Chov koní - Jana Pichlíková

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání



Chov koní - Jana Pichlíková
Chyba při vytváření náhledu: Chybějící soubor
Základní informace
Název organizace Jana Pichlíková
Typ podnikatelské činnosti Zemědělská činnost – chov Shagya Araba
Počet zaměstnanců 0
Rok založení 1992
Adresa Cehnice 168, PSČ 38752
Web ne
Kontakt janapichlikova@seznam.cz
Další údaje
Název obce/města/regionu Cehnice
Obec s rozšířenou působností Strakonice
Katastrální výměra obce (km2) 14,69
Počet obyvatel 468 (1. 1. 2014)


Pani Pichliková je úspěšnou chovatelkou koní plemene Shagya Araba a to již od roku 1992. V jihočeských Cehnicích, kde je její hospodářství umístěna, chová koně vysoké kvality vhodné pro chov, sport i rekreaci a zároveň již 30 let neúnavně pracuje na propagaci a zviditelnění koní tohoto plemene jakožto užitkového koně pro všestranné využití. Výsledky její dobré práce jsou viditelné na Národních plemenných přehlídkách a četných sportovních soutěží (jak v ČR, tak v Evropě), kde se její odchovanci umisťují téměř pravidelně na předních příčkách. Zároveň je zakladatelskou jezdeckého vytrvalostního klubu, ve kterém vede mládež k lásce ke koním a k jezdeckému sportu.

Východisko pro začátek podnikání[editovat | editovat zdroj]

Motivací pro zahájení chovatelské a následně i zemědělské činnosti byla vášeň a láska ke koním. Ta pomohla překonat i počáteční finanční a časové těžkosti (podnikání při zaměstnání) a vlastně motivuje paní Pichlíkovou dodnes.

Kromě toho zde hrál roli vztah k venkovu a vlastnímu rodišti (pocit sounáležitosti), a také zájem o zemědělství, hlavně postupy šetrné k přírodě a prostředí. Chovatelství koní naplňuje představu o žádoucích změnách v tomto smyslu. Postupně hraje roli též třicetiletá zkušenost, která přináší ovoce v podobě úspěchu.

Nápad a originalita[editovat | editovat zdroj]

Chov Shagya Arabů nebyl v době začátku podnikání paní Pichlíkové příliš rozšířen a o tomto plemenu – i přes to, že díky svým schopnostem a tělesné konstituci vytrvalce patřilo k nenahraditelným koním rakousko-uherské armády – se málo vědělo. Paní Pichlíková přesto nezaváhala a splnila si sen o chovu arabského koně koupí tří základních klisen svého chovu – datoval se rok 1992. Standard chovu v té době upřednostňoval shagya arabské koně bílé/grošované barvy. Paní Pichliková se ovšem rozhodla pro barevnou alternativu tohoto plemene a tím svůj chov odlišila od ostatních chovatelů. Striktně ovšem dodržuje ostatní zásady chovu čímž je chov geneticky zajímavých, konstitučně silných a vzhledných koní s nejlepšími předpoklady pro vrcholový sport.

Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně jako mnoho ze začínající podnikatelských subjektů se i Cehnický chov potýkal s nedostatkem finančních prostředků. Současný statek byl vybudován prakticky z ničeho. O to větší ovšem je nynější radost při pohledu na pastviny, kde se prohání stádo skvělých koní. Jiným velkým existenčním rizikům však hospodářství nikdy nečelilo.

A tak i přesto, že paní Pichlíková tvrdí, že na jednu radost při chovu koní připadne 100 starostí, chov je stabilní a zdá se, že pozitivní okamžiky převládají nad těmi negativními. Mezi ty nejpozitivnější řadí majitelka cehnického chovu kontakt se spokojenými zákazníky, zdravé a spokojené stádo, uznání za odchovaného hřebce a jeho potomstvo v Německu, a v neposlední řadě spolupráci s obcí, která si její práce váží a podporuje ji.

Vážnou překážku pro podnikání na venkově vidí v nezájmu ze strany ministerstva. Podpora pro malé hospodářství zcela chybí, zatímco se pořád investuje do velkých podniků, které hospodaří na mrtvé půdě. Malí podnikatelé se naproti tomu snaží hospodařit v souladu s přírodou, prodávají produkty ze dvora a to vše bez valné podpory státu.

Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti[editovat | editovat zdroj]

Na začátku svého podnikání neměla paní Pichlíková sestavený podnikatelský plán, ani finanční analýzu. Vždy se řídila srdcem a o dlouhodobém plánování ani v současnosti nechce slyšet. Řídí se intuicí. Dneškem čítá její stádo téměř 30 hlav čistých Shagya arabských koní a hospodaří na 10 hektarech zemědělské půdy. Prodej koní je hlavní ekonomickou náplní hospodářství, nicméně jak majitelka sama potvrzuje, dotace na půdu (SAPS) jsou nezanedbatelným finančním příspěvkem, bez kterého by si chod statku nedovedla představit. Veškeré peníze získané z prodeje koní okamžitě investuje zpět do podnikání – ať už na běžné opravy, nákup píce, či na nákup vybavení pro výcvik jezdců a koní.

Finanční situace nebyla nikdy jednoduchá, ale ekonomický profit není na statku v Cehnicích to nejpodstatnější. Zemědělství se zde dělá v souladu s kulturní tradicí starobylého chovu, v souladu s přírodou, s pro zachování biodiverzity. To je hlavní myšlenkou podnikání, které pro paní Pichlíkovou znamenají více, než výsledky jakýchkoliv ekonomických indikátorů.

Paní Pichlíková je členkou několika organizací a spolků, které souvisejí ať už s chovem, s tradičním využitím koní, či zemědělstvím. Mezi nejprospěšnější označuje v současnosti členství v Asociaci soukromých zemědělců (ASZ). I když je čerstvou členkou, již teď vidí výhody, které jÍ členství přináší: „Na základě rozumného ročního příspěvku – který se vypočítá dle výměry půdy – dostávám denně aktuální informace o dotačních titulech, zemědělských aktivitách, dokonce dostávám nabídky na výměnné inspirativní pobyty do ciziny k jiným hospodářům. K tomu chodí každé 2 měsíce časopis s dalšími informacemi. Odbornou pomoc AZS navíc plánuji využít v budoucnu pro získání dalších dotačních titulů.“

O rozšíření chovu, či o rozšíření podnikatelských činností se v Cehnicích zatím nepřemýšlí. Chov je v současnosti stabilní. Rozšíření čeká až na další generací, tedy syna paní Pichlíkové, který k zemědělství má také pozitivní vztah a život na vesnici bere jako samozřejmost.

Vztah podnikatele k okolnímu prostředí[editovat | editovat zdroj]

Vztah k obci má Cehnické hospodářství opravdu pozitivní. Podpora funguje obousměrně. Členové jezdeckého klubu se účastní téměř každé akce na propagaci vesnice a snaží se i dalšími činnostmi (ne vždy spojenými s koňmi) přispívat ke zkrášlování prostředí intravilánu a extravilánu obce. Obec naopak klub i chov podporuje v pořádání jejich aktivit (poskytují pozemky na pasení, podporují přehlídky koní, vytrvalostní soutěže, edukativní semináře pro jezdce). V tomto ohledu jde přímo o souznění podnikatelského subjektu s obcí, ve kterém funguje.

Podnikání a spokojenost na statku by ovšem nebyla taková nebýt podpory současné paní starostky. Dle paní Pichlíkové byla dříve v Cehnicích cítit určitá nechuť ke koním, možná pozůstatek přesvědčení, že koně jsou sportem pro bohaté. Zvolením paní starostky se ovšem situace výrazně zlepšila. Strategie byla jednoduchá, ale funkční – vtáhnout koně do komunitního života a zvýšit tak obecní hrdost k chovu. Teď je hospodářství neoddělitelnou součástí komunity a nikdo se již Cehnice bez vlajících hřív nedovede představit.

Doporučení a inspirace[editovat | editovat zdroj]

"Důležité je vytrvat v tom, čemu věříte. Podnikat s chutí a energií a rozhodnout se dle intuice a srdce. I pro vlastní spokojenost je podstatné myslet na celkovou užitečnost a přínos pro příští generace, spíše než na svůj prospěch. Slušnost, poctivost a vidina „smyslu“ pak vede k dlouhodobé prosperitě."

Pozitiva a negativa podnikání na venkově[editovat | editovat zdroj]

Paní Pichlíková vidí podnikání na venkově pozitivně. Osobně dává přednost rodinnému prostředí malé obce a okolní přírodě před rušným městem. Druh podnikatelské činnosti by jí však jiné prostředí ani nedovoloval. Pozitivem života a podnikání na venkově je pro ni zejména volnost a čistota prostředí.

Sama potvrzuje, že pro někoho může být obtížné vyrovnat se se ztrátou anonymity, ke které s časem u každého venkovského podnikatele dojde. Nicméně znalost podnikatele ze strany každého zákazníka by měla být chápána spíše jako konkurenční výhoda, než negativní stránka podnikání.

Média a propagace[editovat | editovat zdroj]

Propagace je v moderní době důležitá a patří k současnému podnikání. Venkovské podnikání je ovšem specifické, tím, že je založeno spíše na osobním kontaktu a na ústním doporučení lidí, kteří Vás znají a kteří jsou s Vaší prací spokojeni, než na internetové reklamě. Paní Pichlíková věří, že dobrá věc velkou propagaci nepotřebuje a že spokojený zákazník je tou nejlepší reklamou při podnikání na venkově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]



Tato stránka vznikla za podpory fondů EHP a Norských fondů - Program Spolupráce škol a stipendia (CZ07)

EHP-Norske-fondy Logo-Norsko-barva.jpg