Genetické manipulace: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 652 bajtů ,  7. 1. 2009
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:genovaterapie.jpg|right|Postup při jednom z typů genové terapie.]]
__TOC__
__TOC__
== Definice ==
== Definice ==
Řádek 4: Řádek 5:


Dle prof. Jaroslava Petra je geneticá manipulace je '''cílený zásah do dědičné informace vybraného organismu''' – bakterie, rostliny nebo živočicha.  
Dle prof. Jaroslava Petra je geneticá manipulace je '''cílený zásah do dědičné informace vybraného organismu''' – bakterie, rostliny nebo živočicha.  
Také se můžete setkat s názvem ''genové inženýrství'' což je přímá manipulace s geny pro praktick účely.
Vědci nejprve izolují určitý [[wikipedia:cs:Gen|gen]], který vyjmou z buňky, upraví ho (naklonují) a přenesou do jiného živého [[Organismus|organismu]] pomocí přenašečů tzv.vektorů (např.virů nebo plasmidů). Tím získají tyto organismy nové vlastnosti. Nejčastěji používaným "hostitelským! organismem je bakterie [[wikipedia:cs:Escherichia coli|Escherichia coli]], hlavně díky rychlému růstu a dobře prostudovanému metabolismu.
== Transgenní organismy ==
----
jsou takové organismy, které nesou ve svém genomu geny jiných druhů. Transgenní organismy vznikají oplozením ''in vitro''. Do vajíček se přenese DNA s požadovaným genem a po té se uměle oplodní spermijemi. Buňky, které se ujmou, vpraví do náhradních matek.


Vědci nejprve izolují určitý [[wikipedia:cs:Gen|gen]], který vyjmou z buňky, upraví ho a přenesou do jiného živého [[Organismus|organismu]] . Tím získají tyto organismy nové vlastnosti. Pro "vpašování" cizích genů se používají viry.


== Důležité objevy ==
== Důležité objevy ==
----
----
Genetické manipulace jsou jsou často vnímány jako novinka. Člověk opravdu cíleně zasahuje do genetické informace jen posledních několik desítek let. K této dovednosti dospěl postupně. Nejprve musely být objeveny patřičné nástroje, jež genetické manipulace umožňují:
Genetické manipulace jsou často vnímány jako novinka. Příroda takové postupy zná samozřejmě odnepaměti a člověk jich využíval při výrobě vína, piva i sýrů. Ale cíleně zasahuje člověk do genetické informace jen posledních několik desítek let. K této dovednosti dospěl postupně. Nejprve musely být objeveny patřičné nástroje, jež genetické manipulace umožňují:




Řádek 20: Řádek 27:
V roce 1977 objevení [[wikipedia:cs:Splicing|RNA sestřihu]].  
V roce 1977 objevení [[wikipedia:cs:Splicing|RNA sestřihu]].  


V roce 2003 přečtení lidského genomu
V roce 2003 přečtení lidského genomu ([http://www.ornl.gov/sci/techresources/Human_Genome/home.shtml Projekt lidského genomu])




Řádek 28: Řádek 35:
'''Produkce proteinů'''
'''Produkce proteinů'''


Některé geneticky podmíněné nemoci u lidí způsobují, že tělo nevytváří potřebný [[wikipedia:cs:Bílkovina|protein]]. Vědci vpravením příslušného genu do ovce či krávy docílí toho, že pak tato zvířata produkují mléko s vysokým obsahem požadovaného proteinu, z něhož se pak protein získává pro lékařské účely.  
Některé geneticky podmíněné nemoci u lidí způsobují, že tělo nevytváří potřebný [[wikipedia:cs:Bílkovina|protein]]. Přenesením genu pro požadovaný protein do bakterie nebo kvasinky, které snadno rostou v kultuře, lze vyprodukovat velké množství jinak málo dostupného proteinu.  
Získávání lidského [[wikipedia:cs:Inzulin|inzulínu]] probíhá tak, že do DNA bakterie [[wikipedia:cs:Escherichia coli|Escherichia coli]] nebo kvasinky Saccharomyces cerevisiae se vpraví lidský gen pro výrobu lidského inzulinu. Poté se z těchto bakterií (či [[wikipedia:cs:Kvasinky|kvasinek]]) izoluje čistý humánní inzulin.
»''Získávání lidského [[wikipedia:cs:Inzulin|inzulínu]] probíhá tak, že do DNA bakterie E.coli nebo kvasinky Saccharomyces cerevisiae se vpraví lidský gen pro výrobu lidského inzulinu. Poté se z těchto bakterií či kvasinek izoluje čistý humánní inzulin. Podobně se získává i lidský růstový hormon.''«
 
