Co citovat v neanonymním zdroji: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 1: Řádek 1:
 
''Článek v přípravě - zatím není určen pro jakékoliv využívání.''
 
''Článek v přípravě - zatím není určen pro jakékoliv využívání.''
  
Tento článek odpovídá na otázku: ,,Co citovat v neanonymním zdroji?", tedy ve zdroji, v němž je uveden jeho tvůrce ať již se jedná o autora či kolektiv autorů, popř. instituci či organizaci
+
Tento článek diskutuje otázku: ,,Co citovat v neanonymním zdroji?", tedy ve zdroji, v němž je uveden jeho tvůrce ať již se jedná o autora či kolektiv autorů, popř. instituci či organizaci. V zásadě platí jednoduché pravidlo, že obecně platné objektivní pravidlo neexistuje. Každý autor, který něco píše, si sám rozhoduje o tom, co citovat bude a co ne. Záleží tedy pouze na jeho úsudku. Za tento úsudek může být ale trestán či naopak oceněn. To jak v této oblasti postupuje má podstaný vliv na jeho reputaci. Reputace také pomáhá při posuzování kvality textu někoho jiného (a pomáhá tak zodpovědět otázku koho citovat v případě, že je někteří autoři mají odlišné názory).
 +
* ''Pro obecně platná doporučení v oblasti citací složí článek [[Co citovat a co ne?]]''
  
- Britanica uvádí i jména autorů
+
== Reputace autora ==
- i u institucionálního zdroje by měla být uvedena jména autora a datum vytvoření či poslední revize
+
V zásadě platí, že autor je garantem kvality daného textu. A důvěryhodnost (reputace) autora slouží jako určitý indikátor důvěryhodnosti textu. Pokud bychom měli použít metaforu tak autor '',,dává hlavu na špalek",'' tedy ručí svojí osobností za to, co píše. Případné pochybení může vážně ohrozit jeho kariéru (např. v případě vědců a novinářů). Naopak dlouholeté dobré výsledky se odráží ve zvyšování jeho reputace, integritě a prestiže. Na tom jsou založené vědecké metriky (h-indexy, celková citovanost, impakt faktory časopisů) ale např. i hodnocení reputace a prověřování autorů Wikipedie (celkový počet úspěšných editací).
  
Potřeba důrazně odlišit myšlenky ostatních od myšlenek vlastních (nevlastní by měly být ověřitelné zdrojem, vlastní se pak mohou citovat - úsudek někoho o něčem; v odborné debatě není ale ani tolik důležitý úsudek nositele nobelovy ceny (co si myslí o něčem na co nemá úzkou specializaci) jako jeho konkrétní výzkum, který něco dokázal.
+
Ač je reputace autora jedním z nejlepších kritérií při posuzování kvality textu (zejm. pokud v dané oblasti úsudek na základě úsudku někoho jiného), nelze na ni úplně spoléhat. Vysoce důvěryhodný autor může napsat nekvalitní text a naopak autor, který nemá žádnou reputaci text vysoce kvalitní. V tomto kontextu je známý tzv. efekt nositelů Nobelovy ceny ([https://en.wikipedia.org/wiki/Nobel_Prize_effect Nobel Prize effect]), kdy i nejlepší vědci potom, co dostanou Nobelovu cenu, mohou propadnout sebeklamu, že všemu rozumí nejlépe a vyjadřují se i k problémům, o nichž vůbec nic nevědí a prokazují v nich chybný úsudek (viz [https://rationalwiki.org/wiki/Nobel_disease Nobelova nemoc a seznam nemocných]). A [https://cs.wikipedia.org/wiki/Matou%C5%A1%C5%AFv_efekt Matoušův efekt], který může způsobit obtíže mladým vědcům prorazit.  
  
Analýza Science
+
Obecně ale platí, že pokud má někdo  expertízu (dlouholetou praxi) v úzce specializované oblasti, která je dostatečně pravidelná, aby se dala předvídat, je jeho úsudek v této oblasti určitou zárukou kvality, resp. expertní intuice<ref>https://hbr.org/2014/01/when-human-judgment-works-well-and-when-it-doesnt</ref> ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Daniel_Kahneman Kahneman], [https://en.wikipedia.org/wiki/Gary_A._Klein Klein]). Tedy např. lékař, který celý život operuje pouze žlučník, má v této oblasti expertízu, která může být využitelná i v predikcích konkrétního příkladu (např. jestli budou s operací problémy). Zatímco ekonom, který celý život studuje ekonomické krize, má sice expertízu v dějinách ekonomických krizích, ta se nedá využít v predikcích budoucích krizích, protože globální ekonomika je tak složitý systém, že není dostatečně pravidelná, aby se dala předvídat. To může pomoci při rozhodování čí úsudek brát v potaz, zvláště v situaci, pokud dochází k devalvaci slova expert. Skutečná expertíza v určité oblasti je zpravidla celoživotní prací a na jejím konci bývá značná pokora k tomu, co se neví (jak např. uvádí český neuropatolog František Koukolík, který se zabývá mozkem, o současném poznání mozku: ,,Nevíme, co všechno nevíme. Pravděpodobně je to menší vesmír.“)<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Koukol%C3%ADk</ref> Naopak před vědeckou domýšlivostí v oblasti predikcí a sociálního inženýrství, která může skonči totalitou, varuje např. Karl Popper.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube</ref>
  
== integrita a reputace autora, kontext a žánr ==
+
== Doporučení ==
integrita a reputace autora - problém: efekt nositelů nobelovy ceny; expertní úsudek je dle Kahnemana pro hodnocení a předpovídání komplexních jevů stejně významný jako laický (např. otázka kdy bude ekonomická krize?) něco jiného jsou standardizované úkony jako výroba stolu, operace žlučníku a jiná expertíza konkrétní oblasti kde expertní znalosti mají svou cenu a autorova reputace poskytuje záruku kvality podobně jako třeba instituce.
+
Pokud nejsou závažné důvody po zachování anonymity, je vhodné u každého zdroje uvádět autora (i v oblasti zdrojů na webových stránkách, kteří píší zaměstnanci dané instituce), to může vést k tomu, že si dotyčný autor dává větší pozor na to, co píše a za případné pochybení nese zodpovědnost a naopak za kvalitní text ocenění (např. v případě ocenění). Například známá Encyclopedia Britannica uvádí u svých textů<ref>https://www.britannica.com/topic/truth-philosophy-and-logic</ref> autory, jejichž profily je možné si rozkliknout<ref>https://www.britannica.com/contributor/Simon-W-Blackburn/5653</ref> a poznat tak jejich kompetenci v dané oblasti (např. i za pomoci ve vyhledávání v databázích Web of Science Google Scholar). Nepotřebuje tak své čtenáře zatěžovat zbytečným citačním aparátem, jako např. Wikipedie, jejíž pravidlo je, že všechna tvrzení, co nejsou obecně známá by měla být ozdrjována věrohodnými zdroji. Obojí má své výhody i nevýhody. Články na Britanice mohou být čitelnější a je zde jednoduché posoudit kvalitu (podle autora), naopak není snadné je aktualizovat a čtenář musí spoléhat pouze na úsudek jednoho autora. Naopak ve Wikipedii může je velmi těžké se zorientovat ve kvalitě ale zase bývá poskytnut citační aparát a článek je tvořen za pomoci moudrosti davů ([https://en.wikipedia.org/wiki/The_Wisdom_of_Crowds The Wisdom of Crowds]).
  
Žánr - něco jiného je středoškolská učebnice, kde jde o to problém zjednodušit a nezahltit informacema
+
Analýza Science
 
 
kontext -
 
 
 
I zde je možné kromě Doubt, cite Golden rule, tedy položit si otázku, kdybych byl autorem této myšlenky chtěl bych aby mě autor v této práci uvedl nebo ne? Problém je ale, že bez vyjádření autora je to jen na našem úsudku.
 
 
 
Citovat autory myšlenek není jen něčím co zabraňuje krádeži cizí práce (plagiarismu), popř. ocenění jejich významu. Jde  také o to, že na základě toho, že víme od koho myšlenka je můžeme usoudit na základě reputace autora její důležitost, významnost a relevanci, popř. rozšíření ve společnosti (např. díky počtu citací dané práce) a to zda již třeba není společnou znalostí v určitém oboru, v němž je potřeba daného autora a práci znát (jako např. v oblasti teorie znalostí jako veřejného statku článek ekonoma Stiglitze, kde prezentoval [https://www.researchgate.net/profile/Eugenio_Bobenrieth/publication/46440722_The_Political_Economy_of_International_Environmental_Cooperation/links/55ddb07308ae79830bb531ed/The-Political-Economy-of-International-Environmental-Cooperation.pdf#page=346 znalost jako světový veřejný statek]).
 
 
 
* Více v článku [[Co citovat v anonymním zdroji]]
 
  
 
== Zdroje k dalšímu studiu problematiky ==
 
== Zdroje k dalšímu studiu problematiky ==

Verze z 16. 11. 2018, 10:49

Článek v přípravě - zatím není určen pro jakékoliv využívání.

Tento článek diskutuje otázku: ,,Co citovat v neanonymním zdroji?", tedy ve zdroji, v němž je uveden jeho tvůrce ať již se jedná o autora či kolektiv autorů, popř. instituci či organizaci. V zásadě platí jednoduché pravidlo, že obecně platné objektivní pravidlo neexistuje. Každý autor, který něco píše, si sám rozhoduje o tom, co citovat bude a co ne. Záleží tedy pouze na jeho úsudku. Za tento úsudek může být ale trestán či naopak oceněn. To jak v této oblasti postupuje má podstaný vliv na jeho reputaci. Reputace také pomáhá při posuzování kvality textu někoho jiného (a pomáhá tak zodpovědět otázku koho citovat v případě, že je někteří autoři mají odlišné názory).

Reputace autora

V zásadě platí, že autor je garantem kvality daného textu. A důvěryhodnost (reputace) autora slouží jako určitý indikátor důvěryhodnosti textu. Pokud bychom měli použít metaforu tak autor ,,dává hlavu na špalek", tedy ručí svojí osobností za to, co píše. Případné pochybení může vážně ohrozit jeho kariéru (např. v případě vědců a novinářů). Naopak dlouholeté dobré výsledky se odráží ve zvyšování jeho reputace, integritě a prestiže. Na tom jsou založené vědecké metriky (h-indexy, celková citovanost, impakt faktory časopisů) ale např. i hodnocení reputace a prověřování autorů Wikipedie (celkový počet úspěšných editací).

Ač je reputace autora jedním z nejlepších kritérií při posuzování kvality textu (zejm. pokud v dané oblasti úsudek na základě úsudku někoho jiného), nelze na ni úplně spoléhat. Vysoce důvěryhodný autor může napsat nekvalitní text a naopak autor, který nemá žádnou reputaci text vysoce kvalitní. V tomto kontextu je známý tzv. efekt nositelů Nobelovy ceny (Nobel Prize effect), kdy i nejlepší vědci potom, co dostanou Nobelovu cenu, mohou propadnout sebeklamu, že všemu rozumí nejlépe a vyjadřují se i k problémům, o nichž vůbec nic nevědí a prokazují v nich chybný úsudek (viz Nobelova nemoc a seznam nemocných). A Matoušův efekt, který může způsobit obtíže mladým vědcům prorazit.

Obecně ale platí, že pokud má někdo expertízu (dlouholetou praxi) v úzce specializované oblasti, která je dostatečně pravidelná, aby se dala předvídat, je jeho úsudek v této oblasti určitou zárukou kvality, resp. expertní intuice[1] (Kahneman, Klein). Tedy např. lékař, který celý život operuje pouze žlučník, má v této oblasti expertízu, která může být využitelná i v predikcích konkrétního příkladu (např. jestli budou s operací problémy). Zatímco ekonom, který celý život studuje ekonomické krize, má sice expertízu v dějinách ekonomických krizích, ta se nedá využít v predikcích budoucích krizích, protože globální ekonomika je tak složitý systém, že není dostatečně pravidelná, aby se dala předvídat. To může pomoci při rozhodování čí úsudek brát v potaz, zvláště v situaci, pokud dochází k devalvaci slova expert. Skutečná expertíza v určité oblasti je zpravidla celoživotní prací a na jejím konci bývá značná pokora k tomu, co se neví (jak např. uvádí český neuropatolog František Koukolík, který se zabývá mozkem, o současném poznání mozku: ,,Nevíme, co všechno nevíme. Pravděpodobně je to menší vesmír.“)[2] Naopak před vědeckou domýšlivostí v oblasti predikcí a sociálního inženýrství, která může skonči totalitou, varuje např. Karl Popper.[3]

Doporučení

Pokud nejsou závažné důvody po zachování anonymity, je vhodné u každého zdroje uvádět autora (i v oblasti zdrojů na webových stránkách, kteří píší zaměstnanci dané instituce), to může vést k tomu, že si dotyčný autor dává větší pozor na to, co píše a za případné pochybení nese zodpovědnost a naopak za kvalitní text ocenění (např. v případě ocenění). Například známá Encyclopedia Britannica uvádí u svých textů[4] autory, jejichž profily je možné si rozkliknout[5] a poznat tak jejich kompetenci v dané oblasti (např. i za pomoci ve vyhledávání v databázích Web of Science Google Scholar). Nepotřebuje tak své čtenáře zatěžovat zbytečným citačním aparátem, jako např. Wikipedie, jejíž pravidlo je, že všechna tvrzení, co nejsou obecně známá by měla být ozdrjována věrohodnými zdroji. Obojí má své výhody i nevýhody. Články na Britanice mohou být čitelnější a je zde jednoduché posoudit kvalitu (podle autora), naopak není snadné je aktualizovat a čtenář musí spoléhat pouze na úsudek jednoho autora. Naopak ve Wikipedii může je velmi těžké se zorientovat ve kvalitě ale zase bývá poskytnut citační aparát a článek je tvořen za pomoci moudrosti davů (The Wisdom of Crowds).

Analýza Science

Zdroje k dalšímu studiu problematiky

(možno nainstalovat google translator do chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).

Související články

Afiliace

Tento výstup vznikl na Univerzitě Karlově v rámci projektu Specifického vysokoškolského výzkumu 2018 – 260 471.

Reference