Vodárenský kal: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: __NOTOC__ '''Vlastní text stránky''' Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz...)
 
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
+
'''Vodárenský kal'''
  
'''Vlastní text stránky'''
+
Kal je suspenze pevných látek anorganického a organického původu ve [[Voda|vodě]]. Vodárenský kal je kal vzniklý při procesu úpravy [[wikipedia:cs:pitná voda|pitné vody]]. Převládají v něm látky anorganického původu a bývá tedy řazen mezi kaly minerální.
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
 
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
 
  
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
+
==Vznik a složení vodárenského kalu==
 +
Složení a vlastnosti vodárenského kalu závisí především na kvalitě čištěné vody a zvolené technologii úpravy vody. Kapalnou fázi kalu představuje kalová voda a tuhou fázi částice různého tvaru a velikosti. Voda je v kalu přítomna ve formě volné, koloidně vázané a ve formě chemicky vázané [1]. Při úpravě podzemní vody, která má stabilní složení, kvalita a kvantita kalu bude vždy stejná. Pokud však upravujeme vodu povrchovou, kvalita i kvantita kalu se někdy může citelně měnit. Vodárenský kal obvykle obsahuje organické a minerální suspenze. V povrchových vodách se vyskytují jílové minerály, částice hlíny a písku organické zbytky odumřelých rostlin a živočichů. Podle složení surové vody se dávkuje příslušné množství chemikálií [2].
 +
Kaly vznikají v různých fázích úpravy vody:
 +
* Kal z hrubých a jemných česlí - obsahuje málo vody
 +
* Kal z prvního separačního stupně, tedy z čiřiče a z usazovací nádrže – hodně vody
 +
* Kal z druhého separačního stupně, tedy z filtru
 +
Při čiření se do vody přidávají železité a hlinité koagulanty. Po tomto procesu obsahuje kal podle složení vody hlavně anorganické suspenze, organické látky a oxidy hliníku nebo železa. Z alkalického čištění kal navíc obsahuje i uhličitan vápenatý [3].
  
== Témata ==
+
==Současné metody nakládání s kaly==
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
+
Obvykle se kaly uskladňují do lomů, dolů a odkališť nebo se likvidují v čistírnách odpadních vod. Další možností je jejich likvidace kalovým hospodářstvím úpraven vod. V tomto případě se kaly pro snazší a ekonomičtější manipulaci nejdříve odvodňují. Většina volné kalové vody se dá z kalu odstranit sušením nebo mechanickým odvodněním. To se provádí buď sedimentací v kalových lagunách, na kalových polích nebo v zahušťovacích nádržích. Koloidně vázaná voda se z kalu odstraňuje poměrně obtížně. Koloidní částice jsou obklopeny molekulami vody, které kolem nich tvoří hydratační vrstvu. Ta brání shlukování částic. K odstranění této formy vody je nutný buď vysoký tlak nebo sušení při vysoké teplotě [1]. Používají se k tomu odstředivky anebo se provádí filtrace v kalolisu nebo sítovém lisu. Odvodněný kal se pak ukládá na skládkách [2].
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
 
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]
 
 
== Zdroje ==
 
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
 
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
 
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].
 
  
== Odkazy ==
+
==Možnosti využití v budoucnosti==
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
+
Kaly by se v budoucnosti daly využít v procesu čištění odpadních vod. Jedná se hlavně o železité kaly, které by bylo možno využít k vázání sulfidů u stokových sítí nebo k odstraňování fosforu ve vlastním procesu čištění městských odpadních vod.
 +
Železité kaly lze též využít jako přísada při výrobě cementu. Díky obsahu živin některých vodárenských kalů se zkoumá možnost aplikace kalů v zemědělství a lesnictví přímo do půdy.
 +
Vzhledem k vysokému obsahu hliníku v kalech (15 – 45%) po aplikaci hliníkového koagulantu v procesu čištění vody, by se v budoucnu mohl hliník zpětně z kalu získávat a vracet do procesu [2].
  
=== Související stránky ===
+
==Témata==
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
+
* [[wikipedia:cs:pitná voda|pitná voda]]
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
+
* [[odpady|odpady]]
  
=== Externí odkazy ===
+
==Zdroje==
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
+
# Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
+
# Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/
 +
# Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.
  
=== Literatura ===
+
[[Kategorie: Vodní hospodářství]]
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
 
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
 
 
 
[[Kategorie:Skupina C]]
 

Verze z 24. 11. 2008, 10:54

Vodárenský kal

Kal je suspenze pevných látek anorganického a organického původu ve vodě. Vodárenský kal je kal vzniklý při procesu úpravy pitné vody. Převládají v něm látky anorganického původu a bývá tedy řazen mezi kaly minerální.

Vznik a složení vodárenského kalu

Složení a vlastnosti vodárenského kalu závisí především na kvalitě čištěné vody a zvolené technologii úpravy vody. Kapalnou fázi kalu představuje kalová voda a tuhou fázi částice různého tvaru a velikosti. Voda je v kalu přítomna ve formě volné, koloidně vázané a ve formě chemicky vázané [1]. Při úpravě podzemní vody, která má stabilní složení, kvalita a kvantita kalu bude vždy stejná. Pokud však upravujeme vodu povrchovou, kvalita i kvantita kalu se někdy může citelně měnit. Vodárenský kal obvykle obsahuje organické a minerální suspenze. V povrchových vodách se vyskytují jílové minerály, částice hlíny a písku organické zbytky odumřelých rostlin a živočichů. Podle složení surové vody se dávkuje příslušné množství chemikálií [2]. Kaly vznikají v různých fázích úpravy vody:

  • Kal z hrubých a jemných česlí - obsahuje málo vody
  • Kal z prvního separačního stupně, tedy z čiřiče a z usazovací nádrže – hodně vody
  • Kal z druhého separačního stupně, tedy z filtru

Při čiření se do vody přidávají železité a hlinité koagulanty. Po tomto procesu obsahuje kal podle složení vody hlavně anorganické suspenze, organické látky a oxidy hliníku nebo železa. Z alkalického čištění kal navíc obsahuje i uhličitan vápenatý [3].

Současné metody nakládání s kaly

Obvykle se kaly uskladňují do lomů, dolů a odkališť nebo se likvidují v čistírnách odpadních vod. Další možností je jejich likvidace kalovým hospodářstvím úpraven vod. V tomto případě se kaly pro snazší a ekonomičtější manipulaci nejdříve odvodňují. Většina volné kalové vody se dá z kalu odstranit sušením nebo mechanickým odvodněním. To se provádí buď sedimentací v kalových lagunách, na kalových polích nebo v zahušťovacích nádržích. Koloidně vázaná voda se z kalu odstraňuje poměrně obtížně. Koloidní částice jsou obklopeny molekulami vody, které kolem nich tvoří hydratační vrstvu. Ta brání shlukování částic. K odstranění této formy vody je nutný buď vysoký tlak nebo sušení při vysoké teplotě [1]. Používají se k tomu odstředivky anebo se provádí filtrace v kalolisu nebo sítovém lisu. Odvodněný kal se pak ukládá na skládkách [2].

Možnosti využití v budoucnosti

Kaly by se v budoucnosti daly využít v procesu čištění odpadních vod. Jedná se hlavně o železité kaly, které by bylo možno využít k vázání sulfidů u stokových sítí nebo k odstraňování fosforu ve vlastním procesu čištění městských odpadních vod. Železité kaly lze též využít jako přísada při výrobě cementu. Díky obsahu živin některých vodárenských kalů se zkoumá možnost aplikace kalů v zemědělství a lesnictví přímo do půdy. Vzhledem k vysokému obsahu hliníku v kalech (15 – 45%) po aplikaci hliníkového koagulantu v procesu čištění vody, by se v budoucnu mohl hliník zpětně z kalu získávat a vracet do procesu [2].

Témata

Zdroje

  1. Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.
  2. Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/
  3. Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.