Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Hodnocení environmentální výchovy: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
==Hodnocení žáků==
==Hodnocení žáků==
Ačkoli je v zahraničních studiích věnována hodnocení environmentální výchovy větší pozornost než u nás, přesto ji odborníci považují za nedostatečnou (Wilke, 1993: str. 152)<ref>WILKE, RJ. (ed.) Environmental education : Teacher Resource Handbook : A practical Guide for K – 12 Environmental Education. Thousand Oaks, California: Corwin press, First Printing, 1993. ISBN 0-8039-6370-X.</ref>.
Ačkoli je v zahraničních studiích věnována hodnocení environmentální výchovy větší pozornost než u nás, přesto ji odborníci považují za nedostatečnou (Wilke, 1993: str. 152)<ref name="WILKE">WILKE, RJ. (ed.) Environmental education : Teacher Resource Handbook : A practical Guide for K – 12 Environmental Education. Thousand Oaks, California: Corwin press, First Printing, 1993. ISBN 0-8039-6370-X.</ref>.


U nás se hodnocení environmentální výchovy věnuje J. Činčera (2007)<ref>ČINČERA, J. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. 1. vyd. Brno: Paido, 2007. 116 s. ISBN 978-80-7315-147-8.</ref>, který poukazuje na nevhodnost stávajících evaluačních kritérií (např. počet účastníků), která ve své podstatě úspěšnost environmentální výchovy nezaručují (Činčera, 2007: str. 91 – 92)<ref>ČINČERA, J. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. 1. vyd. Brno: Paido, 2007. 116 s. ISBN 978-80-7315-147-8.</ref>.
U nás se hodnocení environmentální výchovy věnuje J. Činčera (2007)<ref name="ČINČERA">ČINČERA, J. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. 1. vyd. Brno: Paido, 2007. 116 s. ISBN 978-80-7315-147-8.</ref>, který poukazuje na nevhodnost stávajících evaluačních kritérií (např. počet účastníků), která ve své podstatě úspěšnost environmentální výchovy nezaručují (Činčera, 2007: str. 91 – 92)<ref name="ČINČERA"/>.


Proto je potřeba věnovat nástrojům hodnocení zvýšenou pozornost. Zahraniční hyperanalýza odkazuje na studie Darling, Hammond (1991)a Feuer, Fulton (1993) (obé cit. z Wilke, 1993: str. 223)<ref>WILKE, RJ. (ed.) Environmental education : Teacher Resource Handbook : A practical Guide for K – 12 Environmental Education. Thousand Oaks, California: Corwin press, First Printing, 1993. ISBN 0-8039-6370-X.</ref>, ve kterých jsou doporučovány především alternativní nástroje hodnocení environmentální výchovy, např. eseje, výzkumné projekty, vědecké experimenty, rozhovory, debaty a filosofické disputace, výstavy a další umělecké výstupy a v neposlední řadě také studentská portfolia. Portfolio obsahuje nejlepší žákovské práce a projekty k této problematice a zachycuje žákovu schopnost analyzovat, vyšetřovat, experimentovat, spolupracovat, psát a také ústní a grafickou prezentaci objeveného. Feuer, Fulton kromě alternativních způsobů hodnocení zmiňují i způsoby klasické: testy a ústní zkoušky (Wilke, 1993)<ref>WILKE, RJ. (ed.) Environmental education : Teacher Resource Handbook : A practical Guide for K – 12 Environmental Education. Thousand Oaks, California: Corwin press, First Printing, 1993. ISBN 0-8039-6370-X.</ref>.
Proto je potřeba věnovat nástrojům hodnocení zvýšenou pozornost. Zahraniční hyperanalýza odkazuje na studie Darling, Hammond (1991)a Feuer, Fulton (1993) (obé cit. z Wilke, 1993: str. 223)<ref name="WILKE"/>, ve kterých jsou doporučovány především alternativní nástroje hodnocení environmentální výchovy, např. eseje, výzkumné projekty, vědecké experimenty, rozhovory, debaty a filosofické disputace, výstavy a další umělecké výstupy a v neposlední řadě také studentská portfolia. Portfolio obsahuje nejlepší žákovské práce a projekty k této problematice a zachycuje žákovu schopnost analyzovat, vyšetřovat, experimentovat, spolupracovat, psát a také ústní a grafickou prezentaci objeveného. Feuer, Fulton kromě alternativních způsobů hodnocení zmiňují i způsoby klasické: testy a ústní zkoušky (Wilke, 1993)<ref name="WILKE"/>.


Portfolio jako ideální nástroj hodnocení (nejen environmentální výchovy, ale všech předmětů) doporučují H. Gardner (1993: str. 184 – 187) <ref>GARDNER, H. Multiple Intelligences : The theory in Practise. 1st ed. USA, New Yourk : Basic books, 1993. 304s. ISBN 0-465-01822-X.</ref>nebo S. S. Moya a M. O´Malley (1994)<ref></ref> či Y. Bertrand (1998: str. 149)<ref>BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání.  Praha: Portál, 1998. 247 s. ISBN 80-7178-216-5.</ref>.
Portfolio jako ideální nástroj hodnocení (nejen environmentální výchovy, ale všech předmětů) doporučují H. Gardner (1993: str. 184 – 187) <ref name="GARDNER">GARDNER, H. Multiple Intelligences : The theory in Practise. 1st ed. USA, New Yourk : Basic books, 1993. 304s. ISBN 0-465-01822-X.</ref>nebo S. S. Moya a M. O´Malley (1994)<ref></ref> či Y. Bertrand (1998: str. 149)<ref>BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání.  Praha: Portál, 1998. 247 s. ISBN 80-7178-216-5.</ref>.


J. Slavík (1999: str. 106 – 109)<ref>SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. 1. vyd. Praha : Portál, 1999. 190s. ISBN 80-7178-262-9.</ref> se věnuje portfoliovému hodnocení okrajově (doporučuje ho pouze pro hendikepované děti v některých předmětech). V. Spilková pokládá portfolium za jeden ze základních prostředků hodnocení v osobnostním vyučování (Spilková, 1997: str. 72)<ref>SPILKOVÁ, V. Proměny primární školy a vzdělávání učitelů v historicko-srovnávací perspektivě, 1. vyd. Pedagogická fakulta UK v Praze, Praha: 1997, 121s. ISBN 80-86039-41-2.</ref>. J. Straková (2005)<ref>STRAKOVÁ, J. Využití portfolia k hodnocení práce a výsledků žáků - část I. K čemu slouží různé typy portfolií. Praha: Moderní vyučování, 9/2005, str. 6-7. ISSN 1211-6858.</ref> publikovala na základě zahraniční literatury přehled typů portfoliového hodnocení.
J. Slavík (1999: str. 106 – 109)<ref>SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. 1. vyd. Praha : Portál, 1999. 190s. ISBN 80-7178-262-9.</ref> se věnuje portfoliovému hodnocení okrajově (doporučuje ho pouze pro hendikepované děti v některých předmětech). V. Spilková pokládá portfolium za jeden ze základních prostředků hodnocení v osobnostním vyučování (Spilková, 1997: str. 72)<ref>SPILKOVÁ, V. Proměny primární školy a vzdělávání učitelů v historicko-srovnávací perspektivě, 1. vyd. Pedagogická fakulta UK v Praze, Praha: 1997, 121s. ISBN 80-86039-41-2.</ref>. J. Straková (2005)<ref>STRAKOVÁ, J. Využití portfolia k hodnocení práce a výsledků žáků - část I. K čemu slouží různé typy portfolií. Praha: Moderní vyučování, 9/2005, str. 6-7. ISSN 1211-6858.</ref> publikovala na základě zahraniční literatury přehled typů portfoliového hodnocení.
Řádek 53: Řádek 53:
Hodnocení kvality environmentální výchovy může být uskutečněno 1) hodnocením programu environmentální výchovy odbornými recenzenty, 2) autoevaluací – sebehodnocením autora resp. lektora okamžitě po návštěvě třídy, které vede k vylepšování programu, resp. formy jeho realizace. (Otázky, které si lektoři při sebehodnocení obvykle kladou: Pracovala třída dobře nebo se žáci zabývali něčím jiným (rušili)? Zaujal program žáky - korespondoval s jejich potřebami, odpovídal jejich věku? Vyšel program časově – nebyly prostoje, nevzniklo naopak trauma z nedokončené práce?) a nebo 3) jinou osobou přítomnou na programu – toto hodnocení může mít samozřejmě různé formy – náslech, po kterém si oba kolegové o programu přátelsky popovídají a společně hledají možná vylepšení, hodnocení snažící se o objektivitu (např. záznam do hodnotícího archu) nebo dotazník.
Hodnocení kvality environmentální výchovy může být uskutečněno 1) hodnocením programu environmentální výchovy odbornými recenzenty, 2) autoevaluací – sebehodnocením autora resp. lektora okamžitě po návštěvě třídy, které vede k vylepšování programu, resp. formy jeho realizace. (Otázky, které si lektoři při sebehodnocení obvykle kladou: Pracovala třída dobře nebo se žáci zabývali něčím jiným (rušili)? Zaujal program žáky - korespondoval s jejich potřebami, odpovídal jejich věku? Vyšel program časově – nebyly prostoje, nevzniklo naopak trauma z nedokončené práce?) a nebo 3) jinou osobou přítomnou na programu – toto hodnocení může mít samozřejmě různé formy – náslech, po kterém si oba kolegové o programu přátelsky popovídají a společně hledají možná vylepšení, hodnocení snažící se o objektivitu (např. záznam do hodnotícího archu) nebo dotazník.


