Editace stránky Regionální nerovnosti v Česku

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Zkontrolujte a pak potvrďte změny zobrazené níže.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
Obdobně jako v mnoha dalších státech, existují v Česku regionální nerovnosti v mnoha ohledech lidského života. Lze dokonce říci, že vzhledem k velikosti země a jejímu homogennímu složení, jsou tyto regionální nerovnosti poměrně velké. Toto heslo nabízí shrnutí vybraných regionálních nerovností v Česku, které jsou představeny především podle [[w:cs:Kraje v Česku|krajů]], v některých případech i s ohledem na rozdíl měst a venkova.  
+
{{Upravit}}Obdobně jako v mnoha dalších státech, existují v Česku regionální nerovnosti v mnoha ohledech lidského života. Lze dokonce říci, že vzhledem k velikosti země a jejímu homogennímu složení, jsou tyto regionální nerovnosti poměrně velké. Toto heslo nabízí shrnutí vybraných regionálních nerovností v Česku, které jsou představeny především podle [[w:cs:Kraje v Česku|krajů]], v některých případech i s ohledem na rozdíl měst a venkova.  
  
 
==Délka života==
 
==Délka života==
[[w:cs:Střední délka života|Střední délka života]] (tzv. naděje dožití) se v Česku za posledních 30 let výrazně zvýšila. Výrazné rozdíly lze pozorovat i při pohledu na jednotlivé kraje zvlášť (viz Obrázek 1). Nejvyšší naděje dožití u žen je v [[w:cs:Praha|Praze]] a [[w:cs:Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]], u mužů pak na [[w:cs:Kraj Vysočina|Vysočině]] a taktéž v Praze. Naopak nejnižší je v [[w:cs:Ústecký kraj|Ústeckém]], [[w:cs:Karlovarský kraj|Karlovarském]] a [[w:cs:Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském]] kraji.<ref>{{Citace elektronického periodika
+
Pravděpodobná délka života (tzv. naděje dožití) se v Česku za posledních 30 let výrazně zvýšila. Výrazné rozdíly lze pozorovat i při pohledu na jednotlivé kraje zvlášť (viz Obrázek 1). Nejvyšší naděje dožití u žen je v Praze a Královéhradeckém kraji, u mužů pak na Vysočině a taktéž v Praze. Naopak nejnižší je v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
| titul = Naděje dožití aneb kolika let se můžeme dožít v našem kraji? {{!}} ČSÚ v Ústí nad Labem
 
| titul = Naděje dožití aneb kolika let se můžeme dožít v našem kraji? {{!}} ČSÚ v Ústí nad Labem
 
| periodikum = www.czso.cz
 
| periodikum = www.czso.cz
Řádek 16: Řádek 16:
  
 
==Příjmy==
 
==Příjmy==
V roce 2019 byla [[w:cs:Průměrná mzda#Medi%C3%A1n%20mezd|hrubá mediánová měsíční]] [[w:cs:Mzda|mzda]] v Česku 30 158 Kč, [[w:cs:Plat|plat]] 36 433 Kč (zjednodušeně řečeno je plat vyplácen ve státní sféře a veřejné správě, mzda v nestátním sektoru).<ref>{{Citace elektronického periodika
+
V roce 2019 byla hrubá mediánová měsíční mzda v Česku 30 158 Kč, plat 36 433 Kč (zjednodušeně řečeno je plat vyplácen ve státní sféře a veřejné správě, mzda v nestátním sektoru).<ref>{{Citace elektronického periodika
 
| titul = Medián hrubé měsíční mzdy v jednotlivých krajích za rok 2019 podle sféry, pohlaví a věku
 
| titul = Medián hrubé měsíční mzdy v jednotlivých krajích za rok 2019 podle sféry, pohlaví a věku
 
| periodikum = ISPV informační systém o průměrném výdělku
 
| periodikum = ISPV informační systém o průměrném výdělku
Řádek 39: Řádek 39:
  
 
==Nezaměstnanost a dojíždění za prací==
 
==Nezaměstnanost a dojíždění za prací==
V druhé polovině druhé dekády 21. století byla [[w:cs:Nezaměstanost|nezaměstnanost]] v Česku nízká, např. v roce 2019 se pohybovala v rozmezí od 1,9 % (Praha) po 4,4 % (Moravskoslezský kraj). V reakci na [[w:cs:Pandemie covidu-19 v Česku|pandemii covid-19]], hospodářský propad a protipandemická opatření nezaměstnanost roste. Na začátku roku 2021 se pohybovala v rozmezí 3,2 % (Pardubický kraj) až 5,9 % (Karlovarský kraj) (viz Obrázek 2). Je zajímavé, že v Pardubickém kraji stoupla z původních 2,2 % pouze o 1 %, zatímco v Karlovarském kraji vzrostla z 2,7 % o 2,2 %.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
+
V druhé polovině druhé dekády 21. století byla nezaměstnanost v Česku nízká, např. v roce 2019 se pohybovala v rozmezí od 1,9 % (Praha) po 4,4 % (Moravskoslezský kraj). V reakci na pandemii covid-19, hospodářský propad a protipandemická opatření nezaměstnanost roste. Aktuálně se pohybuje v rozmezí 3,2 % (Pardubický kraj) až 5,9 % (Karlovarský kraj) (viz Obrázek 2). Je zajímavé, že v Pardubickém kraji stoupla z původních 2,2 % pouze o 1 %, zatímco v Karlovarském kraji vzrostla z 2,7 % o 2,2 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
| titul = 31-2. Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2019
 
| titul = 31-2. Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2019
 
| vydavatel = ČSÚ
 
| vydavatel = ČSÚ
Řádek 66: Řádek 66:
  
 
==Exekuce==
 
==Exekuce==
Zásadním problémem Česka jsou [[w:cs:Exekuce|exekuce]], jejichž rozložení v rámci republiky je velmi nerovnoměrné. V roce 2019 bylo v exekuci průměrně 8,7 % občanů (tj. 775 tisíc). Nejmenší počty byly v krajích Vysočina (5,1 %) a ve Zlínském (5,3 %). Naopak nejvyšší v Ústeckém (16,7 %) a Karlovarském (16,3 %). Největší procento lidí v exekuci bylo v [[w:cs:Okres Most|okresu Most]] (19,9 %) (viz Obr. 4). Mimo Ústecký a Karlovarský kraj jsou časté exekuce v periferních okresech, jako například Český Krumlov, Bruntál, Jeseník, ale také Ostrava-město nebo Karviná. Od roku 2017 dochází k poklesu množství exekucí.<ref>{{Citace elektronické monografie
+
Zásadním problémem Česka jsou exekuce, jejichž rozložení v rámci republiky je velmi nerovnoměrné. V roce 2019 bylo v exekuci průměrně 8,7 % občanů (tj. 775 tisíc). Nejmenší počty byly v krajích Vysočina (5,1 %) a ve Zlínském (5,3 %). Naopak nejvyšší v Ústeckém (16,7 %) a Karlovarském (16,3 %). Největší procento lidí v exekuci bylo v okresu Most (19,9 %) (viz Obr. 4). Mimo Ústecký a Karlovarský kraj jsou časté exekuce v periferních okresech, jako například Český Krumlov, Bruntál, Jeseník, ale také Ostrava-město nebo Karviná. Od roku 2017 dochází k poklesu množství exekucí.<ref>{{Citace elektronické monografie
 
| titul = Mapa exekucí
 
| titul = Mapa exekucí
 
| url = http://mapaexekuci.cz/
 
| url = http://mapaexekuci.cz/
Řádek 103: Řádek 103:
  
 
==Životní prostředí==
 
==Životní prostředí==
Některé problémy [[:Kategorie:Ukazatele stavu prostředí|životního prostředí]] jsou ze své podstaty globální (například [[Globální změna klimatu|změna klimatu]], i když i ta má regionálně odlišné příčiny a dopady), jiné se projevují lokálně velmi odlišně. Typickým příkladem je [[w:cs:Znečištění ovzduší|znečištění ovzduší]]. Zatímco ve velkých městech je zásadním znečišťovatelem automobilová doprava, v průmyslových oblastech továrny a další provozy, v menších sídlech se často jedná o [[w:cs:Lokální topeniště|lokální topeniště]] v rodinných domech. Imisní limity jsou překračovány nejvíce v Moravskoslezském kraji (viz Obr. 7). Naopak jih a jihozápad Čech jsou oblasti s nejmenšími problémy s kvalitou ovzduší.<ref>{{Citace elektronického periodika
+
Některé problémy [[:Kategorie:Ukazatele stavu prostředí|životního prostředí]] jsou ze své podstaty globální (například změna klimatu, i když i ta má regionálně odlišné příčiny a dopady), jiné se projevují lokálně velmi odlišně. Typickým příkladem je znečištění ovzduší. Zatímco ve velkých městech je zásadním znečišťovatelem automobilová doprava, v průmyslových oblastech továrny a další provozy, v menších sídlech se často jedná o lokální topeniště v rodinných domech. Imisní limity jsou překračovány nejvíce v Moravskoslezském kraji (viz Obr. 7). Naopak jih a jihozápad Čech jsou oblasti s nejmenšími problémy s kvalitou ovzduší.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
| titul = Grafická ročenka
 
| titul = Grafická ročenka
 
| periodikum = www.chmi.cz
 
| periodikum = www.chmi.cz
Řádek 110: Řádek 110:
 
}}</ref>
 
}}</ref>
  
Výrazně regionální charakter má například povrchová těžba hnědého uhlí v [[w:cs:Sokolovská pánev|Sokolovské]] a [[w:cs:Mostecká pánev|Mostecké]] pánvi. Ta zcela přeměňuje ráz krajiny a jsou s ní spojeny hydrologické změny, hluková zátěž a znečištění ovzduší, vyšší koncentrace elektráren v regionech a dříve také bourání obcí, pod nimiž se nacházela ložiska hnědého uhlí.
+
Výrazně regionální charakter má například povrchová těžba hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi. Ta zcela přeměňuje ráz krajiny a jsou s ní spojeny hydrologické změny, hluková zátěž a znečištění ovzduší, vyšší koncentrace elektráren v regionech a dříve také bourání obcí, pod nimiž se nacházela ložiska hnědého uhlí.
  
 
==Ukázky měření nerovností==
 
==Ukázky měření nerovností==
  
 
===OECD regionálně===
 
===OECD regionálně===
[[w:en:OECD Better Live Index|OECD Better Live Index]]<ref>{{Citace elektronického periodika
+
OECD Better Live Index<ref>{{Citace elektronického periodika
 
| titul = OECD Regional Well-Being - How is life?
 
| titul = OECD Regional Well-Being - How is life?
 
| periodikum = OECD Regional Well-Being
 
| periodikum = OECD Regional Well-Being
Řádek 136: Řádek 136:
 
| jazyk = cs
 
| jazyk = cs
 
| datum přístupu = 2021-03-05
 
| datum přístupu = 2021-03-05
}}</ref> srovnává velké množství dat o zdraví, službách, ekonomice, kulturním vyžití, sociálních problémech apod. a vytváří z nich index kvality života pro 206 obcí v Česku. Na prvních třech místech dle tohoto srovnání stojí [[w:cs:Říčany|Říčany]], [[w:cs:Praha|Praha]] a [[w:cs:Slavkov u Brna|Slavkov u Brna]]. Na opačném konci srovnání pak [[w:cs:Orlová|Orlová]], [[w:cs:Karviná|Karviná]] a [[w:cs:Vítkov|Vítkov]]. Celkové srovnání potvrzuje geografické rozložení známé i z jiných indikátorů. Lepšího skóre dosahují obce ve vnitrozemí a v okolí krajských center, horšího pak obce v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji a obecně na periferiích.
+
}}</ref> srovnává velké množství dat o zdraví, službách, ekonomice, kulturním vyžití, sociálních problémech apod. a vytváří z nich index kvality života pro 206 obcí v Česku. Na prvních třech místech dle tohoto srovnání stojí Říčany, Praha a Slavkov u Brna. Na opačném konci srovnání pak Orlová, Karviná a Vítkov. Celkové srovnání potvrzuje geografické rozložení známé i z jiných indikátorů. Lepšího skóre dosahují obce ve vnitrozemí a v okolí krajských center, horšího pak obce v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji a obecně na periferiích.
  
 
==Konvergence s EU==
 
==Konvergence s EU==
Měřeno podle [[w:cs:Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]], je ekonomicky nejvýznamnějším regionem Česka Praha. Velikost jejího HDP přepočteného na obyvatele byla 190 % průměru EU. Žádný jiný český region dle HDP průměru EU nedosáhl. Druhým nejlepším je Jihomoravský kraj s 88 % průměru EU. Většina krajů se pohybuje mezi 82 a 70 %, pouze Ústecký je na úrovni 65 % a Karlovarský 59 % průměru EU.<ref name=":0" />
+
Měřeno podle Hrubého domácího produktu, je ekonomicky nejvýznamnějším regionem Česka Praha. Velikost jejího HDP přepočteného na obyvatele byla 190 % průměru EU. Žádný jiný český region dle HDP průměru EU nedosáhl. Druhým nejlepším je Jihomoravský kraj s 88 % průměru EU. Většina krajů se pohybuje mezi 82 a 70 %, pouze Ústecký je na úrovni 65 % a Karlovarský 59 % průměru EU (<nowiki>https://www.czso.cz/documents/10180/148053668/320198203102.xlsx/287b5d2d-b4b7-4237-a424-d0fd4b65194b?version=1.1</nowiki>).
  
Studie Demertzis a kol. (2019) ukazuje, že [[w:cs:Region soudržnosti Severozápad|region soudržnosti Severozápad]] (Ústecký a Karlovarský kraj) vykazuje nižší hospodářský výkon a nižší míru konvergence vůči průměru EU, než jaká se očekávala. U ostatních českých krajů došlo k mírně vyšší konvergenci, než se očekávalo. V Jihomoravském kraji byla míra sbližování s průměrem EU nejvyšší (viz Obr. 9).<ref>Demertzis, M., Sapir, A., Wolff, G. (2019). Promoting sustainable and inclusive growth and convergence in the European Union. Policy Contribution No. 7. Bruegel. <nowiki>https://www.bruegel.org/wp-content/uploads/2019/04/PC-07_2019.pdf</nowiki></ref>
+
Studie Demertzis a kol. (2019) ukazuje, že region Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj) vykazuje nižší hospodářský výkon a nižší míru konvergence vůči průměru EU, než jaká se očekávala. U ostatních českých krajů došlo k mírně vyšší konvergenci, než se očekávalo. V Jihomoravském kraji byla míra sbližování s průměrem EU nejvyšší (viz Obr. 9).
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
  
 
===Související články (na Enviwiki)===
 
===Související články (na Enviwiki)===
 +
* [[Regionální rozvoj]]
 +
* [[Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+]]
  
*[[Regionální rozvoj]]
+
==Reference – citované==
*[[Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+]]
 
  
==Odkazy==
+
<nowiki>http://mapaexekuci.cz/</nowiki>
 +
 
 +
<nowiki>https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo</nowiki>
 +
 
 +
<nowiki>https://www.czso.cz/documents/10180/20536250/17023214a04.pdf/e4fe0c99-0c5a-49ee-8d54-cbda60892f1e?version=1.1</nowiki>
 +
 
 +
<nowiki>https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/mapa-data-skolstvi-regiony-exekuce-bytova-nouze-ubytovny-zakladni-skoly-daniel_1911270600_nkr</nowiki>
 +
 
 +
<nowiki>https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/19groc/gr19cz/Obsah_CZ.html</nowiki>
 +
 
 +
<nowiki>https://www.oecd.org/regional/CZECH-REPUBLIC-Regions-and-Cities-2018.pdf</nowiki>
 +
 
 +
<nowiki>https://www.obcevdatech.cz/</nowiki>
 +
 
 +
Demertzis, M., Sapir, A., Wolff, G. (2019). Promoting sustainable and inclusive growth and convergence in the European Union. Policy Contribution No. 7. Bruegel. <nowiki>https://www.bruegel.org/wp-content/uploads/2019/04/PC-07_2019.pdf</nowiki>
 +
 
 +
==Poznámky==
 +
 
 +
== Odkazy ==
  
===Reference===
+
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
  
Řádek 160: Řádek 179:
  
  
{{Upravit}}
+
 
 
{{MAS}}
 
{{MAS}}
 
<references />
 
<references />

Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!

Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)