Regionální centrum expertízy

Z Enviwiki
(přesměrováno z RCE)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Jedním z cílů vzdělávání pro udržitelnost je vytvářet regionální sítě, podporující spolupráci v oblasti vzdělávání pro udržitelnost. Regionální centrum expertízy (RCE) je partnerská síť existujících formálních i neformální vzdělávacích organizací, zmobilizovaných za účelem rozšíření vzdělávání pro udržitelný rozvoj mezi lokální a regionální komunity. RCE usilují o prosazování cílů Dekády OSN vzdělávání pro udržitelný rozvoj (2005 2014), a to prosazováním globálních cílů, které jsou součástí implementačního plánu, v souladu s potřebami a zájmy jednotlivých místních komunit.

RCE reprezentují formy spolupráce mezi akademickou sférou, veřejnou správou a dalšími institucemi podporující myšlenku tzv. „třetí role“ univerzit v občanské společnosti, která byla v minulosti často opomíjena (Ginkel, 2004) nebo se omezovala na spolupráci s průmyslovou sférou. Do „třetí role“ univerzit spadá kromě spolupráce s průmyslem také podpora regionálního a místního rozvoje, podpora školství v nejrůznějších formách (další vzdělávání učitelů, pedagogický výzkum) a další formy spolupráce s neziskovým sektorem. Síť spolupráce RCE má vést k vytvoření Globálního prostoru pro VUR.

RCE ve světě a v Česku[editovat | editovat zdroj]

V současné době existuje kolem 180 Regionálních center expertizy - jejich síť pokrývá všechny kontinenty. Celosvětově je tato síť koordinována United Nations University (UNU); aktivity však vyvíjí spíše na úrovni jednotlivých kontinentů.

V České republice byla oficiálně zahájena činnost RCE Česko 27. dubna 2017, po předchozí úspěšné akreditaci u Univerzity OSN v Tokyu. V České republice je RCE Czechia první organizací tohoto typu, která se připojuje k síti RCE ve světě.

Regionální centra expertizy pomáhají[editovat | editovat zdroj]

  • vzdělávat k udržitelnému rozvoji v každém věku na všech úrovních vzdělávacího procesu;
  • integrovat adekvátně vědu, technologii a další součásti udržitelného rozvoje, např. tradiční vědomosti, etiku a hodnoty do vzdělávacích osnov;
  • posilovat komunikaci a spolupráci a koordinaci mezi různými zainteresovanými subjekty (stakeholdery), kteří dosud vedli vzdělávání pro udržitelný rozvoj separátně bez dobré komunikace s ostatními institucemi;
  • zmírňovat rozdíly v dostupnosti nejnovějších informací a znalostí v různých částech světa.

Základní principy RCE[editovat | editovat zdroj]

  • řízení - týká se managementu RCE a jeho vedoucí role
  • spolupráce - týká se zapojení aktérů všech úrovní ze sféry formálního, neformálního a informálního vzdělávání
  • výzkum a vývoj - popisuje roli výzkumu a jeho začlenění do aktivit RCE, a také způsob, jak jsou navrhovány strategie společných aktivit, včetně těch, které navazují spolupráci s dalšími RCE
  • transformativní vzdělávání - přispívá k transformaci současných systémů vzdělávání, čímž se naplňují regionální ambice na udržitelný život a životní prostředí.

Vznik RCE vytváří základní podmínky pro další rozvoj této institucionální formy:[editovat | editovat zdroj]

  1. dodává impuls těm aktérům, kteří již vyvíjejí aktivity typu RCE;
  2. poskytuje model spolupráce těm, kteří chtějí takové aktivity vyvíjet;
  3. vytváří nové inovativní a kreativní postupy v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj.

Aktivity a funkce RCE[editovat | editovat zdroj]

Aktivity a funkce RCE vycházejí z regionálních (resp. lokálních) podmínek a potřeb. Obecně by aktivity RCE měly sloužit k:

  • podpoře vývoje a výměny informací a zkušeností, a také spolupráce mezi organizacemi zajišťujícími vzdělávání na různých úrovních a dalších organizací podporujících vzdělávání pro udržitelný rozvoj, s výhledem na vývoj podnětných, inovativních programů opírajících se o současné znalosti z oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj.
    • jako příklad takových aktivit lze uvést environmentální vzdělávací programy pro žáky základních škol, redukce produkce odpadu na komunitní úrovni, recyklace, pozorování a monitorování stavu životního prostředí, environmentální aktivity nevládních organizací. Hlavní předností vybudované sítě je možnost zdokonalování aktivit a jejich lepší koordinace prostřednictvím sdílení informací, znalostí a zkušeností mezi jednotlivými aktéry.
  • vývoji osnov (učebních plánů) pro vzdělávání pro udržitelný rozvoj a jejich implementace
    • RCE může vytvořit ideální podmínky pro zakomponování aktuálních znalostí z oblasti udržitelného rozvoje do učebních osnov a vzdělávacích programů a podpořit tvůrčí přístup k vytváření osnov pro vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Tento fakt hraje velmi významnou roli zejména v oblasti terciárního vzdělávání. Více než 75% existujících RCE má ve svém jádru jako klíčovou instituci univerzitu, z univerzitního prostředí vycházejí nejčastěji impulsy k zakládání RCE. Aktivní spolupráce mezi institucemi terciárního vzdělávání a dalšími stupni formálního i neformálního vzdělávání, nevládními organizacemi a dalšími zainteresovanými subjekty (stakeholdery).
  • podpoře možného a účinného užívání omezených finančních a materiálních zdrojů
    • založením RCE lze ovlivnit a koordinovat čerpání zdrojů různými organizacemi v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Efektivní a účelné využití dostupných zdrojů může zajistit širší pole aktivit a dlouhodobější trvání projektů v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj.
  • zvyšování povědomí o významu vzdělávání pro udržitelný rozvoj v širokém měřítku mezi osobami činnými v oblasti vzdělávání, u orgánů státní správy i širokou veřejností
    • v souladu s principem vzdělání jako klíčovým faktorem pro budoucnost by vzdělávání pro udržitelný rozvoj mělo být vyvíjeno, aplikováno, monitorováno a posuzováno na mezinárodní, národní, regionální i lokální úrovni, vždy s ohledem na okolnosti spojené s danou úrovní. Tyto okolnosti kladou zvláštní nárok zejména na osobnosti ve vzdělávání jako na tvůrce a navrhovatele budoucích reforem v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj.

Historie vzniku RCE[editovat | editovat zdroj]

Na světovém summitu v Johannesburgu v roce 2002 bylo vzdělávání označeno za hlavní sílu, klíčový prvek procesu směřujícího k udržitelnému rozvoji. Byl položen základ partnerských institucí:

  • Global Higher Education for Sustainability Partnership (GHESP)
  • Globální Virtuální Univerzita (Global Virtual University)

Na Světovém summitu o udržitelném rozvoji (Johannesburg, Jihoafrická republika 26. srpna – 4. září 2002) bylo v rámci implementačního plánu přijato rozhodnutí o zahájení Dekády OSN vzdělávání pro udržitelný rozvoj k 1. lednu 2005. Strategií směřování k udržitelnému rozvoji během této dekády by měla být podpora, propagace a prosazování integrace vzdělávání pro udržitelný rozvoj do vzdělávacích koncepcí a akčních plánů ve všech úrovních a sektorech vzdělávání.

Jedním z hlavních cílů by mělo být také vybudování partnerských sítí zahrnujících vládní i nevládní organizace, vzdělávací a výzkumné instituce, občanskou společnost, media a v neposlední řadě také zástupce průmyslu a obchodu, a na základě takové spolupráce podporovat vznik a rozvoj demonstračních projektů za účelem podpory inovací a vytváření tzv. „Best Practice“ (příkladů dobré praxe) v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj.

Iniciativa RCE vznikla v roce 2003 jako reakce United Nations University (UNU) na zahájení Dekády pro vzdělávání pro udržitelný rozvoj OSN. Cílem se zde stalo zakládání inovativních sítí za účelem produkce nových znalostí a postupů na poli udržitelného rozvoje (Fadeeva, Mochizuki, 2005). Celosvětová síť RCE se během několika posledních let velice rychle rozrostla, v současné chvíli funguje ve světě 127 RCE (březen 2014), které slouží jako modelové příklady regionální spolupráce pro tvorbu vzdělávacích politik a rozhodovací procesy na poli vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Nastává období reflexe, hodnocení činnosti a vzájemného předávání zkušeností.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Zilahy, G., & Huisingh, D. (2009) The roles of academia in Regional Sustainability Initiatives. Journal of Cleaner Production, 17(12), 1057-1066.