J. Činčera (2007: str. 92 – 93) <ref>ČINČERA, J. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. 1. vyd. Brno: Paido, 2007. 116 s. ISBN 978-80-7315-147-8.</ref> uvádí několik kritérií hodnocení kvality lekce environmentální výchovy: porozumění pojmům, investigativní dovednosti, environmentální dovednosti, didaktická rovina.
J. Činčera (2007: str. 92 – 93) <ref name="ČINČERA"/> uvádí několik kritérií hodnocení kvality lekce environmentální výchovy: porozumění pojmům, investigativní dovednosti, environmentální dovednosti, didaktická rovina.


V letech po roce 1990 bylo hlavním cílem rozšířit síť SEV, vytvářet nová střediska, budovat zázemí pro environmentální výchovu, v posledních několika letech se hlavním cílem středisek stává hodnocení a zvyšování kvality environmentální výchovy. Proto Pavučina zahájila v roce 2006 přípravu hodnotícího formuláře,<ref>Hodnotící formulář je k dispozici v Pavučině.</ref> k jehož vzniku přispěla diplomová práce A. Straškové (2008)<ref>STRAŠKOVÁ, A. Hodnocení kvality ekologických výukových programů. Diplomová práce. Brno: Masyrykova Universita, 2008. 69 s.  </ref>.
V letech po roce 1990 bylo hlavním cílem rozšířit síť SEV, vytvářet nová střediska, budovat zázemí pro environmentální výchovu, v posledních několika letech se hlavním cílem středisek stává hodnocení a zvyšování kvality environmentální výchovy. Proto Pavučina zahájila v roce 2006 přípravu hodnotícího formuláře,<ref>Hodnotící formulář je k dispozici v Pavučině.</ref> k jehož vzniku přispěla diplomová práce A. Straškové (2008)<ref>STRAŠKOVÁ, A. Hodnocení kvality ekologických výukových programů. Diplomová práce. Brno: Masyrykova Universita, 2008. 69 s.  </ref>.


Problémem hodnocení kvality environmentální výchovy je skutečnost, že její kvalita nezaručuje reálný efekt – změnu postojů, myšlení a chování účastníků programu (Činčera, 2007: str. 94)<ref>ČINČERA, J. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. 1. vyd. Brno: Paido, 2007. 116 s. ISBN 978-80-7315-147-8.</ref>.
Problémem hodnocení kvality environmentální výchovy je skutečnost, že její kvalita nezaručuje reálný efekt – změnu postojů, myšlení a chování účastníků programu (Činčera, 2007: str. 94)<ref name="ČINČERA"/>.


==Hodnocení účinnosti==  
==Hodnocení účinnosti==  
Hodnocení účinnosti environmentální výchovy je mnohem složitější (Činčera, 2004)<ref>ČINČERA, J. Vyhodnocování efektivity environmentální výchovy. In VINCÍKOVÁ, Soňa (ed.). Environmental Management for Education and Edification. Roč. 1, č. 1. Bánská Bystrica: Univerzita Mateja Béla, 2004. ISSN 1336-5762. P. 95-103.</ref>. Hlavním cílem environmentální výchovy je totiž ovlivnit budoucí rozhodování nynějších žáků, tedy, až budou na pozicích společensky významných, aby rozhodovali pro přírodu a pro životní prostředí, a ne proti.
Hodnocení účinnosti environmentální výchovy je mnohem složitější (Činčera, 2004)<ref>ČINČERA, J. Vyhodnocování efektivity environmentální výchovy. In VINCÍKOVÁ, Soňa (ed.). Environmental Management for Education and Edification. Roč. 1, č. 1. Bánská Bystrica: Univerzita Mateja Béla, 2004. ISSN 1336-5762. P. 95-103.</ref>. Hlavním cílem environmentální výchovy je totiž ovlivnit budoucí rozhodování nynějších žáků, tedy, až budou na pozicích společensky významných, aby rozhodovali pro přírodu a pro životní prostředí, a ne proti.


J. Činčera (2007)<ref>ČINČERA, J. Environmentální výchova : od cílů k prostředkům. 1. vyd. Brno : Paido, 2007. 116s. ISBN 978-80-7315-147-8.</ref> navrhuje a také realizuje (Činčera, Štěpánek, 2007)<ref>ČINČERA, J., ŠTĚPÁNEK, P. Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika [online]. 2007, roč. 2, č. 1 [cit. 2007-12-15]. Dostupný z WWW: <http://envigogika.cuni.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=7>. ISSN 1802-3061.</ref> hodnocení účinnosti environmentální výchovy prostřednictvím hodnocení ekogramotnosti uniformními dotazníky (např. NEP). Takové hodnocení je snadné, ale je, stejně jako všechna hodnocení prostřednictvím dotazníků, zatíženo chybou (je tzv. „nespravedlivé k inteligencím“ Gardner, 1993)<ref>GARDNER, H. Multiple Intelligences : The theory in Practise. 1st ed. USA, New Yourk : Basic books, 1993. 304s. ISBN 0-465-01822-X.</ref>, která je pochopitelně vyšší s nižším věkem respondentů. Proto je metoda hodnocení účinnosti environmentální výchovy pomocí dotazníků na prvním stupni nevhodná.
J. Činčera (2007)<ref name="ČINČERA"/> navrhuje a také realizuje (Činčera, Štěpánek, 2007)<ref>ČINČERA, J., ŠTĚPÁNEK, P. Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika [online]. 2007, roč. 2, č. 1 [cit. 2007-12-15]. Dostupný z WWW: <http://envigogika.cuni.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=7>. ISSN 1802-3061.</ref> hodnocení účinnosti environmentální výchovy prostřednictvím hodnocení ekogramotnosti uniformními dotazníky (např. NEP). Takové hodnocení je snadné, ale je, stejně jako všechna hodnocení prostřednictvím dotazníků, zatíženo chybou (je tzv. „nespravedlivé k inteligencím“ Gardner, 1993)<ref name="GARDNER"/>, která je pochopitelně vyšší s nižším věkem respondentů. Proto je metoda hodnocení účinnosti environmentální výchovy pomocí dotazníků na prvním stupni nevhodná.


V posledních letech vznikají další nástroje hodnocení osobnostních rysů (postojů, hodnot, názorů), které by bylo teoreticky možné využít i pro hodnocení účinnosti environmentální výchovy na prvním stupni. Jednou z těchto progresivních metod je metoda implicitních asociací (IAT). Vznikla na základě zkušenosti psychologů se zkreslením, k němuž dochází při vyhodnocování testů (lidé obvykle na dotazy v testech neodpovídají pravdivě, ale tak, aby se uvedli v lepším světle). B. Nosek, M. Banaji a T. Greenwald (Greenwald et al., 1998)<ref>GREENWALD, AG., McGHEE, DE., SCHWARTZ, JKL. Measuring individual differences in implicit cognition: The implicit association test. Journal of Personality and Social Psychology. 1998. Vol 74, 1464-1480.</ref> tvrdí, že IAT metoda zjistí nejen co by si respondent přál, aby o jeho postojích věděli ostatní lidé, ale že zjistí i jeho skutečné (vnitřní) postoje, o kterých často ani sám respondent neví. IAT test nezjišťuje jen odpovědi na otázky, ale také čas, který respondent na zodpovězení otázky potřeboval – rozdíly v čase potřebném na zodpovězení otázek jsou vyhodnocovány jako významný činitel vypovídající o vnitřních postojích (viz Project Implicit, web-site, 2008)<ref>GREENWALD, AG., McGHEE, DE., SCHWARTZ, JKL. Measuring individual differences in implicit cognition: The implicit association test. Journal of Personality and Social Psychology. 1998. Vol 74, 1464-1480.</ref>. Vzhledem k tomu, že jazyková bariéra by zkreslila výsledky testu, byly základní testy věnující se výzkumu rasismu, předsudkům proti homosexuálům, ženám, obézním a starším lidem přeloženy do českého jazyka (viz Test Implicitních Asociací, webové stránky, 2008)<ref>https://implicit.harvard.edu/implicit/czech</ref>.
V posledních letech vznikají další nástroje hodnocení osobnostních rysů (postojů, hodnot, názorů), které by bylo teoreticky možné využít i pro hodnocení účinnosti environmentální výchovy na prvním stupni. Jednou z těchto progresivních metod je metoda implicitních asociací (IAT). Vznikla na základě zkušenosti psychologů se zkreslením, k němuž dochází při vyhodnocování testů (lidé obvykle na dotazy v testech neodpovídají pravdivě, ale tak, aby se uvedli v lepším světle). B. Nosek, M. Banaji a T. Greenwald (Greenwald et al., 1998)<ref name="GREENWALD">GREENWALD, AG., McGHEE, DE., SCHWARTZ, JKL. Measuring individual differences in implicit cognition: The implicit association test. Journal of Personality and Social Psychology. 1998. Vol 74, 1464-1480.</ref> tvrdí, že IAT metoda zjistí nejen co by si respondent přál, aby o jeho postojích věděli ostatní lidé, ale že zjistí i jeho skutečné (vnitřní) postoje, o kterých často ani sám respondent neví. IAT test nezjišťuje jen odpovědi na otázky, ale také čas, který respondent na zodpovězení otázky potřeboval – rozdíly v čase potřebném na zodpovězení otázek jsou vyhodnocovány jako významný činitel vypovídající o vnitřních postojích (viz Project Implicit, web-site, 2008)<ref name="GREENWALD"/>. Vzhledem k tomu, že jazyková bariéra by zkreslila výsledky testu, byly základní testy věnující se výzkumu rasismu, předsudkům proti homosexuálům, ženám, obézním a starším lidem přeloženy do českého jazyka (viz Test Implicitních Asociací, webové stránky, 2008)<ref>https://implicit.harvard.edu/implicit/czech</ref>.


Wesley P. Schultz, Ch. Shriver, J. J. Tabanico a A. M. Khazian vytvořili modifikaci IAT testů pro zjišťování vnitřních postojů k přírodě a k životnímu prostředí (Schultz et al, 2004)<ref>SCHULTZ, PW., SHRIVER, CH., TABANICO, JJ., KHAZIAN, AM. Implicit connections with nature. Journal of Environmental Psychology. Volume 24, Issue 1, March 2004, Pages 31-42.</ref>. Tato verze v českém jazyce dosud neexistuje. Vhodná modifikace těchto testů by se pravděpodobně mohla stát velkým přínosem pro rozvoj hodnocení účinnosti environmentální výchovy.
Wesley P. Schultz, Ch. Shriver, J. J. Tabanico a A. M. Khazian vytvořili modifikaci IAT testů pro zjišťování vnitřních postojů k přírodě a k životnímu prostředí (Schultz et al, 2004)<ref>SCHULTZ, PW., SHRIVER, CH., TABANICO, JJ., KHAZIAN, AM. Implicit connections with nature. Journal of Environmental Psychology. Volume 24, Issue 1, March 2004, Pages 31-42.</ref>. Tato verze v českém jazyce dosud neexistuje. Vhodná modifikace těchto testů by se pravděpodobně mohla stát velkým přínosem pro rozvoj hodnocení účinnosti environmentální výchovy.
993

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu