200
editací
Sekundární produkce: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__TOC__ | __TOC__ | ||
==Úvod== | ==Úvod== | ||
Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny. | Málokterý biologický problém je tak složitý jako sekundární produktivita ekosystémů, na počátku jejích řetězců jsou organismy okusující rostliny, živící se odpady, parazitující, sající mízu, transformujcí látky atd. K sekundární produktivitě patří všechny heterotrofní organismy - živočichové, houby, bakterie a nezelené jednosnubné rostliny.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | ||
==Definice== | ==Definice== | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
</ref> | </ref> | ||
Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity | Pojem sekundární produktivity vyjadřuje biomasu vytvořenou konzumenty nebo organismy rozkladu, organismy živcí se odpady a rovněž parazity.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | ||
==Tok energe== | ==Tok energe== | ||
Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .<ref name=siska>http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc</ref> | Vstup energie do ekosystému je tedy podmíněn primární produkcí, zejména fotosyntézou, která představuje přeměnu energie záření na energii chemických vazeb, nadále využívanou ve všech procesech na všech trofických úrovních. Heterotrofní organizmy ji přijímají ve formě potravy. Přitom je opětně degradována na energii neuspořádaného pohybu částic, tedy na energii tepelnou, jež je volně vyzařována do prostoru. Energie v ekosystémech není recyklována, existuje pouze tok energie a globální ekosystém Země je zcela závislý na jejím přísunu od Slunce. .<ref name=siska>http://tvlesak.me.cz/borova_siska/materialy/ekologie_lesa/kap5.doc</ref> | ||
Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. SLOBOTKIN (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší. | Přechod z úrovně producentů ke konzumentům probíhá s nízkou efektivností a se značnými ztrátami energie. Velká část živin pohlcených živočichy se využívá k výrobě tepla, další část k výrobě energie potřebné k pohybu, jenž je nezbytný k hledání potravy. SLOBOTKIN (1960) odhaduje, že efektivnost mezi úrovní konzumentů a producentů činí maximálně 15% avšak v přírodě je mnohem nižší.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
[[soubor:hmota.gif]] | [[soubor:hmota.gif]] | ||
==Produkce biomasy== | ==Produkce biomasy== | ||
Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká: např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg.Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%. | Biomasa volně žijících obratlovců v přírodních ekosystémech je mimořádně nízká: např. jeden hektar dobré hnojené louky může uživit 2 krávy o hmotnosti po 500 kg.Avšak na rančích v přirozené stepi je pro jednu krávu zapotřebí 10 - 15 ha. V případě krmení dobytka doplňkovou potravou jsou výnosy lepší, jestliže se např. ryby v chovu krmí masem, spotřebuje se na výrobu 1 kg ryb 5 kg masa, což je efektivnost 20%.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | ||
Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar. | Mnohem důležitější je biomasa bezobratlých. V lesích činí hmotnost zvěře a ptáků několik kilogramů nebo jen několik set gramů na hektar, ani malí savci žijící v půdě nepřesahují 5 kg živé hmotnosti na hektar. Živočišná produktivita ekosystémů je nejvšší v půdní fauně, jejíž hmotnost činí často řádově tunu i více na hektar.<ref name=duvi>DUVIGNEAUD,P. (1988): ''Ekologická syntéza'',Academia, Praha, 414 s.</ref> | ||
== Témata == | == Témata == | ||