Editace stránky Bivakování v chráněných územích

Bivakováním rozumíme přenocování v terénu bez dostatečného komfortu. Často bývá bráno jako synonymum pro nouzové přenocování. Ne každý bivak však musí být nouzový. Při pobytu v horském prostředí, speciálně pak při horolezectví a turistice ve volné přírodě většinou zvažujeme možnost přenocování v bivaku. Nemělo by se nám tedy stát, že se ocitneme v terénu s nedostatečným vybavením. To je chyba, která nás může stát život.<ref name=":2">{{Citace monografie
| vydání = Vydání první
| titul = Turistika a sporty v přírodě : přehled základních znalosti a dovedností pro výchovu v přirodě
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1013741989
| místo = Praha
| isbn = 9788026203223
| isbn2 = 8026203224
| počet stran = 1 online resource
| oclc = 1013741989
| příjmení = Neuman, Jan,
}}</ref><ref name="Sykora">{{Citace monografie
| příjmení = Sýkora
| jméno = Karel
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Pohyb v horském terénu [přednáška]. Špindlerův Mlýn: kurz přesunů na sněhu a ledu 2018
| vydání = 
| vydavatel = 
| místo = 
| rok vydání = 
| počet stran = 
| strany = 
| isbn = 
}}</ref>

Vlastní obtížnost bivaku závisí na vnějších podmínkách, ale i na schopnostech a připravenosti konkrétní osoby. Velmi důležitá je nejen fyzická kondice a odolnost, ale i odolnost psychická.<ref name="Sykora" /><ref name=":0" /><ref name=":3" />
 
Čas v kombinaci s povětrnostními podmínkami hrají při budování bivaku zásadní roli. Je velmi důležité mít vyzkoušený konkrétní druh bivaku, který v dané oblasti nejpravděpodobněji využijeme. Musíme vědět jak ho vybudovat, vybrat vhodné místo a kolik nám jeho vybudování zabere času a vlastních sil, abychom předešli fatálním následkům z neznalosti. Rozumný předstih těchto činností nám dovolí vybrat si optimální místo a rychle vybudovat bivak za světla.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Michalička
| jméno = Vladimír
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Bivakování [přednáška]. Špindlerův Mlýn: Kurz přesunů na sněhu a ledu 2019
| vydání = 
| vydavatel = 
| místo = 
| rok vydání = 
| počet stran = 
| strany = 
| isbn = 
}}</ref><ref name="Sykora" /><ref name=":3">{{Citace monografie
| vydání = Vyd. 1
| titul = Jak přežít v extrémních podmínkách
| url = https://www.worldcat.org/oclc/40089215
| vydavatel = Alpress
| místo = Frýdek-Místek
| isbn = 8072180355
| isbn2 = 9788072180356
| počet stran = 252 s.
| oclc = 40089215
| příjmení = Darman, Peter.
}}</ref>

Funkční bivak pomáhá udržovat tepelný komfort a poskytuje ochranu před nepříznivými vlivy (vítr, déšť, sněžení apod.). Správně vybudovaný bivak je prostředkem nejen k ochraně před nepříznivými vlivy počasí, ale i k odpočinku a obnovení sil. Při výběru druhu bivaku bereme v potaz zda bivak  bude sloužit pro krátkodobý nebo dlouhodobý účel, pro kolik osob je určen a jaký materiál využijeme k jeho vybudování.<ref name=":0" /><ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
| titul = Táboření a bivakování v horách
| periodikum = Pohora.cz
| url = https://www.pohora.cz/trenink-a-zdravi/taboreni-a-bivakovani-v-horach/
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref><ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
| titul = Táboření a bivakování v horách – Treking.cz
| periodikum = www.treking.cz
| url = https://www.treking.cz/archiv/taboreni-a-bivakovani.htm
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref><ref name=":3" />

'''Při budování bivaku bereme v potaz:'''<ref name="Sykora" />

*bezpečnost
*signalizaci pro záchranu (v případě nutnosti)
*energetickou náročnost
*blízkost vodního zdroje

==Důvody k bivakování<ref name="Sykora" /><ref name=":4" /><ref name=":6">SÝKORA K., MICHALIČKA V. a kol. K teorii přesunů na sněhu a ledu. 1. vydání Praha 2019. VO FTVS Praha</ref>==

*špatné povětrnostní podmínky
*silný vítr znemožňující bezpečný pohyb
*zhoršená viditelnost ve složitém a nebezpečném terénu (mlha, tma, sněžení)
*bouřka
*nutnost projít dané místo v určitou dobu, kdy jsou optimální podmínky a  minimální riziko (brodění ledovcové řeky brzy po ránu než se rozvodní, přechod lavinového svahu, úsek padajícího kamení apod.)
*úraz <ref name="Sykora" /><ref name=":4" /><ref name=":6" />
 
==Bivakování v chráněných územích.== 
Při bivakování nesmíte rozdělávat otevřený oheň, rozhazovat odpadky, ničit přírodu. Samozřejmostí je, že místo bivaku opustíte ve stejném (neporušeném) stavu, v jakém bylo při vašem příchodu. Avšak i v lesích a chráněných územích není rozdělávání ohně a táboření povoleno mimo vyhrazených míst. Dále pak je  v chráněných územích zakázáno se pohybovat mimo vyznačené trasy(zákon č. 289/1995). Na lesních pozemcích je tak třeba respektovat vedle zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny i výše zmíněný "lesní zákon". V katastrech obcí by podle zákona 128/2000 Sb. o obcích mohlo táboření i bivakování zakázat obec, tento případ je například platný v KRNAPu, ale v běžných lokalitách to obce nezakazují. V praxi bivakování není zakázáno, pouze je např. zakázaný vstup na určité území a tím pádem nepřímo i bivakování, nicméně z podstaty věci, kdy je bivak nouzové přečkání noci ve smyslu vlastního přežití, by nemělo dojít k zákonnému potrestání jedince přečkávajícího noc v bivaku.<ref name=":5" /><ref name=":1">{{Citace periodika
| příjmení = Jelínek
| jméno = Milan
| titul = Táboření v přírodě v kontextu ochrany životního prostředí (diplomová práce)
| periodikum = is.muni.cz
| datum = 2017
| ročník = 
| číslo = 
| strany = 
| url = https://is.muni.cz/th/msqzl/Diplomova_prace_FINAL.pdf
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref><ref name=":7">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = 123/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpi...
| periodikum = Zákony pro lidi
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-123/zneni-20180101
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref><ref name=":8">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno = 
| titul = 17/1992 Sb. Zákon o životním prostředí
| periodikum = Zákony pro lidi
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-17/zneni-20170701
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref><ref name=":9">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno = 
| titul = 289/1995 Sb. Lesní zákon
| periodikum = Zákony pro lidi
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-289/zneni-20180101
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-04-04
}}</ref>
 
==Rozdíly mezi tábořením a bivakováním ==
Hlavní rozdíl mezi bivakováním a tábořením dle aktuální legislativy je tedy v tom, že bivak je pouze nouzové přečkání pro jednu noc, bez jakéhokoliv zásahu do krajiny. Zatímco táboření je vícedenní cílený pobyt v přírodě na jednom místě včetně činností jako rozdělávání ohně, příprava stravy, budování přístřešků s využitím přírodních zdrojů (zásah do krajiny) a činnosti spojené s osobní hygienou <ref name=":1" /><ref name=":8" /><ref name=":9" /><ref name=":7" />
==Bivakování v létě==
[[Soubor:Bivak.jpg|náhled|karimatka-spacák-bivakovcí pytel ]] 
Vzhledem k tomu, že bivakování je bráno pouze jako nouzové přespání - zkušený jedinec k letnímu přenocování toho moc nepotřebujeme. V základu může jít pouze o izofolii, kterou lehce schováme v téměř jakékoliv kapse, a přikrčíme se, či si lehneme někde v závětří. 
[[Soubor:Ořez pončo.jpg|náhled|přístřešek z ponča typu "A"]]
Další možností pro zlepšení tepelného komfortu je set spacák-karimatka-bivakovací pytel. Poté, co najdeme vhodné místo (v závětří, hlavou do svahu, dále od možnosti tekoucí vody, mimo zvířecí cestičky…)si pouze rozbalíme karimatku, na ni rozbalíme spacák s bivakovacím pytlem (zpravidla Gore-Texový, či jiný nepromokavý pytel, který chrání spacák před promočením a jinými nepřízněmi počasí). Při této možnosti (a jasné obloze) lze sledovat hvězdy a přespat tzv. „pod širákem“.

V neposlední řadě lze k triu spacák-karimatka-bivakovací pytel ještě přidat celtu, či pončo, které natáhneme nad sebe, pokud očekáváme déšť, nebo jiné nepříznivé počasí, čímž se výrazně zvýší i tepelný komfort, protože nám neuniká teplo do okolí tak výrazně, jako bychom spali bez plachty nad sebou.

'''Tyto druhy bivaku, lze využít v chráněných územích bez zákonného potrestání v místech, kde není zákaz vstupu. <ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":1" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Herzán
| jméno = Jiří
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Abeceda tábořiště
| vydání = 
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok = 1977
| počet stran = 172
| strany = 
| isbn = 
}}</ref>''' 
  
==Bivakování v zimě==
Bivakování v zimních podmínkách je z podstaty věci spjato s vyšší mírou rizika kvůli povětrnostním podmínkám (chlad, sníh,laviny apod.) Jsou potřeba rozsáhlejší zkušenosti jedince a vždy by na pohyb a pobyt v přírodě měl být kvalitně připraven, především pokud se pohybuje v horském prostředí. Vhodné prostředky pro usnadnění pohybu v zasněženém terénu jsou sněžnice nebo skialpy. <ref name=":0" /><ref name=":6" /> 

V zimních podmínkách je nouzové přečkání noci bez dostatečného vybavení velmi náročný život ohrožující úkol, proto je vhodné mít odpovídající vybavení.<ref name="Sykora" />

===Doporučená základní výbava jednotlivce pro pohyb v zimním (horském) prostředí s možností bivakování:===

*sněžnice/skialpy
*kvalitní oblečení (cibulový systém)
*čelová svítilna
*dostatek tekutin a stravy
*lavinový set (lavinová sonda, lopatka, lavinový vyhledávač)
*prostředky k nouzovému přespání v zimě (bivakování)
**karimatka
**spací pytel
**bivakovácí pytel (Zdiarskeho vak) <ref name=":0" /><ref name=":2" />

===Volba místa pro bivak v zimních podmínkách:===

*v místě poskytujícím přirozenou ochranu prostředí (jeskyně, sněhová dutina)
*mimo nebezpečná území (lavinové svahy, horské hřebeny). <ref name=":0" />

Pro budování bivaku v zimních podmínkách v chráněných územích platí stejné legislativní normy jako v létě. Zde uvádíme základní příklady bivaku v zimních podmínkách, které tyto normy splňují.

Bivakování na sněhu je to nejjednodušší  a nejvhodnějším způsob. K bivakování  lze využít stan, sněhovou jeskyni (záhrabů), sněhových dutin, sněhových jam nebo iglú. Sníh má velmi dobré izolační vlastnosti, uvnitř sněhového bivaku jsou vždy teploty vyšší než 0 °C, dokonce i když je venku silný mráz.<ref name=":6" />

===Nouzový bivakovací pytel===
Využívá se pro nouzové přespání v zimních podmínkách. Tento pytel by měl být dostatečně velký, aby se do něj vešly 2 osoby a zároveň poskytl ochranu především proti větru a vlhkosti. Nouzový bivakovací pytel má na jedné straně otvor pro větrání a v rozích poutka na zavěšení. Z pytle tak lze vytvořit i provizorní přístřešek. Jeho výhoda je, že se nemusí nic stavět, pouze si do něj vlezeme s karimatkou a spacákem.<ref name=":6" /> [[Soubor:Bivouac2.jpg|náhled|Přespání v Žďárského pytli]]

===Bivakovací pytel (Zdiarskeho vak)===
Lidově žďárák je ideálním prostředkem pro zvýšení komfortu nouzového přespání v zimních podmínkách. Je to o mnoho kvalitnější pytel než ten nouzový a své uplatnění má i v extrémních podmínkách. Výhodou je nízká hmotnost, vysoká odolnost proti vodě, větru, vlhkosti a v současnosti se vyrábí výhradně z umělých materiálů, liší se však použitím nepromokavé vrstvy. U levnějších, ale lehčích variant bývá použit zátěr, u dražších a těžších polopropustná membrána (Gore-tex, Gelanots, E-vent, apod). Stejně jako u nouzového bivakovací pytle není zde potřeb nic stavět, pouze si do něj vlézt  i s karimatkou a spacákem. Nespornou výhodou polopropustných membrán je navíc jejich „dýchání“ díky kterému prochází vodní páry vně vaku.<ref name=":6" /><ref name=":0" />[[Soubor:Snow Cave on Mount Hood.jpg|náhled|Záhrab (sněhová jeskyně)]]

===Záhrab (sněhová jeskyně)===

V horském prostředí je tento způsob nejvhodnější protože pro jeho vybudování jsou vhodné terénní nerovnosti s navátým sněhem. Velmi důležitým faktorem pro stavbu záhrabu je dostatek sněhu. Při jeho nedostatku je možné ho předem nakupit. V tomto  případě je třeba hromadu ušlapat (lyžemi, sněžnicemi apod.) a nechat alespoň půl hodiny vymrznout.<ref name=":0" /><ref name=":6" /><ref name=":3" /> 

====Zásady při kopání záhrabu (sněhové jeskyně):====

*sondáž terénu pomocí lavinových sond nebo lyžařských hůlek (výška sněhové pokrývky a případné překážky)
*vchod do bivaku udělat co nejmenší a směrem dovnitř stoupá (komínový efekt)
*každý jedinec v záhrabu potřebuje prostor široký asi 60 cm a vysoký tak, aby umožnil pohodlné sezení
*nutnost vytvoření větracích otvorů ve stropu záhrabu (minimálně dva otvory sondou na osobu)
*strop sněhové jeskyně tvoří klenbu a zdi jsou vyhlazené (kvůli kondenzaci a stékání vody)
 
Záhrab (sněhová jeskyně) může být postavena pro větší počet osob. Měla by být označena nad vstupem, například zkříženými lyžařskými hůlkami.  <ref name=":0" /><ref name=":6" /><ref name=":3" />

==Odkazy==
===Reference===
<references /> 

===Literatura===
        	
*BRANDOS, Otakar. Táboření a bivakování Je táboření a bivakování v přírodě a na horách legální? [online] [cit. 25.3.2019]. Dostupné z: https://www.treking.cz/archiv/taboreni-a-bivakovani.htm

*BOČEK, J. Táboření a bivakování v horách. [online] [cit. 28.3.2019]. Dostupné : https://www.pohora.cz/trenink-a-zdravi/taboreni-a-bivakovani-v-horach/

[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]