Editace stránky Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Strategie u živočichů
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
*nepít prakticky vůbec (Adax). | *nepít prakticky vůbec (Adax). | ||
==Strategie u rostlin== | |||
Botanici rozlišují na rozdíl od zoologů tři hlavní strategie zajišťující přežití dané populace na daném území. | |||
==Strategie C== | |||
C-stratégové jsou „konkurence schopní“ – svou velikostí (pokryvností, biomasou) si vybojují místo v prostředí obecně pro růst rostlin příznivém (dostatečná vláha, dostatek záření, kvalitní půda). Semena C-stratégů jsou obvykle velká, s velkou hmotou živného pletiva, které zaručuje semenáčku kvalitní výživu po značně dlouhou dobu. C-stratégové si životní prostřední významným způsobem „upravují“ (např. opad listí zkvalitňuje půdu). Příkladem C-stratégů jsou stromy, např. cedr, lípa, dub. | |||
==Strategie S== | |||
S-stratégové jsou adaptovaní se na stres. Jsou to rostliny, které žijí v prostředí pro růst rostlin obecně nepříznivém (nedostatek vláky, půdy, v extrémních klimatických podmínkách). S-stratégové jsou obvykle schopní žít v prostředí pro růst rostlin obecně příznivém, ale nejsou schopni se vyrovnávat s konkurenčním (tj. v prostředí pro růst rostlin obecně příznivém rostou, jen když tam nejsou rostliny konkurence schopné (C-stratégové). Příkladem S-stratégů jsou sukulenty, kaktusy, horské nebo mokřadní rostliny, lišejníky. | |||
==Strategie R== | |||
(na rozdíl od zoostrategií se používá v botanických kruzích „velké“ R) | |||
R-stratégové jsou adaptovaní na disturbance, tedy jsou to rostliny, které jsou spojeny s prvními fázemi ekologické sukcese. Většina populace je v podobě semen, v tzv. semenné bance v půdě, a čeká třeba i desetiletí na příležitost k růstu a rozmnožení. Semena R-stratégů jsou malá s malou hmotou živného pletiva. Příkladem jsou všechny jednoleté byliny, nebo rmen, maliník, kopřiva a další ruderální rostliny. | |||
Mezi těmito třemi strategiemi existují přechody, které se vyznačují graficky v CSR trojúhelníku. Například většina trvalých bylin by se nacházela ve středu rovnoramenného RCS trojúhelníku. | |||
Obr. CSR trojúhelník – trvalky. | |||
==Princip „Pán hory“== | |||
Princip „Pán hory“ říká: „Ten, kdo chce vytlačit Pána hory, musí být silnější, schopnější než on.“ V praxi populace druhu, který se v daném území již vyskytuje, je v konkurenčním boji s druhem s podobnou ekologickou nikou, který se v daném území nevyskytuje, ve velké výhodě. Pokud by druh invazní pouze stejně silný a schopný, v konkurenčním boji neuspěje. Vytlačit zavedený druh z obsazené (jeho) niky je těžké, chce to nějaké speciální schopnosti (např. výše zmíněné alelopathie). | |||
Příkladem další rostlinné strategie je rozšiřování semen. Děje se tak buď biotickými cestami: v srsti savců (např. svízel přítula, pcháč), ve střevech savců, ptáků (např. malina, šípek), v nevyzvednutých spižírnách veverek (např. žalud, kaštan, lískový oříšek), na nohou vodních ptáků (např. kotvice), činností mravenců (např. vlaštovičník), nebo cestami abiotickými: větrem (např. javor, smetánka), vodou (např. kakost smrdutý). | |||
[[Kategorie:Základy ekologie]] | [[Kategorie:Základy ekologie]] | ||
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}} | {{licence cc|Jančaříková, Kateřina}} |