Genetické manipulace: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 413 bajtů ,  5. 1. 2009
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
Dle prof. Jaroslava Petra je geneticá manipulace je '''cílený zásah do dědičné informace vybraného organismu''' – bakterie, rostliny nebo živočicha.  
Dle prof. Jaroslava Petra je geneticá manipulace je '''cílený zásah do dědičné informace vybraného organismu''' – bakterie, rostliny nebo živočicha.  


Vědci nejprve izolují určitý gen, který vyjmou z buňky, upraví ho a přenesou do jiného živého organismu. Tím získají tyto organismy nové vlastnosti. Pro "vpašování" cizích genů se používají viry.
Vědci nejprve izolují určitý [[wikipedia:cs:Gen|gen]], který vyjmou z buňky, upraví ho a přenesou do jiného živého [[Organismus|organismu]] . Tím získají tyto organismy nové vlastnosti. Pro "vpašování" cizích genů se používají viry.


== Důležité objevy ==
== Důležité objevy ==
Řádek 12: Řádek 12:




V roce 1967 objevení RNA polymerázy.  
V roce 1967 objevení [[wikipedia:cs:RNA polymeráza|RNA polymerázy ]].  


V roce 1970 objevení reverzní transkriptázy.  
V roce 1970 objevení [[wikipedia:cs:Reverzní transkriptáza|reverzní transkriptázy]].  


V roce 1973 dokázali vědci do DNA viru začlenit geny fága lambda a galaktózový operon Escherichia coli a umožnili tak využití virů pro genové inženýrství.
V roce 1973 dokázali vědci do [[wikipedia:cs:DNA|DNA]] viru začlenit geny fága lambda a galaktózový operon Escherichia coli a umožnili tak využití virů pro genové inženýrství.


V roce 1977 objevení RNA sestřihu.  
V roce 1977 objevení [[wikipedia:cs:Splicing|RNA sestřihu]].  


V roce 2003 přečtení lidského genomu
V roce 2003 přečtení lidského genomu
Řádek 28: Řádek 28:
'''Produkce proteinů'''
'''Produkce proteinů'''


Některé geneticky podmíněné nemoci způsobují, že tělo nevytváří potřebný protein. Vědci vpravením příslušného genu do ovce či krávy docílí toho, že pak tato zvířata produkují mléko s vysokým obsahem požadovaného proteinu, z něhož se pak protein získává pro lékařské účely.  
Některé geneticky podmíněné nemoci u lidí způsobují, že tělo nevytváří potřebný [[wikipedia:cs:Bílkovina|protein]]. Vědci vpravením příslušného genu do ovce či krávy docílí toho, že pak tato zvířata produkují mléko s vysokým obsahem požadovaného proteinu, z něhož se pak protein získává pro lékařské účely.  
Získávání lidského inzulínu probíhá tak, že do DNA bakterie Escherichia coli nebo kvasinky Saccharomyces cerevisiae se vpraví lidský gen pro výrobu lidského inzulinu. Poté se z těchto bakterií (či kvasinek) izoluje čistý humánní inzulin.
Získávání lidského [[wikipedia:cs:Inzulin|inzulínu]] probíhá tak, že do DNA bakterie [[wikipedia:cs:Escherichia coli|Escherichia coli]] nebo kvasinky Saccharomyces cerevisiae se vpraví lidský gen pro výrobu lidského inzulinu. Poté se z těchto bakterií (či [[wikipedia:cs:Kvasinky|kvasinek]]) izoluje čistý humánní inzulin.


'''Výzkum chorob'''
'''Výzkum chorob'''


Geneticky upravená zvířata (hlavně laboratorní myši) slouží i pro výkum lidských chorob. Odstraněním konkrétního genu ze zvířecí DNA, který má ovšem velmi podobnou či stejnou funkci jako u člověka, získají vědci model na němž experimentují.
Geneticky upravená zvířata (hlavně laboratorní myši a potkani) slouží i pro výkum lidských chorob. Odstraněním konkrétního genu ze zvířecí DNA, který má ovšem velmi podobnou či stejnou funkci jako u člověka, získají vědci model na němž experimentují.
Například Huntingtonova choroba byla mimo jiné zkoumána na geneticky infikovaných makacích.
Například [[wikipedia:cs:Huntingtonova choroba|Huntingtonova choroba]] byla mimo jiné zkoumána na geneticky infikovaných makacích.


'''Zvýšení produkce potravin'''
'''Zvýšení produkce potravin'''


Úprava rostlin zase pomáhá řešit nedostatek potravin v určitých oblastech. Rostlinám můžeme dát do vínku větší výnosy, obranu proti škůdcům, odolnost proti nepřízni počasí a podobně. Nejrozšířenější geneticky upravenou plodinou je sója, dále jsou rozšířené i kukuřiče, bavlna a řepka. Tzv.GMO potraviny vyvolávají mnohé diskuse o etice a případných dlouhodobých následcích. Za čtvrt století zkoumání GMO potravin se doposud neprokázal negativní důsledek genetické modifikace.
Úprava rostlin zase pomáhá řešit nedostatek potravin v určitých oblastech. Rostlinám můžeme dát do vínku větší výnosy,lepší nutriční hodnoty, obranu proti škůdcům, odolnost proti nepřízni počasí a podobně. Nejrozšířenější geneticky upravenou plodinou je sója, dále jsou rozšířené i kukuřiče, bavlna a řepka. Tzv.[[wikipedia:cs:GMO|GMO potraviny ]] vyvolávají mnohé diskuse o etice a případných dlouhodobých následcích. Za čtvrt století zkoumání GMO potravin se doposud neprokázal negativní důsledek genetické modifikace.


== Etické otázky ==
== Etické otázky ==
Řádek 61: Řádek 61:
== Odkazy ==
== Odkazy ==


=== Související stránky ===
=== Související pojmy ===
----
----
Biotechnologie  
Biotechnologie  
Řádek 74: Řádek 74:
----  
----  
ŠIFNER, František, et al. Vybrané kapitoly z biotechnologií : pro studující učitelství biologie a ekologické výchovy. Praha : Karolinum, 1998. 145 s.
ŠIFNER, František, et al. Vybrané kapitoly z biotechnologií : pro studující učitelství biologie a ekologické výchovy. Praha : Karolinum, 1998. 145 s.
[[Kategorie:Studenti PedF]]
[[Kategorie:Studenti PedF]] [[Kategorie:Nástroje a opatření]]
38

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu