Editace stránky Biodiverzita

[[Image:Blue Linckia Starfish.JPG|thumb|275px|Biodiverzita korálových útesů]]
[[Biodiverzita]], tedy biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu [[ekosystém|ekosystémů]]. Je popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích<ref>Průvodce k Úmluvě o biodiverzitě GLOWKA et al. 1994)</ref>. Přitom nejde o pouhý součet všech genů, druhů a ekosystémů, ale spíše o variabilitu uvnitř a mezi nimi. Proto je biodiverzita v tomto pojetí považována za vlastnost života.

Biodiverzita není totožná s druhovým bohatstvím (výčet druhů), nýbrž je pojmem mnohem širším a komplexnějším. Na druhou stranu ji však nelze zcela ztotožnit s celým předmětem zájmu současné ochrany přírody. Biologická rozmanitost končí de facto na úrovni ekosystémů, nedotýká se tedy bezprostředně [[krajina|krajiny]], [[krajinný ráz|krajinného rázu]] apod. Také geologická a geomorfologická diverzita, souhrnně tzv. [[geodiverzita]], přesahuje rámec pojmu biologická rozmanitost. V poslední době se tak objevují nové pojmy ''geobiodiverzita'' a ''krajinná diverzita''<ref>Velmi podrobně viz [http://botany.natur.cuni.cz/cz/studium/bioochrana.rtf Härtel, H., 2003]</ref>

==Druhy biologické rozmanitosti==
Biodiverzity se dělí na následující rozmanitosti:
* [[druhová rozmanitost]]
* [[ekosystémová rozmanitost]]
* [[genetická rozmanitost]]

Někdy k nim bývá navíc přidávána také ''molekulární rozmanitost''<ref>Campbell, AK (2003). "Save those molecules: molecular biodiversity and life". Journal of Applied Ecology 40 pp=193–203.</ref>.

== Stabilita životního prostředí na Zemi ==

Život na [[Země|Zemi]] se vyskytuje pouze v tenké vrstvě na rozhraní [[w:zemská kůra|zemské kůry]] a [[atmosféra|atmosféry]] a zejména pak v [[hydrosféra|hydrosféře]]. Tloušťka [[biosféra|biosféry]] činí jen dvě desítky kilometrů (při poloměru Země zhruba 6 400 km); objemem tedy zabírá jen 0,3 promile objemu Země.

Fyzikální a chemické podmínky v této vrstvě jsou neuvěřitelně stabilní. Na tom mají zásluhu:
*kosmologické podmínky (stálý zářivý výkon Slunce, stálá oběžná dráha Země)
*výskyt tekuté vody zejména v oceánech
*před účinky elektricky nabitých částic kosmického záření a zejména tzv. slunečního větru je povrch Země chráněn geomagnetickým polem, které má charakter dipólu s magnetickou osou mírně skloněnou k ose rotace
*průměrná teplota zemského povrchu, která činí v současné době + 15<sup>o</sup> C, což je zhruba o 30<sup>o</sup> C více, než kolik by měla planeta v téže poloze vůči Slunci, ale bez zemské atmosféry. Rozdíl je dán tzv. skleníkovým efektem. Protože hlavními skleníkovými plyny jsou vodní pára, oxid uhličitý a metan, je tento faktor spjat s existencí života na Zemi
*ozónová vrstva brání přístupu život nebezpečnému ultrafialovému záření Slunce až na zemský povrch. Existence ozonové vrstvy úzce souvisí s výskytem kyslíku v zemské atmosféře. Ještě před 700 miliony let bylo kyslíku v zemské atmosféře tak málo, že ozonová vrstva neměla z čeho vznikat. V době, kdy ozonová vrstva neexistovala, byl život na Zemi omezen na hlubší pásma v mořích a jezerech (voda totiž ultrafialové záření vydatně pohlcuje)
*dosud nejdelší homeostatický cyklus na Zemi objevili geologové teprve nedávno. Růst zastoupení oxidu uhličitého v atmosféře znamená zvýšení velikosti skleníkového efektu, a tedy celkové oteplení Země. Tím se zvyšuje výpar vody z řek, jezer a především oceánů, což má za následek mocnější dešťové srážky. Vodní kapičky vymývají oxid uhličitý z atmosféry, a ten je na povrchu oceánů dychtivě pohlcován planktonem, který jej včleňuje do svých organismů. Když plankton hyne, padají jeho ostatky na oceánské dno, kde se oxid uhličitý zabuduje do vápence (CaCO<sub>3</sub>). Vlivem podsouvání litosférických desek se vápenec dostává skluzem přes zemskou kůru do vnějšího pláště až do hloubek, kde se taví magmatickým ohřevem. Prostřednictvím sopek se takto znovu uvolněný oxid uhličitý dostává zpět do zemské atmosféry a tak opět ovlivňuje velikost skleníkového efektu. Celý cyklus trvá zhruba půl miliardy let Grygar J. (2004).

Organismy aktivně pomáhají vytvářet stabilní podmínek pro svůj život (pozitivní zpětná vazba). Celoplanetární regulace je tak dosaženo srůstáním živé a neživé složky do jediného systému. Druhy a jejich prostředí se vyvíjejí ve vzájemné interakci; evoluce organismů je propojena s evolucí prostředí. Taková autoregulace života a prostředí Země vede k vytváření vědeckých teorií o živé planetě Zemi - vycházející z tzv. [[Hypotéza Gaia|hypotézy Gaia]].

== Ochrana biodiverzity ==

Biodiverzita neboli biologická rozmanitost má tendenci se v průběhu evoluce zvyšovat. K jejímu poklesu dochází v důsledku určitých katastrof, nebo například i zásahem člověka.

Hlavním cílem zachování biodiverzity je uchování rozmanitosti jednotlivých biologických druhů i různorodosti prostředí, ve kterých se tyto druhy nacházejí. Proměny ve složení, zastoupení druhů se odehrávají také přirozenou cestou, v současné době však jsou výraznější ty, které působí lidská činnost.

Zachování rozmanitosti biologických druhů je nezbytné, protože udržují stabilitu ekosystémů. Například v době přírodní krize mohou přispět k jejímu odvrácení ty organismy, jejichž vliv na fungování ekosystému byl do té doby nepatrný.

Studium biodiverzity se často zaměřuje na ochranu ohrožených druhů a druhů, které ke svému životu potřebují specifické přírodní podmínky (složení půdy, vody, dobu a intenzitu osvitu a další). Zásahy do jejich přirozeného prostředí – například vznik nové zástavby, klimatické změny, zemědělské využívání okolí, kácení lesů – mohou jejich výskyt omezit či je mohou zničit. Další nebezpečí představují nově zavlečené druhy – jejich invaze do prostředí, kde nemají přirozené nepřátele. Stávají se dominantními, jejich počet se zvyšuje na úkor ostatních druhů.

Za základní dokument, který se týká ochrany biologické rozmanitosti je považována [[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)]], která byla podepsána na [[Summit Země Rio de Janeiro|Summitu Země v Riu de Janeiro]] 5. června 1992. Usiluje o zachování diverzity genové, druhové a ekosystémové.

Zabránit úbytku biologických druhů lze obtížně, snahy by však měly směřovat k omezení zásahů člověka do přirozeného prostředí. Druhům, které o své prostředí přišly, by se mělo poskytovat náhradní útočiště.

== Témata ==
*[[/Etymologie pojmu/]]
*[[Pojmy související s biodiverzitou]]
*[[Vývoj a vymírání druhů]]
*[[Globální ochrana biodiverzity]]
*[[Ekosystémový přístup]]
*[[Přístup zohledňující kvalitu lidského života]]

*[[Krajina]]

*[[Etické problémy vztahu k přírodě]]

== Příklady a zdroje pro výuku ==

*Čtení z Bedrníku: [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Biodiverzita Strategie ochrany biologické rozmanitosti]
*http://chm.nature.cz/cooperation/fol387720
*http://chm.nature.cz/network/fol766749 

== Zdroje ==
<references/>
[http://www.biowebgym.szm.sk/index.html BIOWEB]

Činčera, J. (2001): [http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Největší ekologické katastrofy za posledních 20000 let]. Environmentální informační systémy a humanistická environmentalistika - texty k výuce. Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze.

Grygar J. (2004): Kosmické katastrofy. Stabilita životního prostředí na Zemi. Přednáška proslovená v cyklu "Otázky a názory" dne 6. prosince 1994 na ČVUT v Praze. In: Věda a víra,  ALDEBARAN, ISBN 80-903117-2-5.

Härtel, H. (2003): Biologické principy ochrany přírody. In: http://botany.natur.cuni.cz/cz/studium/bioochrana.rtf 

Heczko, S.: Gaia  - vědecká teorie o živé planetě Zemi.

{{citace monografie | jméno = J. | příjmení = Jeník | místo = Praha | titul = Ekosystémy | vydavatel = Přírodovědecká fakulta UK |  poznámka = skripta | rok = 1998}}

Jeník, J. (2003): Ekosystém: nepominutelné mezioborové paradigma. Ad Vesmír 81, 127–131, 2002/6. [http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=2293 Pro registrované].

REID, W. V. a  Skupina Hodnocení ekosystémů k miléniu (Millennium Ecosystem Assessment): Zpráva Hodnocení ekosystémů k miléniu. Syntéza. COŽP UK, Praha. ISBN 80-239-6300-7

{{citace elektronického periodika | příjmení = Koshland Jr. | jméno = D. E. | titul = The seven pillars of life | periodikum = Science | url = http://www.sciencemag.org/cgi/content/full/295/5563/2215 | datum vydání = 2002-3-22 | ročník = 295 | číslo = 5563 | strany = 2215-2216}}

{{citace monografie | jméno = J. | příjmení = Lovelock | titul = Živoucí planeta | edice = Kolumbus | vydavatel = Mladá fronta ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR | rok = 1994 | místo = Praha | isbn = 80-204-0436-8 | isbn2 = 80-85368-56-0  }} 


Schreiber, V. (2002): [http://akademon.cz/source/pil.htm#po Sedm pilířů života].

[http://en.wikipedia.org/wiki/Life Life], From Wikipedia, the free encyclopedia. [http://wikipedia.infostar.cz/l/li/life.html#Defining%20the%20concept%20of%20life Český překlad]


== Odkazy ==

=== Související články ===
[[Ekologie]]

[[Biosféra]]

[[Ekosystém]]

[[Evoluce]]

[[Kvalita lidského života (blahobyt, pohoda)]]

=== Externí odkazy ===

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
[[Kategorie:Ekologie]]
[[Kategorie:Biosféra]]
[[Kategorie:Přírodní rizika]]
[[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Zkontrolováno|20160526120014|[[Uživatel:Admin|David Vačkář]] ([[Diskuse s uživatelem:Admin|diskuse]])}}
 [[Image:Blue Linckia Starfish.JPG|thumb|275px|Biodiverzita korálových útesů]]
 [[Biodiverzita]], tedy biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu [[ekosystém|ekosystémů]]. Je popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích<ref>Průvodce k Úmluvě o biodiverzitě GLOWKA et al. 1994)</ref>. Přitom nejde o pouhý součet všech genů, druhů a ekosystémů, ale spíše o variabilitu uvnitř a mezi nimi. Proto je biodiverzita v tomto pojetí považována za vlastnost života.
@@ Řádek 5: / Řádek 4: @@
 Biodiverzita není totožná s druhovým bohatstvím (výčet druhů), nýbrž je pojmem mnohem širším a komplexnějším. Na druhou stranu ji však nelze zcela ztotožnit s celým předmětem zájmu současné ochrany přírody. Biologická rozmanitost končí de facto na úrovni ekosystémů, nedotýká se tedy bezprostředně [[krajina|krajiny]], [[krajinný ráz|krajinného rázu]] apod. Také geologická a geomorfologická diverzita, souhrnně tzv. [[geodiverzita]], přesahuje rámec pojmu biologická rozmanitost. V poslední době se tak objevují nové pojmy ''geobiodiverzita'' a ''krajinná diverzita''<ref>Velmi podrobně viz [http://botany.natur.cuni.cz/cz/studium/bioochrana.rtf Härtel, H., 2003]</ref>
-Někdy k nim bývá navíc přidávána také ''molekulární rozmanitost''<ref>{{Cite journal
+==Druhy biologické rozmanitosti==
-| doi = 10.1126/science.1068489
+Biodiverzity se dělí na následující rozmanitosti:
-| issn = 00368075, 10959203
+* [[druhová rozmanitost]]
-| volume = 295
+* [[ekosystémová rozmanitost]]
-| issue = 5563
+* [[genetická rozmanitost]]
-| pages = 2215-2216
-| last = Koshland Jr.
-| first = D. E.
-| title = SPECIAL ESSAY: The Seven Pillars of Life
-| journal = Science
-| accessdate = 2013-06-11
-| date = 2002-03-22
-| url = http://www.sciencemag.org/cgi/doi/10.1126/science.1068489
-}}</ref>.
-==Stabilita životního prostředí na Zemi==
+Někdy k nim bývá navíc přidávána také ''molekulární rozmanitost''<ref>Campbell, AK (2003). "Save those molecules: molecular biodiversity and life". Journal of Applied Ecology 40 pp=193–203.</ref>.
-Život na [[Země|Zemi]] se vyskytuje pouze v tenké vrstvě na rozhraní [[w:zemská kůra|zemské kůry]] a [[atmosféra|atmosféry]] a zejména pak v [[hydrosféra|hydrosféře]]. Tloušťka [[Portál:biosféra|biosféry]] činí jen dvě desítky kilometrů (při poloměru Země zhruba 6 400 km); objemem tedy zabírá jen 0,3 promile objemu Země.
+== Stabilita životního prostředí na Zemi ==
+Život na [[Země|Zemi]] se vyskytuje pouze v tenké vrstvě na rozhraní [[w:zemská kůra|zemské kůry]] a [[atmosféra|atmosféry]] a zejména pak v [[hydrosféra|hydrosféře]]. Tloušťka [[biosféra|biosféry]] činí jen dvě desítky kilometrů (při poloměru Země zhruba 6 400 km); objemem tedy zabírá jen 0,3 promile objemu Země.
 Fyzikální a chemické podmínky v této vrstvě jsou neuvěřitelně stabilní. Na tom mají zásluhu:
+*kosmologické podmínky (stálý zářivý výkon Slunce, stálá oběžná dráha Země)
-*kosmologické podmínky (stálý zářivý výkon [[w:Slunce|Slunce]], stálá oběžná dráha Země),
+*výskyt tekuté vody zejména v oceánech
-*výskyt tekuté vody zejména v oceánech,
+*před účinky elektricky nabitých částic kosmického záření a zejména tzv. slunečního větru je povrch Země chráněn geomagnetickým polem, které má charakter dipólu s magnetickou osou mírně skloněnou k ose rotace
