88
editací
Teorie ostrovní biogeografie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Teorie ostrovní biogeografie (angl. ''The theory of Island Biogeography'') vysvětluje dynamiku rostliných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny. | |||
== Vznik teorie a její principy == | == Vznik teorie a její principy == | ||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
=== Vztah plochy a počtu druhů === | === Vztah plochy a počtu druhů === | ||
Závislost počtu druhů na ploše se vyjadřuje vzorcem | |||
'''S = C·A<sup>z</sup>''', | '''S = C·A<sup>z</sup>''', | ||
kde ''S'' je počet druhů, ''A'' plocha, ''C'' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a ''z'' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu<ref>MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967, 203 s.</ref> | kde '''''S''''' je počet druhů, '''''A''''' plocha, '''''C''''' konstanta, která závisí na taxonu a velikosti plochy a '''''z''''' konstanta pohybující mezi 0,20 a 0,35 pro ostrovy a 0,12 – 0,17 pro pevninu.<ref>MAC ARTHUR, R. H.; WILSON, E. O.: ''The theory of Island Biogeography''. Princeton: Princeton University Press, 1967, 203 s.</ref> | ||
Graficky se korelace mezi počtem druhů a plochou znázorňuje pomocí tzv. species-area křivek. | |||
=== Izolovanost ostrova === | === Izolovanost ostrova === | ||
| Řádek 35: | Řádek 37: | ||
Principy teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje proto jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím ekotonů, které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.<ref>http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf</ref> | Principy teorie lze uplatnit i při plánování a managementu chráněných území, která mohou být také považována za ostrovy v okolní krajině. Při zakládání chráněného území nebo rezervace hraje důležitou roli velikost plochy území. Tato skutečnost vyvolala tzv. '''SLOSS''' debatu (z angl. '' '''S'''ingle '''L'''arge '''O'''r '''S'''everal '''S'''mall''). Koncepce ''Single Large'', tedy “jedna velká”, prosazuje proto jedno velké nerozčleněné území, v němž dostatečná rozloha vnitřního prostředí poskytuje prostor pro existenci početnějších populací několika vybraných druhů. Alternativní koncepce ''Several Small'' navrhuje soustavu většího počtu menších fragmentů a tedy území s větším množstvím ekotonů, které podporují celkově vyšší druhovou diverzitu, avšak na úkor populací druhů vnitřního prostředí.<ref>http://etext.czu.cz/img/skripta/68/042_061-1.pdf</ref> | ||
Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených | Nelze s určitostí říci, která koncepce je vhodnější, neboť každé území má svá specifika a je třeba posuzovat ho individuálně. Prioritou by jednoznačně mělo být zvyšování imigrace druhů pomocí biokoridorů nebo přirozených stanovišť mezi rezervacemi. | ||