Návrh NP Křivoklátsko

Z Enviwiki
Přejít na: navigace, hledání



Návrh NP Křivoklátsko
[[Soubor:
CHKO Křivoklátsko (CZE) - location map
|250px|]]
Základní informace
Místo a rozsah Středočeský a Plzeňský (okres Beroun, Kladno, Rakovník, Rokycany)10 193 ha
Téma Konstituování Národní parku Křivoklátsko
Princip konfliktu nebo spolupráce Spor o konstituci NP Křivoklátsko
Časový údaj od 17. 6. 1998
Komunikace
Probíhá komunikace? probíhá
Jaká je komunikace konstruktivní/konfliktní
Forma komunikace tváří v tvář
Úloha vědy a vědců
aktivní zapojení
Výsledek
Kauza nedořešena
Dopad na žp V případě vyhlášení NP pozitivní
Dopad na místní komunitu nejasný
Další info
Spor o konstituování NP Křivoklátsko je možné charakterizovat jako střet dvou názorů na funkci přírody. Na jedné straně stojí zájmy lesního hospodářství; na té druhé ochranářská snaha o návrat oblasti do přírodě blízkého stavu.
Kontakt


Podstata případu[editovat | editovat zdroj]

Případová studie se zabývá návrhem na konstituci Národního Parku Křivoklátsko. Jsou popsány dosavadní aktivity a procesy, které probíhají v rámci přípravy na zřízení NP Křivoklátsko, pozornost je věnována také problematice sporu mezi jednotlivými aktéry, přičemž jsou prezentovány jak argumenty obhajující zřízení NP Křivoklátsko, tak i stanoviska odpůrců.

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, přijatý vládním Usnesením č. 415 ze dne 17. 6. 1998, uložil prověřit centrální část CHKO Křivoklátsko z hlediska možnosti přehlášení tohoto území jako národní park.

V roce 2008 unikla do médií z MŽP první informace o chystaném záměru. Byli bezprostředně svoláni starostové regionu a o záměru dostali prvotní informaci. Koncem roku 2008 byla dokončena studie „Podklad pro návrh NP Křivoklátsko“, která vyhodnotila území se závěrem, že splňuje parametry NP podle platné legislativy i mezinárodních kritérií IUCN Během roku 2009 - 2010 proběhlo předjednávání návrhu NP na více než 20 veřejných zasedání a setkání se starosty regionu za účasti tehdejšího náměstka ministra Pelce a dvou ministrů ŽP – Bursíka a Dusíka. Dva průzkumy veřejného mínění ve Středočeském kraji z roku 2009 a 2010 zjistily 70-78 procentní podporu veřejnosti.[1] Ministerstvem byl návrh zcela připraven včetně finančního zajištění, zbývalo schválení vládou a parlamentem.

22.března 2010 byl oficiálně zahájen proces vyhlašování NP podle platné legislativy. Na podzim 2010 byl legislativní proces vyhlašování řádně ukončen vypořádáním připomínek a námitek a připraven k mezirezortnímu projednání. Ministr zemědělství Miroslav Toman se ale následně postavil proti zřízení NP. [2]

Proti zřízení parku vystupují zejména zástupci myslivců a lesníků. Ti zorganizovali petici proti zřízení parku, kterou podepsalo téměř 14000 občanů.[3] Lidé se bojí například omezení vstupu. Podle návrhu má omezení vstupu platit pouze pro I. zónu, tedy zhruba 3000 ha, z nichž na třetinu je vstup zakázán již nyní a zbytek je většinou ve špatně přístupných částech. Stávající síť turistických tras by zůstala přístupná cyklistům i pěším.[4]

Aktéři – místní hráči[editovat | editovat zdroj]

  • Ministerstvo životního prostředí České republiky
  • Jako jeden z největších odpůrců vyhlášení NP Křivoklátsko je vníman Lesnický park Křivoklátsko a organizace v něm sdružené.
  • Obce s vazbami na lokalitu
  • Místní podnikatelé

Argumenty pro zřízení NP Křivoklátsko[editovat | editovat zdroj]

  • Na území NP se nachází pouze jediné zastavěné území obce (Karlova Ves), je zde velice nízká hustota obyvatelstva (cca 1,5 obyv./km2)
  • Území parku zahrnuje jen velmi malé procento zemědělské půdy, tvořené zejména trvalými travními porosty
  • Zaměstnanost v okolních obcích má minimální vazbu na lesní hospodaření, obyvatelstvo není ani jinak ekonomicky svázáno s územím návrhu NP
  • Existuje Správa CHKO Křivoklátsko, disponující podrobnou znalostí území i zkušenostmi s jeho praktickým managementem, tedy zázemí pro snadný vznik správy NP
  • Na území parku nejsou směřovány žádné aktuální průmyslové, těžební či podobné rozvojové plány
  • Pro část budoucí I. zóny (současné NPR a PR) nedojde vyhlášením parku ke změně ochranářského režimu, který zde je již dlouhodobě prováděn
  • Unikátní zachovalé soubory přírodních stanovišť, podmíněné zejména geologickou stavbou a reliéfem území (říční a vrcholový fenomén)
  • Velký komplex lesa (96 %) - jde o největší komplex lesa ve vnitrozemí ČR s příznivými důsledky pro diverzitu rostlin a živočichů (84 druhů a poddruhů původních lesních dřevin)
  • Geologicky velmi pestré území s výraznými prvky makro i mezoreliéfu
  • Mezinárodně významná naleziště kambrické fauny
  • Vysoká druhová pestrost území
  • Celostátně významná flora a fauna, především druhy vázané na listnaté lesy, xerotermní a suťové polohy (55 druhů chráněných cévnatých rostlin a hub, 74 zvláště chráněných druhů obratlovců)
  • Oživení turistického ruchu v oblasti

Argumenty proti zřízení NP Křivoklátsko[editovat | editovat zdroj]

  • Zrušení soukromých honiteb
  • Ekonomické (zastavení těžby dřeva)
  • Omezení přístupu do některých oblastí
  • Poškozování jehličnatých dřevin podkorním hmyzem za předpokladu nedůsledné péče a riziko šíření populací podkorního hmyzu mimo NP
  • Potenciálně negativní změny v ekosystémech tlakem na rychlé přeměny porostů
  • Pokles biodiverzity v porostech ponechaných samovolnému vývoji (to ale možná pouze na omezenou dobu, dokud lokality nedosáhnou klimaxového stádia)

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Správa CHKO Křivoklátsko komunikuje jak s místními aktéry, tak s širší veřejností. Svá stanoviska prezentují článové Správy i na tematických přednáškách a konfrontačních debatách (kde dochází ke střetu s jejich odpůrci), popř. prostřednictvím příspěvků do nejrůznějších médiích. Jako informační platforma zabývající se problematikou zřízení NP Křivoklátsko slouží i oficiální web Správy CHKO Křivoklátsko. [5] Komunikace mezi Správou CHKO Křivoklátsko a Lesnickým parkem Křivoklátsko probíhá již delší dobu a můžeme ji definovat jako konfliktní, poněvadž se nedaří nalézt konsensuální řešení. Nemožnost nalezení řešení je zapříčiněna především diametrálně odlišným pohledem na funkci Křivoklátských lesů.

Úloha vědy a vědců[editovat | editovat zdroj]

Vědecká sféra je do problematiky zřízení NP aktivně zapojena od samého začátku, o vědecké poznatky se opírají jak příznivci zřízení NP, tak jeho odpůrci, přičemž vyzdvihují ta tvrzení, která obhajují jejich stanoviska. Spor je veden např. o biodiversitu, podle některých studií je biodiverzita současných hospodářských lesů (typu těch křivoklátských) vyšší než by byla případná klimaxová, nicméně existují i studie tvrdící opak.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

V současné době není jisté, zda se zřízení NP Křivoklátsko podaří prosadit. Rozhodující úlohu hraje politická reprezentace ČR, jejíž postoj se v této záležitosti často mění (v závislosti na výsledcích voleb). Zatímco správě CHKO by případné vytvoření NP přineslo další prostředky na ochranářskou činnost, organizacím sdruženým v Lesnickém parku Křivoklátsko by způsobilo značnou finanční újmu. Odpůrci zřízení NP často upozorňují na problémy spojené s Národním parkem Šumava, zatímco obhájci tvrdí, že podobné analogie nejsou smysluplné, vzhledem k tomu, že problematika NP Šumava je značně odlišná.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Odkazy/Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy (zprávy v médiích)[editovat | editovat zdroj]