Environmentální postoje: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Dodala jsem do článku seznam zdrojů.)
m (Přidala jsem do interních odkazů nově přidané stránky.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Environmentální postoje''' (nebo také pro-environmentální postoje, anglicky – environmental attitudes) jsou definovány zájmem a starostí o životní prostředí nebo problémy životního prostředí. Posuzují se dle toho, zda jedinec hodnotí přírodní prostředí a jeho důležitost kladně či záporně.
 
'''Environmentální postoje''' (nebo také pro-environmentální postoje, anglicky – environmental attitudes) jsou definovány zájmem a starostí o životní prostředí nebo problémy životního prostředí. Posuzují se dle toho, zda jedinec hodnotí přírodní prostředí a jeho důležitost kladně či záporně.
  
=== '''Psychologická definice postojů''' ===
+
==='''Psychologická definice postojů'''===
 
Klasická psychologická literatura tvrdí, že [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postoj postoje] sestávají ze 3 komponent:
 
Klasická psychologická literatura tvrdí, že [https://cs.wikipedia.org/wiki/Postoj postoje] sestávají ze 3 komponent:
  
Řádek 25: Řádek 25:
 
}}</ref>  
 
}}</ref>  
  
=== '''Zkoumání environmentálních postojů''' ===
+
==='''Zkoumání environmentálních postojů'''===
 
Jedním z nejintuitivnějších důvodů, proč je důležité zkoumat environmentální postoje, je, že by mohly ovlivňovat chování jednotlivců. Jenže vztah mezi postoji a následným chováním je nejasný. Některé studie prokázaly silné propojení mezi postoji a proenvironmentálním chováním jiné však takovouto spojitost nenalezly <ref name=":0">{{Citace monografie
 
Jedním z nejintuitivnějších důvodů, proč je důležité zkoumat environmentální postoje, je, že by mohly ovlivňovat chování jednotlivců. Jenže vztah mezi postoji a následným chováním je nejasný. Některé studie prokázaly silné propojení mezi postoji a proenvironmentálním chováním jiné však takovouto spojitost nenalezly <ref name=":0">{{Citace monografie
 
| příjmení = Clayton
 
| příjmení = Clayton
Řádek 49: Řádek 49:
 
Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální <ref name=":0" />
 
Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální <ref name=":0" />
  
=== Odkazy ===
+
===Odkazy===
  
==== Zdroje ====
+
====Zdroje====
<references /><br />
+
<references />
 +
 
 +
==== Interní odkazy ====
 +
 
 +
* [[Proměnné ovlivňující environmentální postoje]]
 +
* [[Environmentální hodnotová orientace]]<br />

Verze z 4. 3. 2019, 21:21

Environmentální postoje (nebo také pro-environmentální postoje, anglicky – environmental attitudes) jsou definovány zájmem a starostí o životní prostředí nebo problémy životního prostředí. Posuzují se dle toho, zda jedinec hodnotí přírodní prostředí a jeho důležitost kladně či záporně.

Psychologická definice postojů

Klasická psychologická literatura tvrdí, že postoje sestávají ze 3 komponent:

- kognitivní složky (myšlenky o objektu, které většinou zahrnují hodnocení)

- afektivní složky (pocity k objektu)

- konativní složky (popudy k chování a jednání okolo objektu).

Postoje jsou často zaměňovány s hodnotami, domněnkami, názory, osobnostními normami a dispozicemi. I když jsou všechny tyto koncepty s postoji propojeny, můžeme mezi nimi najít důležité rozdíly ve významu. [1]

Zkoumání environmentálních postojů

Jedním z nejintuitivnějších důvodů, proč je důležité zkoumat environmentální postoje, je, že by mohly ovlivňovat chování jednotlivců. Jenže vztah mezi postoji a následným chováním je nejasný. Některé studie prokázaly silné propojení mezi postoji a proenvironmentálním chováním jiné však takovouto spojitost nenalezly [2]

Jedním z možných vysvětlení pro tento rozpor ve vědeckých výsledcích může být využívání různých metod pro sběr údajů o chování jedinců. Existuje totiž silná souvislost mezi postoji a chováním, které popisují samotní respondenti, oproti chování, které je pozorováno výzkumníky. Dalším vysvětlením může být zkoumání specifických a obecných postojů a jejich vliv na specifické a obecné chování. Obecné postoje více působí na obecné chování, zatímco specifické postoje zase na jednotlivé specifické jednání.

Ale ukazuje se, že i některé specifické environmentální postoje, které predikují specifické chování, mohou předvídat i některé obecné vzorce chování. To proto, že při ovlivnění jednoho specifického druhu chování se k němu přiřadí nějaké podobné chování. Pro příklad: recyklování může být prvním krokem k dalšímu přiřazenému chování, jako kompostování a následně snahu šetrně nakládat s odpady.

Studium environmentálních postojů je také důležité pro určení míry podpory environmentálních zásahů od veřejnosti. Takové výzkumy jsou pak využity politiky, lesními úředníky, supervizory parků a veřejných budov nebo koordinátory recyklování.

Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální [2]

Odkazy

Zdroje

  1. VÝROST, Jozef; SLAMĚNÍK, Ivan. Sociální psychologie. 2., přepracované a rozšířené vydání. vyd. Praha: Grada, 2008. 416 s. ISBN 978-80-247-1428-8. 
  2. 2,0 2,1 CLAYTON, Susan. The Oxford Handbook of Environmental and Conservation Psychology. Oxford, UK: Oxford University Press, 2012. ISBN 9780199733026. 

Interní odkazy