpočty, rozpočty krajů, případně státní rozpočty. Tento příjem se využívá účelově k nápravě škod nebo na podporu ekologických projektů.<ref name="HADRABOVÁ Alena a kolektiv">HADRABOVÁ A. a kolektiv: Ekonomika a řízení péče o životní prostředí, VŠE v Praze, 1991, ISBN 80-7007-985-4</ref>


====Poplatky za znečišťování ovzduší====
====Poplatky za znečišťování ovzduší====
V současné době jsou poplatky za znečišťování ovzduší stanoveny zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Poplatky jsou placeny provozovateli stacionárních zdrojů, které se kategorizují podle velikosti na zvláště velké, velké, střední a malé podle jejich výkonu. <ref name="MOLDAN, Bedřich a kol">MOLDAN, Bedřich a kol.: Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí, Univerzita Karlova, Vydavatelství Karolinum, Praha 1997, ISBN: 80-7184-434-9</ref> Mezi zpoplatněné látky patří především tuhé emise, SO2 (oxid siřičitý), NOx(oxidy dusíku), CO (oxid uhelnatý), CXHY (uhlovodíky). Způsob výpočtu poplatků je dán zákonem. U malých zdrojů je to roční paušál podle druhu používaného paliva. U zvláště velkých, velkých a středních zdrojů závisí výše poplatků na druhu a množství škodlivin. <ref name="CENIA">Statistická ročenka životního prostředí české republiky 2009,11.4.2010, dostupné na: http://rocenka.cenia.cz/stat_rocenka_2009/index.htm#d1</ref>
V současné době jsou poplatky za znečišťování ovzduší stanoveny zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Poplatky jsou placeny provozovateli stacionárních zdrojů, které se kategorizují podle velikosti na zvláště velké, velké, střední a malé podle jejich výkonu. <ref name="MOLDAN, Bedřich a kol">MOLDAN, Bedřich a kol.: Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí, Univerzita Karlova, Vydavatelství Karolinum, Praha 1997, ISBN 80-7184-434-9</ref> Mezi zpoplatněné látky patří především tuhé emise, SO<sub>2</sub> (oxid siřičitý), NOx(oxidy dusíku), CO (oxid uhelnatý), CXHY (uhlovodíky). Způsob výpočtu poplatků je dán zákonem. U malých zdrojů je to roční paušál podle druhu používaného paliva. U zvláště velkých, velkých a středních zdrojů závisí výše poplatků na druhu a množství škodlivin.<ref name="CENIA">Statistická ročenka životního prostředí české republiky 2009, 11. 4. 2010, dostupné na: http://rocenka.cenia.cz/stat_rocenka_2009/index.htm#d1</ref>
 


Vypouštění odpadních vod směřuje buď do vod povrchových nebo do vod podzemních
Vypouštění odpadních vod směřuje buď do vod povrchových nebo do vod podzemních


====Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových====
====Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových====
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou upraveny ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. Znečišťovatel je povinen platit poplatek jak za znečištění, tak i za objem vypouštěných odpadních vod. Poplatek se platí především při vypouštění nerozpuštěných látek, rozpuštěných anorganických solí, ropných látek, nebo pokud je zjištěna zvýšená acidita a alkalita. Správu poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových mají na starosti příslušné celní úřady na základě podkladů [[Česká inspekce životního prostředí|České inspekce životního prostředí]] [http://www.cizp.cz/]. Poplatky jsou placeny příslušnému celnímu úřadu. Příjmy směřují do Státního fondu Životního prostředí. <ref name="CENIA">tamtéž</ref>
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou upraveny ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb. Znečišťovatel je povinen platit poplatek jak za znečištění, tak i za objem vypouštěných odpadních vod. Poplatek se platí především při vypouštění nerozpuštěných látek, rozpuštěných anorganických solí, ropných látek, nebo pokud je zjištěna zvýšená acidita a alkalita. Správu poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových mají na starosti příslušné celní úřady na základě podkladů [[w:cs:Česká inspekce životního prostředí|České inspekce životního prostředí]]. Poplatky jsou placeny příslušnému celnímu úřadu. Příjmy směřují do [[SFŽP|Státního fondu životního prostředí]].<ref name="CENIA">tamtéž</ref>


====Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních====
====Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních====
Řádek 45: Řádek 42:
====Poplatky za hluk====
====Poplatky za hluk====


=== Poplatky za využívání přírodních zdrojů <ref name="CENIA">tamtéž</ref> ===
=== Poplatky za využívání přírodních zdrojů<ref name="CENIA">tamtéž</ref> ===
Podrobněji také [[Poplatky za využívání přírodních zdrojů]]
Podrobněji také [[Poplatky za využívání přírodních zdrojů]]


====Poplatky za odběry podzemní vody====
====Poplatky za odběry podzemní vody====
Jedná se o úhradu částky za odebrané množství podzemní vody. Poplatek je stanoven novelou zákona č. 20/2004 Sb., o vodách. Příjemcem poplatků je z 50% [[Státní fond životního prostředí]] a z 50 % rozpočty územně příslušného kraje.
Jedná se o úhradu částky za odebrané množství podzemní vody. Poplatek je stanoven novelou zákona č. 20/2004 Sb., o vodách. Příjemcem poplatků je z 50 % [[Státní fond životního prostředí]] a z 50 % rozpočty územně příslušného kraje.


====Poplatky za odběry vody z vodních toků====
====Poplatky za odběry vody z vodních toků====
Řádek 55: Řádek 52:


====Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu=====
====Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu=====
Úhrady jsou stanoveny zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Souhlas s odvodem poskytuje příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Výběr mají v kompetenci celní úřady. Výnos z odvodů směřuje z 60 % Státnímu fondu životního prostředí a z 40 % rozpočtům obcí příslušného katastru. Vytěžené prostředky musí být využity na zlepšení životního prostředí obce a na chránění krajiny a přírody.
Úhrady jsou stanoveny zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Souhlas s odvodem poskytuje příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Výběr mají v kompetenci celní úřady. Výnos z odvodů směřuje z 60 % [[SFŽP|Státnímu fondu životního prostředí]] a z 40 % rozpočtům obcí příslušného katastru. Vytěžené prostředky musí být využity na zlepšení životního prostředí obce a na chránění krajiny a přírody.


====Poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa====
====Poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa====
Tyto poplatky jsou stanoveny v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Výše poplatku je určena orgánem státní ochrany lesů a výběr mají v kompetenci celní úřady. Příjemcem poplatků je z 60% [[Státní fond životního prostředí]] a z 40 % rozpočty obcí příslušného katastru. Vytěžené prostředky musí být využity na zlepšení životního prostředí obce a na zachování lesa.
Tyto poplatky jsou stanoveny v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Výše poplatku je určena orgánem státní ochrany lesů a výběr mají v kompetenci celní úřady. Příjemcem poplatků je z 60 % [[Státní fond životního prostředí]] a z 40 % rozpočty obcí příslušného katastru. Vytěžené prostředky musí být využity na zlepšení životního prostředí obce a na zachování lesa.
 
====Úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů====
====Úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů====
[[Dobývací prostor]] je zhodnocen pomocí výsledků průzkumu daného naleziště, a sice na základě rozsahu, tvaru a mocnosti hlavního naleziště. [[Nerosty]] jsou zaznamenány v zákoně č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů. Sazba úhrady se pohybuje v rozmezí 100-1000 Kč za 1 hektar (bere se v potaz úroveň ochrany životního prostředí, povaha činnosti a dopadu na životního prostředí)  
[[w:cs:Dobývací prostor|Dobývací prostor]] je zhodnocen pomocí výsledků průzkumu daného naleziště, a sice na základě rozsahu, tvaru a mocnosti hlavního naleziště. [[w:cs:Minerál|Nerosty]] jsou zaznamenány v zákoně č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů. Sazba úhrady se pohybuje v rozmezí 100-1000 Kč za 1 hektar (bere se v potaz úroveň ochrany životního prostředí, povaha činnosti a dopadu na životního prostředí)  


====Poplatky za kácení dřevin====
====Poplatky za kácení dřevin====
Ochrana dřeviny před jejich poškozením je upravena zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Nemusí se žádat o povolení, pokud dřeviny nedosahují stanovených rozměrů, tedy pokud dřeviny dosahuje výšky do 80 cm a 130 cm nad zemí nebo se jedná o souvislý keřový porost do 40 m2.
Ochrana dřeviny před jejich poškozením je upravena zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Nemusí se žádat o povolení, pokud dřeviny nedosahují stanovených rozměrů, tedy pokud dřeviny dosahuje výšky do 80 cm a 130 cm nad zemí nebo se jedná o souvislý keřový porost do 40 m<sup>2</sup>.


===Uživatelské poplatky===
===Uživatelské poplatky===
====Poplatky za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu====
====Poplatky za spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu====
Jedná se o poplatek za výrobu a dovoz regulovaných látek, který napomáhá chránit ozonovou vrstvu Země [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ozónová_vrstva]. Poplatky jsou vybírány za látky, které poškozují ozonovou vrstvu a produkty, které je zahrnují. <ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>
Jedná se o poplatek za výrobu a dovoz regulovaných látek, který napomáhá chránit [[w:cs:Ozónová vrstva|ozonovou vrstvu Země]]. Poplatky jsou vybírány za látky, které poškozují ozonovou vrstvu a produkty, které je zahrnují. <ref name="Vosátka Jakub"></ref>


====Poplatky za užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů====
====Poplatky za užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů====
Řádek 73: Řádek 71:


===Daně===
===Daně===
 
Na základě daňové statistiky OECD jsou za ekologické daně v České republice považovány veškeré poplatky k ochraně ŽP. Mezi tyto [daně http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/reforma-2008/ekologicke-dane/] patří [[w:cs:dálniční známka|dálniční známka]], [[w:cs:elektronické mýtné|mýtné]], [[w:cs:silniční daň|silniční daň]], [[w:cs:spotřební daň|spotřební daň]], [[w:cs:spotřební daň|daň z minerálních olejů]]. V roce 2007 vznikají v rámci [[Ekologická daňová reforma|Ekologické daňové reformy]] tři [http://cs.wikipedia.org/wiki/Reforma_veřejných_financí#Da.C5.88_z_elekt.C5.99iny nové daně], které pouze rozšířily spotřební daň z minerálních olejů, a sice [[daň ze zemního plynu]], [[daň z pevných paliv]] a [[daň z elektřiny]].<ref name="MZP">MZP: Daně ,10.4.2010, dostupné na: http://mzp.cz/cz/dane</ref>
Na základě daňové statistiky OECD jsou za ekologické daně v České republice považovány veškeré poplatky k ochraně ŽP. Mezi tyto daně [http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/reforma-2008/ekologicke-dane/] patří [[dálniční známka]], mýtné, [[silniční daň]], spotřební daň, [[daň z minerálních olejů]]. V roce 2007 vznikají v rámci [[Ekologická daňová reforma|Ekologické daňové reformy]] tři nové daně [http://cs.wikipedia.org/wiki/Reforma_veřejných_financí#Da.C5.88_z_elekt.C5.99iny], které pouze rozšířily spotřební daň z minerálních olejů, a sice [[daň ze zemního plynu]], [[daň z pevných paliv]] a [[daň z elektřiny]]. <ref name="MZP">MZP: Daně ,10.4.2010, dostupné na: http://mzp.cz/cz/dane</ref>


====Daně k ochraně životního prostředí====
====Daně k ochraně životního prostředí====
Řádek 80: Řádek 77:


===Sankční platby===
===Sankční platby===
 
Sankční platby jsou použity, pokud někdo nedodržuje zákony na ochranu životního prostředí. Sankční platby se uvalují ve formě pokuty a nedají se odpočítat z daňového základu. Veškeré postihy a sankce v případě nedodržení určitých pravidel jsou určeny v zákonech týkajících se ochrany životního prostředí.<ref name="Vosátka Jakub"></ref>
Sankční platby jsou použity, pokud někdo nedodržuje zákony na ochranu životního prostředí. Sankční platby se uvalují ve formě pokuty a nedají se odpočítat z daňového základu. Veškeré postihy a sankce v případě nedodržení určitých pravidel jsou určeny v zákonech týkajících se ochrany životního prostředí. <ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>


====Pokuty====
====Pokuty====
====Přirážky====
====Přirážky====
===Daňové úlevy===
Za [[daňové zvýhodnění]] se považuje snížená sazba u daně z přidané hodnoty na určité výrobky ekologického charakteru. Můžeme mluvit o úlevě od daně z příjmu u organizací, které se zabývají provozem vodních a větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, výrobou [[w:cs:bioplyn|bioplynu]], elektřiny, tepla, či [[w:cs:biomasa|biomasy]]. O daňovém zvýhodnění se mluví ve smyslu [http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.asp?c=A091118_203456_ekonomika_mmb  snížené sazby spotřební daně u pohonných hmot], jako je [[w:cs:bionafta|bionafta]], či [[w:cs:bioplyn|bioplyn]]. <ref name="Vosátka Jakub"></ref>
Vláda přijala (koncem roku 2009) návrh [[MŽP|Ministerstva životního prostředí]]<ref>http://www.mzp.cz/cz/dane]</ref>, aby se zvedl podíl biopaliv v benzinu i naftě. Jeho podíl v benzinu by se měl v dubnu 2010 zvednout z nynějších 3,5 % na 4,5 %. V naftě se jeho podíl zvýší ze 4,5 na 6,3 %. Biopalivo je však skoro jednou tak dražší než pohonné hmoty z ropy.
   
   
===Daňové úlevy===
Daňová úleva se dále týká daní z nemovitosti, týkající se některých ekologických aktivit a daně dědické a darovací, pokud je předmět daně propojen s ochranou životního prostředí.<ref name="IDNES">Spotřební daň u pohonných hmot, 11.4.2010, dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.asp?c=A091118_203456_ekonomika_mmb</ref>
 
Za [[daňové zvýhodnění]] se považuje snížená sazba u daně z přidané hodnoty na určité výrobky ekologického charakteru. Můžeme mluvit o úlevě od daně z příjmu u organizací, které se zabývají provozem [[vodních a větrných elektráren]], [[tepelných čerpadel]], [[solárních zařízení]], výrobou bioplynu,[[ elektřiny]] [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioplyn], tepla, či [[biomasy]] [http://cs.wikipedia.org/wiki/Biomasa]. O daňovém zvýhodnění se mluví ve smyslu snížené sazby spotřební daně u pohonných hmot [http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.asp?c=A091118_203456_ekonomika_mmb], jako je [[bionafta]], či [[bioplyn]]. <ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>
Vláda přijala (koncem roku 2009) návrh [[MŽP|Ministerstva životního prostředí]] [http://www.mzp.cz/cz/dane], aby se zvedl podíl biopaliv v benzinu i naftě. Jeho podíl v benzinu by se měl v dubnu 2010 zvednout z nynějších 3,5 % na 4,5 %. V naftě se jeho podíl zvýší ze 4,5 na 6,3%. Biopalivo je však skoro jednou tak dražší než pohonné hmoty z ropy.
Daňová úleva se dále týká daní z nemovitosti, týkající se některých ekologických aktivit a daně dědické a darovací, pokud je předmět daně propojen s ochranou životního prostředí. <ref name="IDNES">Spotřební daň u pohonných hmot, 11.4.2010, dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.asp?c=A091118_203456_ekonomika_mmb</ref>


*'''v rámci DPH'''
*'''v rámci DPH'''
Řádek 100: Řádek 95:


===Finanční podpory===
===Finanční podpory===
 
Finanční podpora je chápána jako oblast příznivé ekonomické stimulace. Při jejím poskytování se nesmějí narušovat rovné tržní podmínky a poskytování by mělo být v souladu se směrnicemi Evropské unie.<ref name="Vosátka Jakub"></ref>
Finanční podpora je chápána jako oblast příznivé ekonomické stimulace. Při jejím poskytování se nesmějí narušovat rovné tržní podmínky a poskytování by mělo být v souladu se směrnicemi Evropské unie.<ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>


*'''granty, dotace, dary'''
*'''granty, dotace, dary'''


Dotace v rámci finanční podpory jsou chápány jako nástroje využívající veřejné výdaje a jsou významným prvkem Státní politiky životního prostředí ve vyspělých zemích. Jsou poskytovány především obcím a neziskovým organizacím. Dotace mají problémové alokační působení. Účel jejich poskytování je spojen s ochranou vod a ovzduší. Mezi dotace patří přímé podpory, úhrady úroků, zvýhodněné půjčky, záruky na úvěry nebo daňová zvýhodnění. Dotace bývají poskytovány buď ze státních fondů, státního rozpočtu, nebo od Evropské unie.<ref name="JÍLKOVÁ Jiřina">JÍLKOVÁ Jiřina: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, IREAS, 2003, ISBN:80-86684-04-0</ref>  
Dotace v rámci finanční podpory jsou chápány jako nástroje využívající veřejné výdaje a jsou významným prvkem Státní politiky životního prostředí ve vyspělých zemích. Jsou poskytovány především obcím a neziskovým organizacím. Dotace mají problémové alokační působení. Účel jejich poskytování je spojen s ochranou vod a ovzduší. Mezi dotace patří přímé podpory, úhrady úroků, zvýhodněné půjčky, záruky na úvěry nebo daňová zvýhodnění. Dotace bývají poskytovány buď ze státních fondů, státního rozpočtu, nebo od Evropské unie.<ref name="JÍLKOVÁ Jiřina">JÍLKOVÁ Jiřina: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>  


