Editace stránky Skialpinismus v Českých národních parcích – konflikty s ochranou přírody a tetřívek obecný

Skialpinismus nabírá v posledních letech na oblíbenosti. Je to atraktivní forma vysokohorské turistiky, výšlap s lyžemi a následným sjezdem na lyžích v neupraveném terénu zasněžených hor.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Přičemž je třeba mít na paměti určitá rizika s tím spojená. Skialpinističtí návštěvníci hor ale nejsou vždy plně poučeni, jak se v horách chovat a jaké trasy jim jsou vymezeny.

==NP Šumava==

[[w:cs:Šumava|Šumava]] dříve patřila mezi chráněná krajinná území (1963), od roku 1991 byla vyhlášeno jako [[w:cs:Národní park Šumava|Národní park Šumava]] (NPŠ) a tvoří největší národní park v České republice s nejvyšším bodem Plechý (1378 m n. m.). Od roku 1990 je Šumava zapsána do seznamu UNESCO. Velikou vzácností NPŠ jsou rašeliniště, která nabývají mezinárodního významu, zapsané v seznamu Ramsarské úmluvy o mokřadech.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Je vymezen zónami danými dle cennosti a stability [[Ekosystém|ekosystému]], tyto zóny prošly novou novelou zákona o ochraně přírody a krajiny č.114 z roku 2017, na kterou se nyní neváže omezení regulující pohyb v NP, ten je nyní nařízen dle klidového území Národního parku Šumava.<ref>{{Citace elektronického periodika

===Návrh klidového území v NP Šumava===

==NP Krkonoše==

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky s nejvyšším vrcholem Sněžka (1603 m n. m.).  Krkonoše byly vyhlášeny jako národní park v roce 1963 a jsou tak nejstarším NP na našem území. Jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů. Horní partie hřebenů porůstá alpínské trávníky, borovice kleč a nacházejí se zde také rašeliniště. NP Krkonoše stejně jako NP Šumava vymezuje pobyt osob v parku tzv. klidovým územím, jelikož je nezbytné chránit faunu a flóru i neživou přírodou nad nadměrnou zátěží. <ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = KRNAP - Krkonošský národní park

}}</ref> Krkonoše jsou známé především lyžařskými středisky, se kterými souvisejí i další zimní sporty jako například běžecké lyžování nebo skialpinismus nebo cyklistika v letních obdobích.  

Skialpinismus je pohybová aktivita provozována především kvůli možnosti pohybovat se mimo vyznačené turistické trasy, pohyb ve volném terénu. Z tohoto pohybu však nemají radost ochránci přírody, jelikož tito návštěvníci hor narušují chod ekosystému, ve kterém se mohou vyskytovat ohrožené druhy zapsané v [https://portal.nature.cz/publik_syst/files/rl_obratlovci2017.pdf Červeném seznamu ohrožených druhů-obratlovci]. V NP Šumava patří mezi kriticky ohrožené obratlovce Tetřev hlušec, Orel křiklavý, Puštík bělavý. Na základě ochrany přírody, ale také častému výjezdu horských záchranářů je v NP Šumava vymezeno 7 doporučených skialpinistických tras různé obtížnosti, které jsou vyznačeny žlutými značkami a vyskytují se především v okolí vrcholu Špičák. ^[5] V NP Krkonoše patří mezi ohrožené druhy např. Slavík modráček nebo Tetřívek obecný, který je podrobněji popsán níže. KRNAP také vymezil osm doporučených tras pro skialpinisty, mezi další ale také patří trasa ze Špindlerova Mlýna na Medvědín, dále cesta pokračuje na Šmídovu vyhlídku, kde se letošní zimu (2019) uhnízdil Tetřívek obecný a pohyb v tomto území je zakázán.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = KRNAP - Krkonošský národní park

| titul = KRNAP - Krkonošský národní park

| titul = KRNAP - Krkonošský národní park

}}</ref> ^{[11] [8] [6]} Krkonošský národní park také vymezuje [https://www.krnap.cz/zakonna-omezeni/ zákonná omezení na území KRNAP]. ^[10]

[[Soubor:Tetřívek obecný.jpg|vlevo|rám|Foto: Ondřej Prosický]]

Tetřívek obecný je od roku 1985 je zapsán jako ohrožený druh v Červeném seznamu ptáků České republiky. ^[5] Krkonoše také díky tetřívkovi spadají do ptačích oblastí, které vymezuje Nature 2000. Území výskytu tetřívka je už pouze v oblasti CHKO Jizerské hory a NP Krkonoš. Na mizení tetřívků kromě člověka a vysokému tlaku turistického a sportovního využití území taky působí úbytek vhodných biotopů. Tetřívek tak přichází o prostředí vhodné k jeho životu. Díky nízkému počtu tetřívků je třeba vybízet návštěvníky hor k pohybu pouze po vyznačených trasách a zamezit nepřiměřenému hluku.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = KRNAP - Krkonošský národní park

}}</ref> Což odporuje pravému pojetí skialpinismu. Jelikož tito návštěvníci hor nechtějí chodit po vyznačených trasách, ale chtějí jít “svou vlastní cestou“ a cestou dolů si udělat svojí vlastní “vlnovku“ (rozuměj stopu od lyží).

[[Soubor:Odpovědný skialpinista.jpg|náhled|283x283pixelů|HUDY.cz]]

Pohyb návštěvníků hor umožňuje se volně pohybovat ve II. a III. zóně avšak v I. zóně je důležité respektovat určitá pravidla vymezená správou KRNAP. Jak se říká právním jazykem, nevědomost neomlouvá, a to by mělo platit i zde. Na tuto nevědomost doplácí živočichové a má vliv tedy i následně na celý ekosystém, čemuž se snaží zamezit ochránci přírody a nejen oni. V nedávne minulosti se spustila kampaň na podporu tetřívka v čele s ikonou skialpinismu v ČR panem Grohem a panem Luštincem, majitelem firmy Lusti, ve spolupráci s HUDYsport. Kampaň má prostřednictvím tyčového označení s obrázkem tetřívka a pomocí letáků učit návštěvníky zodpovědnému skialpinismu.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> AOPK vymezuje roli strážců přírody, ve dvou stupních vymezujících jejich pravomoci – jako zpravodaj a strážce. Strážci kromě jiného mají za úkol udělovat a vybírat blokové pokuty za porušení pravidel na území NP, CHKO a dalších.<ref>{{Citace elektronického periodika

| příjmení = s.r.o

| jméno = VIZUS CZ