Environmentální Kuznetsova křivka: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 28: Řádek 28:
==Environmentální Kuznetsova křivka==
==Environmentální Kuznetsova křivka==


V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti environmentální ekonomie jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu. V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí navyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení emisí znečišťujících látek a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí. Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.
V roce 1991 získala Kuznetsova křivka uplatnění i v oblasti environmentální ekonomie jako nástroj, který popisuje vztah mezi úrovní kvality životního prostředí a výší důchodů na hlavu.  
 
V počáteční fázi ekonomického růstu se znečištění životního prostředí zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení emisí znečišťujících látek a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté životní prostředí, důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí.  
 
Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté vody a vzduchu. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posunu k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.
 
[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]
60

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu