Společenství nezávislých států: Porovnání verzí
(Nová stránka: Zvláštním fenoménem na poli neformálních organizací, jejichž společným jmenovatelem je sdílená minulost, je Společenství nezávislých států (SNS) vzniklé po rozpadu...) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Zvláštním fenoménem na poli neformálních organizací, jejichž společným jmenovatelem je sdílená minulost, je Společenství nezávislých států (SNS) vzniklé po rozpadu SSSR v roce 1991. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že SSSR je tak „čerstvě“ rozpadlé impérium, že se v tuto chvíli nedá spolehlivě předvídat, co se s tímto gigantickým prostorem bude dít. I když byl vznik SNS zdůvodňován nutností umožnit „civilizovaný rozvod“ shoduje se většina pozorovatelů na tom, že se spíše jedná o nástroj udržení mocenské a | [[Soubor:Flag of the CIS.svg|150 px|right]] | ||
Zvláštním fenoménem na poli neformálních organizací, jejichž společným jmenovatelem je sdílená minulost, je Společenství nezávislých států (SNS) vzniklé po rozpadu SSSR v roce 1991. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že SSSR je tak „čerstvě“ rozpadlé impérium, že se v tuto chvíli nedá spolehlivě předvídat, co se s tímto gigantickým prostorem bude dít. I když byl vznik SNS zdůvodňován nutností umožnit „civilizovaný rozvod“ shoduje se většina pozorovatelů na tom, že se spíše jedná o nástroj udržení mocenské a ekonomoilické kontroly. Na summitech SNS je jako prioritní téma diskutována zahraniční a bezpečnostní politika, obrana a ekonomické vztahy. S výjimkou tří pobaltských států, dnes (doufejme) pevně integrovaných do [[EU]] a [[NATO]], se na SNS podílejí všechny postsovětské republiky. | |||
Zakládajícími členy v roce 1991 byly (v abecedním pořadí): Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldova, Rusko, Ukrajina, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán | Zakládajícími členy v roce 1991 byly (v abecedním pořadí): | ||
*Arménie, | |||
*Ázerbájdžán, | |||
*Bělorusko, | |||
*Gruzie - přistoupila v roce 1993 | |||
*Kazachstán, | |||
*Kyrgyzstán, | |||
*Moldova, | |||
*Rusko, | |||
*Ukrajina, | |||
*Uzbekistán, | |||
*Tádžikistán, | |||
*Turkmenistán - v roce 2005 vystoupil a jeho status byl změněn na status přidruženého člena. | |||
== Odkazy == | |||
=== Externí odkazy === | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_nez%C3%A1visl%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF SNS na české Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/CIS CIS na anglické Wikipedii] | |||
[[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Mezinárodní instituce]] | |||
{{upravit}} | |||
{{upravit}} | |||
Aktuální verze z 16. 2. 2022, 15:24
Zvláštním fenoménem na poli neformálních organizací, jejichž společným jmenovatelem je sdílená minulost, je Společenství nezávislých států (SNS) vzniklé po rozpadu SSSR v roce 1991. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že SSSR je tak „čerstvě“ rozpadlé impérium, že se v tuto chvíli nedá spolehlivě předvídat, co se s tímto gigantickým prostorem bude dít. I když byl vznik SNS zdůvodňován nutností umožnit „civilizovaný rozvod“ shoduje se většina pozorovatelů na tom, že se spíše jedná o nástroj udržení mocenské a ekonomoilické kontroly. Na summitech SNS je jako prioritní téma diskutována zahraniční a bezpečnostní politika, obrana a ekonomické vztahy. S výjimkou tří pobaltských států, dnes (doufejme) pevně integrovaných do EU a NATO, se na SNS podílejí všechny postsovětské republiky.
Zakládajícími členy v roce 1991 byly (v abecedním pořadí):
- Arménie,
- Ázerbájdžán,
- Bělorusko,
- Gruzie - přistoupila v roce 1993
- Kazachstán,
- Kyrgyzstán,
- Moldova,
- Rusko,
- Ukrajina,
- Uzbekistán,
- Tádžikistán,
- Turkmenistán - v roce 2005 vystoupil a jeho status byl změněn na status přidruženého člena.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
