Spor o lyžařský areál ve vojenském újezdu Boletice

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání




Spor o lyžařský areál ve vojenském újezdu Boletice
Kopec Chlum od prameniště Blanice
Kopec Chlum od prameniště Blanice
Základní informace
Místo a rozsah Západ okresu Český Krumlov
Téma Ochrana přírody vs. developerské projekty
Princip konfliktu nebo spolupráce Výstavba lyžařského areálu
Časový údaj 2002 - současnost
Komunikace
Probíhá komunikace? v současnosti kauza stagnuje
Jaká je komunikace konfliktní
Forma komunikace zprostředkovaná i tváří v tvář
Úloha vědy a vědců
Vědecká obec je v opozici vůči zastáncům výstavby. Spolupracují s občanskými iniciativami.
Výsledek
Kauza nedořešena
Dopad na žp zatím pozitivní
Dopad na místní komunitu zatím pozitivní
Kontakt
Vojenský újezd Boletice


Podstata případu[editovat | editovat zdroj]

Jednání o vybudování střediska zimních sportů v Boleticích probíhala od roku 2002. V květnu roku 2003 zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo smlouvu o sdružení Chlum – centrum zimních sportů se společností Lipno Servis. Účelem sdružení bylo zrušení vojenského újezdu a realizace výstavby lyžařského areálu.[1]

TÜP Boletice.JPG

Nevládní organizace, újezdní úřad, vojenské lesy a statky Horní Planá a přírodovědci vyjádřili nesouhlas a dohodli se na petiční akci proti výstavbě Lyžařského areálu Chlum. Jan Zahradník inicioval jednání s ministry obrany Miroslavem Kostelkou a životního prostředí Liborem Ambrozkem u prezidenta republiky Václava Klause jehož výsledkem je vytvoření skupiny, která se má turistickým využitím Boletic komplexně zabývat.[1]

Na konci roku 2005 byl návrh výstavby zablokován a Rada kraje podpořila novou variantu postupné transformace pod veřejnou správu, která místo lokality Chlum počítá s výstavbou lyžařského centra na hoře Špičák.

V roce 2007 zasáhl sousední oblast orkán Kyrill a přírodovědci upozornili, že biota nacházela útočiště právě na Špičáku. S výstavbou, která je přesunutá ekologické občanské iniciativy stále nesouhlasili.[1]

Vláda na začátku ledna 2010 rozhodla o zmenšení újezdu od roku 2015 o 12 %. Na konci roku 2014 schválila Poslanecká sněmovna zákon, podle kterého by se z vojenského újezdu od roku 2016 měly vylčenit další vesnice. Záměr výstavby v současnosti stagnuje.

Aktéři - místní hráči[editovat | editovat zdroj]

Zastánci stavby[editovat | editovat zdroj]

  • hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník – v roce 2004 zahajuje kampaň na podporu projektu Střediska zimních sportů Chlum
  • hejtman Jihočeského kraje Jan Zimola – nastoupil po volbách v roce 2008, neprosazuje lyžařský areál v Boleticích, ale chce propojení rakouského Hochfichtu s českou stranou přes Hraničník
  • společnost Lipno Servis – developerská firma
  • Atelier8000 – společnost architekta Martina Krupauera

Odpůrci stavby[editovat | editovat zdroj]

  • Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
  • MŽP ČR – připomínkuje návrhy zadání Územního plánu Velkého územního celku Jihočeského kraje jako návrh s negativními následky z hlediska zájmů a cílů ochrany přírody a požaduje v rámci koncepce jeho vypuštění, je proti redukci ptačích oblastí, která je požadavkem Jihočeského kraje, ředitel Alois Pavlíčko se přihlásil k petiční kampani proti výstavbě
  • Agenutra ochrany přírody a krajiny (AOPK) – RNDr. Alena Vydrová, RNDr.Vít Grulich získávají v rámci přípravy podkladů pro soustavu Natura 2000 informace o stavebním záměru
  • občanské sdružení Calla – spolu s dalšími občanskými iniciativami zahájilo petici proti výstavbě a organizují veřejné přednášky přírodovědců
  • Místní obyvatelé a zaměstnanci vojenského újezdu – zapojují se od poloviny roku 2005, kdy zasílají otevřený dopis Janu Zahradníkovi ve kterém vyjadřují nesouhlas

Nevyhranění[editovat | editovat zdroj]

  • Armáda ČR – zapojila se do sporu na jaře 2005, iniciuje vznik Polyfunkční studie využití Vojenského výcvikové prostoru Boletice, které se mělo stát variantním řešením proti výstavbě, jak zastánci tak odpůrci výstavby se ale shodli, že s Armádou ČR nebyli v konfliktu a že se otevřeně zúčastňovala všech jednání
  • Vedení újezdního úřadu – spolupracuje s oběma stranami sporu, nicméně blíže mají ke skupině proti výstavbě

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Na konci roku 2003 dochází ke společnému jednání občanského sdružení Calla s firmou Atelier8000, ta představuje studii střediska zimních sportů Chlum. Zapracování připomínek od občanských iniciativ hned na začátku návrhu šetří developerům čas i finance.[1]

Zastupitelstvo kraje v září 2004 projednává za účásti zástupců MŽP, Správ CHKO a NP Šumava, hospodářských subjektů i nevládních organizací návrhy ptačích oblastí soustavy Natura 2000.

Většinou ale komunikace mezi krajem a odpůrci stavby probíhá spíše zprostředkovaně připomínkováním správních řízeních nebo formou otevřených dopisů.

Úloha vědy a vědců[editovat | editovat zdroj]

Přírodovědci především z Jihočeské a Masarykovy univerzity hráli důležitou roli. Díky zpracovávání podkladů pro Naturu 2000 měli přístup k informacím o plánované výstavbě. Poskytovali informace o přírodním významu vojenského újezdu občanským iniciativám a věřejnosti skrze přednášky. Úzce spolupracovali s nevládními organizacemi, které poté mohli informace od vědců používat jako argumenty během sporu.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Odpůrcům stavby se občanskou angažovaností podařilo zamezit bezproblémové výstavbě lyžařského areálu. Životní prostředí vojenského újezdu zůstalo zachováno a i komunita místních obyvatel, která si výstavbu lyžařského areálu nepřála, je se zastavením plánů výstavby spokojená. V minulých letech probíhalo zmenšování vojenského újezdu a vyčleňování některých vesnic.

Odkazy/Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Mlčák L., Analýza konfliktu ochrany přírody a rozvoje turistiky, případová studie Boletice. Diplomová práce, FSS MU Brno. Dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MLČÁK, L., Analýza konfliktu ochrany přírody a rozvoje turistiky, případová studie Boletice. Diplomová práce, FSS MU Brno.
  • SEIDL, Tomáš; CHROMÝ, Pavel. Problémy integrace marginálního území do regionálního systému: příklad vojenského újezdu Boletice. Geografie 2010/1

Odkazy[editovat | editovat zdroj]