Environmentální veřejné statky: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Moldan1.png|thumb|right|Schéma č. 1]]
[[Soubor:Moldan1.png|thumb|right|Schéma č. 1]]


== Služby ekosystémů ==
==Služby ekosystémů==


Příroda má své místo v lidském světě především jako poskytovatelka služeb. Projekt [[wikipedia:cs:Millennium Ecosystem Assessment|Millennium Ecosystem Assessment]] (MEA, 2003) předložil koncepci [[Ekosystémové služby|služeb ekosystémů]]. Tuto koncepci vystihují schémata 1 a 2. (kliknutím je můžete zvětšit). Zásadním příspěvkem je zdůraznění vazby mezi ekosystémovými službami a změnami ekosystémů a [[Kvalita lidského života|kvalitou lidského života]]. Tato vazba odůvodňuje, proč je třeba o služby ekosystémů pečovat, proč je třeba dbát na to, aby služby přírody byly zachovány na dostačující a trvale udržitelné úrovni.
Příroda má své místo v lidském světě především jako poskytovatelka služeb. Projekt [[wikipedia:cs:Millennium Ecosystem Assessment|Millennium Ecosystem Assessment]] (MEA, 2003) předložil koncepci [[Ekosystémové služby|služeb ekosystémů]]. Tuto koncepci vystihují schémata 1 a 2. (kliknutím je můžete zvětšit). Zásadním příspěvkem je zdůraznění vazby mezi ekosystémovými službami a změnami ekosystémů a [[Kvalita života|kvalitou lidského života]]. Tato vazba odůvodňuje, proč je třeba o služby ekosystémů pečovat, proč je třeba dbát na to, aby služby přírody byly zachovány na dostačující a trvale udržitelné úrovni.


Millennium Ecosystem Assessment zkoumá rovněž širokou škálu odpovědí, kterými lidé reagují na skutečnou nebo hrozící ztrátu ekosystémových služeb nebo jejich poškození. Hodnotí použitelnost a efektivitu různých postupů udržitelného využití, ochrany a obnovy ekosystémů a jejich služeb. Odpovědi, jež se ukáží jako úspěšné, začleňují hodnotu ekosystémů do rozhodování, informují rozhodující činitele o rozličných přínosech ekosystémů, především s ohledem na lokální zájmy, vytvářejí trhy a definují vlastnická práva, kladou důraz na vzdělávání a rozšiřování vědomostí a také na investice do zlepšování stavu ekosystémů a služeb, které tyto ekosystémy poskytují.
Millennium Ecosystem Assessment zkoumá rovněž širokou škálu odpovědí, kterými lidé reagují na skutečnou nebo hrozící ztrátu ekosystémových služeb nebo jejich poškození. Hodnotí použitelnost a efektivitu různých postupů udržitelného využití, ochrany a obnovy ekosystémů a jejich služeb. Odpovědi, jež se ukáží jako úspěšné, začleňují hodnotu ekosystémů do rozhodování, informují rozhodující činitele o rozličných přínosech ekosystémů, především s ohledem na lokální zájmy, vytvářejí trhy a definují vlastnická práva, kladou důraz na vzdělávání a rozšiřování vědomostí a také na investice do zlepšování stavu ekosystémů a služeb, které tyto ekosystémy poskytují.
Řádek 10: Řádek 10:


Také viz:
Také viz:
* [[Ekosystémové služby]]


== Globální veřejné statky ==
*[[Ekosystémové služby]]
 
==Globální veřejné statky==


Z představy přírody jako součásti lidského světa implicitně vychází koncepce svou povahou ekonomická, která považuje služby přírody za statek. Statkem je každý prostředek, který v důsledku svých vlastností přinese užitek, uspokojí určitou potřebu. Není principiální rozdíl mezi přírodní službou a mezi službou poskytovanou dopravním podnikem či vodárenskou společností, nebo statkem hmotným jako je dům nebo automobil.
Z představy přírody jako součásti lidského světa implicitně vychází koncepce svou povahou ekonomická, která považuje služby přírody za statek. Statkem je každý prostředek, který v důsledku svých vlastností přinese užitek, uspokojí určitou potřebu. Není principiální rozdíl mezi přírodní službou a mezi službou poskytovanou dopravním podnikem či vodárenskou společností, nebo statkem hmotným jako je dům nebo automobil.
Řádek 22: Řádek 23:
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
|
|
| '''Konkurenční'''
|'''Konkurenční'''
| '''Nekonkurenční'''
|'''Nekonkurenční'''
|-
|-
|
|
'''Vylučitelné ze spotřeby'''
'''Vylučitelné ze spotřeby'''
| ''Kvadrant 1:''
|''Kvadrant 1:''


