Historie politiky udržitelného rozvoje

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V historii politiky udržitelného rozvoje hrály významnou roli některé události:

Mlčící jaro

Vážné potíže v životním prostředí se v mnoha zemích začaly projevovat na začátku šedesátých let. Už to nebyly jen izolované případy jednotlivých smogových epizod nebo znečištěných řek, ohrožena začala být sama základna života. Jednou z klíčových knih šedesátých let se stalo Mlčící jaro americké bioložky Rachel Carsonové z roku 1962, sugestivně rozvíjející vizi totální katastrofy, k níž by mohlo vést další neuvážené používání DDT. Ta kniha vzrušila veřejné mínění a má značnou zásluhu na tom, že se ochrana životního prostředí začala stávat hnutím.

Římský klub

Římský klub byl založen v roce 1968 jako sdružení významných osobností z různých zemí, které se zabývají problematikou udržitelného rozvoje. Význemnou roli hrály publikace, vydané touto organizací. Nejznámějšími jsou:

Meze růstu

Publikace Meze růstu vyšla v roce 1972 pod vedením D. Meadowsové. Diskutuje hlubších příčiny ohrožení prostředí a zaměřuje se na vztahy mezi hospodářským růstem, životní úrovní, chudobou a ochranou životního prostředí. Klíčové otázky sugestivně položil známý kolektiv autorů sdružených v Římském klubu.

Překročení mezí

Autoři Mezí růstu po dvaceti letech (1992) znovu analyzovali situaci. Usoudili, že lidé mají od roku 1992 nějakých dalších dvacet let na to, aby nepříznivé globální trendy zvrátili. Pokud se to nepodaří, pak by podle této analýzy katastrofa přece jen přišla. Tyto poznatky byly vydány v publikaci Překročení mezí

Naše společná budoucnost

- viz heslo Naše společná budoucnost

Agenda 21

- viz heslo Agenda 21

Odkazy

Související články

Externí odkazy