Agenda 21

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Agenda 21 (anglicky: Agenda 21) je jeden ze základních textů udržitelného rozvoje. Je to komplexní dokument, který schválila Organizace spojených národů na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UN Conference on Environment and Development - UNCED). Konference se konala 3. - 14. června 1992 v brazilském hlavním městě Rio de Janeiro.

Jedná se o strategický plán jak v globálním měřítku dosáhnout sladění hospodářského a civilizačního rozvoje na straně jedné a účinné ochrany přírodních zdrojů, životního prostředí a přírody na straně druhé – Agenda 21 - se stal po konferenci v Riu všeobecně uznávaným jako jedno ze základních vodítek pro další hospodářský růst a celkový civilizační pokrok: lidstvo musí dosáhnout udržitelnosti svého rozvoje (sustainability), jinak hrozí vážná nebezpečí spojená s rostoucím narušením globálních biosférických systémů. ,,U zrodu Agendy 21 v Rio de Janeiru stál za Českou republiku tehdejší československý federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek, který vedl naši delegaci.” [1] V České republice se daří aplikovat principy Místní Agendy 21 např. v rámci asociace místních správ Národní sítě Zdravých měst ČR.

Struktura dokumentu[editovat | editovat zdroj]

Začátek dokumentu je tvořen úvodní preambulí, v níž je deklarována důležitost Agendy 21 jako dokumentu, který se holisticky zabývá životním prostředím. Následně je text strukturován do čtyř základních částí:

  • Sociální a ekonomické rozměry - Tato část je rozdělena do šesti podčástí, které se zabývají následujícími tématy a oblastmi: mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti chudobě, změna vzorců spotřeby, demografická problematika a integrace životního prostředí a rozvoje do politického rozhodování.
  • Druhá a nejdelší část názvaná Uchování a šetrné využívání zdrojů a hospodaření s nimi ve prospěch rozvoje obsahuje třináct kapitol, které pojednávají o ochraně ekosystémových služeb. Důraz je kladen především na ochranu atmosféry, problematiku hospodaření s územními zdroji (deforestace a desertifikace), uchování biodiverzity, ochranu vodních zdrojů, environmentálně šetrnější nakládání s odpady a chemickými látkami, environmentálně šetrnější využívání biotechnologií a podporu udržitelného rozvoje zemědělství a venkova.
  • Třetí část Posilování úlohy důležitých skupin se ve svých deseti částech zabývá potřebou podpory tzv. stakeholderů a identifikuje devět hlavních skupin, na které je třeba zaměřit pozornost (major groups). Následuje popis úlohy jednotlivých aktérů v udržitelném rozvoji (tedy žen, dětí a mládeže, domorodých obyvatel, nevládních organizací, pracujících a jejich odborů, podnikatelského sektoru, vědecké a technické sféry a úlohu zemědělců). V rámci dvacáté osmé kapitoly (Iniciativy místních úřadů na podporu Agendy 21) deklaruje nezbytnost řešení lokálních problémů na lokální úrovni (Místní Agenda 21).
  • Čtvrtá část pojmenovaná Prostředky implementace se zaměřuje na praktické možnosti podpory prosazování jednotlivých aspektů udržitelného rozvoje. V osmi kapitolách apeluje na klíčové oblasti, které je třeba využít (jsou to především finanční zdroje, vědecká kooperace, podpora vzdělávání a výměny informací, mezinárodní spolupráce). Dokument je završen poznámkami k vybraným základním pojmům textu Agendy 21.

Kritika Agendy[editovat | editovat zdroj]

Kritika Agendy pochází z neoliberálních kruhů, jimiž je obviňována z omezování práv jednotlivce. Kritice neušla ale ani od některých stoupenců radikálního zeleného hnutí. Ti dokument označují za příliš měkký, protože se jedná se o dokument tzv. měkkého právního významu (soft law), které je z povahy věci nevymahatelné. Z výše zmíněného důvodu tak jednotlivé státy tak nemohou být sankciovány v případě, že se dokumentem nebudou řídit.

Kontinuita[editovat | editovat zdroj]

Na Agendu 21 volně navazuje Deklarace tisíciletí (Millennium Declaration) a program Rozvojové cíle milénia (Millennium Development Goals - MDG). Tyto projekty měly (stejně jako Agenda 21) dílčí úspěchy Ale zlepšení, kterých dosáhly není zdaleka dostačující. V současnosti probíhají jednání, která se snaží o nový dokument, kterýby navázal na předchozí a zároveň navrhl koncepci Rozvojové agendy po roce 2015 a Cílů udržitelného rozvoje (Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Témata[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Agenda 21: český překlad textu části Přílohy II dokumentu Report of the United Nations Conference on Environment and Development Rio de Janeiro, 3-14 June 1992. [Praha]: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1998. 328 s. ISBN 80-7212-039-5.
  • Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, Rio de Janeiro, 3. až 14. června 1992, Dokumenty a komentáře, editor B. Moldan, Management Press, Praha 1993
  • Ganguly, P.: Trvale udržitelný rozvoj, VŠB- Technická univerzita Ostrava 1997, ISBN 80-7078-473-3

Dokumenty[editovat | editovat zdroj]

text Agendy 211 [Agenda 21 (aj) http://www.unep.org/Documents.Multilingual/Default.asp?documentid=52 text Agendy 21 (AJ)]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]