Mléko
Mléko
Řádek 35: Řádek 35:


Vzdělávání
Vzdělávání
| ''Kvadrant 2:''
|''Kvadrant 2:''


Výzkum a vývoj
Výzkum a vývoj
Řádek 44: Řádek 44:
|-
|-
|
|
'''Nevylučitelné ze spotřeby'''
'''Nevylučitelné ze spotřeby'''
| ''Kvadrant 4:''
|''Kvadrant 4:''


Atmosféra
Atmosféra


Divoká příroda
Divoká příroda
| ''Kvadrant 3:''
|''Kvadrant 3:''


Měsíční svit
Měsíční svit
Řádek 73: Řádek 72:
Tab. 2: Typologie globálních veřejných statků podle povahy/míry jejich „veřejnosti“ (Kaul, Mendoza 2003)
Tab. 2: Typologie globálních veřejných statků podle povahy/míry jejich „veřejnosti“ (Kaul, Mendoza 2003)
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
| '''Třída statku'''
|'''Třída statku'''
| '''Povaha / míra „veřejnosti“'''
|'''Povaha / míra „veřejnosti“'''
|-
|-
| Globální přírodní společné statky (commons) jako atmosféra nebo volné oceány
|Globální přírodní společné statky (commons) jako atmosféra nebo volné oceány
| ''Volný (řízený) přístup.'' Ve svém původním stavu jsou tyto statky typicky konkurenční a nevylučitelné Některé statky této kategorie (např. stratosférická ozonová vrstva) získaly charakter zdroje s řízeným přístupem. Nicméně jsou stále k dispozici ke spotřebě (užívání) všem, i když někdy pouze v omezené míře.
|''Volný (řízený) přístup.'' Ve svém původním stavu jsou tyto statky typicky konkurenční a nevylučitelné Některé statky této kategorie (např. stratosférická ozonová vrstva) získaly charakter zdroje s řízeným přístupem. Nicméně jsou stále k dispozici ke spotřebě (užívání) všem, i když někdy pouze v omezené míře.
|-
|-
| Globální lidmi vytvořené společné statky (jako globální sítě, mezinárodní režimy, normy, poznatky)
|Globální lidmi vytvořené společné statky (jako globální sítě, mezinárodní režimy, normy, poznatky)
| ''Volný přístup.'' Například nekomerční poznatky jsou obvykle přístupné všem. Jsou nekonkurenční a obtížně vylučitelné ze spotřeby. Mají typicky omezenou (jestli vůbec nějakou) komerční hodnotu, avšak mohou být důležité pro denní život lidí nebo pro funkci ekonomického či politického systému.
|''Volný přístup.'' Například nekomerční poznatky jsou obvykle přístupné všem. Jsou nekonkurenční a obtížně vylučitelné ze spotřeby. Mají typicky omezenou (jestli vůbec nějakou) komerční hodnotu, avšak mohou být důležité pro denní život lidí nebo pro funkci ekonomického či politického systému.


''Omezený přístup. ''Patentované poznatky mohou být ve veřejné oblasti, ale jejich užití je omezeno, alespoň na určitý čas. Důvodem je přinést motivaci pro soukromé producenty poznatků, což posiluje růst a efektivitu ekonomiky.
''Omezený přístup. ''Patentované poznatky mohou být ve veřejné oblasti, ale jejich užití je omezeno, alespoň na určitý čas. Důvodem je přinést motivaci pro soukromé producenty poznatků, což posiluje růst a efektivitu ekonomiky.
Řádek 86: Řádek 85:
''Podpora všeobecného zahrnutí (inclusiveness). ''Pokračuje široké úsilí podporovat zahrnutí co nejširšího okruhu statků, které mají charakter sítí (networks) a jejichž rozšíření slibuje užitek pro každého dalšího uživatele, neboli mají pozitivní externality. Jako příklady slouží mezinárodní režimy (mnohostranné obchodní režimy, všeobecná deklarace lidských práv), globální komunikační a dopravní systémy, neformální normy. Úsilí o zvýšení všeobecného zahrnutí rozšíří okruh uživatelů, přičemž se užitek i náklady globalizují. Globalizace veřejných statků je výsledkem jak úsilí „shora dolů“ (top-down), od mezinárodního po národní, tak „zdola nahoru“ (bottom – up)
''Podpora všeobecného zahrnutí (inclusiveness). ''Pokračuje široké úsilí podporovat zahrnutí co nejširšího okruhu statků, které mají charakter sítí (networks) a jejichž rozšíření slibuje užitek pro každého dalšího uživatele, neboli mají pozitivní externality. Jako příklady slouží mezinárodní režimy (mnohostranné obchodní režimy, všeobecná deklarace lidských práv), globální komunikační a dopravní systémy, neformální normy. Úsilí o zvýšení všeobecného zahrnutí rozšíří okruh uživatelů, přičemž se užitek i náklady globalizují. Globalizace veřejných statků je výsledkem jak úsilí „shora dolů“ (top-down), od mezinárodního po národní, tak „zdola nahoru“ (bottom – up)
|-
|-
| Globální podmínky (režimy) jako výsledky opatření a politik (policy) jako je světový mír, finanční stabilita, environmentální udržitelnost
|Globální podmínky (režimy) jako výsledky opatření a politik (policy) jako je světový mír, finanční stabilita, environmentální udržitelnost
| ''Univerzalizace statků v podstatě soukromých. ''Příklady zahrnují globální úsilí (na národní i mezinárodní úrovni) zaměřené „na všechny“ jako je základní vzdělání, zdravotní péče, potravinová bezpečnost.
|''Univerzalizace statků v podstatě soukromých. ''Příklady zahrnují globální úsilí (na národní i mezinárodní úrovni) zaměřené „na všechny“ jako je základní vzdělání, zdravotní péče, potravinová bezpečnost.


''Nedělitelnost nákladů a užitků. ''Statky této kategorie mají neviditelný užitek, který je jádrem vzájemné závislosti mezi lidmi a zeměmi. Tyto statky mají tendenci být technicky nevylučitelné ze spotřeby a tedy všeobecné (inclusive) a veřejné.
''Nedělitelnost nákladů a užitků. ''Statky této kategorie mají neviditelný užitek, který je jádrem vzájemné závislosti mezi lidmi a zeměmi. Tyto statky mají tendenci být technicky nevylučitelné ze spotřeby a tedy všeobecné (inclusive) a veřejné.
Řádek 93: Řádek 92:




== Veřejné statky v environmentální oblasti ==
==Veřejné statky v environmentální oblasti==


V návaznosti na typologii Inge Kaul a Ronalda Mendozy navrhujeme podrobnější přehled globálních veřejných statků, který je uveden v Tabulce 3.
V návaznosti na typologii Inge Kaul a Ronalda Mendozy navrhujeme podrobnější přehled globálních veřejných statků, který je uveden v Tabulce 3.
Řádek 104: Řádek 103:
Tab. 3: Globální veřejné statky v environmentální oblasti
Tab. 3: Globální veřejné statky v environmentální oblasti
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
{| cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"
| '''Kategorie statků'''
|'''Kategorie statků'''
| '''Typy statků'''
|'''Typy statků'''
|-
|-
| Globální služby přírody
|Globální služby přírody
| ''Nosná funkce. ''Poskytuje ji povrch planety a prostor pod ním a nad ním. Zejména povrch planety můžeme v této souvislosti považovat za základní a jednoznačně konečný přírodní zdroj. V poslední době však stoupá význam obou dalších typů prostorů, zejména nad Zemí (např. geostacionární orbit). Nosná funkce znamená nejen například místa pro stavby, ale i umožnění komunikace či šíření elektromagnetických vln.
|''Nosná funkce. ''Poskytuje ji povrch planety a prostor pod ním a nad ním. Zejména povrch planety můžeme v této souvislosti považovat za základní a jednoznačně konečný přírodní zdroj. V poslední době však stoupá význam obou dalších typů prostorů, zejména nad Zemí (např. geostacionární orbit). Nosná funkce znamená nejen například místa pro stavby, ale i umožnění komunikace či šíření elektromagnetických vln.


''Energie. ''Lidská společnost čerpá energii ze Slunce, v současné době však především z [[wikipedia:cs:Fosilní palivo|fosilních paliv]] a ze zdrojů radioaktivních nerostů.
''Energie. ''Lidská společnost čerpá energii ze Slunce, v současné době však především z [[wikipedia:cs:Fosilní palivo|fosilních paliv]] a ze zdrojů radioaktivních nerostů.
Řádek 118: Řádek 117:
''Kulturní služby. ''Estetická, inspirativní, spirituální, výchovná, rekreační a jako objekt vědeckého zkoumání.
''Kulturní služby. ''Estetická, inspirativní, spirituální, výchovná, rekreační a jako objekt vědeckého zkoumání.
|-
|-
| Lidmi vytvořené statky
|Lidmi vytvořené statky
| ''Globální organizace ''jako je [[UNEP]] (Program [[OSN]] pro životní prostředí), IGBP (Mezinárodní program geosféra – biosféra, globální změna), SCOPE (Mezinárodní výbor pro problémy životního prostředí), které mají jako svůj hlavní cíl (nebo jeden z hlavních cílů) posilování environmentální udržitelnosti.
|''Globální organizace ''jako je [[UNEP]] (Program [[OSN]] pro životní prostředí), IGBP (Mezinárodní program geosféra – biosféra, globální změna), SCOPE (Mezinárodní výbor pro problémy životního prostředí), které mají jako svůj hlavní cíl (nebo jeden z hlavních cílů) posilování environmentální udržitelnosti.


''Mnohostranné úmluvy ''(Multilateral Environmental Agreements, MEAs). Dnes existuje několik desítek, za nejúspěšnější se považuje [[Montrealský protokol]] s dodatky, nejvíce diskutovaný je [[Kjótský protokol]]. Přinášejí dohodnuté mezinárodní režimy.
''Mnohostranné úmluvy ''(Multilateral Environmental Agreements, MEAs). Dnes existuje několik desítek, za nejúspěšnější se považuje [[Montrealský protokol]] s dodatky, nejvíce diskutovaný je [[Kjótský protokol]]. Přinášejí dohodnuté mezinárodní režimy.
Řádek 127: Řádek 126:
''Monitorovací systémy (včetně jejich „hardware“) a jejich výsledky, ''které jsou k dispozici prostřednictvím globálních sítí provozovaných institucemi jako je WMO ([[wikipedia:cs:WMO|Světová meteorologická organizace]]), GEOSS (Globální pozorovací systém systémů), UNEP. Významné místo mají systémy využívající umělé družice Země.
''Monitorovací systémy (včetně jejich „hardware“) a jejich výsledky, ''které jsou k dispozici prostřednictvím globálních sítí provozovaných institucemi jako je WMO ([[wikipedia:cs:WMO|Světová meteorologická organizace]]), GEOSS (Globální pozorovací systém systémů), UNEP. Významné místo mají systémy využívající umělé družice Země.
|-
|-
| Výsledky globálního úsilí
|Výsledky globálního úsilí
| ''Všeobecné uznání koncepce udržitelného rozvoje a environmentální udržitelnosti ''například při formulaci [[Rozvojové cíle milénia|Rozvojových cílů tisíciletí]] (Millennium Development Goals).
|''Všeobecné uznání koncepce udržitelného rozvoje a environmentální udržitelnosti ''například při formulaci [[Rozvojové cíle milénia|Rozvojových cílů tisíciletí]] (Millennium Development Goals).


''Environmentální uvědomění jednotlivých lidí ''jako základní předpoklad dosažení environmentální udržitelnosti.
''Environmentální uvědomění jednotlivých lidí ''jako základní předpoklad dosažení environmentální udržitelnosti.
Řádek 138: Řádek 137:




== Hranice utilitárního pojetí služeb přírody ==
==Hranice utilitárního pojetí služeb přírody==


Završení procesu lidské dominance a zahrnutí přírody do lidského světa, ke kterému došlo v současném období antropocénu, je provázeno utilitárním pojetím přírody a přírodních [[ekosystém]]ů jako poskytovatelů služeb pro lidskou společnost. Ještě další prohloubení této pozice představuje pojetí [[Rada Evropy|Rady Evropy]], které služby přírody svazuje s lidskými právy. Globální veřejné statky poskytují služby ve třech směrech, které přibližně odpovídají třem kategoriím práv lidí (Council of Europe, 2005):
Završení procesu lidské dominance a zahrnutí přírody do lidského světa, ke kterému došlo v současném období antropocénu, je provázeno utilitárním pojetím přírody a přírodních [[ekosystém]]ů jako poskytovatelů služeb pro lidskou společnost. Ještě další prohloubení této pozice představuje pojetí [[Rada Evropy|Rady Evropy]], které služby přírody svazuje s lidskými právy. Globální veřejné statky poskytují služby ve třech směrech, které přibližně odpovídají třem kategoriím práv lidí (Council of Europe, 2005):
*Lidská práva. Sem patří přímá podpora lidského života a zdraví v nejširším slova smyslu, včetně umožnění estetických, spirituálních a jiných prožitků.
*Lidská práva. Sem patří přímá podpora lidského života a zdraví v nejširším slova smyslu, včetně umožnění estetických, spirituálních a jiných prožitků.
*Občanská práva. Jsou zajišťována mimo jiné dlouhou řadou služeb přírody. Příkladem za všechny je „právo“ na zabezpečenou vodu dodávanou veřejným vodovodem.
*Občanská práva. Jsou zajišťována mimo jiné dlouhou řadou služeb přírody. Příkladem za všechny je „právo“ na zabezpečenou vodu dodávanou veřejným vodovodem.
Řádek 153: Řádek 153:
Uznání samostatné hodnoty přírody a její evoluce neznamená opuštění antropocentrického postoje a jeho nahrazení postojem biocentrickým (nebo geocentrickým apod.), ale spíše domyšlením důsledků lidské dominance nad planetou Zemí.
Uznání samostatné hodnoty přírody a její evoluce neznamená opuštění antropocentrického postoje a jeho nahrazení postojem biocentrickým (nebo geocentrickým apod.), ale spíše domyšlením důsledků lidské dominance nad planetou Zemí.


== Zdroje ==
==Zdroje==


*Moldan, B.: Environmentální veřejné statky In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 221 – 230. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.
*Moldan, B.: Environmentální veřejné statky In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 221 – 230. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.
Řádek 164: Řádek 164:
*Přehled miléniových hodnocení [http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/zdroje-informaci/49-publikace/233-ekosystemy-a-lidsky-blahobyt-synteza-2005 Ekosystémy a lidský blahobyt] - plné texty včetně české verze.
*Přehled miléniových hodnocení [http://www.czp.cuni.cz/czp/index.php/cz/zdroje-informaci/49-publikace/233-ekosystemy-a-lidsky-blahobyt-synteza-2005 Ekosystémy a lidský blahobyt] - plné texty včetně české verze.


== Odkazy ==
==Odkazy==
=== Externí odkazy ===
===Externí odkazy===
 
*Globální veřejné statky [http://www.apec.org.au/docs/snape.pdf problém a definice], vlastnická práva, využití multiratelárních iniciativ, otázky tržních opatření na podporu environmenálních přístupů.
*Globální veřejné statky [http://www.apec.org.au/docs/snape.pdf problém a definice], vlastnická práva, využití multiratelárních iniciativ, otázky tržních opatření na podporu environmenálních přístupů.
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Global_public_good Global public good na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Global_public_good Global public good na anglické Wikipedii]


=== Literatura ===
===Literatura===
 
*Council of Europe (2005). European Water Charter: A New Water Culture, Madrid, 10 pp.
*Council of Europe (2005). European Water Charter: A New Water Culture, Madrid, 10 pp.
*Crutzen, P., Stoermer, E. F. (2000). Anthropocene. IGBP Newsletter 41, May 2000.
*Crutzen, P., Stoermer, E. F. (2000). Anthropocene. IGBP Newsletter 41, May 2000.
Řádek 183: Řádek 185:


{{licence cc|Moldan, Bedřich}}
{{licence cc|Moldan, Bedřich}}
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]] [[Kategorie:Ekonomie]]
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]  
[[Kategorie:Ekonomie]]
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu