Ekologická utopie

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ekologická utopie (anglicky: ecological utopia) je označení pro popis imaginativního neexistujícího území, které se vyznačuje ideálními (dle představ autora imaginace) harmonickými vztahy mezi lidskou společností, organismy a životním prostředím v rámci popisovaného ekosystému.

Etymologický původ slova utopie nacházíme v řečině (ú, „ne“ a topos, „místo“ – „neexistující místo“)[1], jeho používání se datuje od vydání (1516) stejnojmenné knihy Thomase Mora. Žánr je však mnohem starší. Jako první utopické dílo bývá označována Platónova Ústava. Můžeme říci, že pravděpodobně každá utopie v sobě zahrnuje ekologické prvky (zabývá se vztahem společnosti a jejího prostředí), liší se jen míra zájmu, kterou prostředí a ostatním organismům přikládá. Značná část utopických děl klade důraz především na ideální společenské zřízení a nezabývá se podrobně vztahy mezi ním a ostatními abiotickými a biotickými faktory.

Ekologická utopie se tak používá jako název pro ten druh utopie, který akcentuje nové směry interakce mezi společností a přírodou. Tento směr tak v současnosti reaguje zejména na současný dualistický vztah a rozpor mezi přírodou a společností v západní kultuře, přičemž se ve svých imaginacích ideálního stavu obrací k předprůmyslové společnosti, popř. prvotní pospolitosti nebo nachází inspiraci u mimoevropských společenství.

Mezi protagonisty žánru patří např. americký spisovatel Jack Vance, který ve své novele Rumfuddle[2] (1973) nabízí zajímavou fikci paralelního časoprostoru, kde popisuje kontrast mezi zemí v její původní nezničené formě, tak její opak v podobě zdevastované krajiny. Snění o zelenější budoucnosti a představa ideálního (nebo aslespoň lepšího) stavu a snaha o jeho dosažení je pak příčinou vzniku environmentálních hnutí, filozofií i zelených politických stran.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Utopia na anglické Wikipedii.


Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura k dalšímu studiu[editovat | editovat zdroj]

  • ECO, Umberto. Dějiny legendárních zemí a míst. Vyd. 1. Praha: Argo, 2013. 480 s. ISBN 978-80-257-0908-5.
  • BRADLEY, Karin, ed. a HEDRÉN, Johan, ed. Green utopianism: perspectives, politics and micro-practices. 1st publ. New York: Routledge, 2014. viii, 290 s. Routledge studies in environment, culture, and society; 2. ISBN 978-0-415-81444-7.
  • HUBÍKOVÁ, Olga. Utopie pro 21. století?: (antiutopie a ekologická krize, utopie a zelené vize) [rukopis]. Brno: [s.n.], 1998. 125 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]



Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

MOSUR.jpeg

<!dočasně deaktivováno </noinclude> -->