Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Ochrana přírody a životního prostředí/Ochrana přírody a vymezení vztahu člověka k přírodě před první světovou válkou: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
bez shrnutí editace
m (Naess)
mBez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Předchůdce moderní environmentální výchovy nalezneme napříč historií na všech světadílech. Stopy snah o definování „dobrého vztahu k přírodě a k živým tvorům“ nacházíme v mnoha náboženstvích a kultech a také v právních systémech mnoha států. Etické aspekty vztahu člověk-zvíře, resp. člověk-rostlina, resp. člověk-prostředí (krajina) nacházíme i v náboženských knihách. Přehled pasáží Starého zákona, které se věnují vztahu člověk-zvíře, vypracovaly [[wikipedia:cs:Věra Tydlitátová|V. Tydlitátová]] a P. Písařová (2007)<ref>TYDLITÁTOVÁ, V., PÍSAŘOVÁ, P. Vztah člověka a zvířete v Tanachu, Dostupné na http://www.tydlitatova.net/vztahclazvvtn.htm. [Citace 5. 10. 2007].</ref> nebo Ch. Birch a L. Visher (2007)<ref>BIRCH, CH., VISHER, L. 1. vyd. Život se zvířaty. Praha: Kalich, 2007. 100 s. ISBN 978-80-7017-068-7.</ref> a ve vztahu člověk-strom [[wikipedia:cs:Věra Tydlitátová|V. Tydlitátová]] (2008)<ref>TYDLITÁTOVÁ, V. Stromy ve starozákonní tradici. 1. vyd. Středokluky: Zdeněk Susa. 246s. ISBN 978-80-86057-47-7.</ref>. Problematice biblického pojetí vztahu člověk-příroda se věnovali [[wikipedia:cs:Erazim Kohák|E. Kohák]] (Šprunk,1995)<ref name="ŠPRUNK">ŠPRUNK, K. [ed.] Člověk - pastýř stvoření. 1. vyd. Brno: Cesta, 1995. Monotematické číslo revue Universum, 16 (Winter 1994/95). ISSN 1214-5769.</ref> a [[wikipedia:cs:Jan Heller|J. Heller]] (Šprunk,1995)<ref name="ŠPRUNK"/> nebo J. Nečas (2007<ref>NEČAS, J. Předvánoční zamyšlení nad hodnotami. [on-line].  Envigogika 2007/3. [Cit. 20.2. 2008]. Dostupné na http://www.envigogika.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2007120007.</ref>a 2008<ref>NEČAS, J. Opravdu chceme trvale udržitelný rozvoj? [on-line]. Envigogika 2008/1. [Cit. 20.2. 2008]. Dostupné na http://www.envigogika.cuni.cz/view.php?nazevclanku=jiri-necas-opravdu-chceme-trvale-udrzitelny-rozvoj-12008&cisloclanku=2008060004.</ref>). Také [[wikipedia:en:AArne Næss|A. Naess]] se věnoval zkoumání vztahu člověk-příroda v biblických textech (Naess, 1994: str. 263–271)<ref name="NAESS">NAESS, A. Ekologie, pospolitost a životní styl : Náčrt ekosofie. 1. vyd. Prešov : Abies, 1994. 320 s. ISBN80-88699-09-6</ref>. A. Naess upozornil na skutečnost, že až teprve v poslední době se setkáváme s interpretacemi, které zdůrazňují, jak je člověk za své zacházení s divy přírody odpovědný Bohu, a které chápou člověka jako „strážce“, „pastýře“ stvoření (Naess, 1994: str. 268)<ref name="NAESS"/>. U nás koncepci „člověka jako pastýře stvoření“ zastává [[wikipedia:cs:Ekologická sekce České křesťanské akademie|Ekologická sekce České křesťanské akademie]] v čele s J. Nečasem a nedávno zesnulým J. Hellerem (Šprunk, 1995)<ref name="ŠPRUNK"/>. A. Naess ovšem toto pojetí kritizuje, protože ''„příroda není zeleninový záhon“'', a představu, že jí má a může člověk pomáhat, považuje za arogantní (Naess, 1994: str. 268)<ref name="NAESS"/>.