-*před účinky elektricky nabitých částic kosmického záření a zejména tzv. slunečního větru je povrch Země chráněn [[w:Magnetické pole Země|geomagnetickým polem]], které má charakter dipólu s magnetickou osou mírně skloněnou k ose rotace,
+*průměrná teplota zemského povrchu, která činí v současné době + 15<sup>o</sup> C, což je zhruba o 30<sup>o</sup> C více, než kolik by měla planeta v téže poloze vůči Slunci, ale bez zemské atmosféry. Rozdíl je dán tzv. skleníkovým efektem. Protože hlavními skleníkovými plyny jsou vodní pára, oxid uhličitý a metan, je tento faktor spjat s existencí života na Zemi
-*průměrná teplota zemského povrchu, která činí v současné době + 15° C, což je zhruba o 30° C více, než kolik by měla planeta v téže poloze vůči Slunci, ale bez zemské atmosféry. Rozdíl je dán tzv. skleníkovým efektem. Protože hlavními skleníkovými plyny jsou vodní pára, oxid uhličitý a metan, je tento faktor spjat s existencí života na Zemi,
+*ozónová vrstva brání přístupu život nebezpečnému ultrafialovému záření Slunce až na zemský povrch. Existence ozonové vrstvy úzce souvisí s výskytem kyslíku v zemské atmosféře. Ještě před 700 miliony let bylo kyslíku v zemské atmosféře tak málo, že ozonová vrstva neměla z čeho vznikat. V době, kdy ozonová vrstva neexistovala, byl život na Zemi omezen na hlubší pásma v mořích a jezerech (voda totiž ultrafialové záření vydatně pohlcuje)
-*[[w:ozonová vrstva|ozonová vrstva]] brání přístupu život nebezpečnému ultrafialovému záření Slunce až na zemský povrch. Existence ozonové vrstvy úzce souvisí s výskytem kyslíku v zemské atmosféře. Ještě před 700 miliony let bylo kyslíku v zemské atmosféře tak málo, že ozonová vrstva neměla z čeho vznikat. V době, kdy ozonová vrstva neexistovala, byl život na Zemi omezen na hlubší pásma v mořích a jezerech (voda totiž ultrafialové záření vydatně pohlcuje),
+*dosud nejdelší homeostatický cyklus na Zemi objevili geologové teprve nedávno. Růst zastoupení oxidu uhličitého v atmosféře znamená zvýšení velikosti skleníkového efektu, a tedy celkové oteplení Země. Tím se zvyšuje výpar vody z řek, jezer a především oceánů, což má za následek mocnější dešťové srážky. Vodní kapičky vymývají oxid uhličitý z atmosféry, a ten je na povrchu oceánů dychtivě pohlcován planktonem, který jej včleňuje do svých organismů. Když plankton hyne, padají jeho ostatky na oceánské dno, kde se oxid uhličitý zabuduje do vápence (CaCO<sub>3</sub>). Vlivem podsouvání litosférických desek se vápenec dostává skluzem přes zemskou kůru do vnějšího pláště až do hloubek, kde se taví magmatickým ohřevem. Prostřednictvím sopek se takto znovu uvolněný oxid uhličitý dostává zpět do zemské atmosféry a tak opět ovlivňuje velikost skleníkového efektu. Celý cyklus trvá zhruba půl miliardy let Grygar J. (2004).
-*dosud nejdelší homeostatický cyklus na Zemi objevili geologové teprve nedávno. Růst zastoupení [[w:oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] v atmosféře znamená zvýšení velikosti [[skleníkový jev|skleníkového efektu]], a tedy celkové oteplení Země. Tím se zvyšuje výpar vody z řek, jezer a především oceánů, což má za následek mocnější dešťové srážky. Vodní kapičky vymývají oxid uhličitý z atmosféry, a ten je na povrchu oceánů dychtivě pohlcován [[w:plankton|planktonem]], který jej včleňuje do svých organismů. Když plankton hyne, padají jeho ostatky na oceánské dno, kde se oxid uhličitý zabuduje do [[w:vápenec|vápence]] (CaCO<sub>3</sub>). Vlivem podsouvání [[w:tektonická deska|litosférických desek]] se vápenec dostává skluzem přes [[w:zemská kůra|zemskou kůru]] do vnějšího pláště až do hloubek, kde se taví magmatickým ohřevem. Prostřednictvím sopek se takto znovu uvolněný oxid uhličitý dostává zpět do zemské atmosféry a tak opět ovlivňuje velikost skleníkového efektu. Celý cyklus trvá zhruba půl miliardy let<ref>Grygar J. (2004): Kosmické katastrofy. Stabilita životního prostředí na Zemi. Přednáška proslovená v cyklu "Otázky a názory" dne 6. prosince 1994 na ČVUT v Praze. In: Věda a víra,  ALDEBARAN, ISBN 80-903117-2-5.
-</ref>.
 Organismy aktivně pomáhají vytvářet stabilní podmínek pro svůj život (pozitivní zpětná vazba). Celoplanetární regulace je tak dosaženo srůstáním živé a neživé složky do jediného systému. Druhy a jejich prostředí se vyvíjejí ve vzájemné interakci; evoluce organismů je propojena s evolucí prostředí. Taková autoregulace života a prostředí Země vede k vytváření vědeckých teorií o živé planetě Zemi - vycházející z tzv. [[Hypotéza Gaia|hypotézy Gaia]].
-==Ochrana biodiverzity==
+== Ochrana biodiverzity ==
 Biodiverzita neboli biologická rozmanitost má tendenci se v průběhu evoluce zvyšovat. K jejímu poklesu dochází v důsledku určitých katastrof, nebo například i zásahem člověka.
@@ Řádek 49: / Řádek 39: @@
 Zabránit úbytku biologických druhů lze obtížně, snahy by však měly směřovat k omezení zásahů člověka do přirozeného prostředí. Druhům, které o své prostředí přišly, by se mělo poskytovat náhradní útočiště.
-==Odkazy==
-===Témata===
-*[[Globální ochrana biodiverzity]]
+== Témata ==
-*[[/Etymologie pojmu/]] biodiverzita
+*[[/Etymologie pojmu/]]
-*[[Život]]
+*[[Pojmy související s biodiverzitou]]
 *[[Vývoj a vymírání druhů]]
 *[[Globální ochrana biodiverzity]]
 *[[Ekosystémový přístup]]
 *[[Přístup zohledňující kvalitu lidského života]]
 *[[Krajina]]
 *[[Etické problémy vztahu k přírodě]]
-*[[Domorodci a zachování biodiverzity]]
-===Příklady a zdroje pro výuku===
+== Příklady a zdroje pro výuku ==
+*Čtení z Bedrníku: [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Biodiverzita Strategie ochrany biologické rozmanitosti]
+*http://chm.nature.cz/cooperation/fol387720
+*http://chm.nature.cz/network/fol766749
+== Zdroje ==
+<references/>
+[http://www.biowebgym.szm.sk/index.html BIOWEB]
+Činčera, J. (2001): [http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Největší ekologické katastrofy za posledních 20000 let]. Environmentální informační systémy a humanistická environmentalistika - texty k výuce. Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze.
+Grygar J. (2004): Kosmické katastrofy. Stabilita životního prostředí na Zemi. Přednáška proslovená v cyklu "Otázky a názory" dne 6. prosince 1994 na ČVUT v Praze. In: Věda a víra,  ALDEBARAN, ISBN 80-903117-2-5.
+Härtel, H. (2003): Biologické principy ochrany přírody. In: http://botany.natur.cuni.cz/cz/studium/bioochrana.rtf
-*Čtení z Bedrníku: [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Biodiverzita.pdf Strategie ochrany biologické rozmanitosti]
+Heczko, S.: Gaia  - vědecká teorie o živé planetě Zemi.
-*Informační systém Úmluvy o biologické rozmanitosti: [http://chm.nature.cz/cooperation/fol387720 Informace pro studenty]
-===Literatura===
+{{citace monografie | jméno = J. | příjmení = Jeník | místo = Praha | titul = Ekosystémy | vydavatel = Přírodovědecká fakulta UK |  poznámka = skripta | rok = 1998}}
-*{{NK ČR|ph118885|věc = ano}}
+Jeník, J. (2003): Ekosystém: nepominutelné mezioborové paradigma. Ad Vesmír 81, 127–131, 2002/6. [http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=2293 Pro registrované].
-*{{citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Jeník | odkaz na autora = w:Jan Jeník| místo = Praha | titul = Ekosystémy | vydavatel = Přírodovědecká fakulta UK |  poznámka = skripta | rok = 1998}}
-*{{Citace periodika
- | příjmení = Jeník
- | jméno = Jan
- | autor =
- | odkaz na autora = w:Jan Jeník
- | spoluautoři =
- | titul = Ekosystém: nepominutelné mezioborové paradigma
- | periodikum = Vesmír
- | odkaz na periodikum = w:Vesmír (časopis)
- | rok = 2002
- | měsíc =
- | ročník = 81
- | číslo = 6
- | strany = 217-131
- | url = [http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/2293]
- | issn =
-}}
-*{{Citace monografie
- | příjmení = Reid
- | jméno = W. V.
- | autor =
- | spoluautoři = Skupina Hodnocení ekosystémů k miléniu (Millennium Ecosystem Assessment)
- | korporace =
- | odkaz na korporaci =
- | titul = Ekosystémy a lidský blahobyt - Zpráva Hodnocení ekosystémů k miléniu. Syntéza
- | vydání =
- | typ vydání =
- | vydavatel = COŽP UK
- | url= [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/MA/MA_obsah.pdf]
- | místo = Praha
- | rok = 2005
- | měsíc =
- | den =
- | počet stran =
- | isbn = 80-239-6300-7
- | isbn2 =
- | doi =
- | id =
- | poznámka =
- | jazyk = cs
-}}
-*{{citace elektronického periodika | příjmení = Koshland Jr. | jméno = D. E. | titul = The seven pillars of life | periodikum = Science | url = http://www.sciencemag.org/cgi/content/full/295/5563/2215 | datum vydání = 2002-3-22 | ročník = 295 | číslo = 5563 | strany = 2215-2216}}
-*{{citace monografie | jméno = J. | příjmení = Lovelock | titul = Živoucí planeta | edice = Kolumbus | vydavatel = Mladá fronta ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR | rok = 1994 | místo = Praha | isbn = 80-204-0436-8 | isbn2 = 80-85368-56-0  }}
-*Schreiber, V. (2002): [http://akademon.cz/source/pil.htm#po Sedm pilířů života].
-===Reference===
+REID, W. V. a  Skupina Hodnocení ekosystémů k miléniu (Millennium Ecosystem Assessment): Zpráva Hodnocení ekosystémů k miléniu. Syntéza. COŽP UK, Praha. ISBN 80-239-6300-7
-<references />
+{{citace elektronického periodika | příjmení = Koshland Jr. | jméno = D. E. | titul = The seven pillars of life | periodikum = Science | url = http://www.sciencemag.org/cgi/content/full/295/5563/2215 | datum vydání = 2002-3-22 | ročník = 295 | číslo = 5563 | strany = 2215-2216}}
+{{citace monografie | jméno = J. | příjmení = Lovelock | titul = Živoucí planeta | edice = Kolumbus | vydavatel = Mladá fronta ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR | rok = 1994 | místo = Praha | isbn = 80-204-0436-8 | isbn2 = 80-85368-56-0  }}
+Schreiber, V. (2002): [http://akademon.cz/source/pil.htm#po Sedm pilířů života].
+[http://en.wikipedia.org/wiki/Life Life], From Wikipedia, the free encyclopedia. [http://wikipedia.infostar.cz/l/li/life.html#Defining%20the%20concept%20of%20life Český překlad]
+== Odkazy ==
 === Související články ===
+[[Ekologie]]
-*[[Ekologie]]
+[[Biosféra]]
-*[[Portál:Biosféra|Biosféra]]
-*[[Ekosystém]]
-*[[Evoluce]]
-*[[Kvalita života]]
-===Externí odkazy===
+[[Ekosystém]]
-*[http://bioweb.genezis.eu/ Bioweb]
+[[Evoluce]]
-*{{wikipedia en|Biodiversity}}
-*{{wikipedia en|Life}}
+[[Kvalita lidského života (blahobyt, pohoda)]]
-*{{Citace elektronického periodika
+=== Externí odkazy ===
- | titul =
- | periodikum = Animal biodiversity and conservation
- | odkaz na periodikum =
- | datum vydání =
- | den vydání =
- | měsíc vydání =
- | rok vydání = 2001-
- | datum aktualizace =
- | datum přístupu =
- | ročník =
- | číslo =
- | strany =
- | nakladatel = Barcelona, Spain : Museu de Zoologia, c2001-
- | url = http://w3.bcn.es/V62/Home/V62XMLHomeLinkPl/0,4388,418159056_418911616_1,00.html
- | issn = 	1578-665X
-| jazyk = en
-}}
+*[http://en.wikipedia.org/wiki/Biodiversity Biodiverzita na anglické Wikipedii]
 [[Kategorie:Ekologie]]
 [[Kategorie:Biosféra]]
 [[Kategorie:Přírodní rizika]]
 [[Kategorie:Dopady na ekosystémy]]
-[[Kategorie:Ekologie v praxi]]
-{{jdl}}
-<references />