Editace stránky Biodiverzita
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Image:Blue Linckia Starfish.JPG|thumb|275px|Biodiverzita korálových útesů]] | [[Image:Blue Linckia Starfish.JPG|thumb|275px|Biodiverzita korálových útesů]] | ||
[[Biodiverzita]], tedy biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu [[ekosystém|ekosystémů]]. Je popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích<ref>Průvodce k Úmluvě o biodiverzitě GLOWKA et al. 1994)</ref>. Přitom nejde o pouhý součet všech genů, druhů a ekosystémů, ale spíše o variabilitu uvnitř a mezi nimi. Proto je biodiverzita v tomto pojetí považována za vlastnost života. | [[Biodiverzita]], tedy biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu [[ekosystém|ekosystémů]]. Je popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích<ref>Průvodce k Úmluvě o biodiverzitě GLOWKA et al. 1994)</ref>. Přitom nejde o pouhý součet všech genů, druhů a ekosystémů, ale spíše o variabilitu uvnitř a mezi nimi. Proto je biodiverzita v tomto pojetí považována za vlastnost života. | ||
Řádek 5: | Řádek 4: | ||
Biodiverzita není totožná s druhovým bohatstvím (výčet druhů), nýbrž je pojmem mnohem širším a komplexnějším. Na druhou stranu ji však nelze zcela ztotožnit s celým předmětem zájmu současné ochrany přírody. Biologická rozmanitost končí de facto na úrovni ekosystémů, nedotýká se tedy bezprostředně [[krajina|krajiny]], [[krajinný ráz|krajinného rázu]] apod. Také geologická a geomorfologická diverzita, souhrnně tzv. [[geodiverzita]], přesahuje rámec pojmu biologická rozmanitost. V poslední době se tak objevují nové pojmy ''geobiodiverzita'' a ''krajinná diverzita''<ref>Velmi podrobně viz [http://botany.natur.cuni.cz/cz/studium/bioochrana.rtf Härtel, H., 2003]</ref> | Biodiverzita není totožná s druhovým bohatstvím (výčet druhů), nýbrž je pojmem mnohem širším a komplexnějším. Na druhou stranu ji však nelze zcela ztotožnit s celým předmětem zájmu současné ochrany přírody. Biologická rozmanitost končí de facto na úrovni ekosystémů, nedotýká se tedy bezprostředně [[krajina|krajiny]], [[krajinný ráz|krajinného rázu]] apod. Také geologická a geomorfologická diverzita, souhrnně tzv. [[geodiverzita]], přesahuje rámec pojmu biologická rozmanitost. V poslední době se tak objevují nové pojmy ''geobiodiverzita'' a ''krajinná diverzita''<ref>Velmi podrobně viz [http://botany.natur.cuni.cz/cz/studium/bioochrana.rtf Härtel, H., 2003]</ref> | ||
Někdy k nim bývá navíc přidávána také ''molekulární rozmanitost''<ref> | Někdy k nim bývá navíc přidávána také ''molekulární rozmanitost''<ref>Campbell, AK (2003). "Save those molecules: molecular biodiversity and life". Journal of Applied Ecology 40 pp=193–203.</ref>. | ||
==Stabilita životního prostředí na Zemi== | == Stabilita životního prostředí na Zemi == | ||
Život na [[Země|Zemi]] se vyskytuje pouze v tenké vrstvě na rozhraní [[w:zemská kůra|zemské kůry]] a [[atmosféra|atmosféry]] a zejména pak v [[hydrosféra|hydrosféře]]. Tloušťka [[ | Život na [[Země|Zemi]] se vyskytuje pouze v tenké vrstvě na rozhraní [[w:zemská kůra|zemské kůry]] a [[atmosféra|atmosféry]] a zejména pak v [[hydrosféra|hydrosféře]]. Tloušťka [[biosféra|biosféry]] činí jen dvě desítky kilometrů (při poloměru Země zhruba 6 400 km); objemem tedy zabírá jen 0,3 promile objemu Země. | ||
Fyzikální a chemické podmínky v této vrstvě jsou neuvěřitelně stabilní. Na tom mají zásluhu: | Fyzikální a chemické podmínky v této vrstvě jsou neuvěřitelně stabilní. Na tom mají zásluhu: | ||
*kosmologické podmínky (stálý zářivý výkon [[w:Slunce|Slunce]], stálá oběžná dráha Země), | *kosmologické podmínky (stálý zářivý výkon [[w:Slunce|Slunce]], stálá oběžná dráha Země), | ||
*výskyt tekuté vody zejména v oceánech, | *výskyt tekuté vody zejména v oceánech, | ||
*před účinky elektricky nabitých částic kosmického záření a zejména tzv. slunečního větru je povrch Země chráněn [[w:Magnetické pole Země|geomagnetickým polem]], které má charakter dipólu s magnetickou osou mírně skloněnou k ose rotace, | *před účinky elektricky nabitých částic kosmického záření a zejména tzv. slunečního větru je povrch Země chráněn [[w:Magnetické pole Země|geomagnetickým polem]], které má charakter dipólu s magnetickou osou mírně skloněnou k ose rotace, | ||
*průměrná teplota zemského povrchu, která činí v současné době + | *průměrná teplota zemského povrchu, která činí v současné době + 15<sup>o</sup> C, což je zhruba o 30<sup>o</sup> C více, než kolik by měla planeta v téže poloze vůči Slunci, ale bez zemské atmosféry. Rozdíl je dán tzv. skleníkovým efektem. Protože hlavními skleníkovými plyny jsou vodní pára, oxid uhličitý a metan, je tento faktor spjat s existencí života na Zemi, | ||
*[[w:ozonová vrstva|ozonová vrstva]] brání přístupu život nebezpečnému ultrafialovému záření Slunce až na zemský povrch. Existence ozonové vrstvy úzce souvisí s výskytem kyslíku v zemské atmosféře. Ještě před 700 miliony let bylo kyslíku v zemské atmosféře tak málo, že ozonová vrstva neměla z čeho vznikat. V době, kdy ozonová vrstva neexistovala, byl život na Zemi omezen na hlubší pásma v mořích a jezerech (voda totiž ultrafialové záření vydatně pohlcuje), | *[[w:ozonová vrstva|ozonová vrstva]] brání přístupu život nebezpečnému ultrafialovému záření Slunce až na zemský povrch. Existence ozonové vrstvy úzce souvisí s výskytem kyslíku v zemské atmosféře. Ještě před 700 miliony let bylo kyslíku v zemské atmosféře tak málo, že ozonová vrstva neměla z čeho vznikat. V době, kdy ozonová vrstva neexistovala, byl život na Zemi omezen na hlubší pásma v mořích a jezerech (voda totiž ultrafialové záření vydatně pohlcuje), | ||
*dosud nejdelší homeostatický cyklus na Zemi objevili geologové teprve nedávno. Růst zastoupení [[w:oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] v atmosféře znamená zvýšení velikosti [[skleníkový jev|skleníkového efektu]], a tedy celkové oteplení Země. Tím se zvyšuje výpar vody z řek, jezer a především oceánů, což má za následek mocnější dešťové srážky. Vodní kapičky vymývají oxid uhličitý z atmosféry, a ten je na povrchu oceánů dychtivě pohlcován [[w:plankton|planktonem]], který jej včleňuje do svých organismů. Když plankton hyne, padají jeho ostatky na oceánské dno, kde se oxid uhličitý zabuduje do [[w:vápenec|vápence]] (CaCO<sub>3</sub>). Vlivem podsouvání [[w:tektonická deska|litosférických desek]] se vápenec dostává skluzem přes [[w:zemská kůra|zemskou kůru]] do vnějšího pláště až do hloubek, kde se taví magmatickým ohřevem. Prostřednictvím sopek se takto znovu uvolněný oxid uhličitý dostává zpět do zemské atmosféry a tak opět ovlivňuje velikost skleníkového efektu. Celý cyklus trvá zhruba půl miliardy let<ref>Grygar J. (2004): Kosmické katastrofy. Stabilita životního prostředí na Zemi. Přednáška proslovená v cyklu "Otázky a názory" dne 6. prosince 1994 na ČVUT v Praze. In: Věda a víra, ALDEBARAN, ISBN 80-903117-2-5. | *dosud nejdelší homeostatický cyklus na Zemi objevili geologové teprve nedávno. Růst zastoupení [[w:oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] v atmosféře znamená zvýšení velikosti [[skleníkový jev|skleníkového efektu]], a tedy celkové oteplení Země. Tím se zvyšuje výpar vody z řek, jezer a především oceánů, což má za následek mocnější dešťové srážky. Vodní kapičky vymývají oxid uhličitý z atmosféry, a ten je na povrchu oceánů dychtivě pohlcován [[w:plankton|planktonem]], který jej včleňuje do svých organismů. Když plankton hyne, padají jeho ostatky na oceánské dno, kde se oxid uhličitý zabuduje do [[w:vápenec|vápence]] (CaCO<sub>3</sub>). Vlivem podsouvání [[w:tektonická deska|litosférických desek]] se vápenec dostává skluzem přes [[w:zemská kůra|zemskou kůru]] do vnějšího pláště až do hloubek, kde se taví magmatickým ohřevem. Prostřednictvím sopek se takto znovu uvolněný oxid uhličitý dostává zpět do zemské atmosféry a tak opět ovlivňuje velikost skleníkového efektu. Celý cyklus trvá zhruba půl miliardy let<ref>Grygar J. (2004): Kosmické katastrofy. Stabilita životního prostředí na Zemi. Přednáška proslovená v cyklu "Otázky a názory" dne 6. prosince 1994 na ČVUT v Praze. In: Věda a víra, ALDEBARAN, ISBN 80-903117-2-5. | ||
Řádek 36: | Řádek 21: | ||
Organismy aktivně pomáhají vytvářet stabilní podmínek pro svůj život (pozitivní zpětná vazba). Celoplanetární regulace je tak dosaženo srůstáním živé a neživé složky do jediného systému. Druhy a jejich prostředí se vyvíjejí ve vzájemné interakci; evoluce organismů je propojena s evolucí prostředí. Taková autoregulace života a prostředí Země vede k vytváření vědeckých teorií o živé planetě Zemi - vycházející z tzv. [[Hypotéza Gaia|hypotézy Gaia]]. | Organismy aktivně pomáhají vytvářet stabilní podmínek pro svůj život (pozitivní zpětná vazba). Celoplanetární regulace je tak dosaženo srůstáním živé a neživé složky do jediného systému. Druhy a jejich prostředí se vyvíjejí ve vzájemné interakci; evoluce organismů je propojena s evolucí prostředí. Taková autoregulace života a prostředí Země vede k vytváření vědeckých teorií o živé planetě Zemi - vycházející z tzv. [[Hypotéza Gaia|hypotézy Gaia]]. | ||
==Ochrana biodiverzity== | == Ochrana biodiverzity == | ||
Biodiverzita neboli biologická rozmanitost má tendenci se v průběhu evoluce zvyšovat. K jejímu poklesu dochází v důsledku určitých katastrof, nebo například i zásahem člověka. | Biodiverzita neboli biologická rozmanitost má tendenci se v průběhu evoluce zvyšovat. K jejímu poklesu dochází v důsledku určitých katastrof, nebo například i zásahem člověka. | ||
Řádek 49: | Řádek 34: | ||
Zabránit úbytku biologických druhů lze obtížně, snahy by však měly směřovat k omezení zásahů člověka do přirozeného prostředí. Druhům, které o své prostředí přišly, by se mělo poskytovat náhradní útočiště. | Zabránit úbytku biologických druhů lze obtížně, snahy by však měly směřovat k omezení zásahů člověka do přirozeného prostředí. Druhům, které o své prostředí přišly, by se mělo poskytovat náhradní útočiště. | ||
== Témata == | |||
*[[/Etymologie pojmu/]] | *[[/Etymologie pojmu/]] | ||
*[[ | *[[Pojmy související s biodiverzitou]] | ||
*[[Vývoj a vymírání druhů]] | *[[Vývoj a vymírání druhů]] | ||
*[[Globální ochrana biodiverzity]] | *[[Globální ochrana biodiverzity]] | ||
*[[Ekosystémový přístup]] | *[[Ekosystémový přístup]] | ||
*[[Přístup zohledňující kvalitu lidského života]] | *[[Přístup zohledňující kvalitu lidského života]] | ||
*[[Krajina]] | *[[Krajina]] | ||
*[[Etické problémy vztahu k přírodě]] | *[[Etické problémy vztahu k přírodě]] | ||
== Příklady a zdroje pro výuku == | |||
*Čtení z Bedrníku: [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Biodiverzita Strategie ochrany biologické rozmanitosti] | |||
*http://chm.nature.cz/cooperation/fol387720 | |||
*http://chm.nature.cz/network/fol766749 | |||
== Zdroje == | |||
<references/> | |||
[http://www.biowebgym.szm.sk/index.html BIOWEB] | |||
Činčera, J. (2001): [http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Největší ekologické katastrofy za posledních 20000 let]. Environmentální informační systémy a humanistická environmentalistika - texty k výuce. Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. | |||
Härtel, H. (2003): Biologické principy ochrany přírody. In: http://botany.natur.cuni.cz/cz/studium/bioochrana.rtf | |||
Heczko, S.: Gaia - vědecká teorie o živé planetě Zemi. | |||
{{citace monografie | jméno = J. | příjmení = Jeník | místo = Praha | titul = Ekosystémy | vydavatel = Přírodovědecká fakulta UK | poznámka = skripta | rok = 1998}} | |||
Jeník, J. (2003): Ekosystém: nepominutelné mezioborové paradigma. Ad Vesmír 81, 127–131, 2002/6. [http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=2293 Pro registrované]. | |||
REID, W. V. a Skupina Hodnocení ekosystémů k miléniu (Millennium Ecosystem Assessment): Zpráva Hodnocení ekosystémů k miléniu. Syntéza. COŽP UK, Praha. ISBN 80-239-6300-7 | |||
{{citace elektronického periodika | příjmení = Koshland Jr. | jméno = D. E. | titul = The seven pillars of life | periodikum = Science | url = http://www.sciencemag.org/cgi/content/full/295/5563/2215 | datum vydání = 2002-3-22 | ročník = 295 | číslo = 5563 | strany = 2215-2216}} | |||
{{citace monografie | jméno = J. | příjmení = Lovelock | titul = Živoucí planeta | edice = Kolumbus | vydavatel = Mladá fronta ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR | rok = 1994 | místo = Praha | isbn = 80-204-0436-8 | isbn2 = 80-85368-56-0 }} | |||
Schreiber, V. (2002): [http://akademon.cz/source/pil.htm#po Sedm pilířů života]. | |||
[http://en.wikipedia.org/wiki/Life Life], From Wikipedia, the free encyclopedia. [http://wikipedia.infostar.cz/l/li/life.html#Defining%20the%20concept%20of%20life Český překlad] | |||
=== | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
[[Ekologie]] | |||
[[Biosféra]] | |||
[[Ekosystém]] | |||
[[Evoluce]] | |||
[[Kvalita lidského života (blahobyt, pohoda)]] | |||
=== Externí odkazy === | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii] | |||
[[Kategorie:Ekologie]] | [[Kategorie:Ekologie]] | ||
[[Kategorie:Biosféra]] | [[Kategorie:Biosféra]] | ||
[[Kategorie:Přírodní rizika]] | [[Kategorie:Přírodní rizika]] | ||
[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]] | [[Kategorie:Dopady na ekosystémy]] | ||