*'''ze státního rozpočtu'''
*'''ze státního rozpočtu'''
Řádek 113: Řádek 107:


===Úlevy===
===Úlevy===
*'''v placení poplatků'''
*'''v placení poplatků'''
*'''ostatní úlevy'''
*'''ostatní úlevy'''


===Depozitně refundační systémy===
===Depozitně refundační systémy===
 
Depozitně refundační systém se vztahuje na výrobky, u kterých je možnost, že se stanou nebezpečným opadem. Týkají se především obalů a některých odpadů. Jejich cílem je recyklace výrobků, jejich opětovné využití nebo snaha o minimalizaci odpadů. Jedná se například o pneumatiky, motorové oleje, nebo akumulátory. Dále se vztahuje na výrobky, kde je možnost jejich opakovaného použití. Jako příkladem jsou vratné láhve a některé umělé hmoty. Pomocí tohoto systému je spotřebitel stimulován k opětovnému vrácení zakoupených výrobků.<ref name="Vosátka Jakub"></ref>
Depozitně refundační systém se vztahuje na výrobky, u kterých je možnost, že se stanou nebezpečným opadem. Týkají se především obalů a některých odpadů. Jejich cílem je recyklace výrobků, jejich opětovné využití nebo snaha o minimalizaci odpadů. Jedná se například o pneumatiky, motorové oleje, nebo akumulátory. Dále se vztahuje na výrobky, kde je možnost jejich opakovaného použití. Jako příkladem jsou vratné láhve a některé umělé hmoty. Pomocí tohoto systému je spotřebitel stimulován k opětovnému vrácení zakoupených výrobků.<ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>


*'''zálohování'''  
*'''zálohování'''  
 
Při zakoupení zboží se platí záloha, která se při vrácení zboží vrací zpět. Lidé díky tomuto systému mají záruku, že se jim zakoupené výrobky vrátí zpět formou peněz, které do nich vložili. Zálohový systém se vztahuje na skleněné láhve, některé vybrané láhve a umělé hmoty. Spotřebitel má tedy jistotu jejich opětovného vrácení a také jejich opětovného využití.<ref name="Vosátka Jakub"></ref>
Při zakoupení zboží se platí záloha, která se při vrácení zboží vrací zpět. Lidé díky tomuto systému mají záruku, že se jim zakoupené výrobky vrátí zpět formou peněz, které do nich vložili. Zálohový systém se vztahuje na skleněné láhve, některé vybrané láhve a umělé hmoty. Spotřebitel má tedy jistotu jejich opětovného vrácení a také jejich opětovného využití.<ref name="Vosátka Jakub">Vosátka, Jakub: Ekonomika životního prostředí ,10.4.2010, dostupné na: http://fzp.ujep.cz/~vosatka/</ref>


*'''recyklační poplatky'''
*'''recyklační poplatky'''


===Obchodovatelná emisní povolení===
===Obchodovatelná emisní povolení===
Obchodovatelná emisní povolení jsou charakteristická horizontálními vztahy mezi znečišťovateli. Jednotliví znečišťovatelé se snaží snižovat své náklady spojené s nároky na kvalitu životního prostředí dané státem. Principem zmíněných emisních povolení je stanovení přípustného množství znečištění, které je rozděleno mezi znečišťovatele určitého území. Toto rozdělení přípustného množství znečištění je vydáváno formou emisních povolení, které si znečišťovatelé mezi sebou mohou navzájem prodávat. Tvorba ceny povolenek je ponechána trhu.Jedním z přínosů je úspora nákladů.  
Obchodovatelná emisní povolení jsou charakteristická horizontálními vztahy mezi znečišťovateli. Jednotliví znečišťovatelé se snaží snižovat své náklady spojené s nároky na kvalitu životního prostředí dané státem. Principem zmíněných emisních povolení je stanovení přípustného množství znečištění, které je rozděleno mezi znečišťovatele určitého území. Toto rozdělení přípustného množství znečištění je vydáváno formou emisních povolení, které si znečišťovatelé mezi sebou mohou navzájem prodávat. Tvorba ceny povolenek je ponechána trhu.Jedním z přínosů je úspora nákladů.  
Jednotliví znečišťovatelé volí pro ně ekonomicky optimální variantu své ekologické strategie. Předpokládá se, že obchodování musí probíhat podle stanovených pravidel. <ref name="JÍLKOVÁ Jiřina">JÍLKOVÁ Jiřina: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, IREAS, 2003, ISBN:80-86684-04-0</ref>
Jednotliví znečišťovatelé volí pro ně ekonomicky optimální variantu své ekologické strategie. Předpokládá se, že obchodování musí probíhat podle stanovených pravidel. <ref name="JÍLKOVÁ Jiřina">JÍLKOVÁ Jiřina: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, IREAS, 2003, ISBN:80-86684-04-0</ref>
Řádek 149: Řádek 138:


== Další použité zdroje ==
== Další použité zdroje ==
 
*Economic Instruments for Environmental Protection, OECD, Paris 1989
Economic Instruments for Environmental Protection, OECD, Paris 1989
*KOVÁŘ, Jaromír a ŠTĚPÁNEK, Zdeněk: Poplatky a daně nejen k ochraně životního prostředí, NUKLIN, 1993, ISBN 80-7073-049-8
 
*KOVÁŘ, Jaromír a ŠTĚPÁNEK, Zdeněk: Poplatky a daně nejen k ochraně životního prostředí, NUKLIN, 1993, ISBN: 80-7073-049-8
*KOUMROVÁ, Miluše; Česká společnost pro životní prostředí ekologické manažerské služby: Ekonomické nástroje v ochraně životního prostředí, sborník přednášek
*KOUMROVÁ, Miluše; Česká společnost pro životní prostředí ekologické manažerské služby: Ekonomické nástroje v ochraně životního prostředí, sborník přednášek
*Ministerstvo životního prostředí, Cenia, ČSÚ: Statistická ročenka životního prostředí české republiky 2006, Praha 2006, ISBN: 80-7212-443-9
*Ministerstvo životního prostředí, Cenia, ČSÚ: Statistická ročenka životního prostředí české republiky 2006, Praha 2006, ISBN 80-7212-443-9
*Centrum univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí,: Teoretická východiska, souvislosti, instituce, Praha 2002, ISBN: 80-238-8378-X (soubor)
*Centrum univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí,: Teoretická východiska, souvislosti, instituce, Praha 2002, ISBN 80-238-8378-X (soubor)


== Internetové zdroje ==
== Internetové zdroje ==
 
*http://mzp.cz/cz/poplatky, 11. 4. 2010 - Poplatky
*http://mzp.cz/cz/poplatky, 11.4.2010 - Poplatky
*Statistická ročenka životního prostředí české republiky 2009, 11. 4. 2010, dostupné na: http://rocenka.cenia.cz/stat_rocenka_2009/index.htm#d1
*Statistická ročenka životního prostředí české republiky 2009,11.4.2010, dostupné na: http://rocenka.cenia.cz/stat_rocenka_2009/index.htm#d1
*Zákon o odpadech, 10. 4. 2010, dostupné na: http://business.center.cz/BUSINESS/PRAVO/ZAKONY/odpady/cast8.aspx
*Zákon o odpadech,10.4.2010, dostupné na: http://business.center.cz/BUSINESS/PRAVO/ZAKONY/odpady/cast8.aspx
*Spotřební daň u pohonných hmot, 11. 4. 2010, dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.asp?c=A091118_203456_ekonomika_mmb
*Spotřební daň u pohonných hmot,11.4.2010, dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/rok-2010-benzin-podrazi-dvakrat-po-sobe-dsk-/ekonomika.asp?c=A091118_203456_ekonomika_mmb
*Ekologické daně, 10. 4. 2010, dostupné na: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/reforma-2008/ekologicke-dane/
*Ekologické daně,10.4.2010, dostupné na: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/reforma-2008/ekologicke-dane/
*Povolení ke kácení stromů, 10. 4. 2010, dostupné na: http://www.ekoporadny.cz/faq/jak-a-kde-zadat-o-povoleni-ke-kaceni-stromu.htm
*Povolení ke kácení stromů,10.4.2010, dostupné na: http://www.ekoporadny.cz/faq/jak-a-kde-zadat-o-povoleni-ke-kaceni-stromu.htm


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Související stránky ===
=== Související stránky ===
[[Ekonomické nástroje k udržitelné dopravě]]
*[[Ekonomické nástroje k udržitelné dopravě]]
 
*[[Ekologická daňová reforma]]
[[Ekologická daňová reforma]]


{{upravit}}
{{upravit}}


[[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]
[[Kategorie:Ekonomické nástroje regulace podnikání]]
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu