Editace stránky Percepce globálního oteplování

Na '''percepci''' (vnímání) '''globálního oteplování''' (anglicky perception of climate change) se můžeme dívat z hlediska vědomostí o tématu nebo obav a vnímaných rizik spojených s globálním oteplováním.

Pohled veřejnosti na globální oteplování byl zkoumán od počátku 80. let. Od té doby se percepce a vědomosti o globálním oteplování značně změnily. V mnoha rozvinutých zemích se stalo povědomí o globálním oteplování naprosto běžné, až univerzální, v rozvíjejících se zemích je však toto téma často naprosto neznámé nebo velmi nepřesně prezentované. Pro příklad studie Leea a kolegů <ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Lee
| jméno = Tien et al.
| titul = Predictors of public climate change awareness and risk perception around the world
| periodikum = Nature climate change
| datum = 2015
| ročník = 5
| číslo = 
| strany = 1014–1020
| url = https://www.nature.com/articles/nclimate2728
}}</ref> zjistila, že v Indii o naprosté neznalosti pojmu globální oteplování referuje 65 % místních občanů. Takto rozsáhlá nevědomost se týká i částí subsaharské Afriky nebo Indonésie. Naopak více než 90 % obyvatel Severní Ameriky, Evropy a Japonska má velmi dobré znalosti. Mají informace o roli oxidu uhličitého v globálním oteplování nebo zvyšující se frekvenci extrémního počasí. <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Shi
| jméno = Jing et al.
| titul = Knowledge as a driver of public perceptions about climate change reassessed
| periodikum = Nature climate change
| datum = 2016
| ročník = 6
| číslo = 
| strany = 759–762
| url = https://www.nature.com/articles/nclimate2997
}}</ref>


To však neovlivňuje vnímaní rizika spojená s globálním oteplováním, kdy méně než 50 % z těchto "vzdělaných" obyvatel považuje globální oteplování za nebezpečné pro ně samotné a jejich rodinu. Ti pak vidí nebezpečí hlavně ve změně počasí (např. sucho nebo záplavy), ale v kontextu zdravotních, ekonomických a sociálních problémů, ho pro sebe řadí až na poslední místo důležitosti. Vysvětlením může být, že jedinci vnímají tento problém jako záležitost vzdálených míst a zemí a myslí si, že jich se to dlouhou dobu (nebo nikdy) týkat nebude. Naopak jedinci pracující v závislosti na počasí nebo ve větším kontaktu s přírodou  vnímají globální oteplování jako velmi ohrožující a aktuální. <ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Clayton
| jméno = Susan
| příjmení2 = Manning
| jméno2 = Christie
| titul = Psychology and Climate Change
| vydání = 1st edition
| vydavatel = Academic Press
| místo = 
| rok = 2018
| počet stran = 312
| strany = 
| isbn = 9780128131305
}}</ref>


Ukazuje se, že široká veřejnost nemá velké povědomí o příčinách globálního oteplování; podceňují roli energetické spotřeby v domácnosti, průmyslu s masem, převozu potravin a plýtvání potravinami. <ref name=":1" /> Obecně mají také lidé tendenci ke snižování vlastní zodpovědnosti na rozvoji globálního oteplování a za "viníky" označují ostatní lidi nebo jiné země. <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Whitmarsh
| jméno = Lorraine et al.
| titul = Public engagement with carbon and climate change: To what extent is the public ‘carbon capable’?
| periodikum = Global Environmental Change
| datum = 2011
| ročník = 21
| číslo = 1
| strany = 56-65
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0959378010000701
}}</ref>


V rámci rozvinutých zemí existují jedinci, kteří  globální oteplování popírají nebo jsou vůči němu skeptičtí (tento termín je však nepřesný vzhledem k tomu, že skeptici zvažují obě strany, zatímco tito jedinci spíše popírají jednu stranu, tedy vědeckou literaturu a důkazy). Ve Spojených státech je 13 % takovýchto jedinců <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Leiserowitz
| jméno = Anthony et al.
| titul = Climate Change in the American Mind: Americans' Global Warming Beliefs and Attitudes in April 2013
| periodikum = SSRN
| datum = 2013
| ročník = 
| číslo = 
| strany = 
| url = https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2298705
}}</ref>, v Německu 16 % a ve Velké Británii 12 % (dle [http://orca.cf.ac.uk/98660/7/EPCC.pdf EPCC] z roku 2017). Možnými důvody tohoto, často vědeckými argumenty nezměnitelného, vnímání globálního oteplování jsou např. velké ohrožení sebeobrazu, vlastních hodnot a ideologie těchto jedinců, mediální obraz globálního oteplování jako nejisté záležitosti nebo jako abstraktního kontroverzního tématu a obtížnost až nemožnost změny životního stylu na více proenvironmentální.<ref name=":1" />

<br />

== Co ovlivňuje vnímání globálního oteplování? ==

==== Co ovlivňuje povědomí o globálním oteplování? ====
Jedním z celosvětově univerzálních prediktorů širokých znalostí o globálním oteplování je stupeň dosaženého vzdělání. Kromě tohoto faktoru jsou prediktory povědomí o globálním oteplování napříč národy různé. V USA je nejdůležitější občanská angažovanost, dostupnost informací a vzdělání. V Číně je na prvním místě vzdělání, následuje místo bydliště (hlavně rozlišení město/vesnice) a výše příjmu domácnosti. Povědomí o globálním oteplování je také ovlivněno pohlavím a věkem jedince. Starší a muži bývají více skeptičtí, mají menší znalosti a obavy. 

Důležité je však kromě demografických údajů sledovat i různá ideologická přesvědčení a smýšlení občanů. Ty totiž fungují jako filtry, přes které se různá fakta dostávají k jedinci a jak je následně interpretuje. Tomuto zkreslení se říká motivované myšlení (anglicky [https://en.wikipedia.org/wiki/Motivated_reasoning motivated reasoning]), při němž jedinci vyhledávají a využívají informace, které potvrzují jejich aktuální přesvědčení a pohled na svět. Naopak pak ignorují nebo mění informace, které jim do jejich ideologie nezapadají. Docházejí tak k závěru, ke kterému už od začátku dojít chtěli.

Jedinci jsou tak velmi ovlivněni svou [[Environmentální hodnotová orientace|environmentální hodnotovou orientací,]] kdy hodnoty biosferické i sociálně-altruistické vedou k větším znalostem a obavám ohledně globálního oteplování, ale i k proenvironementálnímu chování a snaze o prosazení zákonů a projektů, které by podporovali boj s globálním oteplováním. Dále k tomu tíhnou i lidé s [https://cs.wikipedia.org/wiki/Rovnost%C3%A1%C5%99stv%C3%AD rovnostářským] pohledem na svět, spíše než individualisti. <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kahan
| jméno = Dan et al.
| titul = The polarizing impact of science literacy and numeracy on perceived climate change risks
| periodikum = Nature climate change
| datum = 2012
| ročník = 2
| číslo = 
| strany = 732–735
| url = https://www.nature.com/articles/nclimate1547
}}</ref>

Toto zkreslení zasahuje i do paměťových stop jednotlivců. Skeptici vůči globálnímu oteplování si např. mnohem méně (nebo nepřesně) pamatují atypické projevy počasí jako sucha nebo vysoké teploty.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Howe
| jméno = Peter et al.
| titul = Who remembers a hot summer or a cold winter? The asymmetric effect of beliefs about global warming on perceptions of local climate conditions in the U.S.
| periodikum = Global environmental change
| datum = 2013
| ročník = 6
| číslo = 
| strany = 1488-1500
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0959378013001660
}}</ref>
<br />

==== Co ovlivňuje vnímání rizik globálního oteplování? ====
Ukazuje se, že pochopení antropocentrických příčin rozvoje globálního oteplování je největším prediktorem k vnímání rizik týkajících se globálního oteplování v Evropě a Latinské Americe. S tím se pak pojí i silné obavy o budoucnost sebe, své rodiny a komunity. Naopak ve většině afrických a asijských zemí jsou vnímaná rizika nejvíce ovlivněna vnímanou změnou místního počasí (nejčastěji teploty). 

V USA koreluje vyšší stupeň dosaženého vzdělání s vyšší vnímanou závažností globálního oteplování mezi liberály a demokraty, ale naopak s nižšími vnímanými riziky u konzervativců a republikánů. Výzkumníci si to vysvětlují tak, že vyšší vzdělání umožní jedincům předkládat silnější a propracovanější argumenty k podpoře své ideologie <ref>{{Citace periodika
| příjmení = McCright
| jméno = Aaron
| příjmení2 = Dunlap
| jméno2 = Riley
| titul = The Politicization of Climate Change and Polarization in the American Public's Views of Global Warming, 2001–2010
| periodikum = The Sociological Quarterly
| datum = 2011
| ročník = 52
| číslo = 2
| strany = 155-194
| url = https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1111/j.1533-8525.2011.01198.x
}}</ref>
<br />

== Jak zlepšit povědomí o globálním oteplování? ==
Obecně výsledky studie Lee a kolegů <ref name=":0" /> ukazuje, že jak se bude svět vzdělávat (nejvíce rozvojové země) a jakmile začnou jedinci zažívat přímé zkušenosti s atypickým počasím, stoupne celosvětově míra povědomí, znalostí a vnímaných rizik spojených s globálním oteplováním. Nicméně je důležité tvořit komunikaci o globálním oteplování na míru jednotlivým národům. V rámci základního vzdělávání by žáci měli získat určitou úroveň ekologické a klimatické gramotnosti. Na lokální úrovni by se měla veřejnost dovídat o atypickém počasí a jiných změnách způsobených globálním oteplováním v místě bydliště. Investice do primárního a sekundárního vzdělávání by tedy měla být efektivním nástrojem ke zlepšení percepce globálního oteplování.
<br />

== Odkazy ==

=== Zdroje ===
<references /><br />

=== Interní odkazy ===

* [[Environmentální postoje|Environemntální postoje]]
* [[Environmentální hodnotová orientace]]
* [[Antienvironmentalismus]]

<br />

=== Externí odkazy ===

* [http://orca.cf.ac.uk/98660/7/EPCC.pdf zpráva European perception of climate change]

[[Kategorie:Tereza Honcová]]