Editace stránky Krkonošský národní park a možnosti pro lyžování


[[Soubor:CZE Krkonossky Narodni Park Logo.svg|náhled|Oficiální znak KRNAPu]]
'''Krkonošský národní park''', též KRNAP, je chráněné území nalézající se na geomorfologickém celku [[w:cs:Krkonoše|Krkonoše]] v severní části České republiky. Díky jeho geografické poloze ve vyšší nadmořských výškách to je oblíbené místo turistů pro trávení volného času a užívání si zimních radovánek jako je [[w:cs:Lyžování|lyžování]], [[w:cs:Snowboarding|snowboarding]] a běžecké lyžování. Tento národní park se rozkládá z největší části na územích okresu Trutnov, ale také i Semil či Jablonce nad Nisou. Severní hranicí KRNAPu je pak státní hranice s [[w:cs:Polsko|Polskem]], která jej zároveň odděluje od podobně chráněného území na polské straně Krkonoš, tedy  [[w:cs:Karkonoski Park Narodowy|Karkonoskiego Parku Narodowego]].

Rozlehlejší plocha parku spadá do geomorfologického celku Krkonoše (podcelky [[w:cs:Krkonošské hřbety|Krkonošské hřbety]], [[w:cs:Krkonošské rozsochy|Krkonošské rozsochy]] a [[w:cs:Vrchlabská vrchovina|Vrchlabská vrchovina]]), část ochranného pásma patří již do celku [[w:cs:Krkonošského podhůří|Krkonošského podhůří]] (s podcelky Železnobrodská vrchovina a [[w:cs:Podkrkonošská pahorkatina|Podkrkonošská pahorkatina]]).

Rozmanitost přírody a krajiny Krkonoš se odráží ve velmi rozsáhlém spektru činností, které musí Správa KRNAP jako zákonný správce tohoto území plánovat, zajišťovat a vyhodnocovat. Zákon č. 114/1992 Sb. k tomu účelu zavádí instrument zvaný plán péče.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Zákon o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb.
| periodikum = Zákony pro lidi
| vydavatel = 
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114
| datum vydání = 
| jazyk = cs
| url archivu = 
| datum přístupu = 2019-04-01
}}</ref> Pro územní ochranu hodnot evropského významu, s cílem udržení biologické rozmanitosti naší přírody, bylo celé území KRNAPu i jeho pásma vymezeno jako evropsky významná lokalita Krkonoše<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = KRNAP - Krkonošský národní park/ Evropsky významná lokalita
| periodikum = www.krnap.cz
| url = https://www.krnap.cz/evl-krkonose/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-04-01
}}</ref> či vytyčena Ptačí oblast Krkonoše.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = KRNAP - Krkonošský národní park - Ptačí oblast Krkonoše
| periodikum = www.krnap.cz
| url = https://www.krnap.cz/ptaci-oblast-krkonose/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-04-01
}}</ref> Nejen tato soustava chráněných území spadá pod správní orgán chráněných míst [[w:cs:Natura 2000|NATURA 2000]]. Jedná se o soustavu chráněných území, určených k ochraně nejcennějších částí přírodního prostředí na území členských státu Evropské unie.

Na tomto území se i mimo jiné nachází nejvyšší hora ČR – [[w:cs:Sněžka|Sněžka]] (1602 m n.m.). V rámci KRNAPu jsou pak vyhlášena [https://www.krnap.cz/maloplosna-zvlaste-chranena-uzemi/ maloplošná zvláště chráněná území Krkonoš.] 

Rozsáhlejší informace o KRNAPu lze nalézt v článku [[w:cs:Krkonošský národní park|Krkonošský národní park]] na české Wikipedii.

==Flora==
[[Soubor:Všivec Krkonošský.jpg|náhled|Všivec krkonošský]]
Hranice alpínského lesa se pohybuje v nadmořské výšce 1250 až 1350 m. Ve vysokých polohách se nachází několik druhů, které jsou glaciálními relikty (tzn. rostliny, které tu přežily od posledního zalednění). Jsou to např. [[w:cs:Všivec krkonošský|všivec krkonošský]], lomikámen sněžný, [[w:cs:Ostružiník moruška|ostružiník moruška]], rašeliník Lindbergův aj. Krkonošská květena náleží do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum) a společně s [[w:cs:Rýchory|Rýchorami]] patří do podoblasti sudetské flóry (Sudeticum). [[w:cs:Hercynská pohoří|Hercynská pohoří]] mají květenu výrazně chudší ve srovnání s alpskými a karpatskými pohořími. 

Krkonoše však představují v tomto směru výjimku, vzhledem ke své významné biogeografické poloze. V minulosti došlo v oblasti Krkonoš k opakovaným setkáním severské, alpské a středoevropské květeny. Druhová rozmanitost krkonošské květeny je nejvyšší ze všech okolních středoevropských pohoří a vyznačuje se vysokým zastoupením [[w:cs:Glaciální relikt|glaciálních reliktů]] a endemických druhů.

Problémy rostlinné říše v Krkonoších souvisí i s odebíráním vody z vodních zdrojů v méně vodných měsících, přičemž se zároveň zkracuje vegetační období flory na sjezdovkách a jejich okolí, díky změně mikroklimatu. (Zasněžování a životní prostředí, Kafka Jan, zatím nepublikoval)

Více o vegetačních stupních KRNAPu se dozvíte na [http://www.krkonose.eu/cs/flora FLORA KRKONOŠ]

==Lyžování v Krkonoších==
Na prvním místě mezi zimními sporty v Krkonoších je lyžování. Krkonoše nabízí vysoký standart služeb, který se dle tuzemských lyžařů a návštěvníků z jiných zemí (zejména z Polska) dá srovnávat se zahraničními středisky.

Správa KRNAP spolu se Svazkem měst a obcí Krkonoše, skiareály a krkonošskými boudaři udržují bezmála 600 km běžeckých tras pod názvem '''Krkonoše – lyžařský běžecký ráj.''' V Krkonoších lze najít široký sortiment služeb, přes půjčovny, snow-parky, lyžařská centra, školičky až po noční lyžování či wellness. 

Seznam [http://m.region-krkonose.cz/aktivni-vyziti/lyzovani/ lyžařských areálů] v Krkonoších 

[http://www.krkonose.eu/sjezd.php?lang=1 Seznam sjezdovek]

[https://www.krnap.cz/skialpinismus/ Skialpinismus] v KRNAPu

==Lyžařské omezení v KRKANPu==
[[Soubor:Úkryt Tetřívka obecného.jpg|náhled|Úkryt Tetřívka obecného]]
Roční pohyb turistu v Krkonoších se počítá na 5,4–6 milionů návštěvníků, samozřejmě že ne všichni se vydávají na hřebeny, ale i tak je návštěvnost hor, při pouhé rozloze 550 km<sup>2</sup>, v řádech milionů k zamyšlení. Je tedy nutné stanovit určitá omezení a doporučený pohyb po prostorách našeho přírodního skvostu. Charakterem reliéfu jsou Krkonoše v prvé řadě stvořené pro běžecké lyžování a pouze několik lokalit svou geomorfologickou stavbou představuje menší „velehorský“ terén. 

Tato místa jsou navíc nejcennějšími partiemi národního parku. Jsou domovem řady zajímavých, včetně zákonem chráněných, živočichů. Pro řadu lidí představuje pohyb ve volném terénu krásný a obohacující zážitek, ale musíme si uvědomit, že svou přítomností bohužel často narušujeme (i nechtěně) klidové zóny živočichů a jejich přirozenou vegetaci. 

Jízda ve vzrostlém lese je určitě adrenalinovým zážitkem pro mnoho [[w:cs:Freeride|freeridistů]], ale také velkým nebezpečím pro vegetaci, především zmlazující se podrost keřů, které se skrývají pod vrstvou prašanu. Právě mezi vzrostlými stromy dorůstají za pomoci člověka znovu navrácené mladé stromky: [[w:cs:buk|buky]] a [[w:cs:jedle|jedle]]. Při jejich poškození hranou lyží či snowboardu se otvírá brána infekci, oslabuje se či deformuje růst stromku a je tak zmařena lidská práce i peníze odváděné z daní občanů ČR.

Kromě rostlinstva jsou ovšem ohrožení také živočichové, v Krkonoších se jedná hlavně o [[w:cs:tetřívek obecný|tetřívka obecného]], který se po celou dobu zdržuje v horních rozvolněných partiích lesa. Je dokázáno, že opakovaným vyrušováním, kterým může být například provoz vozidel a zásobování ve večerních a ranních hodinách, v období zimního spánku, se tetřívek může vysílit natolik, že zemře vyčerpáním, nebo se díky oslabení stane potravou predátora. Problém jsou i provozovatelé vleků a lyžařských lanovek – v místech výskytu tetřívků je tak vhodné označit lany, a mimo lyžařskou sezónu zradidly (plašidla, fáborky, pruhy látky), které letícího tetřívka, ale nejen jeho, upozorní na překážku.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Ohrožený tetřívek obecný
| periodikum = KRNAP
| datum = 
| ročník = 
| číslo = 
| strany = 
| url = https://www.krnap.cz/ohrozeny-tetrivek-obecny/
}}</ref> V Krkonoších je také provozován skialpinismus - o problémech ve vztahu k tetřívkovi najdete podrobnosti na stránce [[Skialpinismus v Českých národních parcích – konflikty s ochranou přírody a tetřívek obecný]]. 

Dalším ohroženým druhem je [[w:cs:Sokol stěhovavý|sokol stěhovavý]] přilétající do Krkonoš již koncem ledna. Během února si hledá hnízdiště a březnu hnízdí. Je velmi plachý a při vyrušení opustí vybrané hnízdo dokonce i se snesenými vejci. Samička v ČR snáší okolo března a dubna. Během hnízdění bývá velmi citlivá na vyrušování. Tito dravci si hnízda nestaví, většinou využívají stará hnízda jiných ptáků, například krkavců nebo vran. Je proto důležité nechávat prázdná hnízda na svém místě a nebrat si je jako přírodní suvenýr domů na okrasnou zahrádku.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Sokol stěhovavý
| periodikum = Správa KRNAP
| datum = 
| ročník = 
| číslo = 
| strany = 
| url = https://www.krnap.cz/sokol-stehovavy/
}}</ref>

Z výše uvedených důvodů, je tedy vhodné vyvodit fakt, že lyžováním v chráněné oblasti KRNAPu významně zasahujeme do koloběhu místní fauny a flory. Je nutné si uvědomit, že lyžování mimo sjezdovky, pro tyto účely určeným, je rizikem. Ale lyžování, které dbá na pravidla a ochranu přírody, má pozitivní následky. Díky lyžování, se totiž udržují louky, které by jinak zarostly stromy či vzrostlými keři. Po uvědomění si takového faktu a dodržování předpisů, lze sjednotit ohleduplné chování k přírodě a zimní radovánky, mezi které lyžování bezesporu patří.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Postupná ztráta tradičně obhospodařovaných luk
| periodikum = Správa KRNAP
| datum = 
| ročník = 
| číslo = 
| strany = 
| url = https://www.krnap.cz/postupna-ztrata-tradicne-obhospodarovanych-luk/
}}</ref>

==Literatura==

*{{Citace monografie
| titul = Krkonošská tundra
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1056248574
| místo = Vrchlabí
| isbn = 9788075350565
| isbn2 = 8075350561
| počet stran = 207 stran
| oclc = 1056248574
| příjmení = Štursa, Jan, 1943-
}}
*{{Citace monografie
| titul = Ptáci Krkonoš : atlas hnízdního rozšíření, 2012-2014
| url = https://www.worldcat.org/oclc/939889376
| vydavatel = Správa Krkonošského národniho parku
| místo = Vrchlabi
| isbn = 9788087706893
| isbn2 = 8087706897
| počet stran = 479, [1] s., [2] s. luz.
| oclc = 939889376
| příjmení = Flousek, Jiří (1957- ).
}}
*{{Citace monografie
| titul = Natura 2000 v Krkonoších : "příroda lidem, lidé přírodě"
| url = https://www.worldcat.org/oclc/190397082
| vydavatel = Správa Krkonošského národního parku
| místo = Vrchlabí
| isbn = 8086418553
| isbn2 = 9788086418551
| počet stran = 32 s.
| oclc = 190397082
| příjmení = Horáková, Viera.
}}

==Odkazy==

===Související články na Enwiki===

*[[Skialpinismus v Českých národních parcích – konflikty s ochranou přírody a tetřívek obecný]]
*[[Vegetační stupňovitost]]
*[[Územní plánování/Současná legislativní úprava|Územní plánování – Současná legislativní úprava]]
*[[Program OSN Člověk a biosféra|Program OSN Člověk a biosféra (MAB)]]

===Reference===
<references />

===Externí odkazy===

*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Krkono%C5%A1sk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park#Vegeta%C4%8Dn%C3%AD_stupn%C4%9B_a_flora Vegetační stupně a flora na české Wikipedii]
*[https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/KrkonosskyNP/index.htm Krkonoše na stránkách KČT Tábor]
*[https://www.krnap.cz/flora-a-vegetace/ Správa KRNAP - Flora a vegetace]
*[https://www.krnap.cz/turismus-v-krnap/ Správa KRNAP - Turismus v KRNAP]
*[https://www.krnap.cz/proc-se-neda-lyzovat-vsude/ Správa KRNAP - proč se nedá lyžovat všude]
*[https://www.krnap.cz/data/File/letaky_brozury/natura-2000-v-krkonosich_m.pdf Správa KRNAP - Leták Natura 2000]

*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Karkonoski_Park_Narodowy Informace o Krkonošském národním parku na polské Wikipedii]
*[https://www.krnap.cz/ Oficiální stránky KRNAPu]
*[http://www.krkonose.eu/cs KRNAP na webu krkonose.eu]
*[https://zpravy.aktualne.cz/domaci/tetrivkovi-obecnemu-hrozi-vyhynuti-plasi-ho-bezohledni-lyzar/r~e661e95a287411e9b73eac1f6b220ee8/ KRNAP na aktualne.cz],
*[https://www.idnes.cz/wiki/obecne/krkonossky-narodni-park-krnap.K5049984 KRNAP na idnes.cz]
*[https://www.facebook.com/spravakrnap/ KRNAP na facebooku]
*[https://www.instagram.com/explore/tags/krnap/?hl=cs Fotky na #krnap]

[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 ==Flora==
-[[Soubor:Javorová dolina, Vysoké Tatry, všivec přeslenitý.JPG|náhled|Všivec krkonošský]]
+[[Soubor:Všivec Krkonošský.jpg|náhled|Všivec krkonošský]]
 Hranice alpínského lesa se pohybuje v nadmořské výšce 1250 až 1350 m. Ve vysokých polohách se nachází několik druhů, které jsou glaciálními relikty (tzn. rostliny, které tu přežily od posledního zalednění). Jsou to např. [[w:cs:Všivec krkonošský|všivec krkonošský]], lomikámen sněžný, [[w:cs:Ostružiník moruška|ostružiník moruška]], rašeliník Lindbergův aj. Krkonošská květena náleží do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum) a společně s [[w:cs:Rýchory|Rýchorami]] patří do podoblasti sudetské flóry (Sudeticum). [[w:cs:Hercynská pohoří|Hercynská pohoří]] mají květenu výrazně chudší ve srovnání s alpskými a karpatskými pohořími.
@@ Řádek 58: / Řádek 58: @@
 [https://www.krnap.cz/skialpinismus/ Skialpinismus] v KRNAPu
-[[Soubor:Flickr - Rainbirder - Black Grouse (Tetrao tetrix) Male.jpg|náhled|Tetřívek obecný]]
 ==Lyžařské omezení v KRKANPu==
+[[Soubor:Úkryt Tetřívka obecného.jpg|náhled|Úkryt Tetřívka obecného]]
 Roční pohyb turistu v Krkonoších se počítá na 5,4–6 milionů návštěvníků, samozřejmě že ne všichni se vydávají na hřebeny, ale i tak je návštěvnost hor, při pouhé rozloze 550 km<sup>2</sup>, v řádech milionů k zamyšlení. Je tedy nutné stanovit určitá omezení a doporučený pohyb po prostorách našeho přírodního skvostu. Charakterem reliéfu jsou Krkonoše v prvé řadě stvořené pro běžecké lyžování a pouze několik lokalit svou geomorfologickou stavbou představuje menší „velehorský“ terén.
@@ Řádek 167: / Řádek 167: @@
 *[https://www.instagram.com/explore/tags/krnap/?hl=cs Fotky na #krnap]
+[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]
-{{FTVS|Denní studium 2019|Jelen: Krkonošský národní park a možnosti pro lyžování}}
-[[Kategorie:Národní parky]]
-[[Kategorie:Životní styl]]
-[[Kategorie:Turistika]]
-[[Kategorie:Lyžování]]