Předchůdce moderní environmentální výchovy nalezneme napříč historií na všech světadílech. Stopy snah o definování „dobrého vztahu k přírodě a k živým tvorům“ nacházíme v mnoha náboženstvích a kultech a také v právních systémech mnoha států. Etické aspekty vztahu člověk-zvíře, resp. člověk-rostlina, resp. člověk-prostředí (krajina) nacházíme i v náboženských knihách. Přehled pasáží Starého zákona, které se věnují vztahu člověk-zvíře, vypracovaly [[wikipedia:cs:Věra Tydlitátová|V. Tydlitátová]] a P. Písařová (2007)<ref>TYDLITÁTOVÁ, V., PÍSAŘOVÁ, P. Vztah člověka a zvířete v Tanachu, Dostupné na http://www.tydlitatova.net/vztahclazvvtn.htm. [Citace 5. 10. 2007].</ref> nebo Ch. Birch a L. Visher (2007)<ref>BIRCH, CH., VISHER, L. 1. vyd. Život se zvířaty. Praha: Kalich, 2007. 100 s. ISBN 978-80-7017-068-7.</ref> a ve vztahu člověk-strom [[wikipedia:cs:Věra Tydlitátová|V. Tydlitátová]] (2008)<ref>TYDLITÁTOVÁ, V. Stromy ve starozákonní tradici. 1. vyd. Středokluky: Zdeněk Susa. 246s. ISBN 978-80-86057-47-7.</ref>. Problematice biblického pojetí vztahu člověk-příroda se věnovali [[wikipedia:cs:Erazim Kohák|E. Kohák]] (Šprunk,1995)<ref name="ŠPRUNK">ŠPRUNK, K. [ed.] Člověk - pastýř stvoření. 1. vyd. Brno: Cesta, 1995. Monotematické číslo revue Universum, 16 (Winter 1994/95). ISSN 1214-5769.</ref> a [[wikipedia:cs:Jan Heller|J. Heller]] (Šprunk,1995)<ref name="ŠPRUNK"/> nebo J. Nečas (2007<ref>NEČAS, J. Předvánoční zamyšlení nad hodnotami. [on-line].  Envigogika 2007/3. [Cit. 20.2. 2008]. Dostupné na http://www.envigogika.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2007120007.</ref>a 2008<ref>NEČAS, J. Opravdu chceme trvale udržitelný rozvoj? [on-line]. Envigogika 2008/1. [Cit. 20.2. 2008]. Dostupné na http://www.envigogika.cuni.cz/view.php?nazevclanku=jiri-necas-opravdu-chceme-trvale-udrzitelny-rozvoj-12008&cisloclanku=2008060004.</ref>). Také [[wikipedia:en:Arne Næss|A. Naess]] se věnoval zkoumání vztahu člověk-příroda v biblických textech (Naess, 1994: str. 263–271)<ref name="NAESS">NAESS, A. Ekologie, pospolitost a životní styl : Náčrt ekosofie. 1. vyd. Prešov : Abies, 1994. 320 s. ISBN80-88699-09-6</ref>. A. Naess upozornil na skutečnost, že až teprve v poslední době se setkáváme s interpretacemi, které zdůrazňují, jak je člověk za své zacházení s divy přírody odpovědný Bohu, a které chápou člověka jako „strážce“, „pastýře“ stvoření (Naess, 1994: str. 268)<ref name="NAESS"/>. U nás koncepci „člověka jako pastýře stvoření“ zastává [[wikipedia:cs:Ekologická sekce České křesťanské akademie|Ekologická sekce České křesťanské akademie]] v čele s J. Nečasem a nedávno zesnulým J. Hellerem (Šprunk, 1995)<ref name="ŠPRUNK"/>. A. Naess ovšem toto pojetí kritizuje, protože ''„příroda není zeleninový záhon“'', a představu, že jí má a může člověk pomáhat, považuje za arogantní (Naess, 1994: str. 268)<ref name="NAESS"/>.


V historii lidstva se vždy vyskytovali výjimeční jedinci s vysokou environmentální senzitivitou (citlivostí k přírodě). Například [[wikipedia:cs:František z Assisi|sv. František]], sv. Gal, [[wikipedia:cs:Vincenc z Pauly|sv. Vincenc]] nebo [[wikipedia:cs:Rachel Carson|Rachel Carsonová]], [[wikipedia:en:Anna Botsford Comstock|Anna Comstocková]], [[wikipedia:en:Jay Norwood Darling|Ding Darling]], [[wikipedia:cs:Jane Goodalová|Jane Goodalová]], [[wikipedia:en:Aldo Leopold|Aldo Leopold]], [[wikipedia:en:John Muir|John Muir]] (Wilke, 1993: str. 49)<ref>WILKE, RJ. (ed.) Environmental education : Teacher Resource Handbook : A practical Guide for K – 12 Environmental Education. Thousand Oaks, California: Corwin press, First Printing, 1993. ISBN 0-8039-6370-X.</ref>. A v historii lidstva byly také realizovány různé aktivity na ochranu přírody (již v roce 1872 byl zřízen první Národní park na světě – [[wikipedia:en:Yellowstone|Yellowstone]]).
V historii lidstva se vždy vyskytovali výjimeční jedinci s vysokou environmentální senzitivitou (citlivostí k přírodě). Například [[wikipedia:cs:František z Assisi|sv. František]], sv. Gal, [[wikipedia:cs:Vincenc z Pauly|sv. Vincenc]] nebo [[wikipedia:cs:Rachel Carson|Rachel Carsonová]], [[wikipedia:en:Anna Botsford Comstock|Anna Comstocková]], [[wikipedia:en:Jay Norwood Darling|Ding Darling]], [[wikipedia:cs:Jane Goodalová|Jane Goodalová]], [[wikipedia:en:Aldo Leopold|Aldo Leopold]], [[wikipedia:en:John Muir|John Muir]] (Wilke, 1993: str. 49)<ref>WILKE, RJ. (ed.) Environmental education : Teacher Resource Handbook : A practical Guide for K – 12 Environmental Education. Thousand Oaks, California: Corwin press, First Printing, 1993. ISBN 0-8039-6370-X.</ref>. A v historii lidstva byly také realizovány různé aktivity na ochranu přírody (již v roce 1872 byl zřízen první Národní park na světě – [[wikipedia:en:Yellowstone|Yellowstone]]).
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu