Komunitní energetika

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Komunitní energetika, resp. energetická komunita je moderní způsob distribuované výroby elektřiny a dalších energií. Občané, obce i malí podnikatelé mohou zajišťovat výrobu, distribuci i skladování energie, místo, aby byli pouhými spotřebiteli. Princip energetické komunity spočívá v tom, že se skupina občanů, obec či drobní podnikatelé dohodnou na vybudování vlastního zdroje energie, např. větrné elektrárny či fotovoltaických panelů na vlastních střechách. Vyrobenou elektřinu pak mohou jako podílníci či členové komunity odebírat za výhodnějších podmínek. Případné přebytky jsou pak dodávány do veřejné sítě a zisk je využíván pro další rozvoj komunity.[1]

Velká výhoda pro komunitní energetiku je v tom, že pokud to legislativa dovolí, neplatí místní obyvatel za silovou ani distribuční složku vyrobené energie a cena je pak výrazně nižší.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

1975 – V Ulborgu v Dánsku se dohodla skupina učitelů na vybudování vlastního zdroje energie – větrné elektrárny.

1991 – První legislativa na podporu obnovitelné energie v Německu – (Erneuerbare-Energien-Gesetz).

1992 – V Belgii bylo založeno družstvo Ecopower, které se rozhodlo spojit občany, kteří měli zájem o obnovitelné zdroje energie. Jeho hlavními cíli byly

  • investice do obnovitelné energie,
  • dodávky 100 % obnovitelné energie svým členům,
  • prosazování energetických úspor, obnovitelné energie a družstevního modelu podnikání.

V roce 2013 mělo družstvo přes 48 tis. členů, roční obrat 31 mil. EUR a roční zisk 1,7 mil. EUR.[3]

1998 – Liberalizace energetického EU, která mj. umožnila volbu dodavatele energie,

2000 – Německo výrazně aktualizuje energetickou legislativu (Erneuerbare-Energien-Gesetz), která začala masivní rozvoj obnovitelných zdrojů a energetických družstev v Německu.

2009 – Byla přijata směrnice EU na podporu obnovitelných zdrojů energie (2009/2001/EU).[4]

2016 – Byl přijat balíček opatření Čistá energie pro Evropu.[5]

2020 – V EU je již minimálně 3 500 energetických družstev a předpokládá se, že jejich počet dále poroste.[6]

2050 – podle studie CE Delft by se do roku 2050 mohlo do výroby energie zapojit až 264 mil. obyvatel EU a mohli by pokrýt až 55 % výroby elektrické energie v EU.[7]

Energeticky udržitelné venkovské regiony: model REScoop[editovat | editovat zdroj]

REScoop představuje řešení pro komunitní energetiku – pro místní obnovitelné zdroje energie v chytrých systémech, které využívají místní obyvatelé, kterým umožňuje řídit spotřebu a snižovat náklady; je to zkratka pro komunitní energetickou inicitativu – pro společnost, která hospodaří s obnovitelnými zdroje energie; je společně vlastněná občany.[8]

REScoop může mít právní statut družstva, ale existují i jiné právní formy. Obvykle tyto společnosti respektují 7 principů, připravených Mezinárodní družstevní aliancí (ICA – International Co-operative Alliance):[9]

  • Dobrovolné a otevřené členství,
  • demokratická kontrola členů,
  • ekonomická účast prostřednictvím přímého vlastnictví,
  • autonomie a nezávislost,
  • vzdělávání, školení a informace,
  • spolupráce mezi družstvy,
  • zájem o komunitu.[8]

Jaké jsou výhody modelu REScoop[editovat | editovat zdroj]

  • Podpora sociálního přijetí OZE – pokud jsou občané přímo zapojeni do projektů obnovitelné energie, výrazně klesá odpor vůči nim, zvláště, pokud jsou do projektu zapojeni od počátku. Občané se pak mohou podílet jak na zisku, tak na vlastní ekologické energii za přijatelné ceny
  • Umožňuje všem individuálně dostupné investice do OZE – každý může investovat podle svých možností.
  • Prospěch pro místní komunitu – společenství má pro komunitu výhody. Obvykle sdílí část zisku s členy a zbytek je využíván k rozvoji nových projektů nebo k prospěchu místní komunity jako celku. Všichni občané tak mají prospěch z projektů a zisků, které generují.
  • Podílí se na energetické účinnosti – příjmy jsou velmi často využívány na zvyšování energetické účinnosti na veřejných budovách apod.
  • Drží peníze v lokální ekonomice[8]

Power Purchase Agreement – PPA[editovat | editovat zdroj]

Power Purchase Agreement (PPA) je alternativní způsob, jak zajisti financování distribuované energetiky bez dotací či finančních úlev. Je to dohoda dvou stran - výrobce energie a uživatele - PPA umožňuje nakupovat energii přímo u majitele zdroje, nikoliv přes distribuční společnost. Koncept získal pozornost, když ho využily velké firmy, jako Google ve Spojených státech (nákup 1,6 GW z větrných elektráren v Kalifornii), nebo Shell v Evropě (nákup 800 MW z různých OZE v Evropě). V EU jsou průkopníkem tohoto řešení Španělsko a Švédsko, ve Velké Británii takto nakoupilo elektřinu 20 univerzit.[10]

V rámci EU byla schválena příslušná směrnice v roce 2018, v České republice nebyla směrnice dosud (situace v roce 2020) implementována.[10]

Situace v České republice[editovat | editovat zdroj]

I když je tematika komunitní energetiky jednou z priorit Evropské unie, česká vláda tyto příležitosti prakticky ignoruje (situace na podzim 2020). S ohledem na klimatickou krizi probíhá v celé Evropské unii urychlené nahrazování fosilních zdrojů obnovitelnými a jednotlivé státy se zavazují k dosažení výrazného poklesu produkce skleníkových plynů do roku 2030 a k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Situace ukazuje, že tato radikální změna je možná jen při zapojení lokálních, distribuovaných zdrojů.[10]

Příklady realizace lokální energetiky[editovat | editovat zdroj]

Kněžice u Nymburka[editovat | editovat zdroj]

Projekt začal po roce 2000 výstavbou výtopny na biomasu a bioplynovou stanicí na odpad. Na obecní zdroj tepla je připojená celá obec včetně vzdálenějších usedlostí. V plánu je fotovoltaika na obecních střechách a vlastní lokální distribuční síť. Hlavním hybatelem projektu je starosta Kněžic Milan Kazda.[10]

Mikolajice, obecní úřad

Mikolajice na Opavsku[editovat | editovat zdroj]

Zde jsou instalovány solární panely, bateriové úložiště a mikroelektrárna na biomasu, vybavená kogenerací. Provoz je řízen umělou inteligencí, která přepíná mezi jednotlivými zdroji a přebytky posílá do úložiště. Zde je hlavní hybnou silou starosta Martin Krupa.[10]

Praha[editovat | editovat zdroj]

Komunitní energetiku prosazuje také hl. město Praha. Počítá s využitím střešní a fasádní fotovoltaiky a tepelných čerpadel. Plánuje také centralizovaný nákup zelené elektřiny pro objekty v majetku města.[10] Projekt by se měl jmenovat Společenství pro obnovitelné zdroje energie a vedení Prahy si od něj slibuje nižší závislost na dodávkách energie z uhelných elektráren a snížení emisí skleníkových plyn, které Praha nyní produkuje. „Základem společenství budou městské budovy, na kterých město instaluje fotovoltaické panely. Vytvoříme speciální právní entitu, kterou bude stoprocentně vlastnit hlavní město Praha. Společenství bude vykupovat elektřinu od dodavatelů a snižovat náklady za elektřinu u daných provozoven. Kdo se do společenství zapojí, tak bude mít zároveň nárok na centralizovaný nákup elektřiny, který bude v tak velké entitě, jako je hlavní město Praha, výhodnější,“ popsal princip fungování společenství předseda pražské Komise pro udržitelnou energetiku a klima Martin Bursík.[2]

Hostětín[editovat | editovat zdroj]

S rostoucí cenou zemního plynu mají domácnosti tendenci odpojovat se od plyn a vracet se k uhelným kotlům, což způsobuje zvýšené znečištění. Aby se tomu předešlo, rozhodla se obec Hostětín postavit městskou výtopnu na dřevěné štěpky v kombinaci se solární energií. To přispívá k energetické soběstačnosti obce spolu s 9 termosolárními systémy na střechách rodinných domů a také fasádním kolektorem instalovaným na vzdělávacím středisku a velkým kolektorem na střeše místní moštárny.[11]

Mnichov[editovat | editovat zdroj]

Městský podnik Stadtwerke München provozuje 24 fotovoltaických elektráren, 13 vodních elektráren, bioplynovou stanici, dva geotermální zdroje a park větrných elektráren. Plánují výstavbu dalších zdrojů.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZACHOVÁ, Aneta. Vyrábět elektřinu může každý. Evropa sází na komunitní energetiku [online]. 2020-11-02 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. 2,0 2,1 ZACHOVÁ, Aneta. V Česku zatím nejsou podmínky pro rozvoj komunitní energetiky, Praha chce být průkopníkem [online]. 2020-10-12 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  3. BVBA, REScoop MECISE, Zenjoy. Ecopower · MECISE. rescoop-mecise.eu [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Renewable energy directive. Energy - European Commission [online]. 2014-07-16 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Čistá energie pro všechny Evropany – rozvinutí růstového potenciálu Evropy. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  6. EUROPEAN COMMISSION. JOINT RESEARCH CENTRE. Energy communities: an overview of energy and social innovation.. LU: Publications Office Dostupné online. DOI:10.2760/180576. 
  7. CE DELFT. The potential of energy citizens in the European Union [online]. CE Delft, 2016 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  8. 8,0 8,1 8,2 Komunitní energetika. NS MAS [online]. 2020-05-07 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  9. Cooperative identity, values & principles | ICA. www.ica.coop [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  10. 10,0 10,1 10,2 10,3 10,4 10,5 Komunitní energetika českou vládu nezajímá. energyhub.eu [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  11. Modelové projekty udržitelného rozvoje v Hostětíně | Veronica - Centrum Hostětín. hostetin.veronica.cz [online]. [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. 
  12. STADTWERKE MÜNCHEN, GMBH. SWM in profile. www.swm.de [online]. [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • EUROPEAN COMMISSION. JOINT RESEARCH CENTRE. Energy communities: an overview of energy and social innovation.. LU: Publications Office Dostupné online. DOI:10.2760/180576. 

Legislativa[editovat | editovat zdroj]

Návody[editovat | editovat zdroj]

Příklady dobré praxe[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]



Logo TACR.png



Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.