Kovářství a podkovářství - Michal Tesař

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání



Kovářství a podkovářství - Michal Tesař
Název organizace Michal Tesař – kovářství, podkovářství
Typ podnikatelské činnosti Kovářství, podkovářství
Počet zaměstnanců 0
Rok založení 2.2.1998 založení; zahájení - 14.2.2000
Adresa Malovice, Malovičky 1, 38411
Web ne
Kontakt kovarstvitesar@seznam.cz
Další údaje
Název obce/města/regionu Malovičky
Obec s rozšířenou působností Strakonice
Katastrální výměra obce (km2) 4,18
Počet obyvatel 111 (2011)
Poznámky Člen Společnosti kovářů, Ocenění za kvalitní práci od hejtmana Jihočeského kraje „Spokojený zákazník“ (nominovali mě spokojení zákazníci)


Michal Tesař se zabývá zakázkovou výrobou zámečnických a kovaných výrobků jako jsou brány, zábradlí, kliky a další umělecké předměty ze železa. Dále se živí kováním a ortopedickým podkováním koní. Podnikat začal pan Tesař v roce 2000 a jeho zaměření bylo již od počátku zcela jasné. Kovářské řemeslo se totiž v rodině Tesařů dědí a tak i vyučení a následná profesní praxe byla pro pana Tesaře jasnou volbou. Pracovním cílem pana Tesaře je a byl  spokojený zákazník. Proto se vždy snaží o co největší kvalitu vyrobených produktů a nepoužívá kovářské polotovary, které dle jeho názoru nejsou součástí dobré kovářské a podkovářské praxe. V současnosti se pan Tesař stará o koně ve více jak 340 stájích a má nepřeberné množství další klientely se zájmem o jeho kovářské služby.

Východisko pro začátek podnikání[editovat | editovat zdroj]

Pan Tesař chtěl odjakživa podnikat a při výběru zaměření mu pomohl jak otec, tak i získané vzdělání. Jak sám říká: „ Nejen otec byl motivací. Odjakživa jsem chtěl podnikat a protože jsem v kovářství a podkovářství vyučen, zkusil jsem štěstí logicky v tomto oboru. Po svém otci jsem převzal klientelu a postupně začal pracovat i na získávání svých vlastních zákazníků. Myslím, že pílí a dobrou pověstí, se vše nakonec zadařilo. Jiné důvodu jsem, ale k zahájení činnosti neměl, tuto práci jsem prostě chtěl dělat. Praxi jsem si zařídil v místě bydliště – tedy na venkově a nikdy jsem ani nepřemýšlel, že bych měl jít jinam – je to můj domov.

Podnikání pana Tesaři prosperuje, o zakázky nemá nouze a on sám potvrzuje, že se rozhodně nenudí: „Podnikání řídím já a dle úsilí, které do toho vložím, se nám i daří. Já sám pak beru energii z dobře odvedených zakázek a spokojených zákazníků.“

Nápad a originalita[editovat | editovat zdroj]

V kovárně pana Tesaře se klade velký důraz na dobře odvedenou práci, kvalitu i originalitu. Inspirace je zde brána z hudby, krajiny a věcí, které tohoto zručného kováře těší nejvíce.  V dílně nenaleznete jediný kovářský a zámečnický polotovar, vše je ukováno tradiční metodou pravého kovářského umění s citem pro preciznost, a jak už bylo zmíněno pro kvalitu. Vše je orientováno na spokojeného zákazníka a na budování dobré pověsti. Ta je pro pana Tesaře nejlepším způsobem získávání nové klientely a v současnosti prakticky jediným nástrojem propagace. Že vše funguje, dokazuje široká základna klientů, které služby kovářství v současnosti využívají. Pan Tesař se stará o více jak 340 stájí s koňmi a má další velké množství zájemců o umělecké kovářské výrobky.

Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace[editovat | editovat zdroj]

Ani kovářství v Malovičkách neprovázely jen pozitivní okamžiky. Jako poměrně velká skupina začínajících podnikatelů, i pan Tesař se v začátcích potýkal s nedostatkem finančních prostředků. Bylo třeba investovat a v mnoha směrech si utáhnout opasek. Jak sám dodává, situace byla složitá, ale nakonec vše přežil.

Dále pan Tesař uvádí: „Také jsem v začátku naletěl mnoho podvodníkům, kteří mi slibovali velkou a funkční reklamu, z které nakonec ale vyšel jen jakýsi mobilníček, který nikdy neoslovil naši cílovou skupinu.

Po zavedení praxe pana Tesaře velké výkyvy v podnikání nečekaly. I přes velkou konkurenci v oboru, nemá on o práci nouzi. Je to jistě díky vysoké kvalitě, na které si zakládá a dále faktu, že ostatní kováři užívají již zmíněné polotovarové produkty, čímž sice ušetří čas, ale produkty postrádají preciznost, kvalitu i originalitu.

Ke své práci pan Tesař dále uvádí:  "Práce mě opravdu baví, mám radost ze spokojených zákazníků a mám radost, že zákazníků mám dostatek. Jsem spokojený, když práci odvedu dle svých představ, dostanu zaplaceno a zákazník dostane výrobek, který očekával. Nicméně práce je to složitá a je to velká dřina. I otec mi to na začátku říkal, ale až teď jsem mu přiznal, že měl pravdu."

Udržitelnost a ekonomická stabilita[editovat | editovat zdroj]

Při zahájení podnikatelské činnosti neměl pan Tesař představu o podnikatelském plánu, či finančních analýzách, které by mohly provázet začátek jeho praxe. Prostě do podnikání skočil rovnýma nohama. Přesto je jeho podnikání v současnosti stabilní a spíše zákazníky odmítá, než aby měl nouzi o zakázky. O rozšíření podniku však nepřemýšlí a dle jeho slov to z jeho pozice „živnostníka“ snad ani není možné: „Jsem malý podnik, rozšiřovat se nejde, musel bych zaměstnat lidi a to je v dnešní době a při současných regulích pro živnostníka nereálné – je to drahé – v jednu chvíli se přistihnete, že neděláte práci, ale že se snažíte získat zakázky, abyste uživili zaměstnané lidi a na konci vlastně vyděláváte stejně, jako předtím. Jako bonus na Vás ale začnou chodit kontroly. Zkusil jsem to, ale už nechci.

Jinak je ale pan Tesař spokojený s tím co vybudoval a krom neúměrných nákladů na zaměstnance a poměrně náročných byrokratických nároků úředníků ho mnoho netrápí. Podnikání mu dává možnost být svým vlastním pánem, a mít maximální kontrolu nad tím co dělá.

Co se týče vlastní cenové strategie a srovnávání cen s konkurencí vyjádřil se pan Tesař následovně: „Cenu s konkurencí v tomto odvětví nelze držet, každý děláme trochu jinak. Ale samozřejmě že se ostatních kluků kovářů na cenu ptám. Rozhodně, ale cenu tzv. „nepodlejzám“. Výrobky si vždy nacením tak, aby to vycházelo jak pro zákazníka, tak i pro mě dobře. Udržení příznivé ceny se dá označit za můj etický standard. Mám zkušenost, že pokud klient zakázku chce, tak nemusím ani cenovou nabídku posílat. Prostě se domluvíme a nakonec jsou všichni spokojeni – nicméně toto funguje nejlépe u klientů, které na mě dostali doporučení a vědí, že práci odvedu dobře. Naučil jsem se, že když mi klient pošle email s poptávkou, tak ani neodpovídám konkrétně, spíše v emailu uvedu svůj kontakt a se zákazníkem se ústně domluvím. To funguje nejlépe.

Vztah podnikatele k okolnímu prostředí[editovat | editovat zdroj]

Vztah k venkovu má pan Tesař vřelý, rád se při své práci inspiruje přírodou, a tak jsou pro něho Jižní Čechy zdrojem nových nápadů a kreativity. Sám pečlivě třídí odpad a pečuje o okolní krajinu.  Mezi méně příznivé faktory v podnikání a životu pana Tesaře však patří  jeho vztah s obcí ve které žije a zároveň podniká: „Popravdě můj vztah k obci není příliš pozitivní. Nikdy mě v ničem nepodpořili, spíše naopak. Ani místní obyvatelé za mnou nechodí. Za dobu co v obci působím za mnou přišli 2 místní. Nevím, čím to je – snad tou českou povahou.  Ale jak určitě víte, vždy záleží na starostovi, jak se v obci vede. Dle mého názoru by obec měla využívat místní podnikatele (např. řemeslníky) k věcem, které jsou v obci potřeba. Bohužel to v naší obci není standardem. Starosta si přihrává vlastní známé – ať už jsou odkudkoliv a nechává je vydělat. A tak i přesto, že máme v obci 2 zedníky, starosta si raději najme společnost odjinud. Ani já obci proto nijak zvlášť nepřispívám, ale opravdu je to jen díky tomu, že se mnou obec nespolupracuje, v opačném případě by byla situace jiná. Rád spolupracuji s ostatními obcemi, kde je prostředí výrazně lepší – rád dělám např. pro Cehnice, Dunovice, Prachatice či Český Krumlov.

