Udržitelnost a štěstí: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Přidala jsem pojem Udržitelnost a štěstí.)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
Na základě informací ze Světové zprávy o štěstí (angl. World Happiness Report) z roku 2012, mohou mít výzkumy týkající se štěstí potenciál k rozpoutání a prohloubení diskuzí o vztahu mezi ekonomickým růstem a ochranou životního prostředí i k dalšímu zkoumání vztahu mezi štěstím a environmentální udržitelností.
 
Na základě informací ze Světové zprávy o štěstí (angl. World Happiness Report) z roku 2012, mohou mít výzkumy týkající se štěstí potenciál k rozpoutání a prohloubení diskuzí o vztahu mezi ekonomickým růstem a ochranou životního prostředí i k dalšímu zkoumání vztahu mezi štěstím a environmentální udržitelností.
  
<br />
+
==Materiální hojnost a štěstí==
 +
V některých případech je udržitelnost prezentována jako způsob života, který jedince omezuje ve svobodném rozhodování a snižuje míru štěstí. Například bývalý americký prezident [[w:cs:George H. W. Bush|George H. W. Bush]] komentoval v roce 1992 tento rozpor tím, že nechce, aby Američané obětovali svůj životní styl pro životní prostředí. Takovéto vyjádření může vést k přesvědčení, že udržitelný životní styl a štěstí nejsou slučitelné a vést k těžkému vnitřnímu konfliktu, co z toho si vybrat.
  
== '''Materiální hojnost a štěstí''' ==
+
Toto dilema vede k zavádějící domněnce, že [[Kvalita lidského života|kvalita života]] závisí jen na ekonomickém růstu a že životní pohodu a spokojenost můžeme získat pouze díky konzumaci a materiálnímu bohatství. Výzkum na tento předpoklad vztahu mezi materiální hojností a životní spokojeností pohlíží ambivalentně.<ref>{{Citace periodika
V některých případech je udržitelnost prezentována jako způsob života, který jedince omezuje ve svobodném rozhodování a snižuje míru štěstí. Například bývalý americký prezident George H. W. Bush komentoval v roce 1992 tento rozpor tím, že nechce, aby Američané obětovali svůj životní styl pro životní prostředí. Takovéto vyjádření může vést k přesvědčení, že udržitelný životní styl a štěstí nejsou slučitelné a vést k těžkému vnitřnímu konfliktu, co z toho si vybrat.
 
 
 
Toto dilema vede k zavádějící domněnce, že kvalita života závisí jen na ekonomickém růstu a že životní pohodu a spokojenost můžeme získat pouze díky konzumaci a materiálnímu bohatství. Výzkum na tento předpoklad vztahu mezi materiální hojností a životní spokojeností pohlíží ambivalentně <ref>{{Citace periodika
 
 
| příjmení = Frey
 
| příjmení = Frey
 
| jméno = Bruno
 
| jméno = Bruno
Řádek 16: Řádek 14:
 
| strany =  
 
| strany =  
 
| url = https://pdfs.semanticscholar.org/f1e1/fcfea840733b67bec7487195b3693a7b79ff.pdf
 
| url = https://pdfs.semanticscholar.org/f1e1/fcfea840733b67bec7487195b3693a7b79ff.pdf
}}</ref>. Ukazuje se, že po dosáhnutí určité úrovně, už nově nabyté bohatství, ať už v rámci zvýšeného HDP nebo osobní mzdy, nezvyšuje úroveň individuální a kolektivní životní spokojenosti <ref>{{Citace monografie
+
}}</ref> Ukazuje se, že po dosáhnutí určité úrovně už nově nabyté bohatství, ať už v rámci zvýšeného HDP nebo osobní mzdy, nezvyšuje úroveň individuální a kolektivní životní spokojenosti.<ref>{{Citace monografie
 
| příjmení = Frank
 
| příjmení = Frank
 
| jméno = Robert
 
| jméno = Robert
Řádek 29: Řádek 27:
 
| strany =  
 
| strany =  
 
| isbn =  
 
| isbn =  
}}</ref>. Proto je důležité oddělovat štěstí a konzumaci, jak pro spokojenost jedinců, tak pro jejich udržitelnější životní styl.
+
}}</ref> Proto je důležité oddělovat štěstí a konzumaci, jak pro spokojenost jedinců, tak pro jejich udržitelnější životní styl.
<br />
 
  
== '''Udržitelnost a štěstí''' ==
+
==Udržitelnost a štěstí==
V posledních 10 letech vzniklo nespočet iniciativ, jež mluvili o neoddělitelnosti štěstí a udržitelnosti s cílem zlepšit životní pohodu a kvalitu života jedinců i skupin. Jednou z těchto iniciativ je Happy Planet Index (HPI, česky Index šťastné planety). Ta byla založena ekonomickou skupinou The New Economic Foundation, která věří, že HDP není jedinou možností pro měření výkonnosti státu. Happy Planet Index se vypočítá vynásobením střední délky života a životní spokojenosti občanů. Poté se tento násobek vydělí ekologickou stopou státu nebo jejich spotřebou zdrojů. Výsledkem je kolik šťastných životů v zemi je vyprodukováno na jednotku environmentálního vstupu. Tato alternativa jiných indexů může státu poskytnout informaci o jejich pokroku k jednomu z hlavních cílů – dopřát svým občanům šťastný život v rámci možností naší planety.
+
V posledních 10 letech vzniklo nespočet iniciativ, jež mluvily o neoddělitelnosti štěstí a udržitelnosti s cílem zlepšit životní pohodu a kvalitu života jedinců i skupin. Jednou z těchto iniciativ je Happy Planet Index (HPI, česky Index šťastné planety). Ta byla založena ekonomickou skupinou The New Economic Foundation, která věří, že HDP není jedinou možností pro měření výkonnosti státu. [[w:en:Happy Planet Index|Happy Planet Index]] se vypočítá vynásobením střední délky života a životní spokojenosti občanů. Poté se tento násobek vydělí ekologickou stopou státu nebo jejich spotřebou zdrojů. Výsledkem je kolik šťastných životů v zemi je vyprodukováno na jednotku environmentálního vstupu. Tato alternativa jiných indexů může státu poskytnout informaci o jejich pokroku k jednomu z hlavních cílů – dopřát svým občanům šťastný život v rámci možností naší planety.
  
Jedním z dalších konceptů snažící se oddělit konzumaci, míru bohatství a životní spokojenost, je pojem “udržitelné štěstí”, se kterým přišla Catherine O´Brien, profesorka Cape Breton University. Udržitelné štěstí můžeme definovat jako štěstí, které přispívá spokojenosti jedinců i lokální a globální komunity. To však bez vykořisťování lidí, zvířat, životního prostředí nebo příštích generací. Pro dosažení udržitelného štěstí je nutné zajištění spolupráce bez nutnosti vzájemných sympatií: ''“Musíme se naučit dělat to, co je v nejlepším zájmu všech, nejen nás samotných.”'' <ref>{{Citace periodika
+
Jedním z dalších konceptů snažící se oddělit konzumaci, míru bohatství a životní spokojenost, je pojem “udržitelné štěstí”, se kterým přišla Catherine O´Brien, profesorka Cape Breton University. Udržitelné štěstí můžeme definovat jako štěstí, které přispívá spokojenosti jedinců i lokální a globální komunity. To však bez vykořisťování lidí, zvířat, životního prostředí nebo příštích generací. Pro dosažení udržitelného štěstí je nutné zajištění spolupráce bez nutnosti vzájemných sympatií: ''“Musíme se naučit dělat to, co je v nejlepším zájmu všech, nejen nás samotných.”.''<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = Moreland
 
| příjmení = Moreland
 
| jméno = Janice
 
| jméno = Janice
Řádek 45: Řádek 42:
 
| strany =  
 
| strany =  
 
| url = https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2119614
 
| url = https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2119614
}}</ref>. Jednou z nejdůležitějších hodnot pro dosažení tohoto štěstí je osobní rozvoj, který dále vyzdvihuje předávání nabitých dovedností a zkušeností, a integrita, kdy závazek nezůstane jen na papíře, ale promění se v akci <ref>{{Citace periodika
+
}}</ref> Jednou z nejdůležitějších hodnot pro dosažení tohoto štěstí je osobní rozvoj, který dále vyzdvihuje předávání nabitých dovedností a zkušeností, a integrita, kdy závazek nezůstane jen na papíře, ale promění se v akci.<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = O´Brien
 
| příjmení = O´Brien
 
| jméno = Catherine
 
| jméno = Catherine
Řádek 55: Řádek 52:
 
| strany =  
 
| strany =  
 
| url = https://www.scirp.org/journal/PaperInformation.aspx?PaperID=26252
 
| url = https://www.scirp.org/journal/PaperInformation.aspx?PaperID=26252
}}</ref>.
+
}}</ref>
  
Evropský průzkum veřejného mínění European Social Survey se ptal 50 000 jedinců na pocit štěstí a životní spokojenosti. Nejvíce s ním souvisely sociální vztahy, zdraví a pociťovaný smysl života. Výzkumníci však našli silný vztah i mezi mírou štěstí a ztotožnění se s výrokem “''Je důležité starat se o životní prostředí.”'' <ref>{{Citace periodika
+
Evropský průzkum veřejného mínění European Social Survey se ptal 50 000 jedinců na pocit štěstí a životní spokojenosti. Nejvíce s ním souvisely sociální vztahy, zdraví a pociťovaný smysl života. Výzkumníci však našli silný vztah i mezi mírou štěstí a ztotožnění se s výrokem “''Je důležité starat se o životní prostředí.”.''<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = *
 
| příjmení = *
 
| jméno = *
 
| jméno = *
Řádek 67: Řádek 64:
 
| strany =  
 
| strany =  
 
| url = https://www.europeansocialsurvey.org/data/round-index.html
 
| url = https://www.europeansocialsurvey.org/data/round-index.html
}}</ref>''.'' K podobným výsledkům došly i světové průzkumy, např. [https://en.wikipedia.org/wiki/World_Values_Survey World Values Survey] – ukazuje se, že ti, kteří recyklují, vybírají si k dopravě kolo místo auta, kupují lokální sezónní produkty nebo se snaží zamezit vzniku odpadu jsou šťastnější..
+
}}</ref> K podobným výsledkům došly i světové průzkumy, např. [[w:en:World Values Survey|World Values Survey]] – ukazuje se, že ti, kteří recyklují, vybírají si k dopravě kolo místo auta, kupují lokální sezónní produkty nebo se snaží zamezit vzniku odpadu jsou šťastnější..
<br />
 
  
== '''Možná vysvětlení vztahu udržitelnosti a štěstí''' ==
+
==Možná vysvětlení vztahu udržitelnosti a štěstí==
 
Existuje mnoho výzkumů týkající se udržitelného štěstí. Na základě nich vzniklo několik možných vysvětlení souvislosti udržitelnosti a štěstí. Tyto hypotézy se navzájem nevylučují, naopak jejich cílem je se doplňovat a vytvořit tak komplexní model udržitelného štěstí.
 
Existuje mnoho výzkumů týkající se udržitelného štěstí. Na základě nich vzniklo několik možných vysvětlení souvislosti udržitelnosti a štěstí. Tyto hypotézy se navzájem nevylučují, naopak jejich cílem je se doplňovat a vytvořit tak komplexní model udržitelného štěstí.
<br />
 
  
=== '''1. Šťastnější lidé se spíše zapojí do udržitelného chování.''' ===
+
===1. Šťastnější lidé se spíše zapojí do udržitelného chování===
Po vlně výzkumů zabývajících se příčinami vedoucími ke štěstí, přichází období výzkumů, které zkoumají efekty vyplývající ze štěstí. Tyto studie hovoří o vlivu štěstí na produktivitu v práci nebo i zdravotní stav jedince. Na stejném principu může fungovat i toto vysvětlení vztahu udržitelnosti a štěstí; pozitivní emoce a dobrá nálada mohou vést k větší ohleduplnosti k přírodě, životnímu prostředí a dalším generacím. Někteří výzkumníci se zabývali efektem štěstí na zacházení s odpady a plýtváním zdroji <ref>{{Citace periodika
+
Po vlně výzkumů zabývajících se příčinami vedoucími ke štěstí, přichází období výzkumů, které zkoumají efekty vyplývající ze štěstí. Tyto studie hovoří o vlivu štěstí na produktivitu v práci nebo i zdravotní stav jedince. Na stejném principu může fungovat i toto vysvětlení vztahu udržitelnosti a štěstí; pozitivní emoce a dobrá nálada mohou vést k větší ohleduplnosti k přírodě, životnímu prostředí a dalším generacím. Někteří výzkumníci se zabývali efektem štěstí na zacházení s odpady a plýtváním zdroji,<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = Corral Verdugo
 
| příjmení = Corral Verdugo
 
| jméno = Victor
 
| jméno = Victor
Řádek 85: Řádek 80:
 
| strany =  
 
| strany =  
 
| url = https://www.humanecologyreview.org/pastissues/her182/corral-verdugo.pdf
 
| url = https://www.humanecologyreview.org/pastissues/her182/corral-verdugo.pdf
}}</ref>, ale jinak je tato oblast nezmapována.
+
}}</ref> ale jinak je tato oblast nezmapována.
<br />
 
  
=== '''2. Udržitelné chování vzbuzuje v lidech štěstí.''' ===
+
===2. Udržitelné chování vzbuzuje v lidech štěstí===
Literatura poskytuje spoustu příkladů osob, které díky jednoduššímu životu a udržitelnému chování začali pociťovat větší životní spokojenost a smysl. To naznačuje, že by mohlo být štěstí způsobeno jiným životním stylem a chováním. Studie se na tento jev zaměřili již v 70. letech, kdy pozorovali jedince, kteří dobrovolně “zjednodušili” svůj život. To se projevovalo např. tím, že se snažili zredukovat množství věcí, které kupují, utrácet méně peněz nebo snížit svou ekologickou stopu <ref>{{Citace periodika
+
Literatura poskytuje spoustu příkladů osob, které díky jednoduššímu životu a udržitelnému chování začali pociťovat větší životní spokojenost a smysl. To naznačuje, že by mohlo být štěstí způsobeno jiným životním stylem a chováním. Studie se na tento jev zaměřili již v 70. letech, kdy pozorovali jedince, kteří dobrovolně “zjednodušili” svůj život. To se projevovalo např. tím, že se snažili zredukovat množství věcí, které kupují, utrácet méně peněz nebo snížit svou ekologickou stopu.<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = Friedman
 
| příjmení = Friedman
 
| jméno = Hershey
 
| jméno = Hershey
Řádek 99: Řádek 93:
 
| strany = 253–269
 
| strany = 253–269
 
| url = https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1536006
 
| url = https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1536006
}}</ref>. Jejich výpovědi pak ukazují, že díky tomuto životnímu stylu cítí své kompetence, autonomii, a i větší štěstí. Studie zabývající se obyvateli čínských měst zase propojila vztah redukce odpadu a šetření energií s životní spokojeností <ref>{{Citace periodika
+
}}</ref> Jejich výpovědi pak ukazují, že díky tomuto životnímu stylu cítí své kompetence, autonomii, a i větší štěstí. Studie zabývající se obyvateli čínských měst zase propojila vztah redukce odpadu a šetření energií s životní spokojeností.<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = Xiao
 
| příjmení = Xiao
 
| jméno = Jing
 
| jméno = Jing
Řádek 111: Řádek 105:
 
| strany = 323–329
 
| strany = 323–329
 
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/s11205-010-9746-9
 
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/s11205-010-9746-9
}}</ref>.
+
}}</ref>
  
Jedním z možných vysvětlení tohoto příčinného vztahu může být nově nabytý pocit sebevědomí a důvěry ve své schopnosti, který přichází spolu s úspěšným dodržováním udržitelných principů. Je však důležité, aby měli lidé určité znalosti a vědomosti ještě před tím než zkusí žít udržitelněji. Když je nemají, může to vést k neschopnosti dlouhodobě změnit chování, což vede k pocitům neschopnosti (a tím často i k negativním emocím a náladě) <ref>{{Citace periodika
+
Jedním z možných vysvětlení tohoto příčinného vztahu může být nově nabytý pocit sebevědomí a důvěry ve své schopnosti, který přichází spolu s úspěšným dodržováním udržitelných principů. Je však důležité, aby měli lidé určité znalosti a vědomosti ještě před tím než zkusí žít udržitelněji. Když je nemají, může to vést k neschopnosti dlouhodobě změnit chování, což vede k pocitům neschopnosti (a tím často i k negativním emocím a náladě).<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = De Young
 
| příjmení = De Young
 
| jméno = Reymond
 
| jméno = Reymond
Řádek 123: Řádek 117:
 
| strany = 358–409
 
| strany = 358–409
 
| url = https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0013916596283005
 
| url = https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0013916596283005
}}</ref>.
+
}}</ref>
  
Dále se na problém můžeme podívat z hlediska evoluční psychologie. Ta tvrdí, že když se chováme takovým způsobem, který podporuje přežití našeho druhu, tak nás náš mozek odmění. Podporuje tak i udržitelné chování pomocí dopaminu a endorfinů <ref>{{Citace periodika
+
Dále se na problém můžeme podívat z hlediska evoluční psychologie. Ta tvrdí, že když se chováme takovým způsobem, který podporuje přežití našeho druhu, tak nás náš mozek odmění. Podporuje tak i udržitelné chování pomocí dopaminu a endorfinů.<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = Grinde
 
| příjmení = Grinde
 
| jméno = Bjorn
 
| jméno = Bjorn
Řádek 137: Řádek 131:
 
}}</ref>  
 
}}</ref>  
  
=== '''3. Udržitelné chování zlepšuje místní prostředí a občanskou společnost, což zvyšuje míru štěstí.''' ===
+
===3. Udržitelné chování zlepšuje místní prostředí a občanskou společnost, což zvyšuje míru štěstí===
 
Udržitelné chování má mnoho benefitů pro místní komunity; od šetření financí, po zlepšení kvality místního prostředí. Právě prostředí s více rostlinami a stromy má přímý vliv na míru štěstí a spokojenosti <ref>{{Citace periodika
 
Udržitelné chování má mnoho benefitů pro místní komunity; od šetření financí, po zlepšení kvality místního prostředí. Právě prostředí s více rostlinami a stromy má přímý vliv na míru štěstí a spokojenosti <ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = White
 
| příjmení = White
Řádek 148: Řádek 142:
 
| strany = 920–928
 
| strany = 920–928
 
| url = https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0956797612464659
 
| url = https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0956797612464659
}}</ref>. Při šetření penězi jedinci často dojdou k uvědomění, že nepotřebují pracovat tolik času (a vydělávat tolik peněz). Díky tomu svůj čas mnohdy tráví s rodinou, přáteli a místní komunitou, což může silně ovlivnit pociťované štěstí <ref>{{Citace monografie
+
}}</ref>. Při šetření penězi jedinci často dojdou k uvědomění, že nepotřebují pracovat tolik času (a vydělávat tolik peněz). Díky tomu svůj čas mnohdy tráví s rodinou, přáteli a místní komunitou, což může silně ovlivnit pociťované štěstí.<ref>{{Citace monografie
 
| příjmení = Argyle
 
| příjmení = Argyle
 
| jméno = Michael
 
| jméno = Michael
Řádek 161: Řádek 155:
 
| strany =  
 
| strany =  
 
| isbn =  
 
| isbn =  
}}</ref>.
+
}}</ref>
  
Jedním z nejsilnějších prediktorů štěstí je kvalita sociálních vztahů. Zapojení se do proenvironmentálního chování je často provázeno spojením se s místní komunitou, organizacemi nebo environmentálním hnutím. Dochází tak ke kvantitativnímu i kvalitativnímu zlepšení vztahů a tím i zvýšení míry štěstí <ref>{{Citace monografie
+
Jedním z nejsilnějších prediktorů štěstí je kvalita sociálních vztahů. Zapojení se do proenvironmentálního chování je často provázeno spojením se s místní komunitou, organizacemi nebo environmentálním hnutím. Dochází tak ke kvantitativnímu i kvalitativnímu zlepšení vztahů a tím i zvýšení míry štěstí.<ref>{{Citace monografie
 
| příjmení = The Happiness Research Institute
 
| příjmení = The Happiness Research Institute
 
| jméno =  
 
| jméno =  
Řádek 176: Řádek 170:
 
| strany =  
 
| strany =  
 
| isbn =  
 
| isbn =  
}}</ref>.
+
}}</ref>
  
Dalším pozitivním následkem udržitelného životního stylu pro komunity je vybudování větší míry resilience. Tyto skupiny jsou pak více odolné vůči vnějším událostem jako jsou ekonomické krize nebo zvýšení cen nemovitostí; jsou totiž více soběstačné. Přičemž resilience souvisí s nižší mírou psychických nemocí a uspokojování potřeb jako je bezpečí, vztahovost nebo autonomie <ref>{{Citace periodika
+
Dalším pozitivním následkem udržitelného životního stylu pro komunity je vybudování větší míry resilience. Tyto skupiny jsou pak více odolné vůči vnějším událostem jako jsou ekonomické krize nebo zvýšení cen nemovitostí; jsou totiž více soběstačné. Přičemž resilience souvisí s nižší mírou psychických nemocí a uspokojování potřeb jako je bezpečí, vztahovost nebo autonomie.<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = O´Brien
 
| příjmení = O´Brien
 
| jméno = Catherine
 
| jméno = Catherine
Řádek 188: Řádek 182:
 
| strany = 1196-1201
 
| strany = 1196-1201
 
| url = https://file.scirp.org/pdf/PSYCH_2012123117003999.pdf
 
| url = https://file.scirp.org/pdf/PSYCH_2012123117003999.pdf
}}</ref>.
+
}}</ref>
  
