DOTEK - Dům obnovy tradic, ekologie a kultury

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání



DOTEK - Dům obnovy tradic, ekologie a kultury
Chyba při vytváření náhledu: Chybějící soubor
Základní informace
Místo a rozsah Horní Maršov, Krkonoše, Královéhradecký kraj
Téma Kulturní památka, turismus, kultura a vzdělávání, místní udržitelný rozvoj
Princip konfliktu nebo spolupráce Záchrana a oživení pustnoucí památky - spojení obnovy památkově chráněného objektu s ekologicky šetrnými technologiemi a s využitím jako udržitelné alternativy místního rozvoje (pro šetrný turismus)
Časový údaj 2002 - současnost
Komunikace
Úloha vědy a vědců
Výsledek
Kauza Úspěšný případ; pozitivní dopad na místní rozvoj
Kontakt
sever@ekologickavychova.cz, http://sever.ekologickavychova.cz/dotek/co-je-dotek/


Podstata případu[editovat | editovat zdroj]

Horní Maršov je v těsném sousedství nejcennějších fenoménů Krkonošského národního parku (např. Rýchorský prales, krasové jevy, stanoviště několika endemických či evropsky významných druhů). V historii byl po dlouhou dobu centrem východních Krkonoš, díky čemuž má řadu architektonických památek a kulturních tradic. Dnes je to ovšem typická krkonošská obec, dotčená poválečným odsunem naprosté většiny původních obyvatel, jejíž rozvoj je závislý zejména na turismu. Turismus je dominantně zaměřen na intenzivní sezonní sjezdové lyžování soustředěné v několika málo velkých centrech (tedy mimo Maršov) se všemi doprovodnými jevy (např. sezónní dopravní zátěž, sezónní výkyvy zaměstnanosti, vysoké náklady na infrastrukturu a zároveň velmi omezený podíl obce na příjmech z turismu, které plynou do velkých center, případně zcela mimo region do měst, kde oficiálně firmy sídlí). K cenným objektům obce patří barokní fara, památkově chráněny objekt, který však v posledních desítkách let pustl, od 70. let 20. století přestal sloužit jako fara a v polovině 90. let přestal být užíván úplně.

  • Případová studie je zpracována z pohledu současného vlastníka a provozovatele objektu – neziskové organizace – a je zaměřena na záchranu a oživení pustnoucí památky. Došlo ke spojení obnovy památkově chráněného objektu s ekologicky šetrnými technologiemi a objekt začal být využíván pro vzdělávání, společenské akce a šetrný turismus.
  • Faru v havarijním stavu na přelomu let 2002 a 2003 získala nezisková organizace Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER. V následujících letech zde probíhaly dílčí opravy svépomocí, na část se podařilo se získat menší dotace (např. s pomocí regionálních orgánů památkové péče, od Královéhradeckého kraje), zároveň se zde začaly pořádat sezónně některé akce, v zimě byl objekt fakticky pro veřejnost nevyužívatelný. Zásadní zvrat však přinesl úspěch grantové žádosti v Operačním programu Životní prostředí v roce 2009. Díky této podpoře proběhla v letech 2011 až 2013 kompletní rekonstrukce. V jejím rámci bylo nejnáročnější zejména sladění památkové ochrany objektu a nároků na ekologicky šetrný provoz budovy. Díky intenzivní a dlouhé komunikaci aktérů (investor, projektant, orgány památkové péče, experti na ekologicky šetrné stavění z FS ČVUT…) je budova dnes zateplena, využívá výhradně obnovitelných zdrojů energií, součástí energetického systému je i rekuperace, řada nových konstrukcí je z přírodních materiálů a z obnovitelných zdrojů (např. hliněné omítky na rákosovém podkladu, dřevěné nosné konstrukce, izolace z recyklovaného papíru apod.), na druhé straně však zachovala svůj historický charakter a atmosféru.

Aktéři – místní hráči[editovat | editovat zdroj]

Aktéři a jejich role:[editovat | editovat zdroj]

  • nezisková organizace Středisko ekologické výchovy SEVER – od r. 1994 se věnuje ekologické výchově s vzdělávání žáků, studentů, učitelů i dalších profesních skupin - majitel, provozovatel, investor objektu
  • Obec Horní Maršov – starosta, pracovníci obecního úřadu: podpora projektu, spolupráce na akcích pro veřejnost, obec je majitelem (a investorem postupných oprav) sousedního kostela, řada aktivit propojuje faru a kostel
  • Hradní společnost Aichelburg – spolek je zaměřen na obnovu místních kulturních památek, je mj. nájemcem sousedního kostela a iniciátorem jeho postupných oprav
  • část obyvatel Horního Maršova – spolupořádání kulturních a společenských akcí, účast na akcích, významný je vliv místních „lídrů“ a „znalců“ jako konzultantů, pomocníků, včetně projektanta
  • orgány památkové péče (NPÚ a Městský úřad Trutnov) – podpora při získání dotací, projednávání rekonstrukce z hlediska památkové péče
  • Královéhradecký kraj – poskytnutí financí, podpora při získání dotací z jiných zdrojů, účast na aktivitách
  • Správa KRNAP - podpora při získání dotací, odborná a propagační spolupráce při akcích

Úloha vědy vědců[editovat | editovat zdroj]

  • Prof. Ing. arch. Škabrada z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice zpracoval stavebně historický průzkum objektu
  • Prof. Ing. Jan Tywoniak z Fakulty stavební ČVUT zásadně pomohl s podklady k energetickému hospodářství domu k projektové dokumentace a grantových žádostí, poskytoval odborné konzultace při realizaci, zprostředkoval studentské stáže

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Dopady na region:[editovat | editovat zdroj]

Chyba při vytváření náhledu: Chybějící soubor
Chyba při vytváření náhledu: Chybějící soubor
  • Vznikl celostátně ojedinělý příklad toho, že je možné spojit obnovu historické budovy s nároky na moderní ekologicky šetrný provoz.
  • Byla citlivě opravena a oživena památka, jíž by jinak hrozila buď devastace nebo necitlivá přestavba.
  • Obec získala nové atraktivní místo pro cestovní ruch, zvýšilo se povědomí o obci, přitažlivost obce pro návštěvníky.
  • Vznikla alternativa „tvrdému“ turismu, který v regionu převažuje.
  • Vzniklo zázemí pro vzdělávání, kulturu, šetrný turismus a ochranu přírody.
  • V souvislosti s provozem nového objektu vznikla nová pracovní místa v obci.

Podstatné faktory, které ovlivnily současný stav, a zobecnění principů spolupráce či konfliktu aktérů:

  • Občanská angažovanost, motivace neziskových organizací jako je SEVER či Hradní společnost Aichelburg
  • Stabilita aktivit („historie“) neziskové organizace SEVER (20 let)
  • Otevřenost části místní a regionální veřejné správy, včetně orgánů památkové péče
  • Podpora části komunity, místních „lídrů“ a znalců
  • Charakter obce Horní Maršov, jeho historických tradic a současné komunity

Je možno srovnávat:

  • s jinými nově vybudovanými ekologicky šetrnými stavbami a s jinými „ekocentry“ – tento případ je unikátní tím, že šlo o památkově chráněnou historickou budovu
  • s osudem jiných památek, které jsou zrekonstruovány pro nové využití necitlivě (v obci Horní Maršov např. budova bývalého okresního soudu či čp. 64 na náměstí) v regionu např. řada staveb lidové architektury) nebo zůstávají nevyužity a pustnou (v regionu např. Panský dům v Babiččině údolí, zámky v Horním Maršově a Žacléři, další památky v obci Horní Maršov)
  • s jinými nabídkami pro turismus, které zatěžují životní prostředí (velké rekreační areály – extrémní případ hotel v nedaleké polské Karpaczi, ale i nedávný provoz Luční boudy) a/nebo mají malou vazbu na regionální specifika (budování wellness, bazénů apod…)
  • dopady na region a/nebo místní komunitu, vč. pozitivních a negativních aspektů UR
  • podstatné a nepodstatné faktory, které ovlivnily současný stav
  • zobecnění principů spolupráce či konfliktu aktérů
  • současný stav (situace, řešení)
  • případně srovnání s obdobnými případy

Odkazy/Literatura[editovat | editovat zdroj]

Doc. Ing. Arch. Jiří Škabrada,CSc. a PhDr. Pavel Zahradník: Horní Maršov čp. 175 – fara – stavebně historický průzkum



Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

MOSUR.jpeg

<!dočasně deaktivováno </noinclude> -->