| Aktuální verze |
Váš text |
| Řádek 2: |
Řádek 2: |
|
| |
|
| ==Klimatický mýtus== | | ==Klimatický mýtus== |
| '''Může za to Slunce'''
| | Může za to Slunce |
| | |
| "Za posledních několik set let došlo k neustálému nárůstu počtu slunečních skvrn v době, kdy se Země oteplovala. Data naznačují, že sluneční aktivita ovlivňuje globální klima a způsobuje, že se svět ohřeje." (BBC)<ref>{{Citace periodika | | "Za posledních několik set let došlo k neustálému nárůstu počtu slunečních skvrn v době, kdy se Země oteplovala. Data naznačují, že sluneční aktivita ovlivňuje globální klima a způsobuje, že se svět ohřeje." (BBC)<ref>{{Citace periodika |
| | titul = Sunspots reaching 1,000-year high | | | titul = Sunspots reaching 1,000-year high |
| Řádek 13: |
Řádek 12: |
|
| |
|
| ==Vysvětlení== | | ==Vysvětlení== |
| [[Soubor:TvsTSI.png|náhled|Obrázek 1: Roční globální změna teploty (tenká světle červená) s 11-letým klouzavým průměrem teploty (silná tmavě červená). Teplota z NASA GISS.<ref>https://data.giss.nasa.gov/gistemp/tabledata_v4/</ref> Roční celková sluneční záření (tenká světle modrá) s jedenáctiletým klouzavým průměrem TSI (silná tmavě modrá). TSI od roku 1880 do roku 1978 od společnosti Krivova a kol. 2007.<ref>https://www2.mps.mpg.de/projects/sun-climate/data.html</ref> TSI od roku 1979 do roku 2015 ze Světového radiačního centra<ref>http://www.pmodwrc.ch/pmod.php?topic=description</ref> (aktualizace údajů naleznete na jejich indexové stránce PMOD).<ref>ftp://ftp.pmodwrc.ch/pub/data/irradiance/composite/DataPlots/</ref> Nejnovější údaje lze nalézt v laboratoři LISIRD laboratoře pro Atmosférickou a kosmickou fyziku.<ref>http://lasp.colorado.edu/lisird/sorce/sorce_tsi/index.html</ref>]]Za posledních 35 let se dochází ke snižování aktivity Slunce. Globální teploty však stále rostou. Pokud sluneční energie klesá, zatímco se Země ohřívá, pak Slunce nemůže být hlavní regulací teploty.
| | Za posledních 35 let se dochází ke snižování aktivity Slunce. Globální teploty však stále rostou. Pokud sluneční energie klesá, zatímco se Země ohřívá, pak Slunce nemůže být hlavní regulací teploty. |
|
| |
|
| Obrázek 1 ukazuje vývoj globální teploty ve srovnání se změnami množství sluneční energie, která zasáhla Zemi. Sluneční energie kolísá v cyklu, který je asi 11 let dlouhý. Energie se v každém cyklu mění asi o 0,1%. Pokud by byla teplota Země řízena hlavně Sluncem, měla by se mezi lety 2000 a 2008 ochladit. | | Obrázek 1 ukazuje vývoj globální teploty ve srovnání se změnami množství sluneční energie, která zasáhla Zemi. Sluneční energie kolísá v cyklu, který je asi 11 let dlouhý. Energie se v každém cyklu mění asi o 0,1%. Pokud by byla teplota Země řízena hlavně Sluncem, měla by se mezi lety 2000 a 2008 ochladit. |
|
| |
|
| Kolísání slunečního záření od roku 1870 přispělo ke změnám teploty maximálně 0,1 ° C. V poslední době došlo k největšímu kolísání slunečního záření kolem roku 1960. Nejrychlejší globální oteplování však začalo v roce 1980.
| | == Reference == |
| | | <references /> |
| Obrázek 2 ukazuje, kolik různých faktorů přispělo k nedávnému oteplování. Srovnává příspěvky Slunce, vulkánů, jevu El Niño a skleníkových plynů. Slunce přidává 0,02 až 0,1 ° C. Sopky ochlazují Zemi o 0,1-0,2 ° C. Přirozená variabilita (jako El Niño) zahřívá nebo ochladzuje asi 0,1–0,2 ° C. Skleníkové plyny zahřívají klima o více než 0,8 °C.
| | [[Soubor:TvsTSI.png|náhled|Obr 1.]] |
| | | <br /> |
| Někteří lidé se pokoušejí vinit slunce za aktuální vzestup teplot tzv. vybíráním rozinek z dat. Ukazují pouze data z období, kdy sluneční a klimatická data se spolu shodují. Vyvodí nesprávný závěr ignorováním posledních několika desetiletí, kdy data ukazují opačné trendy.
| |
| [[Soubor:FigFAQ5 1-1 smaller.png|náhled|Obrázek 2 Globální anomálie povrchové teploty od roku 1870 do roku 2010 a přírodní (sluneční, sopečné a vnitřní) a antropogenní faktory, které je ovlivňují. a) Globální záznam povrchové teploty (1870–2010) ve vztahu k průměrné globální povrchové teplotě za roky 1961–1990 (černá čára). Model globální změny povrchové teploty (a: červená čára) vytvořený pomocí součtu dopadů na teplotu přírodních (b, c, d) a antropogenních faktorů (e). (b) Odhadovaná teplotní odezva na sluneční energii. c) Odhadovaná teplotní odezva na sopečné erupce. d) Odhadovaná variabilita teploty v důsledku vnitřní proměnlivosti, zde související s El Niño-jižní oscilací. e) Odhadovaná teplotní odezva na antropogenní působení, sestávající z oteplovací složky ze skleníkových plynů a chladicí složky z většiny aerosolů. (IPCC AR5, kap. 5)]] | |
| | |
| | |
| ==Reference==
| |
| <references /> | | <references /> |
|
| |
| [[Kategorie:Klimatické mýty]]
| |