21
editací
Biologicky produktivní plochy: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
(Založena nová stránka: Jako biologicky produktivní plochy označujeme plochy souše a vodních ekosystémů, které jsou biologicky produktivní – jedná se o suchozemské n…) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:estopa1.png|thumb|right|Biologicky produktivní plochy a vztah mezi jejich aktuální rozlohou na Zemi a rozlohou účtovanou v indikátoru ekologické stopy v globálních hektarech. ''Zdroj: Global Footprint Network''.]] | |||
Jako [[biologicky produktivní plochy]] označujeme plochy souše a vodních [[ekosystém|ekosystémů]], které jsou biologicky produktivní – jedná se o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Biologicky produktivní plochy dostupné společnosti v určitém časovém okamžiku se označují jako biokapacita. Nároky lidské společnosti na biologicky produktivní plochy se promítají do výsledné [[ekologická stopa|ekologické stopy]]. Například obilí potřebné pro výrobky z mouky vyžaduje určitý prostor daný výnosem (množstvím ekonomicky zužitkovatelné biomasy) obilnin a zaujímá tak určitý prostor na obdělávané orné půdě. Plocha domu či garáže pro automobil náleží k zastavěným plochám a lze vyčíslit, jaká biologická výnosnost území je ztracena záborem této půdy. Emise CO<sub>2</sub> uvolněné při vytápění domu či provozu auta vyžadují hypotetickou lesní plochu pro jeho vstřebání. Ekonomický provoz domácnosti lze tak převést do hmatatelných přírodních jednotek – globálních hektarů. | Jako [[biologicky produktivní plochy]] označujeme plochy souše a vodních [[ekosystém|ekosystémů]], které jsou biologicky produktivní – jedná se o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Biologicky produktivní plochy dostupné společnosti v určitém časovém okamžiku se označují jako biokapacita. Nároky lidské společnosti na biologicky produktivní plochy se promítají do výsledné [[ekologická stopa|ekologické stopy]]. Například obilí potřebné pro výrobky z mouky vyžaduje určitý prostor daný výnosem (množstvím ekonomicky zužitkovatelné biomasy) obilnin a zaujímá tak určitý prostor na obdělávané orné půdě. Plocha domu či garáže pro automobil náleží k zastavěným plochám a lze vyčíslit, jaká biologická výnosnost území je ztracena záborem této půdy. Emise CO<sub>2</sub> uvolněné při vytápění domu či provozu auta vyžadují hypotetickou lesní plochu pro jeho vstřebání. Ekonomický provoz domácnosti lze tak převést do hmatatelných přírodních jednotek – globálních hektarů. | ||