Vedle vztahu k obci, je ekonomická situace pana Tesaře dále ovlivněna „extrémní“ byrokracií, která ho, jako malého živnostníka opravdu časově zatěžuje. Co se týče dalších vládních předpisů a pobídek, p. Tesař pevně doufá, že se vyhne zákonu o registračních pokladnách, jelikož si  neumí představit, že by si měl registrační pokladu pořídit a používat. Dále má specifický pohled na dotace: "Podporu nepotřebuji, protože věřím, že na co si nevydělám, to nemám mít. Navíc nechci být vázaný.  Samotné dotace, jsou v současnosti špatně nastavené. Všichni jedou na dotace a zemědělství upadá. Každý tzv. zemědělec si bere zpátky pozemky, a pak na nich hospodaří jen tím způsobem, že na nich zmulčuje trávu. Jak pak má zemědělství vypadat, když se v podstatě nic neprodukuje? Chápal bych např. dotace pro děti – podpora jejich vzdělání, workshopy aby se naučili řemeslu  - v tom vidím logiku a přijde mi to jako dobře investované peníze“, uvádí pan Tesař.

Doporučení a inspirace[editovat | editovat zdroj]

Novému podnikateli bych řekl, aby to nedělal, aby šel dělat raději pod někoho. Dnes začínat v novém řemeslu je opravdu složité – žádní zákazníci, hodně práce. Takže pokud bych měl někomu něco doporučit, tak se o řemeslo opravdu zajímat, stále se vzdělávat a udělat si jméno odborníka. V mém řemeslu je dobré, když pokračujete např. po tátovi, nebo dědovi.

Pozitiva a negative podnikání na venkově[editovat | editovat zdroj]

Dle pana Tesaře je podnikání – zejména živnostenské – v dnešní době složitou záležitostí ať už provozováno na venkově, nebo ve městě. Sám na toto téma říká: Kdybych na začátku vědět, to co vím dnes, tak bych se pravděpodobně nechal raději zaměstnat. Kovařinu bych možná dělal melouchem, ale do samotného podnikání bych se nejspíš nepouštěl. Vidím, jak nás malé živnostníky sužuje byrokracie a neustále se měnící předpisy, vše je to zbytečně složité, neustále chodí kontroly, a nedává to logiku. Občas mám pocit, že si úředníci myslím, že je okrádáme. Na mě kontroly přestaly chodit po tom, co jsem přestal zaměstnávat lidi.“

Obavy má pan Tesař i z nejasné budoucnosti spojené s vlastním důchodem. Důchodové pojištění je totiž náklad, který si živnostník musí hradit ještě navrch již tak drahého zdravotního a sociálního pojištění. Pro mnohé to tak není možné a na důchod jim nezbývá. K tomu pak Tesař ještě dodává: "Pak se mi nemůžete divit, že bych se rád nechal zaměstnat, večer bych přišel domu, tlak by skončil a já věděl, že jsem zabezpečený. Pro podnikatele nic takového nepřichází v úvahu. Ale z venkova bych nikdy neutekl. Teď si tu stěžuji, ale je pravdou, že mě práce baví.

Média a propagace[editovat | editovat zdroj]

Pan Tesař žádnou rozsáhlou propagaci či reklamní strategii nepoužívá. Spoléhá na své dobré jméno a reputaci, kterou si buduje od zahájení své podnikatelské činnosti. Lidé si prý o těch správných službách řeknou mezi sebou sami a není k tomu potřeba žádné propagační médium. Internet dle pana Tesaře v tomto odvětví nefunguje, důležité je doporučení spokojeného zákazníka. A tak i když ze začátku pan Tesař do reklamy investoval poměrně hodně, dnes spoléhá jen na ústní předávání doporučení, které jak se zdá, funguje v jeho případě dobře.



Tato stránka vznikla za podpory fondů EHP a Norských fondů - Program Spolupráce škol a stipendia (CZ07)

EHP-Norske-fondy Logo-Norsko-barva.jpg