=== '''4. Štěstí a udržitelné chování jsou způsobeny nějakým jiným společným faktorem.''' ===
+
===4. Štěstí a udržitelné chování jsou způsobeny nějakým jiným společným faktorem===
Vědecká literatura zabývající se udržitelností a štěstím navrhuje ještě dva další možné faktory, které by mohly mít vliv na udržitelné štěstí; altruismus a starost o životní prostředí. Když má jedinec starost o environmentální prostředí a začne ho chránit a pečovat o něj, tak je jasné, že se sníží jeho starost a zvýší míra spokojenosti <ref>{{Citace periodika
+
Vědecká literatura zabývající se udržitelností a štěstím navrhuje ještě dva další možné faktory, které by mohly mít vliv na udržitelné štěstí; altruismus a starost o životní prostředí. Když má jedinec starost o environmentální prostředí a začne ho chránit a pečovat o něj, tak je jasné, že se sníží jeho starost a zvýší míra spokojenosti.<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = De Young
 
| příjmení = De Young
 
| jméno = Raymond
 
| jméno = Raymond
Řádek 201: Řádek 195:
 
| strany =  
 
| strany =  
 
| url = https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0013916596283005
 
| url = https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0013916596283005
}}</ref>. U altruismu už spojitost nemusí být tak jasná.
+
}}</ref> U altruismu už spojitost nemusí být tak jasná.
  
Obecně altruismus v různých formách (dobročinnost, laskavost, štědrost…) vede k vyššímu individuálnímu štěstí a zdraví <ref>{{Citace periodika
+
Obecně altruismus v různých formách (dobročinnost, laskavost, štědrost…) vede k vyššímu individuálnímu štěstí a zdraví.<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = Weinstein
 
| příjmení = Weinstein
 
| jméno = Ryan
 
| jméno = Ryan
Řádek 213: Řádek 207:
 
| strany = 222-244
 
| strany = 222-244
 
| url = https://psycnet.apa.org/record/2010-00584-005
 
| url = https://psycnet.apa.org/record/2010-00584-005
}}</ref>. Týká se to například lidí, kteří provozují pravidelnou dobrovolnickou činnost <ref>{{Citace periodika
+
}}</ref> Týká se to například lidí, kteří provozují pravidelnou dobrovolnickou činnost.<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = Eichholtz
 
| příjmení = Eichholtz
 
| jméno = Piet
 
| jméno = Piet
Řádek 223: Řádek 217:
 
| strany = 2492-2509
 
| strany = 2492-2509
 
| url = https://www.aeaweb.org/articles?id=10.1257/aer.100.5.2492
 
| url = https://www.aeaweb.org/articles?id=10.1257/aer.100.5.2492
}}</ref>. Ti jsou pak i méně úzkostní, depresivní a pociťují větší životní smysl. Navíc však altruistické chování vede k '''proenvironmentálním postojům''' a následně i udržitelnému chování. Naopak anti-altruistické chování (např. plýtvání) se často pojí s antisociálním chováním (např. násilí, podvádění). V Mexiku se tato souvislost prokázala mezi anti-altruistickým chováním a plýtváním vody <ref>{{Citace periodika
+
}}</ref> Ti jsou pak i méně úzkostní, depresivní a pociťují větší životní smysl. Navíc však altruistické chování vede k [[Environmentální postoje|proenvironmentálním postojům]] a následně i udržitelnému chování. Naopak anti-altruistické chování (např. plýtvání) se často pojí s antisociálním chováním (např. násilí, podvádění). V Mexiku se tato souvislost prokázala mezi anti-altruistickým chováním a plýtváním vody.<ref>{{Citace periodika
 
| příjmení = Corral-Verdugo et al.
 
| příjmení = Corral-Verdugo et al.
 
| jméno = Victor
 
| jméno = Victor
Řádek 233: Řádek 227:
 
| strany = 273–286
 
| strany = 273–286
 
| url = https://link.springer.com/article/10.1023%2FA%3A1021251128081
 
| url = https://link.springer.com/article/10.1023%2FA%3A1021251128081
}}</ref>.
+
}}</ref>
<br />
 
  
== '''Vliv na veřejnou politiku''' ==
+
==Vliv na veřejnou politiku==
 
Předchozí informace mohou mít vliv na zavedení konkrétních kroků, které by mohly podpořit občanské udržitelnější chování a s tím spojené štěstí komunity i jedinců. Jedním z těchto kroků by mohlo být zdůraznění souvislosti udržitelnosti a štěstí ve vzdělávání nebo při motivaci občanů k udržitelnému chování. Dále je vhodné využít výše zmíněné informace k podpoře sociálních vztahů a pocitu sounáležitosti mezi místními občany. Zajímavým nápadem může být i využití proenvironmentálních programů k integraci nově přistěhovaných jedinců.
 
Předchozí informace mohou mít vliv na zavedení konkrétních kroků, které by mohly podpořit občanské udržitelnější chování a s tím spojené štěstí komunity i jedinců. Jedním z těchto kroků by mohlo být zdůraznění souvislosti udržitelnosti a štěstí ve vzdělávání nebo při motivaci občanů k udržitelnému chování. Dále je vhodné využít výše zmíněné informace k podpoře sociálních vztahů a pocitu sounáležitosti mezi místními občany. Zajímavým nápadem může být i využití proenvironmentálních programů k integraci nově přistěhovaných jedinců.
  
 
Mimoto může být dalším krokem osvěta ohledně nematerialistického a altruistického smýšlení a jejich vlivu na štěstí. Na mnoha základních, středních i vysokých školách v zahraničí jsou moduly týkající se štěstí, ekonomiky štěstí nebo životního smyslu. Udržitelné štěstí může být jedním z témat těchto kurzů, které povede k poznání studentů, co můžou udělat pro sebe, pro ostatní a tím i pro životní prostředí.
 
Mimoto může být dalším krokem osvěta ohledně nematerialistického a altruistického smýšlení a jejich vlivu na štěstí. Na mnoha základních, středních i vysokých školách v zahraničí jsou moduly týkající se štěstí, ekonomiky štěstí nebo životního smyslu. Udržitelné štěstí může být jedním z témat těchto kurzů, které povede k poznání studentů, co můžou udělat pro sebe, pro ostatní a tím i pro životní prostředí.
<br />
 
  
== '''Odkazy''' ==
+
==Odkazy==
 +
 
 +
===Podobné stránky===
 +
 
 +
*[[Environmentální hodnotová orientace]]
 +
*[[Environmentální postoje]]
  
=== Zdroje ===
+
===Zdroje===
 
<references />
 
<references />
  
=== '''Externí odkazy''' ===
+
===Externí odkazy===
 
 
* [https://docs.wixstatic.com/ugd/928487_786775b3635a4b9cb7a359459019b6c8.pdf The Happiness Research Institute - Sustainable Happiness]
 
  
=== Interní Odkazy ===
+
*[https://docs.wixstatic.com/ugd/928487_786775b3635a4b9cb7a359459019b6c8.pdf The Happiness Research Institute - Sustainable Happiness]
  
* [[Environmentální hodnotová orientace]]
+
[[Kategorie:Kvalita života]]
* [[Environmentální postoje]]
+
[[Kategorie:Tereza Hacová]]

Aktuální verze z 23. 7. 2019, 08:31

Na základě informací ze Světové zprávy o štěstí (angl. World Happiness Report) z roku 2012, mohou mít výzkumy týkající se štěstí potenciál k rozpoutání a prohloubení diskuzí o vztahu mezi ekonomickým růstem a ochranou životního prostředí i k dalšímu zkoumání vztahu mezi štěstím a environmentální udržitelností.

Materiální hojnost a štěstí[editovat | editovat zdroj]

V některých případech je udržitelnost prezentována jako způsob života, který jedince omezuje ve svobodném rozhodování a snižuje míru štěstí. Například bývalý americký prezident George H. W. Bush komentoval v roce 1992 tento rozpor tím, že nechce, aby Američané obětovali svůj životní styl pro životní prostředí. Takovéto vyjádření může vést k přesvědčení, že udržitelný životní styl a štěstí nejsou slučitelné a vést k těžkému vnitřnímu konfliktu, co z toho si vybrat.

Toto dilema vede k zavádějící domněnce, že kvalita života závisí jen na ekonomickém růstu a že životní pohodu a spokojenost můžeme získat pouze díky konzumaci a materiálnímu bohatství. Výzkum na tento předpoklad vztahu mezi materiální hojností a životní spokojeností pohlíží ambivalentně.[1] Ukazuje se, že po dosáhnutí určité úrovně už nově nabyté bohatství, ať už v rámci zvýšeného HDP nebo osobní mzdy, nezvyšuje úroveň individuální a kolektivní životní spokojenosti.[2] Proto je důležité oddělovat štěstí a konzumaci, jak pro spokojenost jedinců, tak pro jejich udržitelnější životní styl.

Udržitelnost a štěstí[editovat | editovat zdroj]

V posledních 10 letech vzniklo nespočet iniciativ, jež mluvily o neoddělitelnosti štěstí a udržitelnosti s cílem zlepšit životní pohodu a kvalitu života jedinců i skupin. Jednou z těchto iniciativ je Happy Planet Index (HPI, česky Index šťastné planety). Ta byla založena ekonomickou skupinou The New Economic Foundation, která věří, že HDP není jedinou možností pro měření výkonnosti státu. Happy Planet Index se vypočítá vynásobením střední délky života a životní spokojenosti občanů. Poté se tento násobek vydělí ekologickou stopou státu nebo jejich spotřebou zdrojů. Výsledkem je kolik šťastných životů v zemi je vyprodukováno na jednotku environmentálního vstupu. Tato alternativa jiných indexů může státu poskytnout informaci o jejich pokroku k jednomu z hlavních cílů – dopřát svým občanům šťastný život v rámci možností naší planety.