Nebo mohou vědci vpravením příslušného genu do ovce či krávy docílit toho, že pak tato zvířata produkují mléko s vysokým obsahem požadovaného proteinu, z něhož se pak protein získává pro lékařské účely podstatně snadněji než přečišťováním kultur.
 


'''Výzkum chorob'''
'''Výzkum chorob'''
Řádek 35: Řádek 45:
Geneticky upravená zvířata (hlavně laboratorní myši a potkani) slouží i pro výkum lidských chorob. Odstraněním konkrétního genu ze zvířecí DNA, který má ovšem velmi podobnou či stejnou funkci jako u člověka, získají vědci model na němž experimentují.
Geneticky upravená zvířata (hlavně laboratorní myši a potkani) slouží i pro výkum lidských chorob. Odstraněním konkrétního genu ze zvířecí DNA, který má ovšem velmi podobnou či stejnou funkci jako u člověka, získají vědci model na němž experimentují.
Například [[wikipedia:cs:Huntingtonova choroba|Huntingtonova choroba]] byla mimo jiné zkoumána na geneticky infikovaných makacích.
Například [[wikipedia:cs:Huntingtonova choroba|Huntingtonova choroba]] byla mimo jiné zkoumána na geneticky infikovaných makacích.
V laboratořích vznikají geneticky upravené proteiny schopné navázat se na povrchové receptory příslušných buňek a tím "zasednout" místo pro nebezpečné viry, které tak ztratí možnost se do buňky dostat. Mohlo by se tak v budoucnu předejít šíření například viru HIV.


'''Zvýšení produkce potravin'''
'''Zvýšení produkce potravin'''


Úprava rostlin zase pomáhá řešit nedostatek potravin v určitých oblastech. Rostlinám můžeme dát do vínku větší výnosy,lepší nutriční hodnoty, obranu proti škůdcům, odolnost proti nepřízni počasí a podobně. Nejrozšířenější geneticky upravenou plodinou je sója, dále jsou rozšířené i kukuřiče, bavlna a řepka. Tzv.[[wikipedia:cs:GMO|GMO potraviny ]] vyvolávají mnohé diskuse o etice a případných dlouhodobých následcích. Za čtvrt století zkoumání GMO potravin se doposud neprokázal negativní důsledek genetické modifikace.
Úprava rostlin zase pomáhá řešit nedostatek potravin v určitých oblastech. Rostlinám můžeme dát do vínku větší výnosy,lepší nutriční hodnoty,opožděné dozrávání, obranu proti škůdcům, odolnost proti nepřízni počasí či zkažení. Nejrozšířenější geneticky upravenou plodinou je sója, dále jsou rozšířené i kukuřiče, bavlna a řepka. Zlatá rýže, tak se říká upravené rýži s větším obsahem β-karotenů, jejichž nedostatkem trpí miliony lidí v Asii.  
Využívají se i transgenní hospodářská zvířata. Vědci vyvynuli například prase s libovějším masem nebo ovci s kvalitnější vlnou.  


== Etické otázky ==
== Etické otázky ==
----
----
 
Tzv.[[wikipedia:cs:GMO|GMO potraviny ]] vyvolávají mnohé diskuse o etice a případných dlouhodobých následcích.


== Zdroje ==
== Zdroje ==
38

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu