Editace stránky Věda o udržitelnosti

Věda o udržitelnosti se objevila v 21. století jako nová akademická disciplína. Tento nový vědní obor byl oficiálně představen na Světovém kongresu "Výzvy pro měnící se Zemi 2001" v Amsterdamu pořádané Mezinárodní radou pro vědu (ICSU), Mezinárodním programem pro geosféru a biosféru (IGBP), Mezinárodním programem lidských dimenzí pro globální změnu životního prostředí [2] a Světovým programem výzkumu klimatu (WCRP).

Tato vědní disciplína je zaměřena na zkoumání interakcí mezi lidskými, environmentálními a technickými systémy, abychom porozuměli a přispěli k řešení komplexních problémů, které ohrožují budoucnost lidstva a integritu systémů podpory života planety, jako je změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti, znečištění a degradaci půdy a vody. [5]

Věda o udržitelnosti, obdobně jako je samotná udržitelnost, odvozují určitý podnět z koncepcí udržitelného rozvoje a environmentálních věd. [6] Věda o udržitelnosti poskytuje kritický rámec pro udržitelnost [7], zatímco měření udržitelnosti poskytuje kvantitativní údaje založené na důkazech, které jsou nezbytné pro udržitelné vládnutí.[8]

"Pokročilé základní chápání dynamiky systémů člověka a životního prostředí; usnadnění navrhování, provádění a hodnocení praktických zásahů, které podporují udržitelnost v konkrétních místech a kontextech; A zlepšení vazby mezi příslušnými výzkumnými a inovačními komunitami na jedné straně a příslušnými politickými a řídícími komunitami na straně druhé [9]."

Výzkum a vývoj jako důležitá součást strategií udržitelného rozvoje, byly přijaty v polovině osmdesátých let mnoha mezinárodními vědeckými organizacemi, podpořila je zpráva Naše společné budoucnosti v roce 1987, Agenda 21, Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v roce 1992 a dále byly podpořeny na Světovém summitu o udržitelném rozvoji, který se konal v Johannesburgu v roce 2002.

Témata následujících podoborů ukazují opakující se témata, která jsou řešena v literatuře vědy o udržitelnosti. [13] Teprve v roce 2010 byly vypracovány klíčové dokumenty a úvahy o vědeckých pracovnících v oblasti udržitelnosti. [14] V roce 2010 publikoval kompendium základních článků v této nové disciplíně Robertem Katesem s uvedením Williama Clarka jako: Četby v oblasti vědy a techniky udržitelnosti - úvod do klíčové literatury vědy o udržitelnosti. [14] Komentář Haliny Brownové z roku 2012 značně rozšiřuje rozsah této klíčové publikace. [12] Toto je nedokončená práce. Encyklopedie vědy a technologie z roku 2012 byla vytvořena ve spolupráci více než 1 000 vědců, aby zajistila recenzované příspěvky týkající se výzkumu udržitelnosti a hodnocení technologií. [15]

Conselience: Časopis udržitelného rozvoje, vychází od února 2008. [16]

 

Mezinárodní časopis o udržitelném rozvoji a světové ekologii, časopis se šesti čísly za rok, publikovaný od roku 1994 Taylor & Francis. [17]

 

Průzkumy a perspektivy integrující životní prostředí a společnost (S.A.P.I.EN.S.), pololetní časopis vydávaný společností Veolia Environment od února 2007. [18] Pozoruhodná esej o ukazatelích udržitelnosti Paul-Marie Boulangerové se objevila v prvním čísle. [19]

 

Sustainability Science, časopis vydávaný společností Springer od června 2006. [20]

 

Udržitelnost: Věda, praxe, politika, e-časopis s otevřeným přístupem pro udržitelná řešení zahájený v březnu 2005. [21]

 

Udržitelnost: Journal of Record, dvouměsíční časopis vydávaný Mary Ann Liebert, Inc. od prosince 2007. [22]

 

Část věnovaná vědě o udržitelnosti v multidisciplinárním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences byla zahájena v roce 2006. [23]

 

GAIA: Ekologická perspektiva pro vědu a společnost / GAIA: čtvrtletní interdisciplinární a transdisciplinární časopis pro vědce a další zainteresované strany zabývající se příčinami a analýzami problémů životního prostředí a udržitelnosti a jejich řešení. Zahájena v roce 1992 a publikována společností oekom verlag jménem společnosti GAIA - Konstanz, St. Gallen, Curych. [24]