Jedním z dalších konceptů snažící se oddělit konzumaci, míru bohatství a životní spokojenost, je pojem “udržitelné štěstí”, se kterým přišla Catherine O´Brien, profesorka Cape Breton University. Udržitelné štěstí můžeme definovat jako štěstí, které přispívá spokojenosti jedinců i lokální a globální komunity. To však bez vykořisťování lidí, zvířat, životního prostředí nebo příštích generací. Pro dosažení udržitelného štěstí je nutné zajištění spolupráce bez nutnosti vzájemných sympatií: “Musíme se naučit dělat to, co je v nejlepším zájmu všech, nejen nás samotných.”.[3] Jednou z nejdůležitějších hodnot pro dosažení tohoto štěstí je osobní rozvoj, který dále vyzdvihuje předávání nabitých dovedností a zkušeností, a integrita, kdy závazek nezůstane jen na papíře, ale promění se v akci.[4]

Evropský průzkum veřejného mínění European Social Survey se ptal 50 000 jedinců na pocit štěstí a životní spokojenosti. Nejvíce s ním souvisely sociální vztahy, zdraví a pociťovaný smysl života. Výzkumníci však našli silný vztah i mezi mírou štěstí a ztotožnění se s výrokem “Je důležité starat se o životní prostředí.”.[5] K podobným výsledkům došly i světové průzkumy, např. World Values Survey – ukazuje se, že ti, kteří recyklují, vybírají si k dopravě kolo místo auta, kupují lokální sezónní produkty nebo se snaží zamezit vzniku odpadu jsou šťastnější..

Možná vysvětlení vztahu udržitelnosti a štěstí[editovat | editovat zdroj]

Existuje mnoho výzkumů týkající se udržitelného štěstí. Na základě nich vzniklo několik možných vysvětlení souvislosti udržitelnosti a štěstí. Tyto hypotézy se navzájem nevylučují, naopak jejich cílem je se doplňovat a vytvořit tak komplexní model udržitelného štěstí.

1. Šťastnější lidé se spíše zapojí do udržitelného chování[editovat | editovat zdroj]

Po vlně výzkumů zabývajících se příčinami vedoucími ke štěstí, přichází období výzkumů, které zkoumají efekty vyplývající ze štěstí. Tyto studie hovoří o vlivu štěstí na produktivitu v práci nebo i zdravotní stav jedince. Na stejném principu může fungovat i toto vysvětlení vztahu udržitelnosti a štěstí; pozitivní emoce a dobrá nálada mohou vést k větší ohleduplnosti k přírodě, životnímu prostředí a dalším generacím. Někteří výzkumníci se zabývali efektem štěstí na zacházení s odpady a plýtváním zdroji,[6] ale jinak je tato oblast nezmapována.

2. Udržitelné chování vzbuzuje v lidech štěstí[editovat | editovat zdroj]

Literatura poskytuje spoustu příkladů osob, které díky jednoduššímu životu a udržitelnému chování začali pociťovat větší životní spokojenost a smysl. To naznačuje, že by mohlo být štěstí způsobeno jiným životním stylem a chováním. Studie se na tento jev zaměřili již v 70. letech, kdy pozorovali jedince, kteří dobrovolně “zjednodušili” svůj život. To se projevovalo např. tím, že se snažili zredukovat množství věcí, které kupují, utrácet méně peněz nebo snížit svou ekologickou stopu.[7] Jejich výpovědi pak ukazují, že díky tomuto životnímu stylu cítí své kompetence, autonomii, a i větší štěstí. Studie zabývající se obyvateli čínských měst zase propojila vztah redukce odpadu a šetření energií s životní spokojeností.[8]

Jedním z možných vysvětlení tohoto příčinného vztahu může být nově nabytý pocit sebevědomí a důvěry ve své schopnosti, který přichází spolu s úspěšným dodržováním udržitelných principů. Je však důležité, aby měli lidé určité znalosti a vědomosti ještě před tím než zkusí žít udržitelněji. Když je nemají, může to vést k neschopnosti dlouhodobě změnit chování, což vede k pocitům neschopnosti (a tím často i k negativním emocím a náladě).[9]

Dále se na problém můžeme podívat z hlediska evoluční psychologie. Ta tvrdí, že když se chováme takovým způsobem, který podporuje přežití našeho druhu, tak nás náš mozek odmění. Podporuje tak i udržitelné chování pomocí dopaminu a endorfinů.[10]

3. Udržitelné chování zlepšuje místní prostředí a občanskou společnost, což zvyšuje míru štěstí[editovat | editovat zdroj]

Udržitelné chování má mnoho benefitů pro místní komunity; od šetření financí, po zlepšení kvality místního prostředí. Právě prostředí s více rostlinami a stromy má přímý vliv na míru štěstí a spokojenosti [11]. Při šetření penězi jedinci často dojdou k uvědomění, že nepotřebují pracovat tolik času (a vydělávat tolik peněz). Díky tomu svůj čas mnohdy tráví s rodinou, přáteli a místní komunitou, což může silně ovlivnit pociťované štěstí.[12]

Jedním z nejsilnějších prediktorů štěstí je kvalita sociálních vztahů. Zapojení se do proenvironmentálního chování je často provázeno spojením se s místní komunitou, organizacemi nebo environmentálním hnutím. Dochází tak ke kvantitativnímu i kvalitativnímu zlepšení vztahů a tím i zvýšení míry štěstí.[13]

Dalším pozitivním následkem udržitelného životního stylu pro komunity je vybudování větší míry resilience. Tyto skupiny jsou pak více odolné vůči vnějším událostem jako jsou ekonomické krize nebo zvýšení cen nemovitostí; jsou totiž více soběstačné. Přičemž resilience souvisí s nižší mírou psychických nemocí a uspokojování potřeb jako je bezpečí, vztahovost nebo autonomie.[14]

4. Štěstí a udržitelné chování jsou způsobeny nějakým jiným společným faktorem[editovat | editovat zdroj]

Vědecká literatura zabývající se udržitelností a štěstím navrhuje ještě dva další možné faktory, které by mohly mít vliv na udržitelné štěstí; altruismus a starost o životní prostředí. Když má jedinec starost o environmentální prostředí a začne ho chránit a pečovat o něj, tak je jasné, že se sníží jeho starost a zvýší míra spokojenosti.[15] U altruismu už spojitost nemusí být tak jasná.

Obecně altruismus v různých formách (dobročinnost, laskavost, štědrost…) vede k vyššímu individuálnímu štěstí a zdraví.[16] Týká se to například lidí, kteří provozují pravidelnou dobrovolnickou činnost.[17] Ti jsou pak i méně úzkostní, depresivní a pociťují větší životní smysl. Navíc však altruistické chování vede k proenvironmentálním postojům a následně i udržitelnému chování. Naopak anti-altruistické chování (např. plýtvání) se často pojí s antisociálním chováním (např. násilí, podvádění). V Mexiku se tato souvislost prokázala mezi anti-altruistickým chováním a plýtváním vody.[18]

Vliv na veřejnou politiku[editovat | editovat zdroj]

Předchozí informace mohou mít vliv na zavedení konkrétních kroků, které by mohly podpořit občanské udržitelnější chování a s tím spojené štěstí komunity i jedinců. Jedním z těchto kroků by mohlo být zdůraznění souvislosti udržitelnosti a štěstí ve vzdělávání nebo při motivaci občanů k udržitelnému chování. Dále je vhodné využít výše zmíněné informace k podpoře sociálních vztahů a pocitu sounáležitosti mezi místními občany. Zajímavým nápadem může být i využití proenvironmentálních programů k integraci nově přistěhovaných jedinců.

Mimoto může být dalším krokem osvěta ohledně nematerialistického a altruistického smýšlení a jejich vlivu na štěstí. Na mnoha základních, středních i vysokých školách v zahraničí jsou moduly týkající se štěstí, ekonomiky štěstí nebo životního smyslu. Udržitelné štěstí může být jedním z témat těchto kurzů, které povede k poznání studentů, co můžou udělat pro sebe, pro ostatní a tím i pro životní prostředí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Podobné stránky[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. FREY, Bruno. Happiness: A revolution in economics. MIT Press. 2008. Dostupné online.  
  2. FRANK, Robert. Luxury Fever: Why Money Fails to Satisfy In An Era of Excess. [s.l.]: Simon and Schuster., 2001. 
  3. MORELAND, Janice. Sustainable Happiness: How Happiness Studies Can Contribute to a More Sustainable Future. Social Science Research Network. 2012, roč. 49, čís. 4. Dostupné online.  
  4. O´BRIEN, Catherine. Sustainable Happiness and Well-Being: Future Directions for Positive Psychology. Canadian Psychology. 2008, roč. 49, čís. 4. Dostupné online.  
    • , *. European Social Survey 2012. European Social Survey. 2012. Dostupné online.  
  5. CORRAL VERDUGO, Victor. Happiness as Correlate of Sustainable Behavior: A Study of Pro-Ecological, Frugal, Equitable and Altruistic Actions That Promote Subjective Wellbeing. Human Ecology Review. 2011, roč. 18, čís. 2. Dostupné online.  
  6. FRIEDMAN, Hershey. Dying of consumption? Voluntary simplicity as an antidote to hypermaterialism. Reframing Corporate Social Responsibility: Lessons from the Global Financial Crisis. 2010, roč. 1, s. 253–269. Dostupné online.  
  7. XIAO, Jing; LI, Haifeng. Sustainable Consumption and Life Satisfaction. Social Indicators Research. 2011, roč. 104, čís. 2, s. 323–329. Dostupné online.  
  8. DE YOUNG, Reymond. Some Psychological Aspects of Reduced Consumption Behavior: The Role of Intrinsic Satisfaction and Competence Motivation. Environment and Behavior. 1996, roč. 28, čís. 3, s. 358–409. Dostupné online.  
  9. GRINDE, Bjorn. Happiness in the Perspective of Evolutionary Psychology. Journal of Happiness Studies. 2002, roč. 3, čís. 4, s. 331–354. Dostupné online.  
  10. WHITE, Matthew et al.. Would You Be Happier Living in a Greener Urban Area?. Psychological Science. 2013, roč. 24, čís. 6, s. 920–928. Dostupné online.  
  11. ARGYLE, Michael. Causes and Correlates of happiness. Well-being: The foundations of hedonic psychology. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2003. 
  12. THE HAPPINESS RESEARCH INSTITUTE. Sustainable Happiness. Copenhagen: [s.n.], 2015. 
  13. O´BRIEN, Catherine. Sustainable Happiness and Well-Being: Future Directions for Positive Psychology. Scientific Research. 2012, roč. 3, čís. 12A, s. 1196-1201. Dostupné online.  
  14. DE YOUNG, Raymond. Some Psychological Aspects of Reduced Consumption Behavior: The Role of Intrinsic Satisfaction and Competence Motivation. Environment and Behavior. 1996. Dostupné online.  
  15. WEINSTEIN, Ryan. When helping helps: Autonomous motivation for prosocial behavior and its influence on well-being for the helper and recipient. Journal of Personality and Social Psychology. 2010, roč. 98, čís. 2, s. 222-244. Dostupné online.  
  16. EICHHOLTZ, Piet. Doing Well by Doing Good? Green Office Buildings. American Economic Review. 2010, roč. 100, čís. 5, s. 2492-2509. Dostupné online.  
  17. CORRAL-VERDUGO ET AL., Victor. On the Relationship Between Antisocial and Anti-Environmental Behaviors: An Empirical Study. Population and Environment. 2003, roč. 24, čís. 3, s. 273–286. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]