98
editací
Environmentální veřejné statky: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
→Zdroje
(→Zdroje) |
|||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Služby ekosystémů == | == Služby ekosystémů == | ||
Příroda má své místo v lidském světě především jako poskytovatelka služeb. Projekt Millennium Ecosystem Assessment (MEA, 2003) předložil koncepci služeb ekosystémů. Tuto koncepci vystihují schémata 1 a 2. (kliknutím je můžete zvětšit). Zásadním příspěvkem je zdůraznění vazby mezi ekosystémovými službami a změnami ekosystémů a kvalitou lidského života. Tato vazba odůvodňuje, proč je třeba o služby ekosystémů pečovat, proč je třeba dbát na to, aby služby přírody byly zachovány na dostačující a trvale udržitelné úrovni. | Příroda má své místo v lidském světě především jako poskytovatelka služeb. Projekt [[wikipedia:cs:Millennium Ecosystem Assessment|Millennium Ecosystem Assessment]] (MEA, 2003) předložil koncepci [[Ekosystémové služby|služeb ekosystémů]]. Tuto koncepci vystihují schémata 1 a 2. (kliknutím je můžete zvětšit). Zásadním příspěvkem je zdůraznění vazby mezi ekosystémovými službami a změnami ekosystémů a [[Kvalita lidského života|kvalitou lidského života]]. Tato vazba odůvodňuje, proč je třeba o služby ekosystémů pečovat, proč je třeba dbát na to, aby služby přírody byly zachovány na dostačující a trvale udržitelné úrovni. | ||
Millennium Ecosystem Assessment zkoumá rovněž širokou škálu odpovědí, kterými lidé reagují na skutečnou nebo hrozící ztrátu ekosystémových služeb nebo jejich poškození. Hodnotí použitelnost a efektivitu různých postupů udržitelného využití, ochrany a obnovy ekosystémů a jejich služeb. Odpovědi, jež se ukáží jako úspěšné, začleňují hodnotu ekosystémů do rozhodování, informují rozhodující činitele o rozličných přínosech ekosystémů, především s ohledem na lokální zájmy, vytvářejí trhy a definují vlastnická práva, kladou důraz na vzdělávání a rozšiřování vědomostí a také na investice do zlepšování stavu ekosystémů a služeb, které tyto ekosystémy poskytují. | Millennium Ecosystem Assessment zkoumá rovněž širokou škálu odpovědí, kterými lidé reagují na skutečnou nebo hrozící ztrátu ekosystémových služeb nebo jejich poškození. Hodnotí použitelnost a efektivitu různých postupů udržitelného využití, ochrany a obnovy ekosystémů a jejich služeb. Odpovědi, jež se ukáží jako úspěšné, začleňují hodnotu ekosystémů do rozhodování, informují rozhodující činitele o rozličných přínosech ekosystémů, především s ohledem na lokální zájmy, vytvářejí trhy a definují vlastnická práva, kladou důraz na vzdělávání a rozšiřování vědomostí a také na investice do zlepšování stavu ekosystémů a služeb, které tyto ekosystémy poskytují. | ||
| Řádek 67: | Řádek 67: | ||
Konvenční schéma, jak je uvádí tabulka 1, je v podstatě jen ilustrací základního východiska, podle kterého jsou striktně vzato veřejné statky pouze v kvadrantu 3. | Konvenční schéma, jak je uvádí tabulka 1, je v podstatě jen ilustrací základního východiska, podle kterého jsou striktně vzato veřejné statky pouze v kvadrantu 3. | ||
Pojetí veřejných statků se však vyvíjí, zpřesňuje a rozšiřuje, což je dáno především podrobnějším vypracováním kritérií vylučitelnosti a konkurenčnosti. Překračování původní koncepce je zvláště patrné na kategorii globálních veřejných statků (což je do určité míry symbolický termín, protože v mnoha případech jde spíše o kombinaci „národních“ či „regionálních“ a „globálních“ statků). Kaul a Mendoza předkládají typologii globálních veřejných statků založenou na povaze jejich „veřejnosti“, neboli do jaké míry a v jakém smyslu mají tyto statky veřejný charakter ( | Pojetí veřejných statků se však vyvíjí, zpřesňuje a rozšiřuje, což je dáno především podrobnějším vypracováním kritérií vylučitelnosti a konkurenčnosti. Překračování původní koncepce je zvláště patrné na kategorii globálních veřejných statků (což je do určité míry symbolický termín, protože v mnoha případech jde spíše o kombinaci „národních“ či „regionálních“ a „globálních“ statků). Kaul a Mendoza předkládají typologii globálních veřejných statků založenou na povaze jejich „veřejnosti“, neboli do jaké míry a v jakém smyslu mají tyto statky veřejný charakter (Tab. 2). Tato tabulka dobře ilustruje celé pojetí globálních veřejných statků. | ||
Je vidět, že pojetí veřejných statků doznalo značný posun od původního úzkého pojetí vymezeného Samuelsonem. Autoři zejména reflektují probíhající proces globalizace, který s sebou nese postupné rozšiřování okruhu veřejných statků na globální úrovni. Proces završení antropocénní lidské dominance nad Zemí je možno považovat za paralelní k procesu globalizace nebo spíše je třeba pokládat oba procesy za vzájemně se prolínající a provázané. Zahrnutí služeb přírody mezi veřejné statky, zejména na globální úrovni, je legitimní. | Je vidět, že pojetí veřejných statků doznalo značný posun od původního úzkého pojetí vymezeného Samuelsonem. Autoři zejména reflektují probíhající proces globalizace, který s sebou nese postupné rozšiřování okruhu veřejných statků na globální úrovni. Proces završení antropocénní lidské dominance nad Zemí je možno považovat za paralelní k procesu globalizace nebo spíše je třeba pokládat oba procesy za vzájemně se prolínající a provázané. Zahrnutí služeb přírody mezi veřejné statky, zejména na globální úrovni, je legitimní. | ||
Tab. 2: Typologie globálních veřejných statků podle povahy/míry jejich „veřejnosti“ (Kaul, Mendoza 2003) | Tab. 2: Typologie globálních veřejných statků podle povahy/míry jejich „veřejnosti“ (Kaul, Mendoza 2003) | ||
| Řádek 90: | Řádek 91: | ||
''Nedělitelnost nákladů a užitků. ''Statky této kategorie mají neviditelný užitek, který je jádrem vzájemné závislosti mezi lidmi a zeměmi. Tyto statky mají tendenci být technicky nevylučitelné ze spotřeby a tedy všeobecné (inclusive) a veřejné. | ''Nedělitelnost nákladů a užitků. ''Statky této kategorie mají neviditelný užitek, který je jádrem vzájemné závislosti mezi lidmi a zeměmi. Tyto statky mají tendenci být technicky nevylučitelné ze spotřeby a tedy všeobecné (inclusive) a veřejné. | ||
|} | |} | ||
== Veřejné statky v environmentální oblasti == | == Veřejné statky v environmentální oblasti == | ||
| Řádek 98: | Řádek 100: | ||
Kategorie veřejných statků obecně i globálních veřejných statků zvláště zahrnuje služby poskytované přírodou, které jsou uváděny vedle různých typů statků vytvořených lidmi. To potvrzuje jejich základní vzájemnou příbuznost, jež předpokládá jednotu světa lidského a přírodního. | Kategorie veřejných statků obecně i globálních veřejných statků zvláště zahrnuje služby poskytované přírodou, které jsou uváděny vedle různých typů statků vytvořených lidmi. To potvrzuje jejich základní vzájemnou příbuznost, jež předpokládá jednotu světa lidského a přírodního. | ||
Tab. 3: Globální veřejné statky v environmentální oblasti | Tab. 3: Globální veřejné statky v environmentální oblasti | ||
| Řádek 107: | Řádek 110: | ||
| ''Nosná funkce. ''Poskytuje ji povrch planety a prostor pod ním a nad ním. Zejména povrch planety můžeme v této souvislosti považovat za základní a jednoznačně konečný přírodní zdroj. V poslední době však stoupá význam obou dalších typů prostorů, zejména nad Zemí (např. geostacionární orbit). Nosná funkce znamená nejen například místa pro stavby, ale i umožnění komunikace či šíření elektromagnetických vln. | | ''Nosná funkce. ''Poskytuje ji povrch planety a prostor pod ním a nad ním. Zejména povrch planety můžeme v této souvislosti považovat za základní a jednoznačně konečný přírodní zdroj. V poslední době však stoupá význam obou dalších typů prostorů, zejména nad Zemí (např. geostacionární orbit). Nosná funkce znamená nejen například místa pro stavby, ale i umožnění komunikace či šíření elektromagnetických vln. | ||
''Energie. ''Lidská společnost čerpá energii ze Slunce, v současné době však především z fosilních paliv a ze zdrojů radioaktivních nerostů. | ''Energie. ''Lidská společnost čerpá energii ze Slunce, v současné době však především z [[wikipedia:cs:Fosilní palivo|fosilních paliv]] a ze zdrojů radioaktivních nerostů. | ||
''Poskytování látek. ''Jde jednak o látky z obnovitelných zdrojů jako jsou voda, potraviny, dřevo, vlákna, biochemikálie a mnohé další, a dále látky čerpané z neobnovitelných zdrojů, mezi něž patří především nerostné suroviny. | ''Poskytování látek. ''Jde jednak o látky z [[wikipedia:cs:Obnovitelný zdroj energie|obnovitelných zdrojů]] jako jsou voda, potraviny, dřevo, vlákna, biochemikálie a mnohé další, a dále látky čerpané z [[wikipedia:cs:Neobnovitelný zdroj energie|neobnovitelných zdrojů]], mezi něž patří především nerostné suroviny. | ||
''Regulační a podpůrné služby. ''Sem patří funkce klimatického systému, biogeochemické cykly látek, hydrologický cyklus, tvorba půd a absorpce a detoxikace odpadů. | ''Regulační a podpůrné služby. ''Sem patří funkce klimatického systému, [[wikipedia:cs:Biogeochemický cyklus|biogeochemické cykly]] látek, [[wikipedia:cs:Koloběh vody|hydrologický cyklus]], tvorba půd a absorpce a detoxikace odpadů. | ||
''Kulturní služby. ''Estetická, inspirativní, spirituální, výchovná, rekreační a jako objekt vědeckého zkoumání. | ''Kulturní služby. ''Estetická, inspirativní, spirituální, výchovná, rekreační a jako objekt vědeckého zkoumání. | ||
|- | |- | ||
| Lidmi vytvořené statky | | Lidmi vytvořené statky | ||
| ''Globální organizace ''jako je UNEP (Program OSN pro životní prostředí), IGBP (Mezinárodní program geosféra – biosféra, globální změna), SCOPE (Mezinárodní výbor pro problémy životního prostředí), které mají jako svůj hlavní cíl (nebo jeden z hlavních cílů) posilování environmentální udržitelnosti. | | ''Globální organizace ''jako je [[UNEP]] (Program [[OSN]] pro životní prostředí), IGBP (Mezinárodní program geosféra – biosféra, globální změna), SCOPE (Mezinárodní výbor pro problémy životního prostředí), které mají jako svůj hlavní cíl (nebo jeden z hlavních cílů) posilování environmentální udržitelnosti. | ||
''Mnohostranné úmluvy ''(Multilateral Environmental Agreements, MEAs). Dnes existuje několik desítek, za nejúspěšnější se považuje Montrealský protokol s dodatky, nejvíce diskutovaný je Kjótský protokol. Přinášejí dohodnuté mezinárodní režimy. | ''Mnohostranné úmluvy ''(Multilateral Environmental Agreements, MEAs). Dnes existuje několik desítek, za nejúspěšnější se považuje [[Montrealský protokol]] s dodatky, nejvíce diskutovaný je [[Kjótský protokol]]. Přinášejí dohodnuté mezinárodní režimy. | ||
''Vědecké poznatky. ''Výsledky práce národních a zejména mezinárodních týmů, jako je IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu), IGBP nebo MA (Millennium Ecosystem Assessment). | ''Vědecké poznatky. ''Výsledky práce národních a zejména mezinárodních týmů, jako je IPCC ([[wikipedia:cs:IPCC|Mezivládní panel pro změnu klimatu]]), IGBP nebo MA ([[wikipedia:cs:Millennium Ecosystem Assessment|Millennium Ecosystem Assessment]]). | ||
''Monitorovací systémy (včetně jejich „hardware“) a jejich výsledky, ''které jsou k dispozici prostřednictvím globálních sítí provozovaných institucemi jako je WMO (Světová meteorologická organizace), GEOSS (Globální pozorovací systém systémů), UNEP. Významné místo mají systémy využívající umělé družice Země. | ''Monitorovací systémy (včetně jejich „hardware“) a jejich výsledky, ''které jsou k dispozici prostřednictvím globálních sítí provozovaných institucemi jako je WMO ([[wikipedia:cs:WMO|Světová meteorologická organizace]]), GEOSS (Globální pozorovací systém systémů), UNEP. Významné místo mají systémy využívající umělé družice Země. | ||
|- | |- | ||
| Výsledky globálního úsilí | | Výsledky globálního úsilí | ||
| ''Všeobecné uznání koncepce udržitelného rozvoje a environmentální udržitelnosti ''například při formulaci Rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals). | | ''Všeobecné uznání koncepce udržitelného rozvoje a environmentální udržitelnosti ''například při formulaci [[Rozvojové cíle milénia|Rozvojových cílů tisíciletí]] (Millennium Development Goals). | ||
''Environmentální uvědomění jednotlivých lidí ''jako základní předpoklad dosažení environmentální udržitelnosti. | ''Environmentální uvědomění jednotlivých lidí ''jako základní předpoklad dosažení environmentální udržitelnosti. | ||
| Řádek 133: | Řádek 136: | ||
''Uplatnění zřetele environmentální udržitelnosti v politice hospodářských sektorů a v ekonomii jako celku.'' | ''Uplatnění zřetele environmentální udržitelnosti v politice hospodářských sektorů a v ekonomii jako celku.'' | ||
|} | |} | ||
== Hranice utilitárního pojetí služeb přírody == | == Hranice utilitárního pojetí služeb přírody == | ||
Završení procesu lidské dominance a zahrnutí přírody do lidského světa, ke kterému došlo v současném období antropocénu, je provázeno utilitárním pojetím přírody a přírodních | Završení procesu lidské dominance a zahrnutí přírody do lidského světa, ke kterému došlo v současném období antropocénu, je provázeno utilitárním pojetím přírody a přírodních [[ekosystém]]ů jako poskytovatelů služeb pro lidskou společnost. Ještě další prohloubení této pozice představuje pojetí [[Rada Evropy|Rady Evropy]], které služby přírody svazuje s lidskými právy. Globální veřejné statky poskytují služby ve třech směrech, které přibližně odpovídají třem kategoriím práv lidí (Council of Europe, 2005): | ||
*Lidská práva. Sem patří přímá podpora lidského života a zdraví v nejširším slova smyslu, včetně umožnění estetických, spirituálních a jiných prožitků. | *Lidská práva. Sem patří přímá podpora lidského života a zdraví v nejširším slova smyslu, včetně umožnění estetických, spirituálních a jiných prožitků. | ||
*Občanská práva. Jsou zajišťována mimo jiné dlouhou řadou služeb přírody. Příkladem za všechny je „právo“ na zabezpečenou vodu dodávanou veřejným vodovodem. | *Občanská práva. Jsou zajišťována mimo jiné dlouhou řadou služeb přírody. Příkladem za všechny je „právo“ na zabezpečenou vodu dodávanou veřejným vodovodem. | ||
| Řádek 145: | Řádek 149: | ||
Již jsme však upozornili na to, že antropocénní dominance člověka nad planetou Zemí znamená zároveň novou jednotu světa lidí a přírody, byť v rámci světa převážně lidského. Převážně, ne však výlučně lidského, protože právě zahrnuje i přírodu. To však zároveň znamená, že příroda již nemůže být chápána jako objekt jednostranné exploatace a manipulace, ale jako součást ko-evoluce lidské kultury a civilizace na jedné straně, a ekosystémů a jiných přírodních systémů na straně druhé. | Již jsme však upozornili na to, že antropocénní dominance člověka nad planetou Zemí znamená zároveň novou jednotu světa lidí a přírody, byť v rámci světa převážně lidského. Převážně, ne však výlučně lidského, protože právě zahrnuje i přírodu. To však zároveň znamená, že příroda již nemůže být chápána jako objekt jednostranné exploatace a manipulace, ale jako součást ko-evoluce lidské kultury a civilizace na jedné straně, a ekosystémů a jiných přírodních systémů na straně druhé. | ||
Pojem ko-evoluce znamená přesah ryze utilitárního pojetí, protože implikuje lidskou odpovědnost nejen za přírodní služby jako takové, ale i za stav přírody, jaká je sama o sobě. Týká se to především naší odpovědnosti za biologickou rozmanitost, za bohatství přírodních genů, druhů a ekosystémů. Biologická rozmanitost, biodiverzita, je zajisté nutným rámcem a podmínkou pro velkou část služeb ekosystémů, avšak v tomto pojetí má i samostatnou hodnotu, vnitřní hodnotu sama o sobě. Bohatství živé přírody je svázáno s planetárními životodárnými systémy jako je [[vodní koloběh]], tvorba půd, cirkulace oceánů. Všechny tyto globální nebo i lokální systémy mají svou vlastní existenci, žijí a vyvíjejí se. Lidé za jejich zdravý vývoj nesou odpovědnost, jsou veřejnými statky pod naší správou. | Pojem ko-evoluce znamená přesah ryze utilitárního pojetí, protože implikuje lidskou odpovědnost nejen za přírodní služby jako takové, ale i za stav přírody, jaká je sama o sobě. Týká se to především naší odpovědnosti za biologickou rozmanitost, za bohatství přírodních genů, druhů a ekosystémů. Biologická rozmanitost, [[biodiverzita]], je zajisté nutným rámcem a podmínkou pro velkou část služeb ekosystémů, avšak v tomto pojetí má i samostatnou hodnotu, vnitřní hodnotu sama o sobě. Bohatství živé přírody je svázáno s planetárními životodárnými systémy jako je [[vodní koloběh]], tvorba půd, cirkulace oceánů. Všechny tyto globální nebo i lokální systémy mají svou vlastní existenci, žijí a vyvíjejí se. Lidé za jejich zdravý vývoj nesou odpovědnost, jsou veřejnými statky pod naší správou. | ||
Uznání samostatné hodnoty přírody a její evoluce neznamená opuštění antropocentrického postoje a jeho nahrazení postojem biocentrickým (nebo geocentrickým apod.), ale spíše domyšlením důsledků lidské dominance nad planetou Zemí. | Uznání samostatné hodnoty přírody a její evoluce neznamená opuštění antropocentrického postoje a jeho nahrazení postojem biocentrickým (nebo geocentrickým apod.), ale spíše domyšlením důsledků lidské dominance nad planetou Zemí. | ||
| Řádek 158: | Řádek 162: | ||
*Millennium Ecosystem Assessment (2003). Ecosystems and Human Well-being: A Framework for Assessment. Island Press, Washington, DC, 245 pp., | *Millennium Ecosystem Assessment (2003). Ecosystems and Human Well-being: A Framework for Assessment. Island Press, Washington, DC, 245 pp., | ||
*Millennium Ecosystem Assessment (2005). Ecosystems and Human Well-being: Synthesis. Island Press, Washington, DC, 137 pp. | *Millennium Ecosystem Assessment (2005). Ecosystems and Human Well-being: Synthesis. Island Press, Washington, DC, 137 pp. | ||
*Přehled miléniových hodnocení [http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/zdroje-informaci/49-publikace/233-ekosystemy-a-lidsky-blahobyt-synteza-2005 Ekosystémy a lidský blahobyt] - plné texty včetně české verze. | |||
== | == Odkazy == | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*Globální veřejné statky [http://www.apec.org.au/docs/snape.pdf problém a definice], vlastnická práva, využití multiratelárních iniciativ, otázky tržních opatření na podporu environmenálních přístupů. | *Globální veřejné statky [http://www.apec.org.au/docs/snape.pdf problém a definice], vlastnická práva, využití multiratelárních iniciativ, otázky tržních opatření na podporu environmenálních přístupů. | ||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Global_public_good Global public good na anglické Wikipedii] | |||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
| Řádek 175: | Řádek 181: | ||
*Vitousek, P. M., Mooney, H. A., Lubchenco, J., Melillo, J. M. (1997). Human Domination of Earth´s Ecosystems. Science 277, 494–499 | *Vitousek, P. M., Mooney, H. A., Lubchenco, J., Melillo, J. M. (1997). Human Domination of Earth´s Ecosystems. Science 277, 494–499 | ||
{{licence cc|Moldan, Bedřich}} | |||
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]] [[Kategorie:Ekonomie]] | [[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]] [[Kategorie:Ekonomie]] | ||