| Aktuální verze |
Váš text |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| '''Udržitelná doprava''' označuje širokou oblast takové dopravy, která je [[Udržitelný rozvoj|udržitelná]] ve smyslu sociálních, environmentálních a klimatických dopadů. Udržitelnost dopravy hodnotíme jednak z hlediska konkrétních dopravních prostředků používaných pro [[w:cs:Pozemní komunikace|silniční]], [[w:cs:železniční doprava|železniční]], [[w:cs:Vodní doprava|vodní]] nebo [[w:cs:Letecká doprava|leteckou]] dopravu; jednak zde hrají roli zdroje energie a také infrastruktura používaná pro dopravu (silnice, železnice, letecké cesty, vodní cesty, kanály a terminály). Do hodnocení je třeba zahrnout také dopravní operace a logistiku. Udržitelnost dopravy se do značné míry měří podle efektivity a účinnosti dopravních systémů a také podle dopadů systémů na [[Životní prostředí a zdraví|životní prostředí]] a [[klima]].<ref>{{Citace periodika | | '''Udržitelná doprava''' nemá žádnou obecně akceptovanou definici. Udržitelnou dopravu najdeme nejčastěji definovanou jako „uspokojení potřeb mobility současných generací bez omezení potřeb mobility budoucích generací“<ref name="footnote_1">Viz např. [http://en.wikipedia.org/wiki/Sustainable_transport http://en.wikipedia.org/wiki/Sustainable_transport].</ref>. Tato definice je modifikací nejznámější definice [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]], jak se na ní shodla [[Světová komise pro životní prostředí a rozvoj]] ustavená zvláštním shromážděním OSN vedená Gro Harlem Bruthlandovou ve zprávě „[[Naše společná budoucnost]]“. |
| | příjmení = Mihyeon Jeon
| |
| | jméno = Christy
| |
| | příjmení2 = Amekudzi
| |
| | jméno2 = Adjo
| |
| | titul = Addressing Sustainability in Transportation Systems: Definitions, Indicators, and Metrics
| |
| | periodikum = Journal of Infrastructure Systems
| |
| | datum vydání = 2005-03
| |
| | ročník = 11
| |
| | číslo = 1
| |
| | strany = 31–50
| |
| | issn = 1076-0342
| |
| | doi = 10.1061/(ASCE)1076-0342(2005)11:1(31)
| |
| | jazyk = en
| |
| | url = http://ascelibrary.org/doi/10.1061/%28ASCE%291076-0342%282005%2911%3A1%2831%29
| |
| | datum přístupu = 2020-11-20
| |
| }}</ref>
| |
| [[Soubor:Seven sustainable transportations.jpg|náhled|Obr. 1: Sedm typů udržitelné dopravy v Praze na jednom obrázku]] | |
|
| |
|
| Obecně panuje shoda o tom, že udržitelná doprava by měla trvale přispívat k rostoucímu socioekonomickému blahobytu a zároveň nevyčerpávat přírodní bohatství a neničit životní prostředí.<ref>Brůhová-Foltýnová, H., Máca, V. (2007): Evropský výzkum socioekonomických překážek udržitelné mobility. Text připravený pro konferenci Mobidays – Dny udržitelné mobility. Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze </ref> Nicméně Konference evropských ministrů dopravy (ECMT 2004) ve svém prohlášení uvádí, že se definice a kritéria udržitelnosti dopravy v městských oblastech liší mezi zeměmi i jednotlivými městy. Nejčastěji je však spojují společné cíle zajistit určitou [[kvalita lidského života a doprava|kvalitu života]], která zahrnuje čisté ovzduší, tiché rezidenční čtvrti a ekonomickou prosperitu bez škodlivých dopadů na zdraví a životní prostředí a vyčerpávání omezených přírodních zdrojů. | | Obecně panuje shoda o tom, že udržitelná doprava by měla trvale přispívat k rostoucímu socioekonomickému blahobytu a zároveň nevyčerpávat přírodní bohatství a neničit životní prostředí.<ref>Brůhová-Foltýnová, H., Máca, V. (2007): Evropský výzkum socioekonomických překážek udržitelné mobility. Text připravený pro konferenci Mobidays – Dny udržitelné mobility. Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze </ref> Nicméně Konference evropských ministrů dopravy (ECMT 2004) ve svém prohlášení uvádí, že se definice a kritéria udržitelnosti dopravy v městských oblastech liší mezi zeměmi i jednotlivými městy. Nejčastěji je však spojují společné cíle zajistit určitou [[kvalita lidského života a doprava|kvalitu života]], která zahrnuje čisté ovzduší, tiché rezidenční čtvrti a ekonomickou prosperitu bez škodlivých dopadů na zdraví a životní prostředí a vyčerpávání omezených přírodních zdrojů. |
|
| |
|
| Problém udržitelnosti dopravy není pouze technický (poskytování kvalitní dopravní infrastruktury a vývoj vozidel), ale dotýká se též společensko-ekonomických otázek. Jim dominuje problematika poskytování dopravní infrastruktury a hromadné dopravy z veřejných prostředků. Veřejné výdaje do dopravní infrastruktury a dopravních služeb významně ovlivňují nabídku dopravy, a tudíž i budoucí společenské přínosy a náklady dopravy. Úroveň, kvalita a struktura nabídky dopravy jsou tak hlavními parametry ovlivňujícími udržitelnost dopravy. | | Problém udržitelnosti dopravy není pouze technický (poskytování kvalitní dopravní infrastruktury a vývoj vozidel), ale dotýká se též společensko-ekonomických otázek. Jim dominuje problematika poskytování dopravní infrastruktury a hromadné dopravy z veřejných prostředků. Veřejné výdaje do dopravní infrastruktury a dopravních služeb významně ovlivňují nabídku dopravy, a tudíž i [[budoucí společenské přínosy a náklady dopravy]]. Úroveň, kvalita a struktura nabídky dopravy jsou tak hlavními parametry ovlivňujícími udržitelnost dopravy. |
|
| |
|
| ==Pilíře udržitelné dopravy==
| | Je zřejmé, že mnohé z ukazatelů udržitelné mobility jsou ze své podstaty protichůdné, a hlavní cíl tedy spočívá v nalezení rovnováhy v jejich dosahování. Můžeme rozlišit tři pilíře udržitelnosti (ekonomika, životní prostředí a sociální oblast – spravedlnost), jejichž cíle se snaží udržitelná mobilita sledovat. Vztah těchto tří pilířů zobrazuje následující diagram. |
| Je zřejmé, že mnohé z ukazatelů udržitelné mobility jsou ze své podstaty protichůdné, a hlavní cíl tedy spočívá v nalezení rovnováhy v jejich dosahování. Můžeme rozlišit tři pilíře udržitelnosti (ekonomika, životní prostředí a sociální oblast – spravedlnost), jejichž cíle se snaží udržitelná mobilita sledovat (viz obr. 2). | |
| [[Soubor:Udr_doprava.jpg|alt=|náhled|300x300pixelů|Obr. 2: Názorná definice udržitelné dopravy]]
| |
|
| |
|
| Pilíř ekonomický a environmentální spojuje snaha ocenit a [[Internalizace škod|internalizovat]] environmentálně nepříznivé dopady dopravy na společenský blahobyt. Pilíře sociální spravedlnosti a ekonomický jsou provázány přes zajištění potřeb mobility a redistribuci bohatství v rámci společnosti (zajištění vnitro-generační rovnosti). Pilíř sociální a environmentální sjednocuje důraz na etické hodnoty a principy a snaha o mezigenerační rovnost (tj. mezi současnými a budoucími generacemi).
| | '''Diagram 1: Názorná definice udržitelné dopravy'''<ref name="footnote_1"> </ref> |
|
| |
|
| ==Environmentálně udržitelná doprava==
| | [[Image:udr_doprava.jpg|505px]] |
| OECD v roce 1994 představila [[projekt Environmentálně udržitelná doprava]] (Environmentally Sustainable Transport, EST), v rámci kterého nabídla definici environmentálně udržitelné dopravy jako takové dopravy, která „neohrožuje veřejné zdraví nebo ekosystémy a uspokojuje potřeby mobility konzistentní s konceptem UR tím, že:
| |
|
| |
|
| * (a) čerpá obnovitelné zdroje mírou pomalejší, než je míra jejich obnovy a
| | Pilíř ekonomický a environmentální spojuje snaha ocenit a [[Internalizace externích nákladů dopravy|internalizovat environmentálně nepříznivé dopady dopravy]] na společenský blahobyt. Pilíře sociální spravedlnosti a ekonomický jsou provázány přes zajištění potřeb mobility a redistribuci bohatství v rámci společnosti (zajištění vnitro-generační rovnosti). Pilíř sociální a environmentální sjednocuje důraz na etické hodnoty a principy a snaha o mezigenerační rovnost (tj. mezi současnými a budoucími generacemi). |
|
| |
|
| *(b) čerpá neobnovitelné zdroje pomaleji, než je rozvoj jejich substitutů ''(náhražek, pozn. ed.)''“.<ref>Wiederkehr, P. Gilbert, R, Crist, P. a Caïd, N. (2004): Environmentally Sustainable Transport (EST): Concept, Goal, and Strategy – The OECD’s EST Project. Dostupné na <http://www.richardgilbert.ca/Files/2004/EST,%20Concept,%20Goal,%20and%20Strategy.pdf></ref> | | OECD v roce 1994 představila [[projekt Environmentálně udržitelná doprava]] (Environmentally Sustainable Transport, EST), v rámci kterého nabídla definici environmentálně udržitelné dopravy jako takové dopravy, která |
| | |
| | „neohrožuje veřejné zdraví nebo ekosystémy a uspokojuje potřeby mobility konzistentní s konceptem UR tím, že |
| | *(a) čerpá obnovitelné zdroje mírou pomalejší, než je míra jejich obnovy a |
| | *(b) čerpá neobnovitelné zdroje pomaleji, než je rozvoj jejich substitutů“ (OECD 1998). |
|
| |
|
| Zároveň stanovila šest kritérií, které představují minimální požadavek na zvládnutí dopadů dopravy na zdraví a životní prostředí. Tato kritéria odráží dopady na globální, regionální a lokální úrovni. Jedná se o následující: | | Zároveň stanovila šest kritérií, které představují minimální požadavek na zvládnutí dopadů dopravy na zdraví a životní prostředí. Tato kritéria odráží dopady na globální, regionální a lokální úrovni. Jedná se o následující: |
|
| |
|
| *CO<sub>2</sub>: celkové emise CO<sub>2</sub> z dopravy by neměly překročit 20 % celkových emisí CO<sub>2</sub> oproti roku 1990, | | * CO<sub>2</sub>: celkové emise CO<sub>2</sub> z dopravy by neměly překročit 20 % celkových emisí CO<sub>2</sub> oproti roku 1990, |
| *NO<sub>x</sub>: celkové emise NO<sub>x</sub> z dopravy by neměly překročit 10 % úrovně těchto emisí oproti roku 1990, | | * NOx: celkové emise NOx z dopravy by neměly překročit 10 % úrovně těchto emisí oproti roku 1990, |
| *[[w:cs:Těkavá organická látka|VOC]] (těkavé organické látky): VOC by neměly překročit 10 % úrovně emisí VOC oproti roku 1990, | | * VOC: VOC by neměly překročit 10 % úrovně emisí VOC oproti roku 1990, |
| *[[w:cs:Pevné částice|Pevné částice]]: závisí na lokálních a regionálních podmínkách, cílem je snížení o 55–99 % | | * Pevné částice: závisí na lokálních a regionálních podmínkách, cílem je snížení o 55–99 % |
| *Hluk: 55–65 dB během dne a 45 dB v noci a uvnitř budov a | | * Hluk: 55-65 dB během dne a 45 dB v noci a uvnitř budov a |
| *Využití půdy: ve srovnání s úrovní v roce 1990 by se mělo směřovat ke snížení podílu půdy využívané dopravou. | | * Využití půdy: ve srovnání s úrovní v roce 1990 by se mělo směřovat ke snížení podílu půdy využívané dopravou. |
|
| |
|
| Jak je patrné z těchto kritérií, čtyři z nich jsou věnované pouze emisím z dopravy. Ty představují jeden z největších environmentálních problémů dopravy, a to jak na lokální, tak i regionální a globální úrovni. | | Jak je patrné z těchto kritérií, čtyři z nich jsou věnované pouze emisím z dopravy. Ty představují jeden z největších environmentálních problémů dopravy, a to jak na lokální, tak i regionální a globální úrovni. |
|
| |
|
| ==Význam dopravy== | | == Zdroje == |
| Doprava má pro ekonomiku EU, zaměstnanost a mobilitu občanů obrovský význam. Spolu s logistikou zaměstnává přes 11 mil. osob, tvoří přes 5 % zaměstnanosti a téměř 5 % HDP EU. Představuje cca 20 % vývozu do zemí, které jsou hlavními obchodními partnery EU. Odvětví však současně výrazně přispívá k emisím skleníkových plynů – zaujímá 2. místo za energetikou – a zároveň je odpovědné za stále horší znečištění ovzduší v městských oblastech. Doprava bude dle všech prognóz v Evropě stále růst. Dle odhadů v období 2010–2050 vzroste objem přepravy cestujících o přibližně 42 %. Nákladní doprava dokonce o 60 %.<ref>{{Citace elektronické monografie
| | <references/> |
| | příjmení =
| | == Odkazy == |
| | jméno =
| |
| | titul = Balíček opatření v oblasti čisté mobility
| |
| | url = https://www.spcr.cz/images/Bal%C3%AD%C4%8Dek_%C4%8Cist%C3%A9_mobility_-_Souhrn_f.pdf
| |
| | vydavatel = Svaz průmyslu a dopravy ČR
| |
| | místo =
| |
| | datum vydání =
| |
| | datum přístupu = 2020-11-20
| |
| }}</ref>
| |
| | |
| ==Druhy dopravy a jejich dopady na životní prostředí==
| |
| V dopravě vzniká téměř 30 procent všech emisí oxidu uhličitého v EU, přičemž ta silniční se na nich podílí ze 72 procent. Evropská Unie si proto nastavila cíl omezit produkci CO<sub>2</sub> v dopravě do roku 2050 o 60 procent (vůči úrovni emisí v roce 1990). Je to důležitá součást snahy snížit emise skleníkových plynů. Jedná se o ambiciózní plán, zejména když si uvědomíme, že zatímco v jiných odvětvích produkce CO<sub>2</sub> od roku 1990 klesá, v dopravě naopak s rostoucí mobilitou emise rostou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| |
| | titul = Emise CO2 z aut: fakta a čísla (infografika) {{!}} Zpravodajství {{!}} Evropský parlament
| |
| | periodikum = www.europarl.europa.eu
| |
| | url = https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20190313STO31218/emise-co2-z-aut-fakta-a-cisla-infografika
| |
| | datum vydání = 2019-03-25
| |
| | jazyk = cs
| |
| | datum přístupu = 2020-11-20
| |
| }}</ref>
| |
| | |
| ==Udržitelná doprava a její význam==
| |
| Dopravní zácpy ve velkoměstech mají nepříznivý vliv nejen na kvalitu ovzduší, ale také na fyzický a psychický stav člověka. Dojíždění do práce je pro většinu lidí každodenním stresujícím faktorem, který výrazně ubírá z kvality života. Udržitelná doprava může pomoci lépe naplánovat a provozovat hromadnou dopravu, která vyhovuje lidem a nepoškozuje životní prostředí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| |
| | titul = ČR 2030 {{!}} Závazky
| |
| | vydavytel Ministerstvo životního prostředí ČR, Oddělení pro udržitelný rozvoj
| |
| | url = https://www.cr2030.cz/zavazky/dobrapraxe/udrzitelna-doprava-pro-zamestnance/
| |
| | datum přístupu = 2020-11-20
| |
| | jazyk = cs
| |
| }}</ref>
| |
| | |
| Dle '''Strategického rámce ČR 2030''' je důležité, aby:<ref>{{Citace monografie
| |
| | titul = Strategický rámec Česká republika 2030.
| |
| | url = https://www.worldcat.org/oclc/1039839288
| |
| | místo = Praha
| |
| | počet stran = 396 stran
| |
| | isbn = 978-80-7440-181-7
| |
| | isbn2 = 80-7440-181-2
| |
| | oclc = 1039839288
| |
| }}</ref>
| |
| | |
| *stát podporoval města v postupném odklonu od automobilové dopravy a zvýšil podíl elektromobility včetně infrastruktury pro dobíjení elektromobilů a obnovitelně provozované mobility;
| |
| *přeprava brala na potřeby obyvatelstva, které vyvolá stárnutí i měnící se životní styl;
| |
| *místní správa motivovala lidi ke změně dopravního chování směrem k udržitelnějším formám mobility;
| |
| *realizovaly se investice do infrastruktury pro cyklistiku a pěší, podpořilo se sdílení dopravních prostředků či služeb a vytvořily se sítě účelových komunikací (stezek pro pěší, cyklisty a cyklistky, in-line bruslaře a bruslařky, sjízdných chodníků ap.)
| |
| *páteří přepravy v regionech se stala spolehlivá a čistá veřejná doprava.
| |
| | |
| ==Externality dopravy==
| |
| | |
| ===Pozitivní externality===
| |
| Rozvoj dopravy umožnil celkový rozvoj společnosti, zejména v oblasti ekonomické, sociální a kulturní. Doprava přinesla firmám nové možnosti prodeje, a podpořila tak jejich ekonomický rozvoj. Z hlediska sociálního pomáhá doprava vyrovnávat propast mezi chudým venkovem a bohatými městy. V oblasti kulturní přinesla nové myšlenky, pohledy a zvyklosti z jiných kultur a umožnila jejich asimilaci do domácího prostředí. To se týká i stravovacích možností a zvyků – např. plodiny jako kakao, rýže, káva jsou běžné dostupnými pro Evropany, i když se tady nepěstují.
| |
| | |
| ===Negativní externality===
| |
| Všechno dobré přináší i mnoho nevýhod, které by se měly v co největší míře vyhodnotit a eliminovat. Intenzifikace dopravy přinesla rozsáhlé znečisťování životního prostředí, zejména emisí CO<sub>2</sub> (letecká doprava má největší podíl); taky způsobuje stále větší škody na životech lidí – a to zejména automobilová a autobusová doprava.
| |
| | |
| Doprava umožňuje vysokou mobilitu obyvatel a rychlý přesun do vybrané cílové destinace. Základní oblasti, kde má doprava negativní vliv na životní prostředí, jsou následující:<ref>{{Citace elektronické monografie
| |
| | příjmení = Lapčík
| |
| | jméno = Vladimír
| |
| | titul = Modul 2: Oceňování antropogenních vlivů na životní prostředí
| |
| | url = https://www.hgf.vsb.cz/export/sites/hgf/546/.content/galerie-souboru/Studijni-materialy/EV-modul2.pdf
| |
| | vydavatel = VŠB-TU Ostrava
| |
| | místo = Ostrava
| |
| | datum vydání =
| |
| | datum přístupu = 2020-11-20
| |
| }}</ref>
| |
| | |
| *produkce emisí CO<sub>2</sub>
| |
| *hluk, vibrace a otřesy;
| |
| *exhalace a mikroklima;
| |
| *prašnost;
| |
| *nehodovost a úrazovost;
| |
| *znečišťování vody;
| |
| *zábor zemědělské a lesní půdy a plošné nároky v urbanizovaném území;
| |
| *estetika a psychické účinky.
| |
| | |
| Nejproblematičtějším druhem dopravy z hlediska dopadu na životní prostředí je doprava silniční, kde rozhodujícím hnacím agregátem je spalovací motor.
| |
| | |
| ==Odkazy== | |
| | |
| ===Reference===
| |
| <references />
| |
| | |
| ===Externí odkazy===
| |
| | |
| *[https://www.dopracenakole.cz/ Do práce na kole]
| |
| | |
| *[https://www.autonapul.cz/ Autonapůl.cz]
| |
|
| |
|
| *[https://auto-mat.cz/ Auto*Mat]
| | === Externí odkazy === |
| | | *[http://en.wikipedia.org/wiki/Sustainable_transport Sustainable transport na anglické Wikipedii] |
| *[https://www.blablacar.cz/ride-sharing/ BlaBlaCar - Spolujízda v České republice] | |
| | |
| *[http://autostop.cz/ Autostop.cz]
| |
| | |
| *{{Citace elektronického periodika
| |
| | titul = Carpooling: where business and environmental needs align {{!}} Automotive World
| |
| | periodikum = www.automotiveworld.com
| |
| | url = https://www.automotiveworld.com/articles/carpooling-where-business-and-environmental-needs-align/
| |
| | datum přístupu = 2020-11-20
| |
| }}
| |
|
| |
|
| [[Kategorie:Udržitelná mobilita]] | | [[Kategorie:Udržitelná mobilita]] |
| [[Kategorie:Doprava]]
| |
|
| |
|
| |
|
| {{MAS}} | | {{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}} |
| | {{pasdel}} |