Koloběh kyslíku

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Koloběh kyslíku

Koloběh kyslíku je biogeochemický cyklus kyslíku, který mezi třemi hlavními rezervoáry tohoto prvku na zemi - zemskou atmosférou, biosférou a litosférou. Hlavní pohonnou silou tohoto cyklu je fotosyntéza, která je rovněž zodpovědná za složení současné zemské atmosférou.

Vznik volného kyslíku[editovat | editovat zdroj]

Zdaleka největším rezervoárem kyslíku na Zemi jsou oxidy v zemské kůře a zemském plášti (99,5 %). Pouze 0,01 % je volný kyslík v biosféře a 0,36 % v atmosféře. Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá oxid uhličitý na kyslík:

6CO2 + 6H2O + energy → C6H12O6 + 6O2

Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech. Drobné sinice rodu Prochlorococcus jsou nejpočetnějšími fotosyntetizujícími organismy - zodpovídají za více než polovinu fotosyntetické aktivity volného oceánu. [1]

Kyslík může vznikat i při biologickém zvětrávání. Při tomto procesu některé organismy získávají minerály (živiny) z oxidů a přebytečný kyslík vypouští.

Dalším zdrojem atmosférického kyslíku je proces zvaný fotolýza, při němž ultrafialové záření rozkládá molekuly vody a dusitanů. Volné atomy dusíku a vodíku utíkají do vesmíru, zatímco kyslík zůstává v atmosféře.

2H2O + energie → 4H + O2
2N2O + energie → 4N + O2

Ztráty volného kyslíku[editovat | editovat zdroj]

Hlavní ztráty kyslíku z atmosféry způsobuje respirace (dýchání živočichů) a dekompozice (rozklad organických látek). Př těchto dějích živočichové a bakterie pohlcují kyslík a vypouští (spalují ho na) oxid uhličitý.

Chemické zvětrávání hornin kyslíkem ale rovněž spotřebuje velké množství kyslíku, jak je vidět z rovnice

4FeO + 3O2 → 2Fe2O3

Kyslík se přenáší také mezi biosférou a litosférou. Mořské organismy v biosféře tvoří schránky z uhličitanu vápenatého (CaCO3), který je bohatý na kyslík. Když organismy uhynou, schránky se uloží na dně moře a postupem času tvoří minerál vápenec.

Koloběhy - biogeochemické cykly
Koloběh uhlíku - Koloběh vodíku - Koloběh dusíku
Koloběh kyslíku - Koloběh fosforu - Koloběh síry - Koloběh vody - Antropogenní cykly škodlivých látek



Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Steve Nadis, The Cells That Rule the Seas, Scientific American, Nov. 2003 [1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]